29 Ca 273/2008 – 35   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Tomáše Foltase, Ph.D., a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobkyně E. R., proti žalovanému Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor územního plánovaní a stavebního řádu, se sídlem ve Zlíně, tř. T. Bati 21, o žalobě proti  rozhodnutí správního orgánu,   t a k t o :   I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, Odboru územního plánovaní a stavebního řádu,  ze dne 15.10.2008, č.j. KUZL 67573/2008,   sp. zn. KUSP 55099/2008 ÚP-Vy,  s e   z a m í t á .   II. Žádný z účastníků  n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Žalobkyně včas podanou žalobou brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 15.10.2008, č.j. KUZL 67573/2008, sp. zn. KUSP 55099/2008 ÚP-Vy. Navrhuje, aby soud toto rozhodnutí zrušil pro vady řízení, věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení a zavázal jej k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení. Uvedla, že byla účastníkem řízení u správního orgánu 1. stupně, neboť pozemky, jejichž je spoluvlastníkem přímo navazují na pozemky, na nichž je vedena přeložka vedení veřejného osvětlení (dále jen „VO“), touto stavbou jsou její pozemky dotčeny a ona je omezena výkonu vlastnického práva. Namítla, že se neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že se jedná o vycházkové území proto, že je možno podél řeky procházet a vůbec se neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že je nerozhodné, zda původní vedení VO bylo vybudováno na základě řádného stavebního povolení či nikoliv. Pokud by totiž původní vedení VO bylo postaveno bez stavebního povolení, což je pravděpodobné, nebylo by možno vést stavební řízení o dodatečném povolení přeložky VO, ale bylo by nezbytné vést řízení o dodatečném povolení nové stavby VO. Dále namítla, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, neboť byť se  podrobně zabývá jejími odvolacími námitkami, neuvádí konkrétně a jmenovitě podklady, na základě nichž bylo rozhodnuto jak správním orgánem 1. stupně, tak žalovaným, a pouze povšechně se zmiňuje o tom, že podklady jsou dostatečné. Dále namítla, že vybudování vedení VO úzce souvisí se stavbou protipovodňového valu na levém břehu řeky Dřevnice. Žalovaný zcela přehlédl, že právní stav je takový, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29.5.2007, č.j. 29 Ca 199/2006-51, bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 19.7.2006, č.j. KUZL 49362/2006, sp. zn. 14798/2006 ŽPZE – DZ pro vady řízení, věc byla žalovanému vrácena k novému řízení, kdy na základě toho bylo přerušeno řízení o jejím odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Otrokovice, Odboru životního prostředí, ze dne 1.10.2004, č.j. OŽP/2634/04/39085/04, kterým bylo uděleno povolení Povodí Moravy s.p. ke stavbě vodního díla „Dřevnice KM 1,724-3,550 k zajištění průtočnosti koryta II. etapa“ a toto řízení bylo přerušeno formou veřejné vyhlášky ze dne 16.7.2007, č.j. KUZL 48013/2007. Právní stav je tedy takový, že ač Povodí Moravy s.p. vybudoval předmětnou stavbu, má dosud nepravomocné stavební povolení, jedná se tedy o stavbu nepovolenou a je zcela nepřípustné, aby v souvislosti s touto stavbou město Otrokovice žádalo o dodatečné povolení přeložky VO, když se jedná o novou stavbu, která evidentně byla vybudována bez jakékoliv žádosti již v listopadu 2007, opět jako stavba nepovolená. Uzavřela, že žalovaný vydal rozhodnutí, které odporuje zákonu, je nepřezkoumatelné a dotýká se bezprostředně jejích práv, když i fakticky rameno jednoho ze stožárů hluboko zasahuje do pozemků, jichž je spoluvlastníkem. Nejsou dořešeny majetkové vztahy k dotčeným pozemkům, když město Otrokovice nevyvinulo vůči žalobkyni žádnou iniciativu a rozhodnutí tak trpí takovými vadami, že je nutno je zrušit.    Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě k jednotlivým námitkám žalobkyně uvedl, že označení „vycházkové území“ použité v žádosti a projektové dokumentaci, je název dodatečně povolené stavby. Stavba 2 kusů stožárů VO a kabelu VOP je umístěna na pozemku p. č. 1577/1 k.ú. Kvítkovice u Otrokovic, který sousedí s řekou Dřevnice a tvoří její břeh. Označení „vycházkové území“ není však pro posouzení žádosti o dodatečné povolení stavby podstatné, ale podstatné je, zda splňuje náležitosti dané stavebním zákonem a prováděcími předpisy. Pojmu „vycházkové území“ je mezi místními obyvateli města Otrokovice tradičně užíváno k označení místa předmětné stavby, které si každý obyvatel vybaví ihned bez dalšího a podrobnějšího upřesňování. Dále uvedl, že před stavbou protipovodňové hráze se stávající VO nacházelo na levé straně chodníku ve směru toku řeky Dřevnice. V průběhu výstavby protipovodňové hráze bylo toto vedení VO poškozeno. Celkově byly v rámci přeložky VO osazeny 2 sloupy a 2 svítidla. Zpětnou montáž VO provedlo město Otrokovice v jiné trase, nicméně bylo využito stávajících sloupů č. 17 a č. 27. Stavební povolení ke stavbě stávajícího vedení a stožárů VO podél veřejně přístupného chodníku se správnímu orgánu 1. stupně nepodařilo dohledat a stavba původního veřejného osvětlení byla provedena více než před cca 20 lety a se stavbou „Dřevnice Otrokovice km 1,724 - 3,550, zajištění průtočnosti koryta II. etapa“, nemá vůbec nic společného. Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena (§ 125 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – dále jen „SZ“). Předmětem odvolacího řízení však nebylo přezkoumání původního stavebního povolení na stavbu veřejného osvětlení, ale odvoláním napadené rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 10.6.2008, kterým byla dodatečně povolena „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice –Trávníky na pozemcích p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic. K žalobkyní tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaný zdůraznil, že při svém rozhodování vycházel z předloženého spisového materiálu, se kterým se mohli účastníci řízení seznámit a ke kterému se měli možnost vyjádřit. Je tedy zřejmé, jaká vyjádření a stanoviska byla k žádosti o dodatečné povolení stavby doložena, včetně projektové dokumentace. K další žalobní námitce žalobkyně, v níž je uvedeno, že vybudování vedení VO úzce souvisí se stavbou protipovodňového valu na levém břehu Dřevnice a žalobkyně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29.5.2007, č. j. 29 Ca 199/2006-51, kterým bylo zrušeno rozhodnutí  Krajského úřadu Zlínského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 19.7.2006, č.j. KUZL 49362/2006, sp. zn. 14798/2006 ŽPZE – DZ a pro vady řízení byla věc vrácena k novému řízení, žalovaný uvedl, že žalobkyní zde zmiňovaný popis průběhu řízení se vztahuje k povolení vodního díla pro Povodí Moravy s.p. na stavbu „Dřevnice km 1,724 -3,550 zajištění průtočnosti koryta II. etapa (ř. km 2,340 – 3,550)“ za účelem zajištění průtočnosti koryta vodního toku Dřevnice jako ochrany před povodněmi. Vybudování přeložky VO je samostatnou stavbou, jejíž potřeba byla vyvolána poškozením původního vedení veřejného osvětlení. Řízení o dodatečném povolení stavby „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice – Trávníky probíhalo jako samostatné, nezávisle na stavbě protipovodňového valu „Dřevnice km 1,724 – 3,55 zajištění průtočnosti koryta II. etapa (ř. km 2,340 – 3,550)“. K další námitce žalobkyně pak žalovaný zdůraznil, že řízení o vybudování přeložky VO probíhá nezávisle na řízení o povolení stavby protipovodňového valu. Právní stav stavby protipovodňového valu nemá žádný vliv na skutečnost, že stavebník město Otrokovice provedlo jinou stavbu na jiných pozemcích, než se nachází stavba protipovodňového valu. K námitce žalobkyně, že je zcela nepřípustné, aby město Otrokovice žádalo o dodatečné povolení přeložky