Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:KSBR:2011:20.CO.606.2011.1
Datum rozhodnutí06.12.2011
SoudKSBR
Spisová značka20 Co 606/2011
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
KategorieEU podkategorie a
HesloVýživné

Odůvodnění

20 Co 606/2011-191 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Zrůsta a soudců JUDr. Miroslavy Follové a Mgr. Andrey Růžové ve věci péče o nezletilou N.K., nar. XXXXX, bytem u matky, zast. opatrovníkem Městským úřadem Vyškov, dítě matky M.M., nar. XXXXX, bytem XXXXX, a otce B.K., nar. XXXXX, bytem XXXXX, o zvýšení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 21.7.2011, č.j. 5 P 23/2002-159, SV 151/09, t a k t o : I. Rozsudek soudu I.stupně se v části výroku I., pokud jí bylo rozhodnuto o zvýšení vyživovací povinnosti otce k nezletilé N. od 1.9.2008 do budoucna na částku 1.800,- Kč měsíčně a ve výroku II. o nákladech řízení účastníků potvrzuje. II. Rozsudek soudu I.stupně se v části výroku I., pokud jí bylo rozhodnuto o dlužném zvýšeném výživném mění tak, že dlužné zvýšené výživné pro nezletilou N. za období od 1.9.2008 do 31.12.2011 ve výši 28.800,- Kč je otec oprávněn zaplatit k rukám matky do 3 měsíců od právní moci rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem soudu I. stupně byl změněn rozsudek soudu Okresního soudu ve Vyškově ze dne 28.2.2007, č.j. 5 P 23/2002-72, ohledně vyživovací povinnosti otce k nezletilé N. tak, že otec je povinen přispívat počínaje dnem 1.9.2008 na výživu nezletilé částkou zvýšenou na 1.800,- Kč měsíčně, vždy do každého 5.dne v měsíci předem k rukám matky, otci bylo uloženo uhradit dlužné zvýšené výživné za období od 1.9.2008 do 31.7.2011 ve výši 28.000,- Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2.000,- Kč, počínaje měsícem září 2011 k rukám matky spolu s běžným výživným, pod ztrátou výhody splátek (výrok I.). Výrokem II. bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Na základě skutkových zjištění rozvedených v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně dospěl tento k závěru, že návrh matky na změnu rozsahu vyživovací povinnosti k nezletilé N. s účinností od 1.9.2008 do budoucna je důvodný, neboť od provedení poslední úpravy výživného v únoru 2007 potřeby nezletilé N. vzrostly v souvislosti s jejím přibývajícím věkem a zahájením povinné školní docházky. Současně se změnily příjmové poměry na straně rodičů, kdy příjem matky je o cca 2.000,- Kč měsíčně vyšší a na straně otce stoupl z tehdejších 6.600,- Kč měsíčně v letech 2009 a 2010 na cca 13.000,- Kč měsíčně a v roce 2011 na cca 14.000,- Kč měsíčně. Počet vyživovacích povinností obou rodičů zůstal nezměněn, otec má pouze jednu vyživovací povinnost k nezletilé N., matka má dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilé N. a nezletilému P.M., nar. XXXXX. Podmínky pro zvýšení výživného jsou splněny od 1.9.2008, kdy nezletilá začala navštěvovat Základní školu v Rousínově. Zpětným zvýšením výživného vznikl otci na výživném dluh ve výši 28.000,- Kč, který mu soud s ohledem na finanční možnosti otce umožnil splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2.000,- Kč spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Proti rozsudku soudu I.stupně podal včas odvolání otec. Uvedl, že souhlasí se zvýšením výživného pro nezletilou N. na částku 1.500,- Kč měsíčně od 1.9.2011. Vždy, když ho dcera navštíví, jí dá minimálně 50,- Eur, nakoupí jí sladkosti, koupil jí kolo, stravuje se u něj. Rád by dceru viděl častěji, ale jeho práce mu to neumožňuje. Jeho měsíční výdaje činí 60,- Eur za nájem, cca 150,- Eur za stravu, 16,- Eur na stravenky, 26,- Eur na pojištění a 