Je-li exekučním titulem seznam přihlášených pohledávek podle § 45 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., který se stal součástí zápisu o přezkumném jednání v době od 1.5.2000 (nabytí účinnosti zákona č. 105/2000 Sb.) do 31.12.2007 (zrušení zákona č. 328/1991 Sb.), pak skutečnostmi rozhodnými pro nařízení exekuce ve smyslu ust. § 44 odst. 7 ex.ř. jsou tvrzení o tom, že vykonávaná pohledávka nebyla v rámci konkursu zjištěna, nebo že povinný v konkursním řízení výslovně popřel předmětnou přihlášenou pohledávku, anebo že nedošlo ke zrušení konkursu.

12 Co 261/2010-75 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců JUDr. Jiřího Bilíka a Mgr. Stanislava Zatloukala ve věci oprávněné Československá obchodní banka, a.s., se sídlem Radlická 333/150, Praha 5, identifikační číslo 00001350, proti povinnému Janu XXXXX, nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupenému JUDr. Romanem Schneiderem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské nám. 4, o nařízení exekuce, o odvolání povinného a Marie XXXXX, nar.xxxxx, bytem jako povinný, zastoupené JUDr. Romanem Schneiderem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské nám. 4, proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 13.1.2010, č.j. 24 Nc 3359/2009-20, takto: Odvolání se odmítají. Odůvodnění: Soud prvního stupně v prvním výroku usnesení nařídil exekuci podle výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v konkursním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod spisovou značkou 24 K 38/2002 ze dne 27.5.2009, vydaného Krajským soudem v Brně, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 233,042.528,89 Kč a k úhradě nákladů exekuce. Ve druhém výroku soud pověřil provedením exekuce Mgr. Ing. Josefa XXXXX, soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-město, Vodní 7, Brno. Ve třetím výroku byla povinnému uložena blokační povinnost ohledně jeho majetku. V poučení o opravném prostředku soud uvedl mj., že v odvolání lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním namítaným skutečnostem soud nepřihlédne. Nebude-li odvolání obsahovat skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo nebude-li obsahovat žádné skutečnosti, odvolací soud odvolání odmítne. Proti usnesení do všech jeho výroků podal povinný dne 12.2.2010 odvolání, ve kterém uvedl, že tak činí v souladu s ust. § 205 odst. 2 písm. c), d), e), f) a g) o.s.ř. V doplňujícím podání z 26.3.2010 navrhl změnu napadeného usnesení tak, aby byla návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu na nařízení exekuce zamítnut. Namítal, že i když existuje výpis ze seznamu přihlášených pohledávek, on byl pouze avalem na zajišťovací směnce a směnečná pohledávka byla v konkursním řízení přihlášena neoprávněně, neboť „v rámci funkce zajišťovací směnky nedošlo nikdy k plnění z této zajišťovací směnky“. Jako aval nemohl povinný v konkursním řízení uplatnit žádnou z kauzálních námitek a poněvadž nemohl zcela uplatnit svoje veškerá nejen procesní práva, mohlo být dotčeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces. Z uvedených důvodů se povinný domníval, že exekuční titul není z hlediska ust. § 174 písm. i) o.s.ř. ve spojení s ust. § 45 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, způsobilý, a že by mohl být dán i důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. b) nebo h) o.s.ř. Shodně jako povinný postupovala i Marie XXXXX a nad rámec důvodů uplatněných povinným uvedla, že obdržela usnesení o nařízení exekuce, ve kterém však není uvedena jako účastník řízení (a proto žádala soud o sdělení, zda ji považuje za účastníka řízení či nikoli). Dále poukazovala na to, že prohlášením konkursu na majetek povinného došlo v souladu s ust. § 26 a násl. zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, k zániku společného jmění manželů, jež pak bylo vypořádáno tak, že veškerá aktiva a pasiva zůstaly povinnému, a proto Marie XXXXX nemůže být účastníkem probíhajícího exekučního řízení. V ostatním se jmenovaná ztotožnila s odvolacími důvody a odvolacím návrhem povinného. Oprávněná se k odvoláním nevyjádřila. V předloženém případě rozhodl soud prvního stupně o nařízení exekuce podle § 44 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále také jen „ex.ř.“). Pro řízení podle exekučního řádu se použijí ustanovení občanského soudního řádu podpůrně až v situaci, kdy exekuční řád neobsahuje zvláštní úpravu (§ 52 odst. 1 ex. ř.). Uvedené platí v celém rozsahu pro postup odvolacího soudu při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení. V daném případě bylo napadené rozhodnutí vydáno dne 13.1.2010, a proto se postup v exekučním řízení plně řídí exekučním řádem ve znění po novele, provedené zák. č. 286/2009 Sb. a účinné od 1.11.2009. Krajský soud v prvé řadě zjistil, že odvolání bylo ze strany povinného podáno účastníkem exekučního řízení a tedy osobou oprávněnou k podání odvolání (§ 52 odst. 1 ex.ř., § 201 o.s.ř.), a že bylo podáno v průběhu zákonem stanovené 15-idenní odvolací lhůty (§ 52 odst. 1 ex.ř., § 204 odst. 1 o.s.ř.), neboť napadené usnesení bylo povinnému doručeno dne 2.2.2010 a odvolání bylo u soudu podáno dne 12.2.2010. Stejné časové údaje platí i pro Marii XXXXX, která z pozice manželky povinného je potencionální účastnicí exekučního řízení (§ 36 odst. 2 ex.