VO, když se jedná o novou stavbu, která byla vybudována bez jakékoliv žádosti již v listopadu 2007, žalovaný uvedl, že podle ustanovení § 129 odst. 3 SZ stavbu provedenou bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem, lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že není umístěna v rozporu se záměry územního rozhodování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území, dále, že není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu  nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním předpisem, a pokud stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží doklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Správní orgán 1. stupně postupoval v souladu se zákonem, když po provedeném dokazování vydal rozhodnutí, kterým předmětnou stavbu dodatečně povolil, neboť stavebník v rámci řízení o dodatečném povolení stavby podal žádost o dodatečné povolení stavby doplněnou doklady potřebnými k řádnému posouzení stavby a v řízení o jejím dodatečném povolení. K závěrečným žalobním námitkám pak žalovaný uvedl, že projektová dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou, řeší přeložení stávajícího rozvodu VO. Celkově byly v rámci přeložky VO nově osazeny 2 sloupy (č. 21 a 23) a 2 svítidla. Osvětlení bylo provedeno na ocelových stožárech s jedním svítidlem bez výložníku. Tyto sloupy jsou umístěny na pozemku p. č. 1577/1 k. ú. Kvítkovice u Otrokovic, který je ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření pro Povodí Moravy s.p. a mají jedno svítidlo, které nezasahuje na sousední pozemky k. ú. Kvítkovice u Otrokovic. Žalovaný zdůraznil, že z výkresu situace č. E-01 se zakreslením stavby je patrné, že sloupy č. 27 a č. 17 jsou stávající a nebyly předmětem tohoto řízení. K nedořešeným majetkovým vztahům k dotčeným pozemkům  žalovaný uvedl, že předmětná stavba byla dodatečně povolena na pozemcích p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic, které jsou v katastru nemovitostí zapsány na LV č. 462. Vlastnické právo k těmto pozemkům má Česká republika a právo hospodařit s majetkem státu Povodí Moravy, s. p. Stavebník město Otrokovice má s vlastníkem těchto pozemků uzavřenu smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně byla zahrnuta do okruhu účastníků správního řízení a měla možnost v průběhu vedeného řízení uplatnit své námitky a připomínky, což učinila a o jejích námitkách bylo jak správním orgánem 1. stupně, tak žalovaným, rozhodnuto. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.      Z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplynuly následující ve věci relevantní skutečnosti.    Žádostí ze dne 4.2.2008 doručenou správnímu orgánu 1. stupně dne 13.2.2008 požádalo město Otrokovice o dodatečné povolení předmětné stavby.    Správní orgán 1. stupně opatřením ze dne 1.4.2008 oznámil  zahájení řízení o dodatečném povolení stavby „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice – Trávníky na pozemcích: p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic a  současně nařídil k projednání návrhu ústní jednání spojené s místním ohledáním na den 29.4.2008 ve 12.30 hod. na místě stavby.    Sdělením ze dne 20.5.2008  správní orgán 1. stupně seznámil účastníky správního řízení s tím, že v předmětné věci byly shromážděny všechny podklady potřebné pro vydání rozhodnutí a účastníkům správního řízení byla dána možnost ve lhůtě 5-ti dnů vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí.    