Dojde-li k prohlášení konkurzu na majetek žalovaného účastníka řízení a jedná se přitom o pohledávku, kterou je třeba přihlásit v konkurzu, pak je řízení po dobu trvání konkurzu stále přerušeno a správce konkurzní podstaty se jeho účastníkem nestává případné jeho odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně je proto třeba odmítnout, neboť nebylo podáno oprávněnou osobou.

12 Co 25/2004 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě ve věci žalobce J. G., bytem v obci B., proti žalované G. – S., s., a.s., se sídlem v obci B. identifikační číslo xxxxxxxx, o náhradu škody 72.295,- Kč s přísl., o odvolání JUDr. K. S., bývalého správce konkursní podstaty žalované, advokáta se sídlem v obci B., proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 1.2000, č.j. 55 C 167/99-28, takto: I. Odvolání se odmítá. II. Žádný z účastníků ani JUDr. K. S. nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: Soud prvního stupně rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 72.295,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % „p.a.“ za dobu od 2. 8.1999 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. V téže lhůtě soud ve druhém výroku rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně soudní poplatek 2.892, - Kč. Proti rozsudku podal dne 25.2.2000 odvolání advokát JUDr. K. S. jako správce konkursní podstaty žalované firmy. Důvodem k podání odvolání byla právě ta skutečnost, že usnesením Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 10.12.1999, sp. zn. 38 K 6/98, byl jmenován správcem konkursní podstaty firmy G. - S., slévárna a.s., na jejíž majetek byl současně prohlášen konkurs. Poukazoval přitom na ust. § 14 odst. 1 písm. c/ zákona o konkursu a vyrovnání, podle kterého se řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, a jejichž účastníkem je úpadce, přerušují. Podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 15 zák. č. 30/2000 Sb., kterým se mění zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Podle § 201 o.s.ř. ve znění před novelou č. 30/2000 Sb. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Podle § 218 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ve znění před novelou č. 30/2000 Sb. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Podle § 13 odst. 4 zák. č. 328/1991 Sb. ve znění před novelou č. 105/2000 Sb. (ve znění platném do 30.4.2000) (dále jen „zák. před novelou“) účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem. Jeden z účinků prohlášení konkursu upravovalo ust. § 14 odst. 1 písm. c) zák. před novelou, podle něhož řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení. Podle § 20 odst. 1 zák. před novelou konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu. Podle § 44 odst. 1 písm. b) zák. č. 328/1991 Sb. ve znění po novele č. 101/2003 Sb. (dále jen „zák. po novele“) soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání, po splnění rozvrhového usnesení. Podle § 44 odst. 5 zák. po novele pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu. Zánik účinků prohlášení konkursu (§ 14) nastane s právní mocí usnesení o zrušení konkursu, nerozhodne-li soud jinak. Podle § 45 odst. 1 zák. po novele zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až e), g), i) a l); platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena. Krajský soud přezkoumal skutečnosti tvrzené odvolatelem a z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 1406, ze dne 3. 3.2000, zjistil, že na majetek žalované společnosti byl dne 10.12.1999 na základě rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Brně z téhož dne, č.j. 38 K 6/98-188, prohlášen konkurs. Týmž usnesením byl konkursním správcem firmy jmenován advokát JUDr. K. S. V průběhu odvolacího řízení krajský soud z obchodního rejstříku dále zjistil (§ 121 o.s.ř.), že usnesením zdejšího soudu ze dne 6.6.2003, č.j. 38 K 6/98-345, které nabylo právní moci dne 4.7.2003, byl konkurs na žalovanou firmu zrušen po splnění rozvrhového usnesení. Předmětem tohoto sporu je odškodnění nemoci z povolání žalobce, které je požadováno z finančních prostředků žalované, a proto jde o řízení o nároku, který má být uspokojen z majetku patřícího do konkursní podstaty. Poněvadž úpadce je žalovaným, nastaly k 10.12.1999 účinky přerušení řízení podle § 14 odst. 1 písm. c) zák. před novelou. Po dobu přerušení řízení, tj. ode dne, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek účastníka řízení do dne právní moci usnesení o zrušení konkursu, se nekonají jednání a neběží lhůty (srov. § 3 odst. 2 zák. před novelou a § 66a odst. 1 zák. č. 328/1991 Sb. ve znění po novele č. 214/2000 Sb. /od 21.7.2000/, § 111 odst. 1 o.s.