Je-li dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví České republiky a současně na určení správy Pozemkového fondu, pak takové určovací žalobě lze buď v celém rozsahu vyhovět nebo je třeba ji v celém rozsahu zamítnout.

21 Co 283/2008 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Stupkové a soudců JUDr. Leoše Nováka a Mgr. Michala Kadlečka ve věci žalobců Ing. J.Z., nar. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupeného Mgr. Ing. Davidem Černým, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalovaným 1) Pozemkovému fondu České republiky, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, IČ 45797072, 3) KOGEN a.s., se sídlem Praha 1-Malá Strana, Malostranské nám. 23/37, IČ 25572342, zastoupenému JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, 4) České republice – Ministerstvu zemědělství České republiky, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, o určení vlastnictví, určení správy pozemků a uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě č.j. 12C 1028/2005-377 ze dne 31.3.2008, t a k t o : I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích II, III, IV a V p o t v r z u j e. II. Žalobce je povinen nahradit 3. žalovanému na nákladech odvolacího řízení 27.837,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce 3. žalovaného. III. Ve vztahu mezi žalobcem a 1. a 4. žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že kupní smlouva uzavřená dne 7.7.2005 mezi 1. žalovaným jako prodávajícím a 2. žalovanou jako kupující je neplatná (výrok I). Zamítl žalobu na určení, že vlastníkem pozemku parcela č. 2351/1 – orná půda a parcela č. 2351/2 – orná půda v k.ú. Dyjákovičky je Česká republika (výrok II). Ve vztahu k týmž pozemkům zamítl žalobu na určení, že 1. žalovaný tyto pozemky spravuje (výrok III). Zamítl rovněž žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasného projevu vůle 1. žalovaného s uzavřením kupní smlouvy na tyto pozemky za kupní cenu 1.118.410,- Kč. Ve vztahu mezi žalobcem a 1., 3. a 4. žalovaným nepřiznal žádnému právo na náhradu nákladů řízení. Ve vztahu mezi žalobcem a původní 2. žalovanou O.Z. zavázal žalobce nahradit 2. žalované na nákladech řízení 42.744,- Kč. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal do všech jeho výroků. Namítal, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že kupní smlouva ze dne 7.7.2005 je neplatným právním úkonem. V takovém případě je vlastníkem předmětných pozemků 4. žalovaný a nikoliv 1. žalovaný. 4. žalovaný tak je nepochybně pasivně věcně legitimován. 2. žalovaná nesplnila podmínky pro vznik přednostního práva, když udělení písemného souhlasu AGRODRUŽSTVEM Vrbovec bylo obcházením zákona. 2. žalovaná byla přijata za členku družstva, aby jí mohl být udělen písemný souhlas k uplatnění přednostního práva. Základní členský vklad splatila 18.11.2003, tj. ve stejný den, kdy bylo oznámeno zahájení prodeje předmětných pozemků. Bez členství v družstvu by 2. žalovaná písemný souhlas k uplatnění přednostního práva nemohla získat. Splnila tak formálně podmínky pro vznik přednostního práva. Bylo prokázáno v řízení, že s AGRODRUŽSTVEM Vrbovec uzavřela smlouvu, v níž se zavázala družstvu zaplatit 4.500.000,- Kč v případě, že pozemek získá do svého vlastnictví. K pozemku neměla žádný vztah, jednalo se o spekulativní nákup, kdy o tomto svědčí i to, že po jeho koupi jej převedla na třetího žalovaného. Smyslem a cílem právní úpravy bylo zabránit spekulaci s pozemky, kdy je v obecném zájmu, aby se půda dostala přednostně do rukou těch, kteří na ní pracují, mají osobní zájem na vybudování vlastní hospodářské existence. Udělení písemného souhlasu původní 2. žalované není právním úkonem, který