Certifikát autorizovaného inspektora je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť zejména nahrazuje stavební povolení, které by podléhalo soudnímu přezkumu. Žalobci by v případě odepření soudního přezkumu certifikátu neměli k dispozici žádné účinné prostředky soudní ochrany v rovině veřejného práva a takový postup správního soudu by znamenal odmítnutí spravedlnosti. Lze říci, že zkrácené stavební řízení podle § 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), představuje jistou formu privatizace veřejné moci (rozhodnutí stavebního úřadu je nahrazeno certifikátem autorizovaného inspektora), která však může být životaschopná pouze při řádném dodržování všech pravidel "předání moci" nastavených zákonodárcem, což představuje zejména zohlednění práv třetích osob, které by byly účastníky klasického stavebního řízení (§ 109, resp. § 117 odst. 3 a 4 stavebního zákona).

30 Ca 152/2009 - 218 ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y      Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Kobylky a JUDr. Petra Polácha, v právní věci žalobců: a) Bytové družstvo Cornovova 60, se sídlem Cornovova 60, Brno, b) L. S. c) L. Š. d) F. S., všichni zastoupeni JUDr. Martinou Skřivánkovou, advokátkou se sídlem Mezírka 1, Brno, proti žalovanému: Ing. Antonín Faltýnek, autorizovaný inspektor, se sídlem Školní 6, Oslavany, zastoupený JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem se sídlem Křížová 18, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: TEKOREAL s.r.o., se sídlem Botanická 19, Brno,, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, o návrhu na přiznání odkladného účinku,   t a k t o :               I. Rozhodnutí žalovaného – certifikát ze dne 24.6.2009, č.j. 004-2009,                       s e     z r u š u j e    pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.               II. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku uhradit žalobcům, prostřednictvím jejich právní zástupkyně JUDr. Martiny Skřivánkové, advokátky se sídlem Mezírka 1, Brno,  náklady řízení v částce 47 600,- Kč.     O d ů v o d n ě n í :                 Ze shora uvedeného certifikátu vyplývá, že autorizovaný inspektor ing. Antonín Faltýnek provedl podle § 117 a dalších zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a na základě smlouvy se stavebníkem kontrolu projektové dokumentace a připojených podkladů pro stavbu – půdní vestavba Húskova 45, Brno-Černovice a vydal soudem přezkoumaný certifikát, kterým stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona a že stavba může být podle této dokumentace provedena. Stavba obsahuje půdní stavbu deseti převážně malometrážních bytů, z nichž pět bude mezonetových s přístupovým schodištěm uvnitř bytu. Vestavba bude provedena v krovu na bytovém domě č.p. 678 v Brně, k.ú. Černovice. Dále budou provedeny související stavební úpravy společných částí domu, které jsou nutné k napojení nových bytových jednotek na IS domu. Jedná se o změnu dokončené stavby, při které se zachová vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Na č.l. 3 certifikátu dole je zejména uvedeno, že stavba nemá vliv na okolní pozemky a stavby a provádění stavebních prací nebude mít trvalé negativní účinky na okolí. Na č.l. 6 certifikátu je vymezen okruh „potenciálních účastníků stavebního řízení podle § 109 stavebního zákona“, do kterého podle žalovaného spadá stavebník TEKOREAL s.r.o., majitel pozemku  parc. č. 1542 Project Real Estate Ksí, s.r.o. a TEKOREAL s.r.o. a majitel bytového domu č.p. 678 Project Real Estate Ksí, s.r.o.  V odůvodnění certifikátu na č.l. 8 je m.j. uvedeno, že předmětná stavba „nijak neomezí vlastníky sousedních staveb a pozemků a nezhorší možnosti užívání jejich staveb a pozemků proti současnému stavu“.                   Proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba, ve které žalobci uvedli, že žalobce a) je vlastníkem budovy v Brně, k.ú. Černovice,  na pozemku parc. č. 1538, na adrese C. 60, B. i pozemku. Žalobci b) – d) jsou vlastníky budovy v Brně, k.