Dne 10.6.2008 vydal správní orgán 1. stupně rozhodnutí č. 58/2008 o dodatečném povolení stavby: „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice – Trávníky na pozemcích: p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic. Stavbu specifikoval jako vybudování přeložky VO ve vycházkovém území po levém břehu řeky Dřevnice v Otrokovicích – „Trávníky“ včetně osazení 2 ks sloupů (č. 23 a č. 21) o v = 5 m s venkovním svítidlem bez výložníku. Napojení nového VO bylo provedeno ze stávajícího sloupu VO č. 27  na pozemku p. č. 1577/6 k. ú. Vítkovice u Otrokovic. Uvedl, že trasa kabelu vede z místa napojení východním směrem přes p. č. 1577/24 k. ú. Kvítkovice u Otrokovic na pozemek p. č. 1577/1 k. ú. Kvítkovice u Otrokovic, kde byl ukončen v posledním sloupu VO č. 17. Kabelové rozvody VO byly provedeny kabelem AYKY 4Bx16mm2, uloženým volně ve výkopu v pískovém loži. Délka přeloženého kabelu je cca 75 m. Dále stanovil podmínky pro dodatečné povolení stavby a rozhodl o námitkách účastníků řízení (tj. o námitkách žalobkyně).    O odvolání žalobkyně rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 15.10.2008, č.j. KUZL 67573/2008, sp. zn. KUSP 55099/2008 ÚP-Vy tak, že její odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V obsáhlém odůvodnění tohoto rozhodnutí se vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobkyně a dospěl k závěru, že správní orgán 1. stupně postupoval v řízení a při vydání rozhodnutí v souladu se zákonem.         Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).    Soud přezkoumal napadená rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s.ř.s. bylo rozhodnuto o věci samé bez jednání. Soud při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností, úvah a závěrů:     Soud v prvé řadě zdůrazňuje, že předmětem správního řízení bylo dodatečné povolení stavby: „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice – Trávníky na pozemcích: p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic. Tato stavba sestává z přeložky VO ve vycházkovém území po levém břehu řeky Dřevnice v Otrokovicích – „Trávníky“ včetně osazení 2 ks sloupů (č. 23 a č. 21) o výšce 5 metrů s venkovním svítidlem bez výložníku.    Podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) SZ (ve znění účinném ke dni rozhodování správních orgánů) stavební úřad nařídí vlastníku stavby, popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě, odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním.    Podle ustanovení § 129 odst. 2 SZ stavbu uvedenou v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že: a)      není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území, b)     není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje, c)      není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným chráněným zvláštním právním předpisem.   Podle ustanovení § 129 odst. 3 SZ u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle § 111 až 115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.   Podle ustanovení § 125 odst. 2 SZ nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.   U staveb provedených bez stavebního povolení nebo opatření stavebního úřadu stanoví stavební zákon zvláštní režim, který umožňuje namísto nařízení jejich odstranění, vydání dodatečného stavebního povolení, jak se stalo v daném případě. Pro takový postup stanoví zákon podmínky, které musí být splněny. Subjekt musí požádat o dodatečné povolení stavby a kumulativně prokázat, že stavba je umístěna v souladu se záměry územního plánování, není umístěna na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje a je v souladu s obecnými technickými požadavky na výstavbu a s veřejnými zájmy chráněnými zvláštními předpisy. Z obsahu správního spisu vyplývá, že tak tomu bylo i v daném případě a postup správních orgánů byl shledán souladný ze zákonem, soud nezjistil žádné vady řízení, k nimž by byl povinen přihlédnout ze zákona.   Z tohoto důvodu přistoupil k přezkumu jednotlivých žalobních námitek.   K námitce žalobkyně, že se nejedná o vycházkové území, je třeba zdůraznit, že správními orgány použitý pojem „vycházkové území“ není termínem právním či termínem odborným, k němuž by bylo třeba přihlédnout při rozhodování o dodatečném povolení stavby nebo který by byl relevantní pro posouzení zákazu nebo omezení vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby dle zvláštního právního předpisu. Stanovisko žalovaného, že se jedná o lokální označení daného teritoria tradičně užívané mezi místními obyvateli, je logické a soud nemá, co by k němu více dodal. Tato námitka nebyla shledána důvodnou.   