by byl v rozporu se zákonem. Nepochybně jím však zákon byl obejit, a proto dle § 39 občanského zákoníku je neplatný. Nesouhlasí se závěrem soudu, že ve vztahu k němu byl platně odvolán písemný souhlas k uplatnění přednostního práva. V dopise zaslaném Pozemkovému fondu se pouze hovoří o tom, že představenstvo družstva chybně rozhodlo ve věci udělení souhlasu členu družstva Ing. J.Z. Soud se nevypořádal s jeho námitkou, že písemný souhlas je adresovaným právním úkonem a k odvolání je třeba, aby byl písemně doručen adresátu, tj. tomu, komu byl písemný souhlas udělen. Takovýto dopis žalobci doručen nebyl. Nebylo rovněž prokázáno, že by představenstvo družstva o odvolání písemného souhlasu rozhodovalo. Z výslechu členů představenstva vyplynulo, že v případě listin z 12.11.2007 netušili, co podepisují. Podmínky pro vznik přednostního práva na koupi pozemků splnil pouze žalobce a bylo povinností 1. žalovaného uzavřít s ním kupní smlouvu. Vzhledem k neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi 1. žalovaným a původní 2. žalovanou je vlastníkem pozemků 4. žalovaný a žalobce tak má právo na uzavření kupní smlouvy s 1. žalovaným. Na straně žalobce je proto dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy, když jiným způsobem se ochrany svých práv nemůže domáhat. Rozsudek je nepřezkoumatelný ve vztahu k závěru soudu I. stupně, že původní 2. žalovaná se stala členkou družstva a byl jí udělen písemný souhlas k uplatnění přednostního práva na převod pozemku. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že jeho žalobě bude zcela vyhověno. O tomto odvolání bylo rozhodnuto Krajským soudem v Brně rozsudkem č.j. 21 Co 283/2008-421 ze dne 16.11.2010. Tímto rozsudkem byl v celém rozsahu potvrzen rozsudek soudu I. stupně (výrok I) a ve vztahu mezi žalobcem a 1., 3. a 4. žalovaným nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Žalobce byl zavázán nahradit 2. žalované na nákladech odvolacího řízení částku 27.663,20 Kč (výrok III). Tento rozsudek byl napaden dovoláním žalobce. V dovolání žalobce uplatnil ty námitky, které byly již předmětem podaného odvolání. O dovolání žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 1121/2011-449 ze dne 19.5.2011. Dovolání bylo odmítnuto, pokud směřovalo do výroku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně v části, kdy byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 7.7.2005, uzavřené mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou. V důsledku toho tento výrok nabyl právní moci, není již nadále předmětem přezkumu odvolacím soudem a 2. žalovaná, která byla účastnicí řízení pouze ve vztahu k tomuto výroku, již nadále účastnicí odvolacího řízení není. Rozsudkem Nejvyššího soudu byl zrušen rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým byly potvrzeny zamítavé výroky rozsudku soudu I. stupně na určení vlastnictví 4. žalovaného, určení správy 1. žalovaného a nahrazení projevu vůle 1. žalovaného s uzavřením kupní smlouvy. V tomto rozsahu byla věc vrácena odvolacímu soudu a tento byl vázán závazným právním názorem Nejvyššího soudu, že je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví České republiky k předmětným pozemkům. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), k tomu oprávněným účastníkem (§ 201 o.s.