ú. Černovice,  na pozemku parc. č. 1541 na adrese S. 67, B. i pozemku. Na budově sousedící přímo s budovami žalobců, a to budově na adrese H. 45, B., na pozemku parc. č. 1542 v k.ú. Černovice, Brno se dne 12.11.2009 objevil shora uvedený vyvěšený certifikát.                   Žalobci pro dokreslení situace uvedli, že stavebník nejprve před vydáním certifikátu podal žádost o stavební povolení.  Na základě jeho žádosti bylo stavebním úřadem vedeno stavební řízení na změnu stavby bytového domu H. 45, B., a to pod č.j. SU/0005900/08/Pa-2, zahájení řízení bylo oznámeno dne 15.1.2009. Předmětem stavebního řízení byla shodně jako nyní v certifikátu stavba deseti nových bytů na domě H. 45, B., stavebníkem   byl rovněž TEKOREAL, s.r.o. a žalobci jako vlastníci sousedních nemovitostí (přímí sousedé) byli účastníky řízení. Žalobci podali ve stavebním řízení řadu závažných námitek, z nichž žádná nebyla vypořádána. Ve správním spise je založeno též vyjádření odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna ze dne 11.5.2009, č.j. MMB/0077784/2009/Mr, které nedoporučuje zamýšlenou nástavbu v daném území, a to z totožného důvodu, jako je jeden z bodů námitek žalobců. Námitky  žalobců byly stavebníkovi známy, neboť stavebník učinil ve stavebním řízení i písemné podání, v němž na námitky reagoval, byť žádnou nijak nevyřešil. O námitkách účastníků řízení a stanoviscích dotčených orgánů nebylo nikdy rozhodnuto, protože stavebník po seznámení s námitkami vzal svůj návrh zpět a stavební úřad dne 5.6.2009 stavební řízení zastavil. Stavebník se pokouší obejít zákon tím, že si smluvně za úplatu zajistil vydání certifikátu na stavbu, na kterou se mu nepodařilo získat stavební povolení vydané stavebním úřadem.                   Žalobci zejména namítli, že nebyly dodrženy předepsané postupy pro vydání certifikátu, zejména § 117 odst. 1 stavebního zákona, neboť nebyla opatřena vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení dle § 109 stavebního zákona. Žalobci jsou osobami, které by jinak byly účastníky řízení ve smyslu § 117 odst. 4 stavebního zákona, neboť jsou vlastníci přímo sousedících staveb a byli již účastníky stavebního řízení, které předcházelo vydání certifikátu. K certifikátu však žádné vyjádření žalobců vyžádáno nebylo a žalobci ani nevěděli, že se připravuje nějaké vydání certifikátu a zjistili to až po vyvěšení certifikátu na budově H. 45, B. Certifikát postrádá náležitosti § 10 odst. 1 písm. b), c), e), d) a odst. 2 písm. d) vyhl. č. 526/2006 Sb. Chybí zejména údaje o projektové dokumentaci stavby podle údajů na rozpisce dokumentace, průběh posuzování navrhované stavby, včetně závěrů jednání s osobami, které uplatnily námitky proti provedení stavby, jakož i zpráva, jak projektová dokumentace respektuje požadavky dotčených orgánů a vlastníků dopravní a technické infrastruktury, popř. specifikaci dokladů o jednání s nimi. Certifikát tedy fakticky není certifikátem, na základě kterého by mohlo proběhnout zkrácené stavební řízení podle § 117 stavebního zákona.                   Podle § 117 odst. 3 stavebního zákona autorizovaný inspektor certifikátem stvrzuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona a že navrhovaná stavba může být provedena. Certifikát je možno vydat, když jsou splněny podmínky § 111 odst. 1 a 2 stavebního zákona, ze kterých v daném případě nejsou splněny zejména body § 111 odst. 1 písm. a) – soulad s územně plánovací dokumentací a územním rozhodnutím, písm. b) – řešení obecných požadavků na výstavbu v odpovídající míře, d) – vyhovění požadavků uplatněných dotčenými orgány.                  Tvrzení v certifikátu, že stavba zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení    stavby, je nepravdivé. Z projektu předloženého stavebníkem je zjevné, že se ve skutečnosti jedná o nástavbu jednoho nadzemního podlaží navíc směrem do ulice a dvou nadzemních podlaží navíc směrem do dvorních částí. Skutečnost, že jde o nástavbu, vyplývá i z vyjádření Odboru územního plánování  a rozvoje Magistrátu města Brno, č.j. MMB/0077784/2009/Mr. Taková stavba vyžaduje územní rozhodnutí a s ohledem na §§ 2 odst. 5, 77 odst. 1, písm. c), 79 odst. 3, 81 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Certifikát může nahradit pouze stavební povolení, nikoli územní rozhodnutí, což vyplývá z ust. § 111 odst. 1 písm. a) stavebního zákona a je to rovněž patrno i ze zařazení ust. § 117 stavebního zákona v dílu upravujícím stavební řízení, nikoli územní řízení, rovněž je to patrno z ust. § 117 zkrácené stavební řízení, jakož i z toho, že v  § 117 se používá výlučně termín stavební řízení.                  