5,- Eur na kabelovou televizi. Dále hradí 30,- Eur ročně na pojištění bytu a 23,- Eur ročně za odpad a daně. Malou částkou dále společně s bratry přispívá své matce na léky, tato je nemocná, je vdova, má malý důchod a čeká ji operace kloubů, kterou si bude muset hradit sama. Matka nezletilé danou situaci zapříčinila sama, když si našla jiného partnera. Otci nezbude po zaplacení povinných výdajů ze mzdy téměř nic, není ochotný zaplatit dluh na výživném 28.000,- Kč, neboť nevěří, že tyto peníze budou použity pro jeho dceru. Je ochotný dceři založit vkladní knížku a peníze tam postupně vkládat. Za období od 1.9.2011 do 31.12.2011 zaslal matce nezletilé N. částku 6.200,- Kč. Poukázal dále na to, že matka nezletilé má větší příjem než on. Matka ve vyjádření k odvolání uvedla, že s tvrzeními otce nesouhlasí, zcela se ztotožňuje s rozsudkem soudu I. stupně. Není pravdou, že by otec nezletilé N. při návštěvě u něj na Slovensku dával 50,- Eur, dává jí od 5,- Eur do 10,- Eur a sladkosti. Kolo dceři koupil na narozeniny, nezletilá ho však může používat jen při návštěvách na Slovensku. Dcera se u otce nestravuje, jí u sestry matky. Otec už 3 roky dceři slibuje, že za ní přijede do České republiky, ale vždy zůstane jen u slibů a nezletilá je pak zklamaná. Matka vynakládá pravidelně výdaje spojené s užíváním domu ve výši 7.800,- Kč měsíčně, dále musí hradit dopravu do zaměstnání a dětí do školy, oblečení, obuv, zájmové aktivity dětí apod. Matka má dále v péči nezletilého syna P.M., který studuje druhým rokem Střední odborné učiliště XXXXX. Otec nezletilého P. zemřel, syn bude dostávat sirotčí důchod. Pokud otec poukazuje na to, že matka má vyšší příjem než-li on, neuvědomuje si, že matka chodí na směny a pracuje přesčas. Otec nikdy nepřispěl nezletilé N. na výdaje spojené se školou. S ukládáním peněz na účet matka kategoricky nesouhlasí, dcera potřebuje peníze nyní. Matce byla doručena od otce částka 6.200,- Kč, neví, za jaké období má otec výživné zaplaceno. Žádá, aby otec platil výživné pro nezletilou tak, jak mu bylo uloženo rozhodnutím soudu a nikoliv ve splátkách 4 měsíce dopředu. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu potvrdil. Opatrovník nezletilé N. ve vyjádření k odvolání navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I.stupně jako věcně správný potvrdil. Odvolání otce není důvodné, v období, za které bylo výživné pro nezletilou N. zvýšeno, bylo v možnostech otce přispívat na výživu dcery vyšší částkou. Matka má navíc zvýšené náklady spojené s dopravou dcery ke styku s otcem, kdy ji dobrovolně vozí do jeho bydliště na Slovensku. Po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné patnáctidenní lhůtě (§ 204 odst. 1 o.s.ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.) a směřuje proti rozhodnutí, vůči němuž je objektivně přípustné, přezkoumal odvolací soud v rámci nařízeného ústního jednání dne 6.12.2011 rozhodnutí soudu I.stupně a řízení jeho vydání předcházející (§ 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.), doplnil dokazování účastnickým výslechem matky, aktuálním mzdovým listem zaměstnavatele matky Nová Mosilana, a.s., za období od května do září 2011, sdělením a přehledem Úřadu práce Vyškov o dávkách státní sociální podpory vyplácených matce od června do září 2011, mezinárodním platebním příkazem EUROGIRO ze dne 7.9.2011, potvrzením o výdělku otce zaměstnavatele AVAKS, s.r.o. v období od června 2010 do září 2011, sdělením Městského úřadu Rousínov o dávkách hmotné nouze matky od září 2008 dosud a dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné. Odvolací soud především konstatuje, že k rozhodování o výživě nezletilé N. je dle kapitoly II., oddíl 2, článek 5, bod 2. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů. Soud I. stupně ve věci postupoval procesně správně, provedl dostatečné dokazování, vyvodil z něj odpovídající skutková zjištění a věc správně právně posoudil. Podle ust. § 99 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění, změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohody a soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení tohoto výživného za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací. Podle ust. § 98 odst. 1 zákona o rodině, právo na výživné se nepromlčuje. Lze je však přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle 3 let zpět od tohoto dne. Podle ust. § 85 odst. 2 a 3 zákona o rodině, oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při určení rozsahu jejich vyživovací povinnosti přihlíží se k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Žijí-li rodiče spolu, přihlédne se i k péči rodičů o společnou domácnost. Podle ust. § 96 odst. 1 zákona o rodině, při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení je vyživovací povinnost rodičů k dítěti konstruována jako dělená, tzn. mají ji oba rodiče, přičemž u každého z nich se tato odvíjí od jeho schopností a možností si ji plnit. V projednávaném případě se jedná o zvýšení výživného pro nezletilou N. od 1.9.2008 nadále. Obecně platí, že je na soudu, který se návrhem na zvýšení (či snížení, případně zrušení) výživného zabývá, aby pečlivě zkoumal, zda v mezidobí od poslední úpravy výživného došlo na straně povinných rodičů a oprávněných nezletilých dětí k takovým změnám poměrů, které by postup dle shora citovaného ust. § 99 odst. 1 zákona o rodině odůvodňovaly. V tomto řízení nemůže soud posuzovat, zda-li poslední úprava výživného byla stanovena v přiměřené výši či nikoliv. Odhlédnuto od návrhů je povinností soudu zkoumat podmínky pro novou úpravu výživného za dobu 3 let zpět od podání návrhu. Z obsahu spisu I. stupně a z dokazování provedeného odvolacím soudem bylo zjištěno, že nezletilá N. se narodila z družského poměru matky a otce dne 16.4.2002. Matka je česká státní příslušnice žijící v České republice, otec je slovenským státním občanem žijícím na území Slovenské republiky. Rodiče nezletilé nevedou společnou domácnost od počátku prosince roku 2003. Poslední úprava vyživovací povinnosti otce k nezletilé dceři byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 28.2.2007, č.j. 5 P 23/2002-72, SV 264/06 (právní moc dne 10.4.2007), jímž byl mimo jiné otec zavázán přispívat počínaje dnem 1.1.2007 na výživu nezletilé částkou 1.000,- Kč měsíčně se splatností vždy do 5.dne v měsíci předem k rukám matky. Matka byla v té době zaměstnána u společnosti Nová Mosilana, a.s., s průměrným měsíčním příjmem 14.230,- Kč čistého, měla dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilé N. a nezletilému P.M., nar. XXXXX, ve prospěch nezletilých dětí jí byly vypláceny přídavky na dítě. Otec byl zaměstnán u společnosti AVAKS, s.r.o. s průměrným měsíčním příjmem 8.348,- Sk čistého (při přepočtu konverzním kurzem 30,126 Sk/1 Eur 277,- Eur), měl jednu vyživovací povinnost k nezletilé. Nezletilá N. měla necelých 5 let, navštěvovala mateřskou školku, byla zdravá. Pokud jde o poměry nezletilé N. a jejich rodičů v době od 1.9.2008 (od tohoto data je zvýšení výživného matkou požadováno) dosud, z dokazování provedeného soudem I.stupně a odvolacím soudem byly zjištěny následující skutečnosti: Matce vyživovací povinnost nepřibyla, žije s nezletilými dětmi N. a P. sama v rodinném domě, jehož je vlastnicí. Otec nezletilého P. v červnu roku 