Řízení zahajované na základě elektronického podání je u soudu zahájeno teprve dnem, kdy bylo elektronické podání doručeno na jeho elektronickou podatelnu s doručením návrhu na elektronickou podatelnu Ministerstva spravedlnosti nejsou spojeny žádné právní účinky.

Č.j. 18 Co 239/2010-44 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vítězslavy Pekárkové a soudců JUDr. Petra Sladkého a JUDr. Jana Zavřela v právní věci žalobce DT COMPACT, s.r.o., se sídlem v Brně, Havlíčkova 129/15, zastoupeného JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, proti žalované Alici S., nar. xxxxx, bytem xxxxx, zastoupené Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 710/57, o zaplacení 1.015,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7.5.2010, č.j. 2104 EC 168/2009-29, t a k t o : I. Usnesení soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku II. p o t v r z u j e . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 960,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Filipa Ledera. O d ů v o d n ě n í : Usnesením ze dne 7.5.2010, č.j. 2104 EC 168/2009-29, soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.), rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 8.280,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího právního zástupce (výrok II.), a že po právní moci usnesení bude žalobci vrácen soudní poplatek ve výši 300,- Kč (výrok III.). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobce se žalobou doručenou procesnímu soudu 10.3.2009 domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 1.015,- Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému, že proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná včas odpor s odůvodněním, že dlužnou částku ve výši 1.015,- Kč uhradila před podáním žaloby na účet Dopravního podniku města Brna, a.s., úrok z prodlení ve výši 5,13 Kč byl uhrazen na účet žalobce 7.5.2009, a že o postoupení pohledávky se dozvěděla až při doručení elektronického platebního rozkazu 24.4.2009, proto plnila na účet původního věřitele. Dále soud uvedl, že podáním ze dne 8.9.2009 vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět s tím, že žalovaná dlužnou částku uhradila 9.3.2009 na účet původního věřitele Dopravního podniku města Brna, a.s., na účet žalobce byla připsána až dne 2.4.2009, že žalobce navrhl zastavení řízení a přiznání náhrady nákladů řízení dle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., s tím, že důvodně podanou žalobu vzal zpět pro chování žalované, když k úhradě dluhu došlo až po podání žaloby, neboť on návrh na vydání elektronického platebního rozkazu vyplnil a odeslal elektronickou formou již dne 3.3.2009, a nikoliv z důvodu na jeho straně bylo podání soudem přijato až dne 10.3.2009, přičemž stejného dne, kdy došlo k vypravení elektronického žalobního návrhu, byla žalované zaslána výzva k zaplacení a oznámení o postoupení pohledávky. Soud učinil závěr, že zastavení řízení zavinil žalobce zpětvzetím návrhu, a je povinen hradit náklady řízení žalované, neboť nelze mít za to, že by pro chování žalované byl vzat zpět návrh důvodně podaný ve smyslu ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Oznámení o postoupení pohledávky, jak bylo žalobcem učiněno, by i v případě, že by bylo prokázáno jeho doručení žalované, nemohlo být vůči ní účinným, neboť se jedná o obcházení kogentního ust. § 526 odst. 1 občanského zákoníku. Dluh tedy žalovaná zcela oprávněně uhradila původnímu věřiteli a k zániku předmětné pohledávky došlo ještě před podáním žaloby, dne 9.3.2009 připsáním na účet Dopravního podniku města Brně, a.s. Žalobce skutečně návrh na vydání elektronického platebního rozkazu odeslal dne 3.3.2009, tento den bylo doručeno na Ministerstvo spravedlnosti ČR, řízení je však podle § 82 odst. 1 o.s.ř. zahájeno dnem, kdy návrh na jeho zahájení došel soudu, a Městskému soudu v Brně byl návrh doručen až dne 10.3.2009. Soud neshledal ani podmínky pro výjimečnou aplikaci ust. § 150 o.s.ř. či § 151 odst. 2 o.s.