Stavba navíc odporuje stanovisku Odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, ze kterého vyplývá, že nástavby v území nelze z územního hlediska doporučit.                  Nebylo splněno ani ust. § 10 odst. 2 vyhl. č. 137/2006 Sb., podle kterého musí stavba být vybavena normovým počtem odstavných a parkovacích stání. V daném území však žádná parkovací stání nejsou, což vyplývá m.j. ze stanoviska Odboru územního plánování a  rozvoje Magistrátu města Brna.                   Projektová dokumentace neobsahuje dostatečné statické posouzení dopadu nástavby na stávající budovu, přičemž dle přesvědčení žalobců nástavba staticky ovlivňuje stávající budovu tak, že může dojít k vážnému porušení stability budovy a tím i ohrožení sousedních staveb ve vlastnictví žalobců. V podrobnostech žalobci odkazují na přezkoumání vyjádření statika z února 2009, zpracované autorizovaným inženýrem pro statiku a dynamiku staveb Ing. Čechovou, které je přiloženo jako součást vyjádření žalobkyně c) ze dne 20.3.2009, které žalobkyně předložila ve stavebním řízení, jež předcházelo vydání certifikátu. Z tohoto dokumentu jasně vyplývá, že zatížení stávající budovy H. 45, B. může vést k vážným poruchám budovy samotné i budov sousedních.                   Další  žalobní námitky se týkaly spádu střechy, denního osvětlení a proslunění, výšky kótované v projektu a výtahů.                    Žalovaný ve vyjádření ze dne 11.1.2010 k žalobě zejména uvedl, že žalobci nejsou ve smyslu ust. § 109 odst. 1 stavebního zákona účastníky stavebního řízení, neboť neprokázali splnění žádné z náležitostí dle § 109 odst. 1 písm. b) – g) stavebního zákona. Jestliže žalobci nejsou účastníky stavebního řízení, není třeba v souladu se stavebním zákonem, aby se k danému certifikátu vůbec vyjadřovali. Tvrzení žalobců v části III. odst. 1.3, 1.4 a 1.5 postrádají jakékoli odůvodnění, neboť žalobci obsah certifikátu mimo jeho první stránky neznají. Je nepravdivé zejména tvrzení žalobců, že stavba staticky ovlivňuje stávající budovu tak, že může dojít k vážnému porušení stability budovy a tím i ohrožení sousedních staveb. Součástí schválené projektové dokumentace je samostatný statický projekt zpracovaný autorizovaným inženýrem statikem ing. Ladislavem Kurucem, vyhotovený v červnu 2009 a tento projekt vylučuje vliv na sousední stavby ve vlastnictví žalobců. Dále bylo zpracováno inženýrsko geologické posouzení geologických a základových poměrů.                    Zúčastněná osoba – stavebník – ve vyjádření k žalobě uvedl, že námitky uvedené v žalobě jsou ničím nepodložená tvrzení. Žalobci především neznají celý obsah daného certifikátu. Již ze skutečnosti, že se jedná o vestavbu, je možno obecně dovodit, že její realizací nemohou být jakkoli přímo narušena práva vlastníků sousedních staveb, neboť vestavba bude provedena především uvnitř stávajících půdních prostor v domě H. 45, B. Při vestavbě bude zcela zachována stávající výška i horizont střechy v domě a též samozřejmě dojde k zachování půdorysu domu. Proto se v žádném případě nejedná v dané věci o nástavbu, jak tvrdí žalobci.                   Veškeré potencionální vlivy vestavby na okolí byly již na počátku vyloučeny doložením jak nezbytných souhlasných vyjádření dotčených orgánů, tak odbornými posudky. Z těchto podkladů je zřejmé, že stavba nenarušuje zájmy či práva třetích osob.                    Za účelem posouzení otázky denního osvětlení a proslunění byl vypracován odborný posudek autorizovaného inženýra Doc. Ing. Miroslava Maixnera CSc., který byl též podkladem pro vydání certifikátu a který jednoznačně vyloučil vliv vestavby na okolní stavby.                    