O procesním nástupnictví podle § 107a odst. 1 o.s.ř. nelze rozhodovat na návrh účastníka řízení podaný v průběhu odvolacího řízení zahájeného podáním nepřípustného odvolání dle § 202 odst. 2 o.s.ř., neboť v takovém případě nabývá rozsudek soudu prvního stupně právní moci jeho doručením.

13 Co 467/2010-87 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavly Lamichové a soudců JUDr. Dagmar Vondálové a Mgr. Petra Mišianika ve věci žalobce JG Invest s.r.o., IČ:26960958, se sídlem Troubsko, Jihlavská 396/46a, zastoupeného JUDr. Ludmilou Lejnarovou, advokátkou v Praze, pro doručování Praha 4, Na Dlouhé mezi 996/16, proti žalované P.V., nar. XXXXX, pro zaplacení částky 1 022 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 2.8.2010 č.j. 7C 86/2010-74, t a k t o : I. Odvolání se o d m í t á . II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem soudu prvního stupně, jeho výrokem I., byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 022 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. povinnost nahradit mu v téže lhůtě na nákladech řízení částku 3 420 Kč, k rukám jeho zástupkyně. Soud takto rozhodl po zjištění, že žalovaná částka je nárokem z jízdného s přirážkou za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu dne 27.4.2009, který byl postoupen na základě v odůvodnění uvedených smluv o postoupení této pohledávky žalobci. O nákladech řízení rozhodl soud podle výsledku řízení a odměnu advokátky žalobce určil za použití § 151 odst.2 OSŘ podle vyhl.č.177/96 Sb. s poukazem na právní jednoduchost věci. Poučil účastníky řízení o tom, že proti jeho rozsudku není přípustné odvolání. Přes toto poučení rozsudek napadl ve výroku II. o nákladech řízení odvoláním žalobce. Soudu prvního stupně vytýkal, že jeho rozhodnutí o nákladech řízení je v rozporu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 15.10.2008 sp.zn. Cpjn 201/2008 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod zakotvujícím právo vlastnit majetek. Z dlouhodobějšího hlediska má pro něj takové rozhodnutí soudu závažný majetkový dopad a vytváří absurdně situaci, kdy k majetkové újmě nedochází na straně žalované, jako delikventa, ale na jeho straně. Kromě toho je toto rozhodnutí nepřezkoumatelné z hlediska skutečností tvořících kritérium jednoduchosti sporu. Ani stát není v takových řízeních, která soud označuje za totožná a právně jednoduchá, krácen na svých příjmech. V případě stanovení odměny dle vyhl.č.484/2000 Sb. získá i vyšší DPH. Závěrem odvolání se proto žalobce domáhal změny rozsudku soudu prvního stupně v jeho výroku II. tak, že žalované bude uložena povinnost nahradit mu na nákladech řízení částku 8 520 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a dále mu nahradit v téže lhůtě náklady odvolacího řízení v částce 960 Kč. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a k tomu oprávněným subjektem ( §204 odst.l a § 201 OSŘ), se jím zabýval z hlediska jeho přípustnosti. Podle § 202 odst.2 OSŘ odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. Ze znění tohoto ustanovení je třeba dovodit, že není-li v případě uvedeném ve výše uvedeném ustanovení v části věty před středníkem přípustné odvolání do věci samé, nemůže být přípustné ani proti na něm závislému výroku o nákladech řízení. Podle § 218 písm.c) OSŘ odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné. V takovém případě nabývá rozhodnutí soudu prvního stupně právní moci doručením. V tomto případě rozhodl soud prvního stupně ve věci rozsudkem, který nebyl vydán jako rozsudek pro uznání nebo zmeškání o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč. Protože odvolání proti takovému rozsudku výše uvedené ust. § 202 odst.2 OSŘ nepřipouští, jak o tom byli účastníci soudem prvního stupně správně poučeni, nezbylo odvolacímu soudu, než je za použití § 218 písm.c) OSŘ odmítnout, aniž se jím mohl zabývat věcně. Podle § 146 odst.3 OSŘ, z něhož je třeba vyjít při rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům náklady řízení. Odvolání je procesním úkonem jímž se zahajuje odvolací řízení. Bylo-li odmítnuto, měl by navrhovatel tohoto úkonu ( v tomto případě žalobce) nahradit žalované náklady odvolacího řízení. Nebylo však zjištěno, že by žalované v tomto řízení nějaké náklady vznikly. Tomuto procesnímu stavu odpovídá rozhodnutí ve výroku II. tohoto usnesení. Pro úplnost odvolací soud dodává, že s ohledem na právní účinky rozsudku soudu prvního stupně, které nastávají v případě odmítnutí odvolání pro jeho nepřípustnost dle § 202 odst.2 OSŘ ke dni jeho doručení, pozbylo opodstatnění rozhodovat v odvolacím řízení o procesním nástupnictví dle § 107a odst.l OSŘ navrženém v této fázi řízení žalobcem. Poučení : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 19. prosince 2011 Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Lamichová,v.r. Dagmar Lapčíková předsedkyně senátu