ř.) a soudní exekutor jí doručil usnesení o nařízení exekuce zřejmě proto, že vydaným exekučním příkazem na prodej nemovitých věcí postihl nemovitosti, které podle stavu zápisu v katastru nemovitostí jsou ve společném jmění manželů. Za této situace je třeba i Marii XXXXX přiznat subjektivní oprávnění podat odvolání proti usnesení o nařízení exekuce (viz část IX. stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 200/2005). Podle § 40 odst. 1 písm. g) ex.ř. jsou exekučními tituly i jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon. Podle § 44 odst. 6 písm. g) ex.ř. má usnesení o nařízení exekuce obsahovat mj. poučení podle § 44 odst. 7 ex.ř., jež zní takto: Proti usnesení o nařízení exekuce je přípustné odvolání, v němž nelze namítat jiné skutečnosti než ty, jež jsou rozhodné pro nařízení exekuce; k ostatním soud nepřihlédne a nařízení exekuce potvrdí. Neobsahuje-li odvolání skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce nebo neobsahuje-li žádné skutečnosti, soud usnesením odvolání odmítne. Podá-li povinný odvolání k rukám exekutora, je ten povinen postoupit je bez zbytečného odkladu příslušnému soudu; doručením exekutorovi je zachována lhůta k podání odvolání. Soudní praxe se ustálila na názoru (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.9.2004, sp.zn. 20 Cdo 1215/2004), že pro rozhodnutí o návrhu na nařízení exekuce je významné toliko to, zda byl k výkonu předložen způsobilý exekuční titul vydaný oprávněným orgánem (§ 40 ex.ř.), zda je vykonatelný po stránce formální a materiální (§ 37 odst. 2, § 40 ex. ř.), zdali jsou účastníci věcně legitimováni ve smyslu jejich poměru k označení v titulu či v jiných listinách (§ 36 odst. 3 a 4 ex.ř.), příp. zda vymáhané právo není prekludováno (viz např. usnesení z 24.9.2008, sp. zn. 20 Cdo 2520/2008). Z hlediska materiálního je titul vykonatelný tehdy, jestliže obsahuje přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění i přesně stanovenou lhůtu k plnění. Pokud jde o formální stránku vykonatelnosti, v zásadě platí, že rozhodnutí představující exekuční titul musí být řádně doručeno (musí nabýt právní moci), musí uplynout lhůta k podání opravného prostředku i lhůta k plnění. Toto jsou skutečnosti, jež jsou z obecného hlediska ve smyslu ust. § 44 odst. 7 ex.ř. rozhodné pro nařízení exekuce. V přezkoumávaném případě však podkladem pro nařízení exekuce nebylo rozhodnutí soudu ani jiného orgánu, nýbrž seznam v konkursním řízení přihlášených pohledávek, jehož vykonatelnost připouští ust. § 45 odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále také jen „zák.“). Seznam přihlášek není rozhodnutím a nemá ani účinky, které zákon s rozhodnutím spojuje (formální a materiální vykonatelnost). Má povahu veřejné listiny (srov. § 21 odst. 3 zák. a § 134 o.s.ř.) a není vybaven účinky právní moci ani závaznosti pro účastníky a pro všechny orgány, jaké mají například rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení (srov. § 159 o.s.ř.). Tento seznam rovněž nepředstavuje překážku, která by po zrušení konkursu (srov. § 45 odst. 1 zák.) bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci náleží projednání takové věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2001, sp. zn. 29 Cdo 2780/2000). Judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 21.1.2005, sp. zn. 20 Cdo 17/2004, ze dne 12.4.2007, sp. zn. 20 Cdo 2479/2006 nebo ze dne 27.10.2010, sp. zn. 20 Cdo 4215/2008) je dále vyloženo, že seznam přihlášek je způsobilým exekučním titulem tehdy, pokud předmětná vykonávaná pohledávka je pohledávkou v rámci konkursu zjištěnou (§ 23 odst. 1, věta první zák.), že tato pohledávka nebyla úpadcem výslovně popřena (§ 21 odst. 2 zák.), a že došlo ke zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení (u konkursů prohlášených před novelou provedenou zák. č. 105/2000 Sb.), resp. že došlo ke zrušení konkursu (u konkursů prohlášených po novele provedené zák. č. 105/2000 Sb.). Z důvodů uvedených v předchozím odstavci vyplývá, že pokud v řešené věci byl konkurs na majetek povinného prohlášen dne 11.10.2002, tak skutečnostmi rozhodnými pro nařízení exekuce ve smyslu ust. § 44 odst. 7 ex.ř. jsou tvrzení o tom, že vykonávaná pohledávka nebyla v rámci konkursu zjištěna, nebo že povinný v konkursním řízení výslovně popřel předmětnou přihlášenou pohledávku, anebo že nedošlo ke zrušení konkursu. Dále je obecně přípustnou námitkou prekluze práva nebo nedostatek věcné legitimace účastníků řízení. Poněvadž povinný ani jeho manželka žádné z uvedených tvrzení neuplatnili, pak jejich odvolání postrádají namítnutí skutečností rozhodných pro nařízení exekuce. Tvrzení o nemožnosti uplatnění práv v průběhu konkursního řízení v řízení o výkon rozhodnutí relevanci nemá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.12.2007, sp. zn. 20 Cdo 2479/2006). Za této situace krajský soud odvolání povinného a jeho manželky podle § 44 odst. 7, věta druhá ex.ř. odmítl. O vyčíslení nákladů exekuce i pokud jde o nynější odvolací fázi rozhodne soudní exekutor podle § 88 odst. 1 ex.ř. Poučení:Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Brně dne 30.3.2011 Helena Fillová JUDr. Pavel Bachratý, v.r. za správnost vyhotovení : předseda senátu