ř.), a proto krajský soud nemohl o podaném odvolání rozhodnout ani učinit žádný jiný procesní úkon. Účinky přerušení řízení pominuly dne 4.7.2003 v důsledku právní moci rozhodnutí konkursního soudu o zrušení konkursu (§ 44 odst. 5 zák. po novele) a v důsledku toho odvolací soud mohl pokračovat v odvolacím řízení. Před věcným přezkoumáním napadeného rozsudku se prvotně zabýval tím, zda odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a vzhledem k datu vydání rozsudku přitom postupoval podle zák. č 99/1963 Sb. ve znění před novelou č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) Z výše uvedeného vyplývá, že účinky prohlášení konkursu dopadají na probíhající řízení, v němž je úpadce účastníkem, ze zákona, bez procesního rozhodnutí soudu, a tudíž i bez ohledu na to, zda soud o prohlášení konkursu na majetek účastníka řízení věděl (viz např. R 52/98, str. 366). V přezkoumávané věci se přitom nejedná o případ, kdy po přerušení sporného řízení bylo možné podle § 14 odst. 1 písm. c), věta za středníkem zák. před novelou podat návrh na pokračování v řízení ze strany správce, popřípadě dalších účastníků řízení, neboť pohledávku žalobce bylo třeba vzhledem k ust. § 20 odst. 1 zák. před novelou přihlásit v konkursu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2001, sp. zn. 29 Cdo 2854/2000, R 11/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2003, sp. zn. 30 Cdo 2283/2002). To pak prakticky znamená, že ve sporném řízení přerušeném pro konkurs bylo možné pokračovat až po skončení konkursu (§ 44 odst. 5, § 45 odst. 1 zák. po novele) a správce konkursní podstaty úpadce se vůbec účastníkem tohoto řízení nestal. Ač tedy došlo k nepřípustné procesní situaci, kdy veškerý postup soudu prvního stupně v řízení po 10.12.1999 byl vadný (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.6.1997, sp. zn. 2 Cdon 434/96), pro odvolací soud je relevantní skutečností, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nepodal účastník řízení ani ten, o jehož právech a povinnostech by bylo rozsudkem rozhodováno. Z toho je třeba vzhledem k ust. § 201 o.s.ř. dovodit, že JUDr. K. S. jako správce konkursní podstaty úpadce nebyl objektivně oprávněn podat odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, a proto odvolací soud podle § 218 písm. b) o.s.ř. rozhodl v prvním výroku o odmítnutí jeho odvolání. V důsledku zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení došlo ke zrušení žalované obchodní společnosti (§ 68 odst. 3 písm. f/ obch. zák.). Ze skutečnosti, že firma G.– S., s., a.s., je i nadále zapsána v obchodním rejstříku, a tudíž právně nezanikla (§ 68 odst. 1 obch. zák.), lze dovodit, že dosud nedošlo k likvidaci veškerého jejího majetku (§ 68 odst. 2 obch. zák.). Žalovaná je tedy stále způsobilým účastníkem řízení (§ 19 o.s.ř.), s nímž lze nadále jednat prostřednictvím statutárního orgánu zapsaného v obchodním rejstříku (§ 68 odst. 5 obch. zák.) a obvyklým způsobem mu doručovat písemnosti (§ 48 o.s.ř.). Rozsudek soudu prvního stupně doposud nebyl – z důvodů uvedených výše - účinně doručen účastníkům řízení, a proto soud prvního stupně nejprve provede jeho řádné doručení. Nebude-li proti němu podán včasný a řádný opravný prostředek, pak - nehledě na všechny popsané aspekty řízení za dobu od 10.12.1999 do 4.7.2003 - bude třeba připustit, že řízení pravomocně skončilo (§ 159 odst. 1 o.s.ř.). V případě podání opravného prostředku bude následovat běžný postup prvostupňového soudu podle ust. § 208 - § 210 o.s.ř. Právní názor odvolacího soudu je pro soud prvního stupně závazný (§ 226 o.s.ř.). Neúspěšný odvolatel je povinen nahradit účastníkům řízení náklady odvolacího řízení, ale z obsahu spisu nevyplývá, že by jim nějaké náklady vznikly. Proto soud o jejich náhradě rozhodl podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je ve druhém výroku usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Proti tomuto usnesení je možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky do jednoho měsíce od jeho doručení prostřednictvím Městského soudu v Brně. V Brně dne 26.2.2004 předseda senátu