1. Podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dány tehdy, jestliže o něm nelze věcně rozhodnout, a to pro jeho neúplnost, nesrozumitelnost či neurčitost, anebo tehdy, jestliže návrh nelze považovat za neúplný, neurčitý či nesrozumitelný, ale tvrzení v něm uvedená nejsou prokázána, neboť k navrženým listinným důkazům nejsou žádné listiny připojeny, pokud je připojení takových listin třeba. Přikládat k návrhu listiny k prokázání uplatněných tvrzení je však logicky třeba pouze tam, kde povinný tvrdí skutečnosti, k jejichž prokázání mohou listiny sloužit a pokud tyto listiny jsou označeny jako odpovídající důkazní prostředky. Pokud povinný uplatňuje důvody, k jejichž prokázání listinné důkazy nemají nebo ani nemohou sloužit, pak předložení nějakých listin nelze po povinném požadovat. Rovněž není třeba vyžadovat přiložení listin k návrhu na odklad exekuce tehdy, pokud v návrhu označené listiny k prokázání tvrzení již jsou obsahem exekučního spisu – na tento fakt postačuje v návrhu odkázat. 2. Návrh na odklad exekuce nemusí obsahovat náležitosti návrhu na zahájení řízení podle § 79 odst. 1 o.s.ř. postačí obecné náležitosti podle § 42 odst. 4 o.s.ř., ale nepochybně z něj musí být patrno kdo návrh činí, čeho a proč se domáhá, přičemž tyto požadavky musí být zformulovány srozumitelně a určitě. 3. Pokud se vadný návrh na odklad exekuce stane v průběhu řízení o odvolání do usnesení o jeho odmítnutí způsobilým k tomu, aby o něm mohlo být věcně rozhodnuto, je odvolací soud povinen k této nápravě přihlédnout. V rámci přezkumu rozhodnutí o odmítnutí návrhu se odvolací soud zabývá jen tím, zda jsou dány důvody k odmítnutí návrhu. Jsou-li, pak rozhodnutí soudního exekutora potvrdí. Nejsou-li, pak rozhodnutí soudního exekutora buď změní tak, že se návrh na odklad neodmítá, anebo je zruší a věc vrátí k dalšímu řízení učiní tak zejména tehdy, pokud exekutor náležitosti návrhu zaměňuje za předpoklady pro vyhovění návrhu ve smyslu ust. § 266 o.s.ř.

20 Co 118/2010-26 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců JUDr. Gabriely Novákové a Mgr. Andrey Růžové ve věci oprávněné Dopravní podnik města Brna, a.s., Hlinky 151, Brno, identifikační číslo 25508881, zastoupené Mgr. Ondřejem Adametzem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 12, proti povinné Romaně xxxxx, nar. xxxxx, bytem xxxxx, o odklad exekuce, o odvolání povinné proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jaroslava Homoly, Exekutorský úřad Brno – město, Husova 8a, Brno, ze dne 1.12.2009, č.j. 030 EX 6003/08-18, t a k t o : Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh povinné na odklad exekuce ze dne 19.11.2009 se neodmítá. Odůvodnění: Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, pověřený provedením exekuce, pravomocně nařízené usnesením Městského soudu v Brně ze dne 11.3.2008, č.j. 105 Nc 4675/2008-3, rozhodl usnesením o zamítnutí návrhu povinné na odklad exekuce. V důvodech uvedl, že k návrhu nebyly připojeny listinné důkazy, kterých se povinná dovolává a „je také potřeba, aby povinný připojil důkazy, na základě kterých bude prokázáno, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky“. Návrhu povinné také vytýkal, že v něm nebyli označení účastníci řízení jménem, bydlištěm, příp. datem narození a jejich postavením v řízení (oprávněný a povinný). Tyto důvody, tedy chybějící zákonné náležitosti, vedly soudního exekutora k rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Proti usnesení podala povinná odvolání. Namítala, že v době rozhodnutí o nařízení exekuce nebyl exekuční titul pravomocný, rozsudek sp. zn. 62 C 221/98 jí byl doručen až dne 11.12.2009. Proto předpokládá, že dojde ke „zrušení usnesení o výkonu exekuce“ a žádala o její odklad až do rozhodnutí krajského soudu o odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně č.j. 105 Nc 4675/2008-3, které podala dne 12.11.2009. V předloženém případě rozhodl soudní exekutor o odmítnutí návrhu na odklad exekuce podle § 54 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, v platném znění (dále jen „ex.