Nelze rozhodnout o odložení provedení exekuce prodejem movitých věcí, jestliže již soudní exekutor realizoval v dražbě prodej těchto věcí a vydražitel věci převzal a zaplatil nejvyšší podání.

12 Co 55/2005 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců Mgr. Radky Hajdové a Mgr. Stanislava Zatloukala ve věci oprávněné AQ Plus, s.r.o., se sídlem U Uranie 7/414, Praha 7, identifikační číslo 26155575, proti povinné STAVO ARTIKEL, a.s., se sídlem Otnice 479, identifikační číslo 63492130, o odklad exekuce, o odvolání oprávněné proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 12. 1.2004, č.j. 10Nc 799/2003-22, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že provedení exekuce nařízené usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 30. 6.2003, č.j. 10Nc 799/2003-4, prodejem těchto movitých věcí: 1/ počítač č. 1 a monitor – inv. č. včetně monitoru – 3022030, 2/ počítač č. 2 a monitor – inv. č. monitor – 03922074, PC – inv. č. 3281238, 3/ tiskárna č. 1 – inv. č. 3922013 (HP 2200), 4/ tiskárna č. 2 – inv. č. 3280834 (HP 1100) se do pravomocného skončení řízení o žalobě STAVO ARTIKEL TRADE a.s., v likvidaci, identifikační číslo 26312026, na vyloučení těchto věcí z exekuce, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp.zn. 10C 1377/2003, neodkládá. II. Ve výroku II. se usnesení soudu prvního stupně zrušuje. Odůvodnění: Soud prvního stupně rozhodl usnesením v prvním výroku o odložení exekuce nařízené jeho dřívějším usnesením způsobem, uvedeným v prvním výroku tohoto usnesení. Ve druhém výroku rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o odklad exekuce. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že prvostupňový soud dospěl bez návrhu ke zjištění, že v rámci exekuce prováděné prodejem movitých věcí byly soudním exekutorem sepsány věci, ohledně nichž podala STAVO ARTIKEL TRADE a.s., v likvidaci, žalobu na vyloučení věcí z exekuce s tvrzením, že se jedná o věci v jejím vlastnictví. Z uvedeného okresní soud dovodil, že pokud dojde k vyloučení věcí z exekuce, pak nastane důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. a za této situace bylo o odložení exekuce rozhodnuto podle § 266 odst. 2 o.s.ř. Proti usnesení podala odvolání oprávněná a navrhla jeho zrušení a vydání usnesení: usnesení o odkladu exekuce se zamítá. Namítala účelovost tvrzení STAVO ARTIKEL TRADE a.s., v likvidaci, o vlastnictví věcí sepsaných soudním exekutorem, když uvedená firma je majetkově i personálně propojena s povinnou. Exekučnímu soudu vytýkala, že presumoval zastavení exekučního řízení, aniž by zkoumal, zda v excindační žalobě tvrzené skutečnosti jsou reálné. Soud pochybil i v tom, že si neověřil stav exekučního řízení a v důsledku toho nezjistil, že sepsané věci již byly prodány v dražbě dne 22.12.2003. Za této situace již není možné provedení exekuce odložit a uvedení v předešlý stav není v exekučním řízení možné. Povinná se k odvolání nevyjádřila. Krajský soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení mu předcházející a na podkladě sdělení exekutorského úřadu soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka ze dne 17. 1.2004 a protokolu o dražbě movitých věcí ze dne 22.12.2003, č.j. Exc 457/03-48, dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z uvedených listin exekutorského úřadu soudního exekutora JUDr. Milana Suchánka krajský soud zjistil, že dne 22.12.2003 byly ve veřejné dražbě konané v rámci exekuce nařízené usnesením Okresního soudu ve Vyškově, č.j. 10 Nc 799/2003-4, prodány dvě tiskárny HP LJ (jednou 2200, jednou 1100) a dvě PC Office Pro Autocont se dvěma monitory a vydražitelé po udělení příklepu zaplatili v místě v hotovosti nejvyšší podání. Soudní exekutor přitom potvrdil, že se jedná o věci sepsané v sídle povinné, ohledně nichž došlo k rozhodnutí o odkladu exekuce. Odvolání oprávněné je opodstatněné především v rozsahu výtky, že si exekuční soud neověřil, v jakém stavu je exekuce prováděná prodejem movitých věcí povinné. V důsledku toho vydal exekuční soud usnesení o odkladu exekuce prodejem movitých věcí povinné v době, kdy již exekucí postižené věci byly prodány v dražbě prováděné soudním exekutorem. Zaplacením nejvyšších podání a převzetím věcí došlo k přechodu vlastnictví k věcem na vydražitele (§ 52 odst. 1 ex. ř., § 69 ex. ř., § 329 odst. 2 a 3 o.s.ř.). V rámci exekuce tedy došlo zákonným způsobem k zániku vlastnictví povinného (či jiných subjektů) k movitým věcem postiženým exekucí, mobilární exekuce byla de facto i de iure provedena, a proto je ipso iure vyloučeno, že by toto provedení mohlo být odkládáno. Pro přezkoumávaný problém je bez významu, že soudní exekutor neměl k dražbě movitých věcí přistoupit, pokud byla 14 dnů předtím k soudu podána žaloba na vyloučení věcí z exekuce (sp.zn. 10 C 1377/2003 Okresního soudu ve Vyškově). Odvolací soud proto podle § 220 odst. 2 o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně v prvním výroku změnil tak, že se exekuce prodejem konkrétních movitých věcí neodkládá. Pro úplnost je třeba uvést, že krajskému soudu nebránilo rozhodnout o podaném odvolání rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek povinné, které bylo vydáno po rozhodnutí soudu prvního stupně Krajským soudem v Brně dne 13. 2.2004, č.j. 24K 42/2002-2924. Nynější rozhodnutí odvolacího soudu, ať už by byl jeho výsledek jakýkoliv, totiž ve svých důsledcích nesměřuje k vlastnímu provedení exekuce ve smyslu ust. § 14 odst. 1 písm. e/ zák. č. 328/1991 Sb. v platném znění. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce (§ 87, § 88 ex.ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné. V Brně dne 28. 2.2005 Hana Charvátová JUDr. Pavel Bachratý, v.r. za správnost vyhotovení : předseda senátu