ř., s přihlédnutím k tomu, že postoupení pohledávky nebylo řádným způsobem žalované oznámeno či prokázáno, a pokud bylo „oznámení“ o postoupení pohledávky zasíláno současně s podáním žaloby, pak tímto způsobem žalobce jedná v rozporu s ust. § 3 odst. 2 o.z. a nedbá dostatečně o to, aby rozpor mezi účastníky byl odstraněn především jejich dohodou, ač by to pro něho znamenalo poskytnutí byť i dodatečné lhůty k zaplacení. Proti tomuto usnesení, a to proti jeho výroku II., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, podal žalobce odvolání, z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Předně zdůraznil, že nemůže být považován za správný názor, že řízení bylo zahájeno dne 10.3.2009, když návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl v elektronické formě doručen Ministerstvu spravedlnosti ČR dne 3.3.2009, přičemž doručení na informační portál ministerstva je jediný krok, který má žalobce možnost v řízení ovlivnit. Portál na internetu, sloužící k podávání návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů, je spravován Ministerstvem spravedlnosti ČR, které zabezpečuje jeho provoz, a zároveň je nadřízeným orgánem soudu. Jestliže v daném případě nastala chyba v předávání informací mezi ministerstvem a soudem (za běžných okolností netrvá přenášení návrhu soudu několik dní, návrh je předán v podstatě obratem), nelze důsledky s tímto spjaté přenášet na žalobce, jenž nemá možnost ovlivnit fungování internetového portálu. Technické detaily fungování internetového portálu www.justice.cz žalobce z pochopitelných důvodů nezná, nicméně z důvodů uvedených nelze než uzavřít, že účinky zahájení řízení musí být navázány na okamžik doručení návrhu na zahájení řízení prvnímu subjektu, který tento internetový portál spravuje. V opačném případě by byl účastník řízení vystavován neúměrně vysokému procesnímu riziku. Dále žalobce uvedl, že podle jeho přesvědčení došlo k úhradě dlužné částky až na základě toho, že žalované byl doručen jeho dopis o oznámení o postoupení pohledávky. Žalovaná totiž zadala příkaz k úhradě pohledávky ve výši jistiny (1.015,- Kč) dne 6.3.2009, tedy téměř dva měsíce ode dne vzniku žalované pohledávky, avšak již tři dny po odeslání výzvy k úhradě a oznámení o postoupení pohledávky. Nicméně i za předpokladu, že by oznámení o postoupení a výzva k úhradě nebyla žalované doručena, zůstává faktem, že žalovaná byla v době provedení úhrady dlužné částky 1.015,- Kč v prodlení s úhradou. Při každé přepravní kontrole prováděné původním věřitelem, Dopravním podnikem města Brna, a.s., je cestujícímu spolu se zápisem o provedené přepravní kontrole předán i leták Informace pro cestujícího, a v těchto dokumentech je na několika místech popsán způsob, jak je s pohledávkami po jejich neuhrazení ve lhůtě 30 dnů nakládáno, včetně upozornění, že před žalobou nebude zasílána upomínka, a že po 30 dnech bude přirážka jako pohledávka postoupena k vymáhání smluvní společností, přičemž vymáhaná částka může dosáhnout až několikanásobku původní dlužné částky. Podle žalobce neexistuje ani žádné zákonné ustanovení, které by věřiteli stanovovalo povinnost vyzývat dlužníka k úhradě předtím, než přistoupí k soudnímu vymáhání. Závěrem odvolání žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného usnesení soudu prvního stupně tak, že mu bude podle § 146 odst. 2 o.s.ř. přiznána náhrada nákladů řízení, popř. podle § 150 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nebude přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. Uvedla, že pokud je podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, pak navrhovatel obratem obdrží od podatelny soudu e-mail potvrzující doručení soudu se zaručeným elektronickým podpisem, tento e-mail má standardizovanou podobu, která je upravena v § 2 odst. 5 vyhlášky č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, a obsahuje mj. i uvedení skutečného okamžiku přijetí podání soudem. Pokud žalobce takovým e-mailem nedisponuje, pak nemohl mít důvodně za to, že byl elektronický platební rozkaz skutečně podán. Dále uvedla, že jí nebylo doručeno oznámení o postoupení pohledávky žalobci, že důkazní břemeno prokázání této skutečnosti leží na žalobci, a že vzhledem k výši nákladů řízení advokátem zastoupeného žalobce a výši pohledávky, kterou dlužila, by bylo nemravné připustit, aby žalobce neupozornil dlužníka na pohledávku, kterou mu původní věřitel postupuje za 100 % hodnoty pohledávky, nikoli za účelem „administrativního odbřemenění“, ale výhradně za účelem vygenerování přísudku nákladů řízení, který činí více než šestinásobek hodnoty postoupené pohledávky. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o.s.ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contrario o.s.ř.), usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. o nákladech řízení přezkoumal. Právní moc výroků, jimiž bylo rozhodnuto o zastavení řízení (výrok I.) a o vrácení zaplaceného soudního poplatku (výrok III.), nebyla odvoláním žalobce dotčena, neboť jeho odvolání směřuje výlučně proti výroku II. o nákladech řízení. Zjištění uvedená v odůvodnění odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně odpovídají obsahu spisu v projednávané věci. Základním zjištěním je, že žalovaná svůj dluh (jeho jistinu), vyplývající z porušení smlouvy o přepravě osob v hromadné dopravě, splnila dne 9.3.2009 (připsáním na účet Dopravního podniku města Brna, a.s.), a že žaloba byla procesnímu soudu doručena dne 10.3.2009, tedy jeden den po zaplacení jistiny dluhu. Podle § 82 odst. 1 první část věty o.s.