K další námitce žalobkyně, že pokud původní vedení VO bylo postaveno bez stavebního povolení, což je pravděpodobné, nebylo možno vést stavební řízení o dodatečném povolení přeložky VO, ale bylo nezbytné vést řízení o dodatečném povolení  nové  stavby VO,  soud  uvádí, že ji s odkazem na výše citované ustanovení § 125 odst. 2 SZ nepovažuje za důvodnou. Ustanovení § 125 odst. 2 SZ totiž obsahuje výkladové pravidlo, podle kterého se posuzuje stavba v případě, pokud nejsou dochovány doklady, podle kterých byla stavba povolena. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně uvedl, že: „… stavební povolení ke stavbě stávajícího vedení a stožárů VO podél veřejně přístupného chodníku se nepodařilo dohledat, stavba původního veřejného osvětlení byla provedena před více než před cca 20 lety, (…), ovšem s předmětem tohoto odvolacího řízení nebylo přezkoumání původního stavebního povolení na stavbu veřejného osvětlení, ale odvoláním napadené rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 10.6.2008, kterým byla dodatečně povolena stavba „Přeložka VO“ ve vycházkovém území Otrokovice – Trávníky na pozemcích: p. č. 1577/1, 1577/24 a 1577/6 v k. ú. Kvítkovice u Otrokovic.“  Postup správních orgánů ve vztahu k žádosti města Otrokovice ze dne 4.2.2008, doručené správnímu orgánu 1. stupně dne 13.2.2008, kterým požádalo o dodatečné povolení předmětné stavby, byl procesně i hmotně právně správný. Jiný postup (nabízený žalobkyní) by svědčil o přepjatém formalismu, který je oprávněně tolik kritizován.      V této souvislosti lze připomenout nález Ústavního soudu ze dne 13.6.2006, č.j. I. ÚS 50/2003, podle něhož: „ Ústavní soud ve své konstantní judikatuře již mnohokrát prokázal, že netoleruje orgánu veřejné moci a především obecným soudům přepjatě formalisticky postup v řízení za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zjevné nespravedlnosti. … Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, neboť v každém z nich je třeba nalézat i právní předpisy uznávané demokratickými právními státy.“ (dostupný na http://nalus.usoud.cz).   Rovněž s námitkou žalobkyně, že vybudování a vedení VO úzce souvisí se stavbou protipovodňového valu na levém břehu řeky Dřevnice se soud neztotožňuje. Je faktem, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29.5.2007, č. j. 29 Ca 199/2006-51, bylo zrušeno rozhodnutí  Krajského úřadu Zlínského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 19.7.2006, č.j. KUZL 49362/2006, sp. zn. 14798/2006 ŽPZE – DZ,  pro vady řízení a věc byla vrácena tomuto správnímu orgánu k novému řízení, ovšem z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že předmětem tohoto správního řízení je povolení vodního díla pro Povodí Moravy s.p. na stavbu „Dřevnice km 1,724 -3,550 zajištění průtočnosti koryta II. etapa (ř. km 2,340 – 3,550)“ za účelem zajištění průtočnosti koryta vodního toku Dřevnice jako ochrany před povodněmi. Jde tedy o samostatnou stavbu zcela jiného rozsahu, charakteru, účelu a významu s fakticky jiným okruhem účastníků správního řízení. Tudíž není důvod pro to, aby v jiném správním řízení, jehož předmětem je jiná samostatná stavba - přeložka VO, a okruh účastníků tohoto správního řízení není totožný s výše uvedeným správním řízením, bylo přihlíženo k závěrům výše uvedeného soudního rozhodnutí. Navíc je třeba vzít v úvahu praktický smysl a účel realizované přípojky VO (který vyplývá ze žádosti města Otrokovice o dodatečné povolení stavby), a to „zajištění bezpečnosti uživatelů pěší trasy ve vycházkovém území, sloužícímu i jako propojení sídliště Trávníky přes lávku se zástavbou RD v lokalitě Újezdy“.    Námitka žalobkyně, že rozhodnutí odporuje zákonu a je nepřezkoumatelné, nebyla soudem shledána důvodnou. Dodatečné povolení stavby bylo vydáno za splnění podmínek stanovených stavebním zákonem, nebyly shledány ani případné vady ve věci vedeného správního řízení. Město Otrokovice požádalo o dodatečné povolení stavby, předložilo k ní podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Rozhodnutí správního orgánu 1. stupně má obsahově stejné náležitosti jako stavební povolení. Potvrzující rozhodnutí žalovaného je souladné se zákonem, je přezkoumatelné, z jeho odůvodnění je zřejmé, jakým způsobem vypořádal veškeré odvolací námitky žalobkyně, které ve skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, podle jakých právních norem a jakými úvahami se při odůvodňování svého rozhodnutí řídil.  Soud nemá důvod v tomto směru žalovanému cokoli vytknout.   Pokud jde o námitku žalobkyně, že rozhodnutí se bezprostředně dotýká jejích práv, když i fakticky  rameno jednoho ze stožárů hluboko zasahuje do pozemků, jejichž je spoluvlastníkem, ani s touto se soud neztotožňuje. Z předmětu správního řízení vyplývá, že celkově byly v rámci přeložky VO osazeny 2 sloupy (č. 23 a č. 21) o výšce 5 metrů s venkovním svítidlem bez výložníků. Z výkresu situace č. E-01, s jehož obsahem bylo žalobkyni umožněno se před vydáním rozhodnutí správního orgánu 1. stupně seznámit, má soud za prokázané, že její námitka směřuje ke sloupu č. 17, který se nestal předmětem správního řízení o dodatečném povolení stavby.     Námitka žalobkyně, že nejsou dořešeny majetkové vztahy k dotčeným pozemkům, když město Otrokovice nevyvinulo vůči žalobkyni žádnou iniciativu, není důvodná. Soud zdůrazňuje, že z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 462 prokazující stav evidovaný ke dni 1.4.2008 pro okres Zlín, obec Otrokovice, k. ú. Kvítkovice u Otrokovic, který je založen ve správním spisu je zřejmé, že vlastnické právo k pozemkům p. č. 1577/1, 1577/6 a 1577/24, ostatní plocha, svědčí České republice a právo hospodařit s majetkem státu subjektu Povodí Moravy, s.p. se sídlem v Brně, Dřevařská 932/11, IČ 70890013. V tomto směru není tedy jakýkoli důvod pro žalobkyní tvrzené dořešení majetkových vztahů.      Rovněž závěrečná námitka žalobkyně, že rozhodnutí trpí vadami, pro které je nutno je zrušit, nepovažuje soud za důvodnou. Napadené rozhodnutí, ani řízení jemu předcházející, netrpí žádnými podstatnými vadami, pro které by jej bylo nutno zrušit. Rozhodnutí je přezkoumatelné, není vnitřně rozporné, skutkový stav věci byl zjištěn objektivně, věc byla správně právně posouzena, k porušení ustanovení o řízení před správními orgány nedošlo, rozhodnutí není nezákonné ani nicotné.         S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci a za tohoto stavu věci soud žalobu proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, Odboru územního plánovaní a stavebního řádu,  ze dne 15.10.2008, č.j. KUZL 67573/2008, sp. zn. KUSP 55099/2008 ÚP-Vy, jako nedůvodnou v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.    Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1, věta prvá, s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci úspěšnému žalovanému však žádné náklady nad rámec jeho jinak běžné administrativní činnosti nevznikly, z tohoto důvodu bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í:           Proti  tomuto  rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s.   Kasační stížnost se podává u Krajského soudu v Brně a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat  označení   rozhodnutí,   proti   němuž   směřuje,   v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, což neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Krajský soud v Brně dne 22. července 2010            Mgr. Milan Procházka                                                                                                             předseda senátu