2011 zemřel, od října 2011 byl synovi přiznán sirotčí důchod ve výši 4.652,- Kč měsíčně. Matka je stále zaměstnána ve společnosti Nová Mosilana, a.s. v Brně, od července do prosince 2008 činil její příjem v průměru 16.073,- Kč čistého měsíčně, v roce 2009 13.257,- Kč čistého měsíčně + nemocenské dávky za měsíc květen a červen 2009, v roce 2010 16.000,- Kč čistého měsíčně, od ledna do dubna 2011 16.100,- Kč čistého měsíčně a od května do září 2011 16.952,- Kč čistého měsíčně. Matka je poživatelkou dávek státní sociální podpory, s výjimkou měsíce září a říjen 2008 jí byl po celé sledované období vyplácen ve prospěch nezletilých dětí přídavek na dítě, dále jí byl přiznán od května do července 2010 sociální příplatek ve výši 458,- Kč měsíčně a od března 2010 do října 2010 příspěvek na bydlení v celkové výši 17.013,- Kč. Dávky pomoci v hmotné nouzi matka nepobírala a nepobírá. Na straně otce se počet vyživovacích povinností též nezměnil, stále je zaměstnán u společnosti AVAKS, s.r.o., kde průměrná výše jeho příjmu dosáhla v roce 2008 16.795,- Sk čistého měsíčně (při přepočtu konverzním kurzem 30,126,- Sk / 1,- Eur 557,- Eur), v roce 2009 528,- Eur čistého měsíčně, v roce 2010 519,- Eur čistého měsíčně, od ledna do května 2011 577,- Eur čistého měsíčně a od června do září 2011 588,- Eur čistého měsíčně. Nebylo zjištěno, že by otec byl poživatelem dávek státní sociální podpory či dávek pomoci v hmotné nouzi. Vlastní garsoniéru, v níž bydlí. S nezletilou N. se otec stýká nepravidelně, asi jednou za čtvrt roku, a to v souvislosti s návštěvami matky s dcerou na Slovensku u sestry matky. Nezletilá N. má aktuálně necelých 10 let, od 1.9.2008 nastoupila na Základní školu v Rousínově. Zdravotní stav nezletilé je dobrý, má oční vadu, potřebuje tedy brýle, a nosí ortopedické vložky do bot. Jinak jsou potřeby nezletilé odpovídající jejímu věku, od září 2011 nastoupila do 4. třídy základní školy. Dne 7.9.2011 poukázal otec na výživné nezletilé N. částku 6.200,- Kč, do září 2011 otec ve prospěch nezletilé hradil na výživném 1.000,- Kč měsíčně. Po zhodnocení provedených důkazů a z nich vyplývajících skutkových zjištění má odvolací soud za to, že hlediskům zakotveným v ust. § 85 odst. 2 a 3 a § 96 odst. 1 zákona o rodině zcela odpovídá zvýšení výživného pro nezletilou N. od 1.9.2008 na částku 1.800,- Kč měsíčně, jak správně uzavřel i soud I. stupně. Jestliže bylo o výživném pro nezletilou N. rozhodováno naposledy v roce 2007, je mimo jakoukoliv pochybnost zřejmé, že v mezidobí se její potřeby zcela zásadním způsobem zvýšily, a to již s ohledem na fakt jejího přibývajícího věku. Tehdy měla nezletilá necelých 5 let a navštěvovala mateřskou školku, od 1.9.2008 nastoupila do základní školy, v současné době má necelých 10 let a je žákyní 4. třídy základní školy. Posuzováno pouze z tohoto pohledu jsou na straně nezletilé podmínky pro zvýšení výživného splněny. Nicméně odůvodněné potřeby nezletilého dítěte jsou jen jedním ze zákonných kritérií pro vyměření výživného. Dalším zákonným hlediskem jsou možnosti a schopnosti povinných rodičů si vyživovací povinnost ke svému nezletilému dítěti plnit. Zde je třeba připomenout, že vyživovací povinnost rodičů k dětem je limitována výše uvedenými kritérii. Pokud jeden z rodičů není schopen si vyživovací povinnost plnit v plné míře, je zásadně na druhém rodiči, aby (za předpokladu, že mu to jeho poměry dovolují) výživu dítěte zajišťoval ve větším rozsahu. Z vývoje poměrů rodičů nezletilé N., jak byly popsány výše, vyplývá, že zejména na straně otce doznaly od doby posledního rozhodování o výživném zásadních změn. Matka má nezletilou ve své