ř platí, že řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. V projednávané věci došel Městskému soudu v Brně (na elektronickou podatelnu) návrh na vydání elektronického platebního rozkazu – ve formě elektronického podání opatřeného zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb, což podle identifikátoru elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu (viz. č.l. 5 spisu) byl den 10.3.2009, když předtím byl návrh dne 3.3.2009 doručen na elektronickou podatelnu Ministerstva spravedlnosti. Toto dřívější doručení orgánu odlišnému od soudu však nezpůsobilo žádné účinky ve smyslu vzniku procesněprávního vztahu mezi soudem a účastníky řízení, ani vztahu mezi účastníky řízení navzájem. Podatelnu ministerstva spravedlnosti a podatelnu soudu nelze totiž ztotožňovat, a to ani technicky ani institucionálně (ministerstvo je správním orgánem). Rozdíly mezi nimi jsou významově natolik zásadní, že na ně nelze rezignovat za účelem „nápravy“ uvedeného problému vznikajícího při podání elektronického platebního rozkazu, byť jeho důsledky mohou být z hlediska navrhovatele značně nepříznivé. Ministerstvo spravedlnosti pak není orgán, který má povinnost podání doručit ve smyslu ustanovení § 57 odst. 3 o.s.ř., neboť není držitelem poštovní licence (ani ústavem doručujícím osobě v něm umístěné). Na tomto závěru nemění nic ani vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, která stanoví postup orgánů veřejné moci při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny. Z uvedeného nelze učinit jiný závěr, než, že řízení o předmětné žalobě bylo u soudu zahájeno dne 10.3.2009. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (§ 96 odst. 2 o.s.ř.). Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen nahradit jeho náklady. Byla-li však pro chování žalovaného vzata zpět žaloba, která byla podána důvodně, je povinen uhradit náklady řízení žalovaný (§ 146 odst. 2 o.s.ř.). V dané věci vzal žalobce svou žalobu zpět poté, co zjistil, že žalovaná uhradila žalobou požadovanou částku Dopravnímu podniku města Brna, a.s., tedy bez toho, že by sám přijal plnění jistiny dluhu od žalované. Z výkladu o charakteru procesního zavinění na zastavení řízení (judikovaného ustáleně obecnými soudy i Ústavním soudem), je zřejmé, že soud nezkoumá důvody, proč žalobce podal (a vzal zpět) žalobu z pohledu hmotněprávní důvodnosti poskytnutého plnění dluhu, ale zabývá se jen a pouze vztahem žalobou žádaného plnění a existence následného chování žalovaného směřujícího k poskytnutí žádaného plnění. Z uvedených okolností nevyplývá, že by po podání žaloby žalovaná konala k uspokojení plnění žádaného žalobou, tedy zaplatila jistinu žalované pohledávky (na rozdíl od úroku z prodlení uhrazeným žalovanou žalobci po podání žaloby, který však byl ve srovnání s jistinou v nepatrné výši). Není tedy na její straně převážné zavinění na zastavení řízení, žaloba v tomto smyslu (procesně) nebyla podána důvodně, a zastavení řízení tak zavinil žalobce. Jestliže soud prvního stupně procesní zavinění na zastavení řízení shledal na straně žalobce a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 2, věta první o.s.ř., když s ohledem na způsob oznámení o postoupení pohledávky a nerespektování § 3 odst. 2 o.z. neshledal důvod pro aplikaci § 150 o.s.ř., bylo jeho rozhodnutí správné. Odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Žalobce nebyl se svým odvoláním úspěšný, proto má povinnost nahradit žalované její náklady odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 os.ř.). Tyto náklady spočívají v odměně za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni v částce 500,- Kč, když předmětem odvolacího řízení bylo pouze rozhodnutí o nákladech řízení a byl učiněn jediný úkon právní služby [§ 14 odst. 3, § 18 odst. 1 vyhl. č. 484/2000 Sb.], a jedné paušální náhradě režijních nákladů za 300,- Kč [§ 2, § 11 odst. 2 písm. d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif)], což je, včetně 20 % DPH, 960,- Kč. Uvedené náhrady nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám jejího zástupce (advokáta), podle plné moci udělené pro celé řízení [§ 224 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.], do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 24. března 2011 JUDr. Vítězslava Pekárková, v. r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Jana Přibylová