Pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů není dána, pokud je předmětem řízení určení vlastnictví k movité věci a žalovaný má sídlo (bydliště) mimo území České republiky.

Číslo jednací: 20 C 255/2007-55 U S N E S E N Í Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Přidalem v právní věci žalobkyně Gabriely XXXXX, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupené JUDr. Jiřím Cehákem, advokátem se sídlem Nový Bor, Gen. Svobody 788, proti žalovanému EUROPCON, European – Controlling – Service, Hauptstrasse 136, EUBA – CHEMNITZ – Spolková republika Německa, o určení vlastnictví k osobnímu vozidlu, t a k t o : I. Řízení s e z a s t a v u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč. O d ů v o d n ě n í : Žalobou doručenou soudu dne 15.8. 2007 se žalobkyně domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem osobního vozidla Volskwagen Passat, RZ 4T4 98-58. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na předmětné vozidlo uzavřela kupní smlouvu ze dne 20.2. 2007. Následně bylo zjištěno, že předmětný automobil byl odcizen a vrácen žalovanému (pojišťovně), od níž obdržel odškodnění p. V.F. Soud I. stupně nejprve žalobu odmítl. Toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22.10. 2008 sp. zn. 20 Co 322/2008. V předposledním odstavci Krajský soud v Brně vyslovil názor, že „ k odstraňování vad žaloby má však soud I. stupně přistoupit jen, pokud na základě údajů, které jsou v žalobě již obsaženy, nemůže posoudit otázku mezinárodní příslušnosti, a tak tomu v daném případě není.“ Následně došlo ke změně v osobě soudce. Podle § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Podle článku 3 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 kapitoly II. Soud učinil následující závěry: Žalovaný má sídlo na území Spolkové republiky Německo, čímž je dána příslušnost soudů Spolkové republiky Německo. U soudů jiného členského státu by mohl být žalovaný žalován pouze za podmínek stanovených v článku 3 a oddílech 2 až 7 kapitoly II. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Citované oddíly 2 až 7 však mezinárodní příslušnost tuzemských soudů nezakládají, neboť v dané věci se jedná o určení vlastnictví k automobilu (a navíc žalobce a žalovaný spolu nemají žádný smluvní vztah, protože smlouvu kupní ze dne 20.2. 2007 uzavřela žalobkyně s Kateřinou XXXXX). Jedná se tak o nedostatek pravomoci (resp. mezinárodní příslušnosti) tuzemských soudů, a proto soud řízení dle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil (aniž by rozhodoval, kterému orgánu se věc postupuje). Právo na náhradu nákladů řízení soud v souladu s § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. bylo rozhodnuto o vrácení soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč, když řízení bylo zastaveno před prvním jednáním. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. V Brně dne 7. dubna 2010 Za správnost vyhotovení: JUDr. Ondřej Přidal, v.r. Hana Bělušová soudce