ř.) a je přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu, jak byl jeho dřívější rozsudek zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu a při respektování závazného právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro změnu již v minulosti zaujatého právního hodnocení věci. Jestliže kromě naléhavého právního zájmu na určení správy Pozemkového fondu je dán i naléhavý právní zájem na určení vlastnictví 4. žalovaného, vyplývá z ustanovení § 17 a § 1 zákona č. 229/1991 Sb., že pozemek, který je ve správě Pozemkového fondu je vždy současně i ve vlastnictví České republiky. Je-li uplatněn nárok na určení obou těchto skutečností, musí být soudem o těchto dvou petitech vždy rozhodnuto shodně, tj. musí být oba zamítnuty nebo oběma musí být vyhověno. Odvolací soud se již ve svém předchozím rozhodnutí zabýval věcně zkoumáním, zda jsou předmětné pozemky ve správě Pozemkového fondu a tím i ve vlastnictví státu. Dospěl k závěru, že tomu tak není. Pro rozhodnutí o určení, zda je dána správa Pozemkového fondu a vlastnictví České republiky k pozemkům, musí být jako předběžná otázka vyhodnoceno, zda na základě kupní smlouvy č. 1003790527 ze dne 7.7.2005 platně došlo k převodu vlastnického práva k parcele č. 2351 – orná půda v k.ú. a obci Dyjákovičky na původní 2. žalovanou. V odstavci II této smlouvy je odkaz, že smlouva je uzavírána dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 95/1999 Sb. Z odkazu na toto zákonné znění vyplývá, že nabyvatelka musí být buď společnicí obchodní společnosti nebo členkou družstva, které provozuje zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích v katastrálním území obce, nebo sousedním katastrálním území, do kterého náležejí pozemky určené k prodeji. Ustanovení čl. V konstatuje existenci nájemní smlouvy ve prospěch nájemce AGRODRUŽSTVA Vrbovec. Z této skutečnosti vyplývá, že družstvo splňuje dle § 7 odst. 5 a 6 podmínku pro vznik přednostního práva. Člen družstva může své přednostní právo uplatnit pouze s písemným souhlasem družstva, jehož je členem. Skutečnost, že 2. žalovaná byla členkou AGRODRUŽSTVA Vrbovec, vyplývá jak ze shodných tvrzení žalobce a 2. žalované, tak zejména z listinného důkazu provedeného soudem I. stupně u jednání dne 14.1.2008, tj. ze zápisu o jednání představenstva AGRODRUŽSTVA Vrbovec ze dne 13.11.2003. V tomto zápise je mimo jiné uvedeno, že představenstvo schvaluje přijetí Mgr. O.Z. za členku. Ze zápisu o jednání představenstva ze dne 27.11.2003, kterým rovněž byl proveden důkaz soudem I. stupně, vyplývá, že půda obhospodařovaná družstvem o výměře 199,3123 ha byla rozdělena tak, že 2. žalovaná získá 13,4302 ha, dalších 7 zájemců každý pozemek o výměře přibližně 22 ha, jeden zájemce pozemek o výměře 15,8070 ha a pozemky přibližně o výměře 5 ha získá každý ze tří zájemců z předchozího kola. Následně představenstvo na svém jednání dne 16.12.2003 vydalo souhlas žalobci k uplatnění přednosti nákupu pozemku parc. č. 2351 o výměře 9,2093 ha. Dopisem bez data adresovaným Pozemkovému fondu ČR sdělil ředitel družstva Ing. H. a předseda představenstva F.K., že družstvo chybně rozhodlo ve věci udělení souhlasu členu družstvu Ing. Z. k nákupu státní půdy parcela č. 2351. Uvedli, že dne 25.11.2003 byla uzavřena smlouva s členkou družstva Mgr. O.Z. ve věci doporučení žádosti na odkoupení pozemku parc. č. 2351, která platí. Odvolací soud v souladu se soudem I. stupně má zato, že bylo najisto postaveno, že 2. žalovaná se stala členkou AGRODRUŽSTVA Vrbovec, které 27.11.2003 jí udělilo souhlas v souladu s § 7 odst. 8 zákona č. 95/1999 Sb. a takovýto souhlas udělilo následně 16.12.2003 i žalobci. Z obsahu shora citovaného dopisu adresovaného Pozemkovému fondu ČR vyplývá jednoznačný projev vůle AGRODRUŽSTVA Vrbovec dát Pozemkovému fondu najevo, že trvá jejich souhlas k uplatnění přednostního práva pro nákup pozemku pro 2. žalovanou a není tu jejich souhlas k uplatnění práva žalobcem. Takováto vůle AGRODRUŽSTVA Vrbovec bez ohledu na použitou formulaci z tohoto dopisu jednoznačně vyplývá. Pokud jde o doručení této písemnosti ve stanovené lhůtě Pozemkovému