Exekutor není oprávněn požadovat součinnost třetí osoby, pokud své pověření věrohodně neosvědčí. V této souvislosti pak není nadán pravomocí ověřovat pravost kopie listin.

20 Co 55/2003 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě ve věci exekuce oprávněného Ing. L. S., bytem v obci B., proti povinné D. Ř.,bytem v obci B., pro 100.000,- Kč s příslušenstvím, o odvolání exekutora JUDr. J.M. proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26.9.2002, čj. 69 Nc 836/2002-11, t a k t o : Usnesení soudu I.stupně se z r u š u j e. O d ů v o d n ě n í Usnesením soudu I.stupně byla H. s., akciová společnost, se sídlem v obci P. , uložena pořádková pokuta ve výši 5.000,- Kč a uloženo jí zaplatit tuto pokutu na účet ČR – Městskému soudu v Brně, do 15-ti dnů od právní moci tohoto usnesení. Proti tomuto usnesení se odvolala H.s.. Namítá, že není pravdou, že by odmítli součinnost se soudním exekutorem JUDr. J. M., ovšem tento jim nedoložil k jejich výzvě řádný doklad, že byl pověřen exekucí proti povinné, které vedou účty. Přiložil pouze kopii usnesení Městského soudu v Brně, čj. 69 Nc 836/2002-5 z 25.4.2002, kterou opatřil svým razítkem a svým podpisem. Na jejich žádost, aby dodal předmětné usnesení buď v originále nebo s úředně ověřenou kopií nereagoval. Podle jejich názoru žádný právní předpis nedává exekutorovi oprávnění provádět ověření svých dokladů. Krajský soud přezkoumal usnesení soudu I.stupně, řízení mu předcházející a dospěl k následujícím závěrům. Podle § 33 zákona 120/2001 Sb., tj. exekučního řádu, je bankám uložena povinnost součinnosti za předpokladu, že exekutor doloží podle § 34 odst. 1 své pověření k provedení exekuce. Je pravdou, že zákon výslovně neuvádí, jakým způsobem má exekutor prokázat oprávněnost žádat na bance součinnost.Na druhé straně je banka skutečně vázána bankovním tajemstvím ve vztahu k svému klientu a zprávu o jeho záležitostech může bez jeho souhlasu podat jen podle § 38 odst. 3 zákona 21/1992 Sb., a to i podle § 38 odst. 3 písm. h) mimo jiné soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce. V tomto ustanovení je uvedeno, že písemné vyžádání musí obsahovat údaje podle kterých může banka příslušnou záležitost identifikovat. Vyžadovat tyto údaje může ovšem exekutor pouze za předpokladu, že je ve vztahu ke klientovi pověřen provedením exekuce a své pověření musí věrohodně doložit. Dokladem o pověření je proto rozhodnutí o pověření k provedení exekuce, které nevzbuzuje jakékoliv pochybnosti o jeho věrohodnosti. Jedná se tedy buď o opis rozhodnutí, kterým je nařizována exekuce a pověřován exekutor jejím provedením s originálním razítkem soudu, příp. jeho kopie ověřená způsobem, který připouští český právní řád. V žádném z ustanovení zákona 120/2001 Sb.a na něho navazujících vyhlášek není exekutor nadán pravomocí ověřování pravosti kopie listin a pravosti podpisu. K tomuto jsou pověřeny buď orgány státní správy podle § 1 vyhl. 41/1993 Sb. (obecní úřad, městský úřad v hlavním městě Praze, úřady městské části, územně členěných statutárních městech úřad městského obvodu nebo úřad městské části, který vede matriky, příp. jiné obecní úřady pověřené k tomu úřady příslušnými), dále jsou oprávněny ověřovat pravost listin a podpisů notáři podle § 73 a § 74 zákona 358/1992 Sb. v novelizovaném znění. Podle názoru odvolacího soudu proto exekutor nepostupoval správně, pokud předložil kopii rozhodnutí opatřenou pouze svým razítkem a svým podpisem. Z výše uvedeného důvodu krajský soud zrušil napadené usnesení soudu I.stupně. Exekutorovi nic nebrání v tom, aby H.s. předložil kopii pověření k provedení exekuce řádně opatřenu ověřovací doložkou buď správního orgánu nebo notářství, přičemž tyto náklady vzniklé ověřením je možno podle názoru odvolacího soudu zařadit do nákladů exekutora s provedením exekuce. Proti tomuto usnesení n e n í přípustné dovolání. V Brně dne 9.4.2003 předsedkyně senátu