Je pojmově vyloučeno, aby věcné břemeno zaniklo pouze ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu povinného na nemovitstech (a dále zatěžovalo jen spoluvlastnický podíl, který nebyl exekucí postižen). Pravidlem by mělo být, že věcné břemeno bude nemovitost jako celek zatěžovat i po prodeji spoluvlastnického podílu v dražbě.

26 Co 39/2008-74 U s n e s e n í  Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Mádra a soudců JUDr. Evy Fučíkové a Mgr. Dagmar Bastlové v exekuční věci oprávněného Miroslava xxxxx, narozeného xxxxx, bytem xxxxx, zastoupeného JUDr. Alešem Janů, advokátem se sídlem v Táboře, Čelákovická 445, proti povinnému Radovanu xxxxx, narozenému xxxxx, bytem xxxxx, zastoupenému Mgr. Monikou Klíčovou, advokátkou se sídlem v Brně, Husova 8a, pro 9.105.937,- Kč s přísl., o odvolání Huberta xxxxx, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupeného JUDr. Janou Kolářovou, advokátkou se sídlem v Tišnově, Brněnská 184, proti usnesení  JUDr. Stanislava Pazderky, soudního exekutora exekutorského úřadu Písek, se sídlem v Písku, Prokopova 339/14 ze 17. září 2007, č. j. 117EX 323/04-48, t a k t o :  I. Usnesení soudního exekutora se ve výroku III.   m ě n í   tak, že výsledná cena draženého spoluvlastnického podílu činí 802.000,- Kč. II. Usnesení soudního exekutora se ve výroku IV.    m ě n í   tak, že výše nejnižšího podání činí 534.667,- Kč. III. Usnesení soudního exekutora se ve výroku VI.   m ě n í   tak, že a) prodejem v dražbě nezanikne věcné břemeno doživotního užívání nemovitostí uvedených   ve výroku I. ve prospěch Huberta xxxxx, r. č. xxxxx b) prodejem v dražbě zanikne věcné břemeno doživotního užívání nemovitostí uvedených     ve výroku I. ve prospěch Dolores xxxxx, r. č. xxxxx. IV. Oprávněný je povinen nahradit Hubertu xxxxx náklady odvolacího řízení ve výši 4.600,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky JUDr. Jany Kolářové. O d ů v o d n ě n í : Usnesením Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou z 13. 7. 2004,  č. j. 26Nc 286/2004-4 bylo rozhodnuto o nařízení exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 9.105.937,- Kč s příslušenstvím. Provedením exekuce byl pověřen JUDr.Stanislav Pazderka, soudní exekutor Exekutorského úřadu Písek. V průběhu řízení vydal soudní exekutor v záhlaví uvedeným usnesením dražební vyhlášku,  a to ohledně dražby spoluvlastnického podílu povinného o velikosti ½ na pozemcích  p. č. st. 57/1, p. č. 164/1 a budově č. p. 35, postavené na p. č. st. 57/1, vše nemovitostech nacházejících se v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem. Ve výroku VI. dražební vyhlášky bylo uvedeno, že se spoluvlastnickým podílem jsou spojeny závady představované věcným břemenem doživotního užívání nemovitostí ve prospěch Huberta  a Dolores xxxxx. Ve výroku VII. pak bylo uvedeno, že prodejem v dražbě zanikají všechny závady. Usnesení, kterým byla vydána dražební vyhláška, a to pouze jeho výrok VII., napadl odvoláním Hubert xxxxx. Namítl, že napadené usnesení má obsahové nesrovnalosti, které nekorespondují s pravomocným usnesením exekutora z 4. 7. 2007, č. j. 117EX 323/04-42, které bylo vydáno v téže věci, když tímto usnesením bylo najisto stanoveno, že prodejem v dražbě nezanikají žádné závady, tedy ani věcné břemeno doživotního užívání. Navrhl,  aby odvolací soud dražební vyhlášku zrušil a věc vrátil exekutorovi k novému rozhodnutí. Oprávněný měl zato, že odvolání není důvodné, že usnesením soudního exekutora  č. j. 117Ex 323/04-42 bylo míněno, že neexistuje v daném případě žádná taková závada, která by dražbou nezanikla (tedy, že zanikají závady všechny). Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Jestliže na nemovitosti, ohledně které je v exekuci nařizována dražba, vázne věcné břemeno, je třeba osoby oprávněné z tohoto věcného břemene považovat za účastníky  této fáze exekučního řízení. Hubert xxxxx je tak osobou oprávněnou k podání odvolání  (§ 69 zák. č. 120/2001 Sb. ve znění předpisů pozdějších, dále „e. ř.“, § 201 o.s.ř.). Odvolání bylo podáno včas a směřovalo proti výroku dražební vyhlášky, proti kterému je odvolání přípustné (§ 69 e.ř., § 336c odst. 5 o.s.ř.). Proto odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudního exekutora stejně jako řízení, které jeho vydání předcházelo. Vycházel přitom ze závěru, že odvoláním Huberta xxxxx mohla být napadena (a tedy přezkumu odvolacím soudem otevřena) pouze  část výroku vztahující se k věcnému břemenu z něhož je oprávněn právě Hubert xxxxx, nikoliv však již Doloros xxxxx (a dále výroky související – viz níže).  Dospěl pak k závěru,  že odvolání je důvodné. Soudní exekutor vztáhl exekuci na výše uvedený spoluvlastnický podíl povinného exekučním příkazem z 20. 7. 2004, č. j. EX 323/04-10. Usnesením z  4. 7. 2007,  č. j. 117 EX 323/04-42 pak určil cenu uvedeného spoluvlastnického podílu povinného částkou 957.500,- Kč (výrokem I.). Výrokem II. určil cenu závad představovaných věcným břemenem doživotního užívání  nemovitostí částkou 155.000,- Kč. Výrokem III. rozhodl o tom,   že prodejem v dražbě nezanikají žádné závady. Konečně určil výslednou cenu částkou 957.500,- Kč (výrokem IV.). V odůvodnění tohoto usnesení bylo uvedeno, že „při úvaze,  zda se jedná o takovou závadu, která by exekucí nezanikla, nebylo shledáno, že by věcné břemeno vzniklo na základě zákona, ani nebylo prokázáno, že by tady byl zájem společnosti, který by vyžadoval další existenci této závady i po udělení příklepu. Proto bylo rozhodnuto, že tato závada zanikne a nebude nového vlastníka zatěžovat.“ Z citovaného odůvodnění je zřejmé, že úmyslem soudního exekutora bylo rozhodnout o tom, že věcné břemeno doživotního užívání nemovitostí prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech v dražbě zanikne. Tuto myšlenku se však exekutorovi nepodařilo správně vyjádřit ve výroku usnesení. Ač exekutor užil dva zápory (nezanikají a žádné) nelze z jazykového hlediska  dovodit, že jeden zápor ruší druhý  a že tak v konečném důsledku bylo rozhodnuto o tom, že prodejem v dražbě zaniknou závady všechny. Podobný výklad neodpovídá užití dvou záporů v českém jazyce – zde v obdobných případech slouží naopak užití druhého záporu ke zvýraznění záporu prvého (stejně tak  např. věta „Nedostaneš nic!“ nemůže být vykládána tak, že ten, komu je věta adresována, obdrží vše). Naproti tomu odvoláním napadený výrok dražební vyhlášky jakékoliv pochybnosti  o svém obsahu nevzbuzuje. Tímto výrokem exekutor zcela srozumitelně vyjádřil, že v případě prodeje spoluvlastnického podílu povinného na nemovitostech dojde k zániku všech závad, tedy věcných břemen uvedených ve výroku VI. dražební vyhlášky. Lze tak přisvědčit závěru odvolatele o tom, že dražební vyhláška je v této části v rozporu s dříve vydaným usnesením    o ceně. Dle názoru odvolacího soudu však tato skutečnost sama o sobě není důvodem pro závěr o nesprávnosti