Pokud se obžalovaný nedostavil k hlavnímu líčení, nelze mít za to, že souhlasí se čtením záznamů o vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr. řádu, kdy na zjednodušené řízení nelze aplikovat ustanovení § 202 odst. 3 tr. řádu, neboť úřední záznamy o vysvětlení osob nepředstavují výslechy těchto osob v procesním postavení svědků.

Krajský soud v Brně rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. března 2004 o odvolání obžalovaného K. B., proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2003, č.j. 70T 197/2002-55, t a k t o : Podle § 263 odst. 1 písm. b) tr. řádu se z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. a) tr. řádu napadený rozsudek z r u š u j e v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 1 tr. řádu se věc vrací soudu I.stupně. O d ů v o d n ě n í Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e) tr. zákona, kterého se dopustil jednáním popsaným ve výrokové části. Za tento trestný čin byl soudem I.stupně podle § 247 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Pro výkon trestu byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání obžalovaný, které směřovalo do všech výroků napadeného rozsudku. Obžalovaný namítal, že se trestné činnosti nedopustil. Podle jeho názoru celé vyšetřování bylo nedostatečné, když nebyla zjištěna osoba údajné poškozené. Dále namítal, že byl odsouzen proto, že byl již souzen v minulosti. Odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků napadeného rozsudku, proti kterým bylo podáno odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Shledal, že podanému odvolání je nutno přisvědčit, i když z jiných důvodů, než namítá obžalovaný. Z předloženého spisového materiálu je zřejmé, že ve věci bylo konáno podle § 179a tr. řádu a násl. zkrácené přípravné řízení, které bylo ukončeno podáním návrhu na potrestání dne 21.8.2002. Podle § 314b odst. 1 tr. řádu se ve věci, v níž se konalo zkrácené přípravné řízení, koná zjednodušené řízení. Podle § 314d odst. 2 tr. řádu při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného, na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3 tr. řádu) se užije § 207 odst. 2 tr. řádu obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem státního zástupce a obviněného může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5 tr. řádu). V dané věci hlavní líčení proběhlo 4.12.2003, když obžalovaný byl o termínu hlavního líčení řádně a včas vyrozuměn dne 1.10.2003. Pokud se pak obžalovaný k hlavnímu líčení nedostavil, kdy omluvu prokazatelně donesl k soudu sám dne 2.12.2003, nelze soudu I.stupně vytýkat nějaké pochybení, pokud dospěl k závěru, že omluva obžalovaného je nedostatečná, že se tedy jedná o omluvu účelovou a že může jednat v jeho nepřítomnosti. Proto nelze soudu I.stupně vytýkat nějaké pochybení, pokud podle § 207 odst. 2 tr. řádu přečetl výpověď obžalovaného učiněnou ve zkráceném přípravném řízení podle § 179b odst. 3 tr. řádu. Přesto, jak již bylo naznačeno, odvolací soud považuje odvolání obžalovaného důvodné. Důvodnost odvolání obžalovaného spočívá v tom, že soud I.stupně podle § 314d odst. 2 tr. řádu četl úřední záznamy o podaných vysvětleních svědků J. L. a M. S., kteří byli ve zkráceném přípravném řízení vyslechnuti podle § 158 odst. 5 tr. řádu. S tímto postupem nelze souhlasit. Ustanovení § 314d odst. 2 tr. řádu je totiž nutno vykládat tak, že obžalovaný musí skutečně sám výslovně prohlásit, že souhlasí se čtením úředních záznamů o vysvětlení osoby podle § 158 odst. 5 tr. řádu. Tedy pokud se obžalovaný nedostavil k hlavnímu líčení, nelze mít za to, že souhlasí se čtením těchto záznamů o vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr. řádu, kdy na zjednodušené řízení nelze aplikovat ustanovení § 202 odst. 3 tr. řádu, neboť úřední záznamy o vysvětlení osob nepředstavují výslechy těchto osob v procesním postavení svědků. Obecně je totiž nutno uvést, že zjednodušené řízení představuje zvláštní způsob řízení, které se vyznačuje určitými podstatnými odchylkami od obecné úpravy trestního řízení. Ustanovení § 314d odst. 2 tr. řádu v podstatě zakotvuje jedinou výjimku v trestním řádu, kdy záznamy o vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr. řádu mohou být použity v hlavním líčení jako důkaz a tedy mohou být přečteny. Použití těchto protokolů nebo záznamů o vysvětlení osob je však vázáno na rozdíl od obecné úpravy stanovené v trestním řádu na výslovný souhlas státního zástupce a obžalovaného, kdy právě vzhledem k zvláštnímu způsobu řízení nelze mít za to, že pokud se obžalovaný k hlavnímu líčení nedostaví, že s naznačeným postupem vyslovuje souhlas. Jiná by samozřejmě byla situace, pokud by obžalovaný s postupem podle § 314d odst. 2 tr. řádu, tedy se čtením úředních záznamů o vysvětlení osob podle § 158 odst. 5 tr. řádu vyslovil souhlas již dříve, například v rámci zkráceného přípravného řízení nebo při svém předvedení před soudce, při podání návrhu na potrestání a podobně. O takový případ se v dané věci nejedná, a proto je nutno mít za to, že v daném řízení došlo k porušení procesních předpisů. Jelikož odvolací soud zjistil podané odvolání obžalovaného důvodné, byl napadený rozsudek podle § 263 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušen v neveřejném zasedání, a to z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. a) tr. řádu, když výrok o vině se opírá o důkazy, které byly provedeny v rozporu s trestním řádem. Věc byla pak podle § 259 odst. 1 tr. řádu vrácena soudu I.stupně, když naznačené pochybení nelze opravit v řízení před odvolacím soudem. V novém projednání věci soud odstraní shora naznačené procesní pochybení popřípadě provede další v úvahu připadající důkazy. Teprve poté může ve věci rozhodnout. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. Krajský soud v Brně dne 17. března 2004 JUDr. Marie Večeřová předsedkyně senátu Vypracovala: JUDr. Marta Ondrušová