Pakliže na straně zástupce žalovaného dojde k takové situaci, že z vážných důvodů nemohl podat písemné vyjádření ani ve stanovené lhůtě soudu sdělit, že má vážný důvod, který mu brání ve včasném vyjádření, fikce uznání nenastává.

16 Co 184/2011-58 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Pospíšilové a soudců JUDr. Marie Černé a JUDr. Pavla Holzbauera v právní věci žalobců a) Ing. J.N., nar.XXXXX, bytem XXXXX, a b) Z.N., nar. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupených JUDr. Pavlem Fojtou, advokátem se sídlem v Brně, Drobného 34, proti žalované MUDr. M.S., nar. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupené JUDr. Jaroslavem Pavlasem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí č. 18, o určení vlastnictví k nemovitosti, o odvolání žalované proti rozsudku o uznání Městského soudu v Brně ze dne 24.1.2011, č.j. 32 C 154/2010-28, t a k t o : Rozsudek soudu I. stupně se m ě n í tak, že se rozsudek pro uznání n e v y d á v á. O d ů v o d n ě n í Městský soud v Brně vydal 24.1.2011 v záhlaví uvedené právní věci, ve smyslu ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř., rozsudek pro uznání, jímž bylo určeno, že zemřelá paní Milada Nehybková byla ke dni své smrti vlastnicí ideální poloviny nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozhodnutí. Proti citovanému rozhodnutí soudu I. stupně podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání. Mimo výtky, vztahující se k věci samé, namítla, že není přesvědčena o tom, že rozsudek byl vydán v souladu s ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 114b odst. l o.s.ř. a v souladu s principy ústavnosti. Při upozornění na mnohá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR uvedla, že jí zmocněný advokát svoji povinnost, k níž se vůči ní zavázal, nesplnil ze závažných zdravotních důvodů, kdy krátce před odesláním vyjádření na Městský soud v Brně byl dne 6.11.2010 stižen akutním epileptickým záchvatem, který mu objektivně znemožnil nejen dopis včas na soud vypravit, ale ani soudu jakýmkoliv způsobem sdělit, že stanovenou lhůtu nebude schopen dodržet. Má zato, že rozsudek městského soudu nebyl vydán v souladu s právním řádem ČR, s poukazem na problematiku fikce uznání nároku žalobce obsažených v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR. V opačném případě by jí byla způsobena zvlášť závažná újma na jejích právech a majetku, který oprávněně vlastní. Navrhuje, aby krajský soud rozsudek Městského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Krajský soud v Brně poté, co přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl po provedeném dokazování k závěru, že odvolání žalované je důvodné. MUDr. M.H. soudu sdělila, že JUDr. Jan Vorlíček je v její ambulanci dlouhodobým pacientem. V průběhu roku 2010 se jeho celkový zdravotní stav výrazně zhoršil. Od 22.10.2010 byl v pracovní neschopnosti, protože trpěl epileptickými záchvaty. Několikrát byl hospitalizován na neurologické klinice a 28. března 2011 byl seznán plně invalidní pro organický psychosyndrom na podkladě poškození mozku po opakovaných těžkých úrazech s bezvědomím a epileptickými záchvaty. Podle ustálené judikatury, má-li se za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu. Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř., nenastane fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě jen tehdy, jestliže žalovaný prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal (32 Cdo 151/2010). Vedle vad uvedených v § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř. lze rozsudek přezkoumat jen z hlediska zákonem stanovených předpokladů pro jeho vydání (§ 153a o.s.ř.), mezi něž patří - byl-li vydán rozsudek na základě fikce uznání - i předpoklady, za nichž tato fikce vzniká. V daném případě třeba konstatovat, že soud I. stupně postupoval správně, pokud na základě fikce uznání nároku rozhodl v neprospěch žalované ve smyslu ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. a § 114b odst. 5 o.s.ř. za situace, kdy tato se na výzvu soudu (obsahující řádné poučení) v třicetidenní lhůtě ve věci samé k žalobě nevyjádřila. Pokud odvolací soud přesto jeho rozhodnutí změnil (§ 220 odst. 1 o.s.ř.) tak, že se rozsudek pro uznání nevydává, a věc mu vrátil k dalšímu řízení, stalo se tak proto, že ve světle nových skutečností, tak jak byly předestřeny v odvolacím řízení, podmínky pro napadené rozhodnutí neshledal. Lékařskou zprávou MUDr.M.H. vzal odvolací soud za prokázané, že na straně žalované vyvstal vážný důvod bránící nejen tomu, aby bylo ve stanovené lhůtě reagováno na výzvu soudu podat vyjádření ve věci, ale že tento důvod bránil i tomu, aby byl soudu tento vážný důvod sdělen. Z lékařské zprávy bylo zjištěno, že právní zástupce žalované, advokát JUDr. Jan Vorlíček, zmocněný jí dne 18.10.2010 k zastupování ve věci, byl v rozhodné době, konkrétně od 22.10.2010 (vyjádření mělo být podáno do 30ti dnů od doručení výzvy tj. od 8.10.2010) v pracovní neschopnosti, protože trpěl epileptickými záchvaty, když již předtím byl pro diagnózu, která nepochybně mohla jeho mozkovou činnost výrazně ovlivnit, léčen a hospitalizován; konečně pro organický psychosyndrom na podkladě poškození mozku byl následně seznán i plně invalidním. Závažný zdravotní stav JUDr. Vorlíčka, o němž žalovaná nevěděla a neměla tedy důvodu pochybovat o tom, že bude řádně zastupována, tedy že zmocněný advokát bude k jejímu prospěchu konat, je dle odvolacího soudu dostatečně zohledňujícím důvodem proto to, aby proti fikci uznání nároku byla obrana žalované, to je, že vážný zdravotní stav jejího právního zástupce zapříčinil, že na výzvu soudu nebylo reagováno, a že tato závažná okolnost ani nebyla soudu včas sdělena, úspěšná. Při takto zastávaném názoru rozhodl odvolací soud jak ve výroku uvedeno. Na soudu I .stupně bude, aby ve věci nařídil jednání a po provedeném dokazování opětovně rozhodl. Poučení: Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 14. září 2011 JUDr. Vladimíra Pospíšilová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Renata Danielová