odvoláním napadeného výroku dražební vyhlášky. Dražební vyhláška    je v této části relativně samostatným rozhodnutím, které bez dalšího nemusí kopírovat dříve vydané rozhodnutí o ceně nemovitostí. To je koneckonců zřejmé i ze skutečnosti, že i proti tomuto výroku dražební vyhlášky lze podat odvolání (jak bylo zmíněno již výše). Není tedy vyloučeno, aby se dražební vyhláška odchýlila od rozhodnutí o určení ceny nemovitostí. Odvolací soud tak dále posuzoval správnost rozhodnutí exekutora o tom, že prodejem exekucí postiženého spoluvlastnického podílu v dražbě zaniknou věcná břemena doživotního užívání, které nemovitosti, jejichž vlastníkem je i povinný, zatěžují. Dle ust. § 69 e. ř. , 336a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř. prodejem v dražbě nezaniknou věcná břemena o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena  a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitosti zatěžovala i nadále. Zde je předně třeba uvést, že ač citované ustanovení zákona uvažuje se zvláštním právním předpisem, který by stanovil, jaká věcná břemena prodejem v dražbě nezaniknou, podobný právní předpis doposud nebyl přijat. Věcné břemeno doživotního užívání bytu pak bez dalšího nelze považovat za věcné břemeno, na jehož dalším trvání by byl společenský zájem (zájem na jeho dalším trvání má především osoba z tohoto věcného břemene oprávněná). Odvolací soud však současně musel zohlednit i skutečnost, že je pojmově vyloučeno, aby podobné věcné břemeno případně zaniklo pouze ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu povinného na nemovitostech (a dále tedy zatěžovalo ten spoluvlastnický podíl, který nebyl exekucí postižen). V důsledku této skutečnosti jsou pak myslitelné pouze dvě možnosti řešení – buď věcné břemeno v důsledku prodeje spoluvlastnického podílu povinného na nemovitostech v dražbě zanikne v plném rozsahu (tedy i ohledně spoluvlastnického podílu, který nebyl exekucí postižen), nebo nezanikne a bude nadále zatěžovat nemovitost jako celek (tedy včetně spoluvlastnického podílu prodaného v dražbě). Odvolací soud pak dospěl k závěru, že pravidlem byl mělo být řešení uvedené na místě druhém, tedy že věcné břemeno bude nemovitost jako celek zatěžovat i nadále. Při formulaci tohoto závěru vycházel odvolací soud z myšlenky, že prodej spoluvlastnického podílu povinného na nemovitostech by se neměl jakkoliv dotýkat spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků. Zánikem věcného břemene ve vztahu k celé nemovitosti by pak byly osoby oprávněné z tohoto věcného břemene zcela nedůvodně a nepřiměřeně postiženy, a to tím více, čím menší  by byl spoluvlastnický podíl povinného. V případě zániku věcného břemene totiž osobám oprávněným z tohoto věcného břemene náleží náhrada za zaniklé věcné břemeno. Ta se však poskytuje pouze z rozdělované podstaty (§ 337c odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Z rozdělované podstaty (pokud se na osobu oprávněnou z věcného břemene vůbec dostane) by však mohla být poskytnuta náhrada pouze za tu část věcného břemene, která odpovídá velikosti dražby prodaného spoluvlastnického podílu povinného. Není myslitelné, že by takto mohla   být poskytnuta náhrada za věcné břemeno v plném rozsahu a to ani v případě,  kdy by se z rozdělované podstaty na plnou náhradu osobě oprávněné z věcného břemene dostalo. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud shledal odvoláním napadený výrok exekutora (v části, ve které jím bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě zanikne závada představovaná věcným břemenem doživotního užívání nemovitostí ve prospěch odvolatele Huberta xxxxx) nesprávným. Dle ust. § 52 odst 1 e. ř., § 254 odst. 1, 5,  § 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. proto usnesení exekutora ve výroku VI. změnil tak, že prodejem v dražbě zanikne pouze závada představovaná věcným břemenem doživotního užívání nemovitostí ve prospěch Dolores xxxxx (v této části nebyl výrok odvoláním napaden – viz výše), nezanikne však závada představovaná věcným břemenem doživotního užívání nemovitostí Hubertem xxxxx. V případě, že jsou určeny závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, odečte se při určení výsledné ceny závada (resp. její cena) od ceny nemovitosti a jejího příslušenství  (§ 69 e.ř., § 336a odst. 3 o.s.ř.). Na výroku o tom, zda a které závady prodejem v dražbě nezaniknou, je tedy závislý jak výrok o výsledné ceně draženého spoluvlastnického podílu     (v předmětné věci výrok III.), tak i výrok o výši nejnižšího podání (výrok IV.). Ve smyslu   ust. § 52 odst. 1 e.ř., § 206 odst. 2 věta druhá o.s.ř. tak bylo třeba za odvoláním napadené považovat i oba výše uvedené výroky dražební vyhlášky. Jestliže pak odvolací soud rozhodl  o změně výroku týkajícího se zániku závad, musel rozhodnout i o výrocích, ve kterých byla uvedena výsledná cena a výše nejnižšího podání. V případě výsledné ceny vycházel ze závěru znaleckého posudku znalce  Ing. Jana Kroupy, kterým byla cena věcného břemene bezplatného a doživotního užívání domu č.p. 50 Hubertem a Dolores xxxxx určena částkou 311.000,- Kč. Shodně se závěry soudního exekutora v odůvodnění usnesení o určení ceny měl odvolací soud zato, že ve vztahu k exekucí postiženému spoluvlastnickému podílu povinného o velikosti ½ je třeba vycházet z ceny závady ve výši jedné poloviny, tedy 155.500,- Kč. Současně měl odvolací soud zato, že skutečnost, že nezaniká pouze věcné břemeno, ze kterého je oprávněn Hubert xxxxx, na tomto ocenění nic nemění, když pro účely ocenění je rozhodné v jakém rozsahu věcné břemeno nemovitost zatěžuje, nikoliv však již zda svědčí jedné  či dvěma osobám. Dle ust. § 69 e.ř., § 336a odst 3 o.s.ř. proto výslednou cenu exekucí postiženého spoluvlastnického podílu určil částkou 802.000,- Kč (957.500 - 155.500). Výše uvedené výsledné ceně pak odpovídalo nejnižší podání ve výši 2/3 takto stanovené výsledné ceny, tedy v částce 534.667,- Kč (§ 69 e.ř., § 336e odst. 1 o.s.ř.). Hubert xxxxx byl se svým odvoláním úspěšný. Dle ust. § 152 odst. 1 e.ř.,   § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. mu proto bylo proti oprávněnému přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (v řízení před exekutorem mu náklady nevznikly). Ty byly představovány odměnou právní zástupkyně ve výši 4.000,- Kč (§ 52 odst. 1 e.ř., § 151 odst. 2 o.s.ř.,  § 12 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 484/2000 Sb. ve znění předpisů pozdějších). Dále byly představovány paušální náhradou hotových výdajů v souvislosti se dvěma úkony právní zástupkyně po 300,- Kč (příprava a převzetí zastupování, sepis odvolání,   dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění předpisů pozdějších). Poučení: Proti tomuto usnesení    n e n í    dovolání přípustné. V Jihlavě 20. října 2008 JUDr. Jaroslav Mádr v. r.  předseda senátu Za správnost vyhotovení: Petra Jánová