fondu, vypověděl předseda představenstva F.K., že tento dopis osobně posledního dne lhůty odnesl na Územní pracoviště Pozemkového fondu ve Znojmě. Písemnost tak byla řádně a včas Pozemkovému fondu doručena. Nelze akceptovat názor žalobce, že poté, co AGRODRUŽSTVO Vrbovec udělilo souhlas jemu, došlo tímto automaticky k zániku již dříve uděleného souhlasu 2. žalované. Z dikce zákona č. 95/1999 Sb. § 7 odst. 8 nelze vyloučit možnost udělení souhlasu více osobám, naopak s takovouto možností počítá odst. 9 uvedeného ustanovení. Udělení takového souhlasu, popřípadě jeho odvolání je výlučně interní záležitostí družstva a rozhodující je pouze to, zda takovéto udělení souhlasu či jeho odvolání bylo učiněno a navenek projeveno právně relevantním způsobem. Z čl. 16 odst. 2 písm. d) Stanov AGRODRUŽSTVA Vrbovec vyplývá, že představenstvu přísluší rozhodovat ve všech záležitostech, pokud nejsou vyhrazeny jiným orgánům družstva. Udělování souhlasu dle § 7 odst. 8 zákona č. 95/1999 Sb. není vyhrazeno jinému orgánu družstva. Je tak zřejmé, že v tomto případě se interně vůle družstva utváří hlasováním sedmi členů představenstva, které svolává předseda a schází se podle potřeby. Soud I. stupně provedl výslech svědků, tehdejšího předsedy představenstva F.K., ředitele družstva Ing. R.H. a členů představenstva J.Š., O.B., Z.S., M.A., J.P. a J.V., z jejichž výpovědí jednoznačně vyplynulo v souladu s listinou ze dne 12.11.2007, že dne 18.12.2003 tito členové představenstva vyslovili souhlas s odvoláním souhlasu pro uplatnění přednostního práva ke koupi státních pozemků uděleného žalobci. Na skutečnosti, že tu byla právně relevantním způsobem konstituována vůle právnické osoby, nic nemění to, že členové představenstva se nesešli současně na jednom místě, ale svoji vůli projevovali jednotlivě ve vztahu k předsedovi představenstva. Z výpovědí těchto svědků nelze dovodit, že by si nebyli vědomi, o jaké skutečnosti rozhodují. I když z ustanovení § 7 odst. 8 věty poslední zákona č. 95/1999 Sb. vyplývá, že souhlas týkající se konkrétního pozemku musí být přiložen k žádosti, a protože žádost podává fyzická osoba – člen družstva, mohlo by se jevit, že družstvo ve věci souhlasu nemůže jednat přímo s Pozemkovým fondem, ale jen prostřednictvím svého člena – zájemce o koupi pozemku. Takovýto výklad citovaného ustanovení by však byl příliš formalistický a neživotný, neboť zcela jistě by byla podána řádně žádost takového zájemce, k níž by samotné družstvo zaslalo svůj souhlas přímo Pozemkovému fondu a v případě odvolání souhlasu by družstvo nemělo záruku, že zájemce skutečně odvolání souhlasu Pozemkovému fondu předloží. Není proto v rozporu se zákonem, jestliže družstvo samo svůj souhlas nebo odvolání tohoto souhlasu adresuje Pozemkovému fondu. Ke dni 19.12.2003, kdy bylo ukončeno podávání přihlášek, tu existovala pouze přihláška 2. žalované, k níž byl dán písemný souhlas družstva k uplatnění přednostního práva nákupu pozemku. K uvedenému datu zde existovala i přihláška žalobce, k níž však nebyl dán souhlas AGRODRUŽSTVA Vrbovec. Lze uzavřít, že byly k tomuto datu splněny všechny právní náležitosti na straně 2. žalované, aby 1. žalovaný s ní uzavřel kupní smlouvu. Námitka žalobce, že prodej pozemku 2. žalované je obcházením zákona, neobstojí. Je nesporně právem každého občana přihlásit se za člena družstva bez ohledu na to, jaké pohnutky jej k tomuto vedou. Není rovněž obcházením zákona, pokud družstvo občana za svého člena přijme a z okruhu svých členů – uchazečů o koupi pozemku vybere toho, komu dá svůj souhlas k přednostnímu nákupu. Tyto úkony družstva nelze ani hodnotit jako úkony občanskoprávní, na které by bylo možno vztáhnout ustanovení § 