Žalobci  v replice na vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení uvedl další důvody týkající se legitimace k podání žaloby, pojmu vestavba, k certifikátu a dokumentaci, účelovosti jednání, postavení autorizovaného inspektora.                    Úřad městské části města Brna, Brno-Černovice  ve vyjádření ze dne 22.2.2010 uvedl, že bylo u něj vedeno stavební řízení ve věci stavby „změna stavby bytového domu H. 45 na pozemku parc. č. 1542, k.ú. Černovice, spočívající ve stavebních úpravách půdního prostoru pro vybudování deseti malometrážních bytů a garsonek“. Toto řízení bylo na základě zpětvzetí žádosti investorem – společností TEKOREAL, s.r.o. usnesením ze dne 5.6.2009, č.j. SU/0005900/08/Pa zastaveno. Dne 4.11.2009 obdržel tamní stavební úřad oznámení  stavby „půdní vestavba H. 45, B.“ autorizovaným inspektorem, oznamovatel – TEKOREAL, s.r.o. Dle § 117 odst. 5 stavebního zákona certifikát, ověřenou dokumentaci s vyznačenými údaji dle § 117 odst. 3 stavebního zákona příslušný úřad eviduje a využívá pro kontrolní prohlídky stavby.                    Žalovaný ve vyjádření ze dne 22.4.2010 navrhl odmítnutí žaloby s poukazem na ust. § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s., resp. § 65 odst. 1 s.ř.s. Činnost autorizovaného inspektora není výsledkem veřejnoprávního postupu, nýbrž plněním ze soukromoprávní smlouvy. Činnost, která se odehrává mezi dvěma soukromými osobami na základě smlouvy, uzavřené podle pravidel soukromého práva, se tak z povahy věcí vzpírá zařazení do oblasti veřejné správy a tedy i přezkoumání před správním soudem. Autorizovaný inspektor proto není správním orgánem dle definice ust. § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s., nýbrž odborně způsobilou osobou, která z titulu své funkce poskytuje odborné činnosti ve výstavbě. Akt, který je plněním ze soukromoprávní smlouvy, pak nemůže být rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., již jen proto, že jeho původcem není správní orgán. Žalovaný v této souvislosti poukázal též na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.3.2010, č.j. 5 A 42/2010 – 43.                   Žalobci ve vyjádření ze dne 7.5.2010 uvedli, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, resp. stavebníka, že předmětný certifikát nelze přezkoumat v rámci správního soudnictví. Už to, že autorizovaný inspektor posuzuje okruh účastníků řízení, je dle žalobců správním úkonem.Vydáním certifikátu se prostě supluje činnost správního orgánu a výsledek takové činnosti musí být soudem přezkoumatelný. V žádné vyspělé zemi není možné realizovat stavby bez ingerence státu. Povolování staveb už po staletí je činností veřejnoprávního charakteru. Žalovaný ve svém vyjádření zvolil výklad zákona, z něhož by plynulo, že vydání certifikátu autorizovaným inspektorem je aktem  naprosté svévole, nikým nekontrolovatelné a nepřezkoumatelné a není proti němu žádné obrany. Takový výklad je v rozporu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a základními principy demokratické společnosti.                   Činnost autorizovaného inspektora není výsledkem jen soukromoprávního postupu, nýbrž přinejmenším postupu smíšeného. Stavební zákon dává autorizovanému inspektorovi pravomoc vydávat certifikáty. Autorizovaný inspektor je veřejnoprávním postupem delegován k tomu, aby vydával certifikáty. Veřejnoprávní stavební zákon ukládá autorizovanému inspektorovi nějaké postupy a povinnosti přinejmenším v § 117 odst. 4 stavebního zákona a tak alespoň tyto povinnosti musí podléhat správnímu přezkumu nebo správnímu soudnictví. Autorizovaný inspektor má povinnosti i vůči jiným osobám, než vůči svému klientovi, s nímž uzavřel smlouvu ohledně vydání certifikátu.                   Při přezkumu napadeného rozhodnutí vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud přitom rozhodl o věci samé bez jednání pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.).    Podle ust. § 109 odst.1 písm. e) stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno.    