Bankovní domy nemusí sdělovat exekutorovi pověřenému provedením exekuce na majetek povinného, zda má manžel povinného u bankovního domu účet a číslo tohoto účtu.

20 Co 220/2003 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě ve věci exekuce oprávněného Ing. J. C., bytem v obci L., IČO xxxxxxxx, zastoupeného JUDr. P. C., advokátem se sídlem v obci S., proti povinnému P. V., bytem v obci B., pro 61.792,90 Kč s příslušenstvím, o odvolání Č.s., a.s., proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6.1.2003, čj. 69 Nc 1081/2002-11, t a k t o : Usnesení soudu I. stupně se z r u š u j e. O d ů v o d n ě n í Usnesením soudu I.stupně byla Č. s., a.s., , IČO xxxxxxxx, udělena pořádková pokuta ve výši 1.000,- Kč a uloženo jí zaplatit tuto pokutu do 15-ti od právní moci usnesení na účet čs. státu – Městského soudu v Brně. Proti tomuto usnesení se odvolala Č. s. Nesouhlasí s tím, že jí byla uložena pořádková pokuta za to, že odmítla sdělit exekutorovi pověřenému exekucí proti povinnému P.V. v prospěch oprávněného Ing. J. C., číslo účtu pí H. V., manželky povinného. Namítá, že respektují povinnost uloženou jim ust. § 38 odst 3 písm. h) zákona 21/92 Sb., tj. zákona o bankách a sdělili proto čísla účtu povinného P. V. Podle tohoto zákona ovšem jsou povinni sdělovat pouze informace o svém klientovi, který je označen v exekučním řízení jako povinný, nikoliv o případných účtech jeho manželky, i když tato může být jejich klientkou. Manželka povinného je osobou odlišnou od osoby uvedené v usnesení o nařízení exekuce a není proto osobou povinnou. V žádném případě tímto svým postojem podle jejich názoru nejednali v rozporu s platnou právní úpravou a rozhodně hrubě neztěžovali postup exekučního řízení, vedeného pověřeným soudním exekutorem. Chápou, že exekuce realizována soudními exekutory je stavěna na zásadě rychlosti nuceného uskutečnění práva oprávněného, ale v zájmu informací krytých bankovním tajemstvím bez ohledu na to, zda je informace podávána soudům či soudním exekutorům musí zvažovat, zda s poskytnutím konkrétní informace neporušují příslušné zákonné ustanovení o bankách, a zda respektují zásadu nevyzrazovat třetím osobám informace kryté bankovním tajemstvím. Bankovní tajemství a důslednou ochranu údajů, s jejichž případným zveřejněním nepovolaným osobám zákona spojuje i otázku náhrady vzniklé škody, považují za základní pilíř bankovní etiky. Jsou tedy přesvědčeni, že informace kryté bankovním tajemstvím, jako je informace, která je po nich požadována exekutorem, nemohou poskytnout. Odvolací soud dospěl k závěru, že stanovisko Č.s. je v tomto případě správné. Ust. § 33 exekučního řádu dává třetím osobám, včetně bank, povinnost spolupráce a součinnosti s exekutory a ukládá jim sdělovat na jejich písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti. Problém je ovšem právě v tom, jak je chápán majetek povinného z pohledu občanského zákoníku ve vztahu k společnému jmění manželů (§ 143 o.z.), v jednotlivých způsobech exekuce dle § 59 exekučního řádu, případně ve vztahu banka - klient dle zákona o bankách. Zda finanční prostředky na účtě manžela povinného náleží do SJM či nikoliv je věcí rozhodování nalézacích soudů a krajský soud v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vysloveném v jeho rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 681/2001 je toho názoru, že není vyloučeno, aby na finanční prostředky, uložené byť na účtě manžela povinného, byla vedena exekuce podle § 63 exekučního řádu ( § 320 o.s.