I. Pošta je povinna uloženou zásilku vydat i v případě prokázání totožnosti náhradním dokladem (§ 9 odst. 1, 3 zák. č. 328/1999 Sb.). II. Nevydá-li pošta neoprávněně adresátovi uloženou zásilku, je nutno považovat tuto zásilku za nedoručenou.

U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě v právní věci žalobce S. m. K., se sídlem v obci K., zastoupeného JUDr. M. K., advokátkou, se sídlem v obci K., proti žalovanému V. J., , bytem v obci K., o vyklizení bytu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži č.j. 6 C 48/2001-20 ze dne 11.4.2001, t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně se z r u š u j e a věc se mu v r a c í k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži č.j. 6 C 48/2001-20 ze dne 11.4.2001 byl žalovaný zavázán vyklidit byt na ulici K. v obci K.do tří dnů od právní moci rozsudku a nahradit náklady řízení žalobci ve výši 4.800,- Kč k rukám právního zástupce žalobce. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Uvedl, že má zato, že mu byla postupem soudu odňata možnost před soudem se hájit a uplatňovat svá práva. Soud vyšel z fikce doručení, pro kterou podle jeho názoru nebyly splněny předpoklady. Zásilka s žalobou a předvoláním byla uložena na poště dne 21.3.2001 přesto, že se jako invalidní důchodce zdržuje doma. Měl v této době odňatý propadlý občanský průkaz a pouze disponoval potvrzením o zadržení neplatného občanského průkazu č. xxx. Na hlavní poště v obci K. mu ovšem úřednice zásilku ve dnech 22.3. a 23.3.2001 odmítla na základě uvedeného potvrzení vydat, a to přesto, že si k věci nechal zavolat vedoucí pošty. Nebyly proto splněny podmínky pro doručení, neboť zásilka mu přes jeho snahu nebyla vydána. Poukázal na to, že rozsudek ve věci mu již pošťačka vydala i na základě uvedeného dokladu. Poukázal též na to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení, neboť lhůta k vyklizení je zcela směšně krátká a soud nerozhodl o bytové náhradě, která by mu měla příslušet. Je osobou výrazně zdravotně postiženou po autohavárii a jeho zdravotní stav vyžaduje veškerou péči. Poukázal též na svou neschopnost se sám obsloužit. Tento argument soud svým postupem mu znemožnil vnést a jeho zdravotní stav blíže doložit lékařskou zprávou. Navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Žalobce se k odvolání písemně nevyjádřil. Odvolací soud poté, co zjistil, že byl uplatněn řádný odvolací důvod (§ 205 odst. 1 písm. c) a d) o.s.ř.), doplnil dokazování ke zjištění, zda v řízení před soudem I. stupně došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205a odst. 1 písm. b) o.s.ř.), a to způsobem, jak bude dále uvedeno, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 205a odst. 1 písm. b) o.s.ř. doplnil dokazování výpovědí žalovaného, oznámením o uložení zásilky na jméno žalovaného, potvrzení občanského průkazu č. xxx na jméno žalovaného a zprávou České pošty, s.p., o ověřování totožnosti adresáta zásilky. Z výpovědi žalovaného, který byl vyslechnut k okolnostem, za jakých došlo k převzetí zásilky, resp. odmítnutí vydání zásilky bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s tím, že má na poště uloženou zásilku, protože měl však prošlý občanský průkaz, odešel na okresní úřad, aby mu platnost občanského průkazu byla prodloužena. Okresní úřad odmítl prodloužit platnost občanského průkazu a žalovaný pouze obdržel potvrzení o zadržení neplatného občanského průkazu. Na poště na základě tohoto dokladu požádal o vydání zásilky, avšak jak úřednice za přepážkou, tak i její nadřízená mu sdělili, že potvrzení občanského průkazu není dokladem a zásilku mu odmítli vydat. Bylo mu řečeno, že pokud na dokladu není fotka, nepovažují to za doklad, a proto šel zpět na okresní úřad, aby mu občanský průkaz vrátili. Zde jej však přesvědčili, že tento doklad plně nahrazuje občanský průkaz. I když se šel zeptat na okresní soud o co se jedná, nedozvěděl se, že by mělo nějaké jednání proběhnout. Tato výpověď potom koresponduje s doklady, které žalovaný předložil, a to oznámení o uložení zásilky ze dne 21.3.2001, jakož i potvrzení o zadržení neplatného občanského průkazu vydaném Okresním úřadem v Kroměříži dne 21.3.2001 a zprávou České pošty o ověřování totožnosti adresáta zásilek, z