Podle ust. §  117 odst.1 stavebního zákona, uzavře-li stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109) a nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené řízení.    Podle ust. § 117 odst. 2 věty první stavebního zákona stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím předpisem a certifikát vydaný autorizovaným inspektorem.    Autorizovaný inspektor podle ust. § 117 odst. 3 věty třetí stavebního zákona k certifikátu připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109).    Podle ust. § 117 odst. 4 stavebního zákona pokud ve vyjádřeních podle odstavce 1 byly uplatněny námitky proti provádění stavby, autorizovaný inspektor je posoudí a projedná s osobami, které je uplatnily. Způsob vypořádání námitek a závěry, popřípadě podklady, z nichž vycházel, připojí autorizovaný inspektor k certifikátu podle odstavce 3. Nepodaří-li se při vypořádání námitek odstranit rozpory mezi osobami, které by jinak byly účastníky řízení, předloží jejich vyjádření spolu s projektovou dokumentací a závaznými stanovisky dotčených orgánů stavebnímu úřadu, který zajistí vypořádání námitek podle § 114 nebo usnesením rozhodne o námitkách ve své působnosti anebo usnesením rozhodne o nezpůsobilosti stavby pro zkrácené řízení.      Nejprve je třeba zodpovědět otázku, zda certifikát autorizovaného inspektora, který je napaden žalobou, představuje rozhodnutí ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Krajský soud v Brně je toho názoru, že certifikát je rozhodnutím ve smyslu shora citovaného ust. s.ř.s. Především certifikát v dané věci nahrazuje stavební povolení, které by podléhalo soudnímu přezkumu. Žalobci by v případě odepření soudního přezkumu certifikátu neměli k dispozici žádné účinné prostředky soudní ochrany v rovině veřejného práva a takový postup správního soudu by znamenal odmítnutí spravedlnosti.      Lze říci, že zkrácené stavební řízení podle ust. § 117 stavebního zákona představuje jistou formu privatizace veřejné moci (rozhodnutí stavebního úřadu je nahrazeno certifikátem autorizovaného inspektora), která však může být životaschopná pouze při řádném dodržování všech pravidel „předání moci“ nastavených zákonodárcem, což dané věci představuje zejména zohlednění práv třetích osob, které by byly účastníky klasického stavebního řízení (§§ 109, resp. 117 odst. 1, 3 a 4 stavebního zákona ).     Povinnosti autorizovaného inspektora jsou tak jednoznačně vymezeny veřejnoprávním předpisem - § 117 stavebního zákona. Uzavření smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem o provedení kontroly projektové dokumentace podle ust. § 117 odst. 1 stavebního zákona na jeho povinnostech ničeho nemění, naopak z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že taková stavba může být oznámena stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena m.j. vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 109 stavebního zákona). Oprávnění autorizovaného inspektora k vydání certifikátu je tak založeno veřejnoprávním předpisem - stavebním zákonem, a proto jeho certifikát představuje rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s., které je přezkoumatelné v rámci správního soudnictví.      Procesní postup pro zkrácené stavební řízení je upraven v ust. § 117 stavebního zákona, ze kterého m.j. vyplývá, že autorizovaný inspektor připojí k certifikátu vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení (§ 117 odst. 3 věta třetí stavebního zákona). Okruh účastníků stavebního řízení je vymezen v ust. § 109 stavebního zákona. V ust. § 109 odst. 1 písm. e) stavebního zákona je přitom jednoznačně uvedeno, že účastníkem stavebního řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno. V této souvislosti soud též odkazuje na nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/99,  ve kterém je vyložen pojem sousedního pozemku ve vztahu k účastenství podle stavebního zákona.  