ř.“). Pro řízení podle exekučního řádu se použijí ustanovení občanského soudního řádu podpůrně až v situaci, kdy exekuční řád neobsahuje zvláštní úpravu (§ 52 odst. 1 ex.ř.). Uvedené platí v celém rozsahu pro postup odvolacího soudu při přezkumu rozhodnutí vydaných v exekučním řízení. Krajský soud v Brně v prvé řadě naznal, že k přezkoumání napadeného usnesení je soudem věcně a místně příslušným (§ 55c odst. 2 ex.ř.), že proti napadenému usnesení je odvolání přípustné (§ 55c odst. 1 a 3 ex.ř.), že oprávněná je jako účastnice exekučního řízení oprávněna k podání odvolání (§ 55c odst. 5 ex.ř., § 201 o.s.ř.), a že odvolání podala včas (§ 55c odst. 5 ex.ř., § 204 odst. 1 o.s.ř.), neboť usnesení jí bylo doručeno dne 7.12.2009 a odvolání soudní exekutor obdržel dne 16.12.2009. Poté dospěl krajský soud k závěru o důvodnosti podaného odvolání. Podle § 54 odst. 1 ex.ř. návrh na odklad exekuce se podává u pověřeného exekutora. Návrh na odklad exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dány tehdy, jestliže o něm nelze věcně rozhodnout, a to pro jeho neúplnost, nesrozumitelnost či neurčitost. Podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dány také tehdy, jestliže návrh nelze považovat za neúplný, neurčitý či nesrozumitelný, ale tvrzení v něm uvedená nejsou prokázána, neboť k navrženým listinným důkazům nejsou odpovídající listiny připojeny. Dále je zřejmé, že případné nedostatky návrhu exekutor neodstraňuje, tzn. že povinného nepoučuje a nevyzývá k doplnění náležitostí či chybějících listin. Smyslem této úpravy nepochybně je maximálně zjednodušit a zrychlit postup soudního exekutora při rozhodování o návrzích na odklad exekuce a přenést na povinné odpovědnost za řádnost učiněného návrhu. V přezkoumávaném případě učinila povinná dne 23.11.2009 u pověřeného soudního exekutora podání, v němž jej žádala o odklad výkonu exekuce označené č.j. 030 EX 6003/08-15. Žádost o „pozastavení výkonu exekuce až do rozhodnutí krajského soudu o odvolání“ odůvodnila tvrzením o tom, že podala odvolání ke Krajskému soudu v Brně z důvodu pochybení městského soudu při dosílání soudní korespondence. Exekuční řád ani občanský soudní řád neupravují náležitosti návrhu na odklad exekuce (výkonu rozhodnutí), a proto je třeba je dovodit z ust. § 52 odst. 1 ex.ř. ve spojení s ust. § 42 odst. 4 o.s.ř. Návrh na odklad exekuce totiž není návrhem na zahájení samostatného nebo autonomního řízení před soudem nebo soudním exekutorem; je činěn v již probíhajícím exekučním řízení, v jehož rámci představuje řízení o návrhu na odklad jen určitý úsek, a proto nepochybně postačují obecné náležitosti podání, činěného k soudu nebo soudnímu exekutorovi. Není tudíž třeba vyžadovat, aby návrh obsahoval i náležitosti návrhu na zahájení řízení podle § 79 odst. 1 o.s.ř., jak se zřejmě mylně domníval soudní exekutor v pátém odstavci napadeného usnesení. Plně postačuje, pokud je z učiněného návrhu na odklad exekuce patrno, které věci se týká a tento požadavek byl v přezkoumávané věci splněn uvedením správného čísla jednacího, pod kterou je věc vedena u pověřeného soudního exekutora. Mezi další nezbytné náležitosti návrhu na odklad exekuce však nepochybně patří uvedení toho, kdo návrh činí, čeho a proč se domáhá (§ 42 odst. 4 o.s.