ř.). Zda jsou finanční prostředky uložené na účtě manžela ve výlučném vlastnictví tohoto manžela, který není povinným, nebo zda náleží do společného jmění manželů, musí rozhodnout soud v řízení vedeném dle § 267 o.s.ř. Posuzovat tuto otázku rozhodně nenáleží bankovním domům, ani exekutorovi. Tyto instituce nejsou oprávněny rozhodovat, zda je možno tyto finanční prostředky do SJM zahrnout či nikoli. Jiná je však otázka podávání informací o číslech účtů manžela povinného pro potřeby exekuce či výkonu rozhodnutí. Odvolací soud zde nemůže přehlédnout formulaci jak exekučního řádu v jeho ust. § 33 odst. 1, tak formulaci § 38 zákona o bankách. V ust. § 33 odst. 1 se hovoří o povinnostech těchto institucí zde uvedených, sdělit na požádání exekutora údaje o majetku povinného. V zákoně o bankách v ust. § 38 odst. 3 písm. h) se pak hovoří o povinnosti sdělit údaje týkající se klienta soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce podle zvláštního zákona, tj. 120/2001 Sb. Jak je výše uvedeno exekutor a zejména banka není oprávněna rozhodovat jaký majetek náleží do společného jmění manželů, a zda tedy finanční prostředky uložené na účtu jeho manžela jsou součástí majetku SJM či nikoliv. Pokud bychom přisvědčili soudu I.stupně, že banka je povinna sdělovat stav a čísla účtů manžela povinného, znamenalo by to, že banka rozhoduje o tom, že finanční prostředky na účtě manželky povinného jsou součástí SJM povinného, což považuje odvolací soud za nepřípustné. Navíc je banka vázána mlčenlivostí ve vztahu ke sdělování osobních údajů týkajících se svého klienta podle zákona 101/2000 Sb. Vztah mezi bankou a jejím klientem stojí na smluvním základě, kde klient, tedy vkladatel, neprokazuje čí finanční prostředky a z jakého důvodu ukládá na ten který účet zde smluvně zřízený. V žádném případě není obecně povinen ani sdělovat, zda je ženatý, jméno a příjmení manželky, zda má u téhož bankovního ústavu zřízen nějaký z účtů apod. I kdyby tyto údaje byly součástí informací ve smyslu § 37 odst. 2 zákona 21/1992 Sb., nelze dovodit, že by tyto informace bylo možno poskytovat s odvoláním na ust. § 37 odst. 3 zákona o bankách a odvoláním na ust. § 11 a § 12 zákona 101/2000 Sb. pro potřeby exekučního řízení. Odvolací soud je tedy toho názoru, že se nevylučuje provedení exekuce na účet manžela povinného podle § 63, § 65 exekučního řádu, § 320 občanského soudního řádu. Nepovažuje ovšem za možné, aby byla v rámci součinnosti s odvoláním na ust. § 33, § 34 exekučního řadu, § 38 odst. 3 písm. f) zákona o bankách, sdělována ze strany bank informace o osobních údajích klienta, byť povinného v takové šíři, že by bylo sdělováno, zda manželka či manžel klienta má veden u bankovního domu nějaký účet, jaké jsou na něm finanční prostředky apod. Pokud ovšem tyto skutečnosti jsou oprávněnému známy z jiných důvodů, lze vydat na finanční prostředky na účtu manžela exekuční příkaz (§ 47, § 63 exekučního řádu, § 320 o.s.ř.). Vyloučení těchto uložených částek z exekuce se pak musí vkladatel (partner povinného) domáhat pouze dle § 267 o.s.ř. Jinak je peněžní ústav exekučním příkazem vázán a musí jej realizovat. Zda má manžel povinného u bankovního domu účet a číslo tohoto účtu nemusí však bankovní domy sdělovat exekutorovi pověřenému provedením exekuce na majetek manžela klienta. Na tuto informaci se vztahuje bankovní tajemství. Krajský soud proto zrušil usnesení soudu I.stupně s tím, že nelze za nečinnost Č.s. v tomto řízení jí podle § 53 o.s.ř. uložit pořádkovou pokutu. Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání. V Brně dne 10.6.2003 předsedkyně senátu