níž vyplynulo, že pošta při doručování zásilek striktně vychází z ustanovení § 67 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 28/2001, dle nějž při ověřování jména a příjmení fyzické osoby může držitel poštovní licence vycházet pouze z údajů v občanském průkazu nebo cestovním dokladu vydaným v České republice. Dále zde bylo uvedeno, že pokud nemůže předložit výše uvedený platný doklad, pošta zásilku nevydá. Odvolací soud musel nejdříve s ohledem na odvolací námitky vyřešit otázku, zda postupem soudu nedošlo k takovému zásahu do práv účastníka řízení, který znamenal odnětí práva účastníka řízení účastnit se jednání a vyjadřovat se k rozhodným skutečnostem, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k těmto důkazům (§ 115, § 118, § 123 o.s.ř.). Je nepochybné, že účastník může namítat, že při doručování zásilky (předvolání k jednání) nebyly splněny podmínky pro náhradní doručení písemnosti určené do vlastních rukou účastníka, které představují námitku, že adresát se v místě v době doručení nezdržoval, popřípadě i námitku, že pošta při doručování zásilky nedodržela postup stanovený občanským soudním řádem či poštovním řádem (rozhodnutí R 112/2000). K důkazům provedených v rámci odvolacího řízení vyplývá, že žalovanému nebyla vydána zásilka, obsahující žalobu a předvolání k jednání, na kterém bylo vyhlášeno napadené rozhodnutí, a to z toho důvodu, že se žalovaný při prokazování své totožnosti prokázal pouze náhradním dokladem - potvrzením o občanském průkazu vydaného po zadržení neplatného občanského průkazu. Ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 vyhlášky č. 28/2001 Sb. pošta při prokazování totožnosti adresáta zásilky určené do vlastních rukou vychází z údajů uvedených v občanském průkaze či cestovním dokladu vydaným orgány ČR, v případě jedná-li se o občana České republiky. Na druhé straně však ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zák. č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech je zřejmé, že v případě zadržení neplatného občanského průkazu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 citovaného zákona, občan občanský průkaz mít nemusí. Vzhledem ke skutečnosti, že v těchto případech dochází k zadržení občanského průkazu okresním úřadem a k vydání potvrzení o občanském průkazu je zřejmé, že občan občanský průkaz nemá k dispozici. Tato situace nastala v případě žalovaného. Odvolací soud zastává názor, že v těchto případech, kdy je občanu ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 328/1999 Sb. zadržen neplatný občanský průkaz a je mu vydáno potvrzení o zadržení občanského průkazu, je tento doklad dokladem plně nahrazujícím občanský průkaz a za této situace je pošta ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 citované vyhlášky č. 28/2001 vydat zásilku do vlastních rukou i adresátovi, jenž se prokáže tímto potvrzením. Odvolací soud má zato, že tato skutečnost byla prokázána. Pokud pošta adresátu zásilku nevydá, postupuje tak v rozporu s ustanovením § 67 odst. 1 vyhlášky č. 28/2001 Sb. v návaznosti na ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb. a za této situace není možno takový postup pošty přičítat na újmu účastníka řízení, jemuž tímto postupem bylo znemožněno právo účastnit se jednání a uplatňovat veškerá práva jakožto účastník řízení ve smyslu shora citovaných ustanovení občanského soudního řádu. S ohledem na skutečnosti zjištěné postupem podle ustanovení § 205a odst. 1 o.s.ř. v odvolacím řízení musel proto odvolací soud podle ustanovení § 221 odst. 1, odst. 2 písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení. Odvolací soud však považuje za vhodné se též vyjádřit k otázce, nastolené v odvolacím řízení žalovaným, a to, zda žalobci v těchto případech, kdy se jedná o byt zvláštního určení, přísluší právo na vyklizení třetí osoby bez bytové náhrady. Odvolací soud poukazuje na ustanovení § 713 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na ustanovení § 713 odst. 1 občanského zákoníku ve vztahu k bytovým náhradám v případě vyklizení bytu zvláštního určení ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 102/1992 Sb.. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Brně dne 18. února 2003 předseda senátu