3 občanského zákoníku. Nelze proto dovodit neplatnost přijetí O.Z. za členku AGRODRUŽSTVA Vrbovec nebo udělení souhlasu tímto družstvem této člence k přednostnímu nákupu pozemků. Není ostatně ani zřejmé, v čem konkrétně má toto tvrzené obcházení zákona spočívat. Je nesporné, že souhlas byl družstvem 2. žalované udělen dva dny poté, co došlo k uzavření smlouvy o postoupení přednostního práva k úplatnému převodu pozemku parcela č. 2351 za částku 4.500.000,- Kč. Obdobná situace však byla na straně žalobce, kdy z výpovědi předsedy představenstva svědka K. a zápisu z jednání představenstva ze dne 16.12.2003 je patrno, že žalobce za tento souhlas nabízel odstupné ve výši 3.000.000,- Kč. Předseda představenstva vypověděl, že družstvo takto za finanční protihodnotu souhlas udělovalo i dalším členům. Zákon takovýto postup neupravuje, rovněž jej však nezakazuje a jak zákon, tak stanovy družstva neurčují žádná kritéria, podle kterých by družstvo svým členům mělo souhlas poskytnout. Pokud je odvolatelem poukazováno na důvodovou zprávu k zákonu, kdy pozemky měly nabýt zejména ty osoby, které je budou zemědělsky využívat, nelze v neudělení souhlasu žalobci spatřovat porušení této zásady, když žalobce v předmětu své činnosti provozování zemědělské výroby nemá. AGRODRUŽSTVO Vrbovec a obec Dyjákovičky sdělilo, že předmětný pozemek územně souvisí s podnikatelskou činností žalobce spočívající v provozování čerpací stanice. Lze uzavřít, že Pozemkový fond byl v situaci, kdy o předmětný pozemek měly zájem dva subjekty, u nichž však nebyla záruka provozování zemědělské výroby a pouze jednomu z nich svědčil souhlas družstva. Za této situace v uzavření smlouvy s 2. žalovanou nelze spatřovat úmysl obejití zákona. Kupní smlouvu uzavřenou dne 7.7.2005 mezi 1. žalovaným a 2. žalovanou odvolací soud považuje za platnou, a protože na základě ní přešlo vlastnické právo z České republiky na 2. žalovanou, nemůže se žalobce úspěšně domáhat po Pozemkovém fondu, který již není správcem předmětné nemovitosti, aby na něj bylo převedeno vlastnictví k tomuto pozemku. Odvolací soud proto jako věcně správný v souladu s § 219 o.s.ř. potvrdil rozsudek soudu I. stupně rovněž ve zbylých zamítavých výrocích, ve kterých se žalobce domáhal určení správy Pozemkového fondu, určení vlastnictví České republiky a nahrazení projevu vůle 1. žalovaného s uzavřením kupní smlouvy se žalobcem. Úspěšný 1. a 4. žalovaní se vzdali práva na náhradu nákladů odvolacího řízení. Úspěšnému 3. žalovanému náleží právo na náhradu nákladů spočívající v odměně za zastupování dle § 5 písm. b) vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 20.000,- Kč, 2x náhrada hotových výdajů po 300,- Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. spočívající v úkonu převzetí právního zastoupení a účasti zástupce u jednání, náhrada za promeškaný čas dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 8 půlhodin po 100,- Kč, náhrada cestovného za cestu z Prahy do Brna a zpět při spotřebě 13,13 l na 100 km osobním automobilem Audi, SPZ 1AC 2558, při ceně benzínu 33,40 Kč za 1 litr, celkem jízdné 1.795,- Kč, celkem částka 23.198,- Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náleží zástupci 3. žalovaného, který je plátcem daně z přidané hodnoty, navýšení o 20%, celkem 27.837,60 Kč. K náhradě těchto nákladů byl dle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalobce zavázán k rukám zástupce 3. žalovaného (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu I. stupně dospěje dovolací soud k závěru, že rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam. V Brně dne 1.11.2011 JUDr. Eva Stupková, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Simona Procházková