ř., § 266 o.s.ř., § 52 odst. 1 ex.ř.), přičemž požadavek musí být zformulován srozumitelně a určitě (§ 54 odst. 1 ex.ř.). Přikládat k návrhu listiny k prokázání uplatněných tvrzení je však logicky třeba pouze tam, kde povinný tvrdí skutečnosti, k jejichž prokázání mohou sloužit listiny a pokud tyto listiny jsou označeny jako odpovídající důkazní prostředky. Jinými slovy pokud povinný uplatňuje důvody, k jejichž prokázání nemají nebo ani nemohou sloužit listinné důkazy, pak předložení nějakých listin pochopitelně nelze po povinném požadovat. Rovněž není třeba vyžadovat přiložení listin k návrhu na odklad exekuce tehdy, pokud v návrhu označené listiny k prokázání tvrzení již jsou obsahem exekučního spisu – na tento fakt postačuje v návrhu odkázat. Z hlediska výše vysvětlených kritérií byl návrh na odklad exekuce ze dne 19.11.2009 nevyhovující, neboť v uplatněných tvrzeních nebyl dostatečně konkrétní a určitý. Nebylo jasné jaké odvolání povinná podala ke Krajskému soudu v Brně, kdy a v jaké věci, přičemž pokud by se nemělo jednat o odvolání v této exekuci, pak by bylo třeba označit odpovídající listiny a předložit je. Soudní exekutor proto postupoval věcně správně, pokud návrh povinné podle § 54 odst. 1 ex.ř. odmítl, byť jeho odůvodnění má do správnosti a přiléhavosti hodně daleko. Ve včas podaném odvolání však povinná chybějící náležitosti doplnila. Nyní je zřejmé, že v návrhu na odklad exekuce měla na mysli odvolání ze dne 12.11.2009 proti usnesení Městského soudu v Brně o nařízení exekuce č.j. 105 Nc 4675/2008-3, které podala z důvodu řádného nedoručení exekučního titulu. Důvod k odkladu exekuce pak spatřovala právě v tom, že krajský soud rozhodne o „zrušení usnesení o výkonu exekuce“, kteroužto představu povinné lze připodobnit k důvodu odkladu podle § 266 odst. 2 o.s.ř. (správnost uplatnění tohoto důvodu se v rámci posuzování náležitostí návrhu na odklad neprovádí). Uvedené listiny se pak nepochybně nalézají v exekučním spise Městského soudu v Brně sp. zn. 105 Nc 4675/2008, který byl skutečně Krajskému soudu v Brně dne 31.5.2010 předložen s odvoláním proti usnesení o nařízení exekuce a byla mu přidělena sp. zn. 20 Co 604/2010 (o odvolání zatím nerozhodnuto). Návrh na odklad exekuce se tedy v průběhu odvolacího řízení i bez předložení listin stal způsobilým k tomu, aby o něm mohlo být věcně rozhodnuto. K této nápravě je odvolací soud povinen přihlédnout (§ 211, § 154 odst. 1, § 167 odst. 2 o.s.ř.), ale v rámci přezkumu rozhodnutí o odmítnutí návrhu se zabývá jen tím, zda jsou či nejsou dány důvody k odmítnutí návrhu. Jsou-li, pak rozhodnutí soudního exekutora potvrdí. Nejsou-li, pak rozhodnutí soudního exekutora buď změní tak, že se návrh na odklad neodmítá, anebo je zruší a věc vrátí k dalšímu řízení (např. pokud exekutor náležitosti návrhu zaměňuje za předpoklady pro vyhovění návrhu ve smyslu ust. § 266 o.s.ř. – viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2010, sp. zn. 26 Co 175/2010). Jak je výše rozebráno, v řešené věci byly v průběhu odvolacího řízení odstraněny nedostatky návrhu na odklad, a proto krajský soud rozhodl podle § 220 odst. 3 o.s.ř. o změně napadeného usnesení tak, že se návrh neodmítá. Věc bude vrácena soudnímu exekutorovi k posouzení důvodnosti podaného návrhu, přičemž pokud nazná, že mu z hlediska ust. § 266 o.s.ř. vyhovět nelze, pak o němu nebude rozhodovat, ale spolu s exekučním spisem návrh předloží příslušnému exekučnímu soudu (§ 54 odst. 7 ex.ř.). Poučení:Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Brně dne 31.1.2011 Petra Kovalíková JUDr. Pavel Bachratý, v.r. za správnost vyhotovení : předseda senátu