péči a plní si tudíž, s ohledem na její věk, svoji vyživovací povinnost k ní i svojí osobní péčí o ní. Příjem matky se sice zvýšil, avšak nikoliv tak markantně, aby tato skutečnost byla promítnuta výraznějším způsobem do stanovení výše vyživovací povinnosti otce. Otec na výchově nezletilé N. participuje minimálně, žije sám, nemá jiné vyživovací povinnosti, nad rámec stanoveného výživného poskytuje nezletilé minimální plnění, s nezletilou se vídá nepravidelně v průměru čtyřikrát ročně při návštěvách matky a nezletilé u sestry matky na Slovensku. Výše příjmů otce z pracovního poměru u společnosti AVAKS, s.r.o. doznala oproti době poslední úpravy výživného podstatných změn. Zatímco tehdy činil příjem otce v průměru 277,- Eur čistého měsíčně, v roce 2008 jeho výše činila v průměru již 557,- Eur čistého měsíčně, v roce 2009 v průměru 528,- Eur čistého měsíčně, v roce 2010 v průměru 519,- Eur čistého měsíčně a v roce 2011 v průměru 583,- Eur čistého měsíčně. Pravidelné výdaje otce na bydlení, vedení domácnosti a uspokojování životních potřeb nemohly být odvolacím soudem zohledněny, neboť tento druh výdajů je zcela nepochybně nucena vynakládat i matka. Pokud otec v odvolání uvedl, že přispívá malou částkou i na potřeby své matky, je nutné ho upozornit, že jeho vyživovací povinnost k nezletilé N. je prioritní a měla by tak předcházet jakýmkoliv jiným plněním. Vzhledem k výše uvedeným závěrům byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku o zvýšení vyživovací povinnosti otce k nezletilé N. dle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen (výrok I. tohoto rozhodnutí). Ve výroku I. v části týkající se dlužného zvýšeného výživného pro nezletilou N. musel odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změnit, neboť od vydání rozsudku soudu I. stupně se stalo splatným zvýšené výživné i za další období (do 31.12.2011). Při zvýšení výživného z částky 1.000,- Kč na částku 1.800,- Kč od 1.9.2008 do 31.12.2011 vznikl otci na něm dluh v celkové výši 32.000,- Kč (září až prosinec 2008 – 4 měsíce x 800,- Kč = 3.200,- Kč, rok 2009 – 12 měsíců x 800,- Kč = 9.600,- Kč, rok 2010 – 12 měsíců x 800,- Kč = 9.600,- Kč a rok 2011 – 12 měsíců x 800,- Kč = 9.600,- Kč). Jelikož otec v září 2011 uhradil matce nad rámec původně stanoveného výživné 1.000,- Kč měsíčně částku 3.200,- Kč, byla tato částka od dlužného zvýšeného výživného 32.000,- Kč odečtena a otec byl zavázán zaplatit na dlužném zvýšeném výživném částku 28.800,- Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Odvolací soud umožnil otci tuto částku zaplatit v delší lhůtě splatnosti, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku, když zohlednil jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry a současně stanovení této delší lhůty splatnosti není ani v rozporu se zájmy nezletilé N. Výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně byl též dle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen, neboť v řízení péče o nezletilé nemá až na výjimečné případy žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo (§ 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř.). Okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení nebyly na straně matky ani otce shledány. Výrok o nákladech odvolacího řízení (výrok III. tohoto rozhodnutí) se opírá o ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 1 písm. a) o.s.ř., přičemž odvolací soud odkazuje na argumentaci uvedenou v předcházejícím odstavci. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í přípustné dovolání. V Brně dne 6. prosince 2011 JUDr. Jiří Zrůst předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky