Přiznání nákladů řízení účastníkům rozvrhové fáze exekuce je při rozhodování o odvolání proti rozvrhovému usnesení z povahy věci vyloučeno. - In eventum: Při rozhodování o odvolání proti rozvrhovému usnesení v exekučním řízení odvolací soud nerozhoduje o nákladech řízení vzniklýách účastníkům ve fázi řízení o rozvrhu.

12 Co 104/2006-119 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců Mgr. Radky Hajdové a Mgr. Stanislava Zatloukala ve věci exekuce nařízené ve prospěch oprávněného JUDr. Martina xxxxx, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupeného Mgr. Martinem Pavelkou, advokátem se sídlem v Brně, nám. 28. října 12, proti povinnému Vlastimíru xxxxx,  nar. xxxxx, bytem xxxxx, pro 40.677,90 Kč s přísl., za účasti vydražitele a zástavního věřitele Ing. Ivo xxxxx, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupeného Mgr. Pavlem Cikánkem, advokátem se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, přihlášených věřitelů: a) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Územního pracoviště Brno-město, Benešova 10, Brno, b) JUDr. Martina xxxxx, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupeného Mgr. Martinem Pavelkou, advokátem se sídlem v Brně, nám. 28. října 12, a soudní exekutorky JUDr. Aleny Blažkové, PhD., se sídlem v Brně, Konečného nám. 2, o odvolání povinného  proti usnesení Okresního soudu Brno-venkov  ze dne 25.8.2005, č.j. 15 Nc 7003/2002-87,  takto: Usnesení soudu prvního stupně   se potvrzuje. Odůvodnění: Soud I. stupně  rozvrhovým usnesením rozhodl tak, že  z rozdělované podstaty ve výši 1.600.000,- Kč se uspokojují přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši: 1. soudní exekutorky JUDr. Aleny Blažkové, PhD. na nákladech tohoto řízení ve výši 316.858,60 Kč, 2. zástavního věřitele Ing. Ivoxxx ve výši 889.000,- Kč, 3. oprávněného JUDr. Martina xxxxx ve výši 252.826,50 Kč, 4. zástavního věřitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, územního pracoviště Brno-město, ve výši 51.760,- Kč a 5. věřitele JUDr. Martina xxxxx ve výši 89.554,90 Kč, vše k hotovému zaplacení. Proti usnesení podal odvolání povinný a navrhl jeho zrušení. Namítal, že pohledávky zástavního věřitele a JUDr. Martina xxxxx zpochybnil žalobami  podanými u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 387/2002, resp.  u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 11 C 281/2004,  která ovšem  měla být  postoupena  Okresnímu soudu v Blansku.  Prezentoval názor,  že nejprve má být rozhodnuto soudem o těchto dvou žalobách a teprve poté může být rozhodováno o rozvrhu z výtěžku prodeje jeho nemovitostí. K odvolání se vyjádřila toliko soudní exekutorka JUDr. Alena Blažková, PhD., a v podstatě požadovala potvrzení napadeného usnesení.  Na základě blíže rozvedené právní argumentace vyjádřila zejména nesouhlas s tím závěrem Nejvyššího soudu uvedeným v jeho stanovisku sp. zn. Cpjn 200/2005, podle kterého by pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce měla být  v rozvrhu rozdělované podstaty zařazena až do třetí skupiny. Ostatní účastníci rozvrhové fáze exekučního řízení se k odvolání nevyjádřili. Krajský soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně z důvodu uvedeného v ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. a vzhledem k ust. § 212a odst. 5 o.s.ř. se zabýval i ověřením toho, zda se v řízení nevyskytly jiné než zmatečnostní vady (§ 229 o.s.ř.), které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně napadeným usnesením rozhodl v exekučním řízení vedeném podle zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále také jen „ex.ř.“), o rozvrhu rozdělované podstaty  podle § 337c o.s.ř.  poté, co v rámci exekuce vedené prodejem nemovitostí nabylo právní moci  usnesení o příklepu a vydražitel zaplatil nejvyšší podání (§ 337 odst. 1 o.s.ř.). Pro řízení podle exekučního řádu se použijí ustanovení občanského soudního řádu podpůrně až v situaci, kdy exekuční řád neobsahuje zvláštní úpravu (§ 52 odst. 1 ex. ř.). Podle § 68 ex.ř. při provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného exekutor provádí přípravné úkony pro rozhodnutí soudu o rozvrhu, neprovádí však rozvrhová jednání. Částky přiznané věřitelům exekutor vyplatí podle pravomocných rozvrhových usnesení. Exekutor vrátí spis soudu, jakmile se vydražitel stal vlastníkem vydražené nemovitosti. Podle § 69 ex.ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. Podle § 337b o.s.ř. při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty (odst. 1). Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena (odst. 2). Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním (odst.  3). Podle § 337e odst. 1, věta před středníkem o.s.ř. v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. V přezkoumávaném případě povinný ve svém odvolání namítá nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně na podkladě tvrzení, že ve sporných soudních řízeních zpochybnil platnost pohledávek, jejichž uspokojení v průběhu exekučního řízení uplatňuje zástavní věřitel a oprávněný zřejmě v pozici přihlášeného věřitele. Podle obsahu se nejedná o nic jiného (§ 41 odst. 2 o.s.ř.), než o popření pravosti vyčíslených pohledávek ve smyslu ust. § 337b odst. 3 o.s.ř. Tuto obranu však mohl povinný podle citované právní úpravy (§ 337b odst. 3, § 337e odst. 1, věta před středníkem o.s.ř.) uplatnit nejpozději při rozvrhovém jednání soudu prvního stupně. Jak odvolací soud ověřil z obsahu spisu, povinný se k rozvrhovému jednání u okresního soudu bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně předvolán, a výhrady vůči pravosti přihlášených pohledávek neuplatnil ani písemně před jednáním. Za této situace k později vzneseným námitkám povinného přihlédnout nelze (§ 337b odst. 3, věta druhá o.s.ř.), což pro poměry odvolacího řízení znamená, že se uplatněnou obranou povinného krajský soud nemohl vůbec věcně zabývat. Poněvadž nezjistil, že by v řízení před soudem prvního stupně došlo k jiným vadám, jež by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.), napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Zástavní věřitel vznesl při jednání odvolacího soudu  požadavek na náhradu nákladů odvolacího řízení. Není pochyb o tom, že tyto náklady účastníka rozvrhové fáze řízení o exekuci nemovitostí nelze uspokojit z rozdělované podstaty, neboť  ta v tomto konkrétním případě jednak nedostačovala na úhradu všech uplatněných a přihlášených pohledávek  a jednak obecně vzato po rozhodnutí o odvolání do rozvrhového usnesení již do rozdělované podstaty zasáhnout nelze. Případné rozhodnutí o přiznání nákladů řízení věřiteli nelze realizovat v rámci autonomního řízení o exekuci prodejem nemovitostí, neboť to je rozvržením podstaty prakticky skončeno a účastenství přihlášeného věřitele v exekuci vedené tímto způsobem končí. Přihlášený věřitel nebyl automaticky účastníkem případných dalších způsobů exekuce, a proto soudní exekutor ohledně přiznaných nákladů řízení v exekuci prodejem nemovitostí nemůže vydat příkaz k úhradě nákladů exekuce v rámci jiného pokračujícího způsobu vedení exekuce (např. prodejem movitých věcí). Z uvedeného vyplývá, že případným přiznáním nákladů řízení věřiteli ve fázi řízení o odvolání proti rozvrhovému usnesení  by tak nutně vznikl nový exekuční titul, pro který by musela být vedena nová exekuce na majetek povinného. Tyto důsledky při úvaze o jejich možném rozsahu (kumulace účastníků, jimž by byl náhrada přiznána) vedou krajský soud k závěru, že z povahy věci je přiznání nákladů řízení  účastníkům při rozhodování o odvolání proti rozvrhovému usnesení vyloučeno. Poučení:Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí dovolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolání se podává do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. V Brně dne 6.12.2006   Hana Charvátová                                                                                JUDr. Pavel Bachratý, v.r. za správnost vyhotovení :                                                                    předseda senátu