V dané věci jsou žalobci  vlastníci přímo sousedících pozemků, resp. přímo sousedících domů v řadové zástavbě s domem, na kterém má být realizována poměrně rozsáhlá stavba (předmětem je vybudování deseti převážně malometrážních bytů, z nichž 5 bude mezonetových). Možnost přímého dotčení vlastnických práv žalobců je patrná i ze skutečnosti, že žalobci byli účastníky vydání certifikátu předcházejícího stavebního řízení, které bylo vedeno u Úřadu městské části Brno-Černovice, Odboru výstavby a územního plánování, a na základě zpětvzetí žádosti o vydání stavebního povolení zastaveno usnesením ze dne 5.6.2009, č.j. SU/0005900/08/Pa. Žalobci jsou výslovně jako účastníci podle § 109 odst. 1 stavebního zákona uvedeni v rozdělovníku Oznámení zahájení stavebního řízení a pozvání k ústnímu jednání ze dne 15.1.2009, č.j. SU/0005900/08/Pa-2.    Samotná možnost přímého dotčení vlastnických práv žalobců jako vlastníků sousedních domů znamená automaticky jejich účastenství ve stavebním řízení a zároveň povinnost autorizovaného inspektora opatřit jejich vyjádření v rámci zkráceného stavebního řízení podle ust. § 117 stavebního zákona. Je nezákonné předem „vyšachovat“ vlastníky sousedních staveb ze zkráceného stavebního řízení (a odepřít jim tak možnost podat si vyjádření k navrhované stavbě) s odůvodněním, navíc zcela nepřezkoumatelným, že stavba „nijak neomezí vlastníky sousedních staveb a pozemků a nezhorší možnosti užívání jejich staveb a pozemků proti současnému stavu“ (viz druhý odstavec odůvodnění certifikátu na č.l. 8 certifikátu). To, že vyjádření žalobců žalovaný neopatřil, vyplývá i ze správního spisu, který žalovaný předložil soudu.  Žalobní námitky se přitom týkají vážných zásahů do vlastnických práv žalobců, např.  narušení statiky domů žalobců, jejich zastínění navrhovanou stavbou apod.,  žalobní námitky jsou doloženy poukazy na odborné posudky. Ostatně i žalovaný, popř. stavebník, argumentují jimi opatřenými odbornými posudky, které se týkají statiky a zastínění sousedních domů ve vlastnictví žalobců, k nimž se však žalobci nemohli vyjádřit.      Shora uvedeným postupem žalovaného, který v rozporu s ust. § 117 odst.1, 3 a 4 stavebního zákona nedal prostor žalobcům k vyjádření ohledně navržené stavby,  došlo k podstatnému porušení ustanovení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). Soud proto rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém žalovaný bude důsledně postupovat podle shora citovaného ustanovení stavebního zákona a opatří vyjádření žalobců k navržené stavbě.  Vzhledem k uvedené podstatné procesní vadě se soud z důvodu procesní ekonomie již nezabýval ostatními žalobními body, neboť by to bylo v dané věci předčasné.      Protože žalobci byli ve věci úspěšní (§ 60 odst. 1 s.ř.s.), neboť žalobě bylo zcela vyhověno a rozhodnutí žalovaného zrušeno, přísluší jim náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představují celkovou částku 47.600,- Kč, která se sestává z nákladů právního zastoupení 4 osob, a to u každé osoby odměny za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby, doplnění žaloby ze dne 21.12.2009, vyjádření žalobců ze dne 19.2.2010 a ze dne 7.5.2010 - §§ 7, 9 odst. 3 písm. f) a 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 276/2006 Sb.) ve výši 1.680,-Kč (2 100 - 20 % = 1 680 - § 12 odst. 4 cit. vyhl.) a paušální částka k náhradě výdajů za 5 úkonů právní služby ve výši 300,- Kč za jeden úkon (§ 13 odst. 3 cit. vyhl.). 4 žalobci x 5 úkonů = 20 úkonů po 1 680,- Kč = 33.600,- Kč a 20 x 300,- Kč = 6.000,- Kč. K tomu zaplacené soudní poplatky v celkové výši 8.000,- Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 33.600,- Kč + 6.000,- Kč + 8.000,- Kč = 47.600,- Kč.     P o u č e n í :Proti tomuto rozhodnutí, které nabývá právní moci dnem doručení, lze podat opravný prostředek (kasační stížnost podle ust. § 102 a násl. s.ř.s.) do dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu  správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v   Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§  105 odst. 2 a  § 106 odst. 2, 4 s.ř.s.).       V Brně dne 21.6.2010                                                                                                          Mgr. Milan Procházka, v.r.                                                                                                               předseda senátu