29A 6/2010 - 66         U S N E S E N Í    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Jedličkové a soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Evy Lukotkové ve věci  žalobkyně:  H. J.,  zast. JUDr. Josefem Boučkem, advokátem se sídlem nám. Míru 3760, Kroměříž, proti žalovanému: Krajskému úřadu Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního               řádu, tř. Tomáše Bati 21, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) P. M., 2) G. T. S. C. s.r.o.,  v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, k podání ze dne 7.12.2009,     t a k t o :     I. Podání ze dne 7. 12. 2009   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8.12.2009 domáhá vydání rozsudku, kterým by soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne  5. 10. 2009, č.j. KUZL 65906/2009, a jemu předcházející rozhodnutí Magistrátu města Zlína, stavebního úřadu, ze dne 10.8.2006, č.j.  MMZL-SÚ-5661/2006/Bez, a žalovaného zavázal k povinnosti nahradit náklady tohoto řízení. Napadeným rozhodnutím Magistrátu města Zlína bylo dodatečně vydáno podle § 82 odst. 1 stavebního zákona povolení k užívání stavby „Rodinný dům podsklepený s I. nadzemním podlažím, valbovou střechou, přípojkou vody, nn, kanalizace dešťové a splaškové“ na poz. st. pl……., p.č. ……, …. , …. ,….,  vše v k.ú. Zlín. Rozhodnutím žalovaného ze dne 5.10.2009 pak bylo citované rozhodnutí Magistrátu města Zlína potvrzeno a odvolání žalobkyně proti němu bylo zamítnuto.   Podáním doručeným soudu dne 10. 6. 2010 žalobkyně navrhla, aby ve smyslu ust. § 92 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vstoupili do řízení na straně žalující rodiče  žalobkyně – H. V., a Ing. J. V., oba bytem ……………………., kteří s tímto návrhem vyslovili souhlas. Návrh odůvodnila tím, že dne 2.4.2008 uzavřela s rodiči darovací smlouvu týkající se předmětných nemovitostí (právní účinky vkladu nastaly ke dni 8.4.2008), a rodiče se stali podílovými spoluvlastníky těchto nemovitostí. Svoje tvrzení prokázala žalobkyně předložením darovací smlouvy sepsané JUDr. Lenkou Řezáčovou, notářkou ve Zlíně, ze dne 2.4.2008, NZ 101/2008, N 102/2008 a výpisem z katastru nemovitostí LV č. 1963, pro okres, obec a k.ú. Zlín ze dne 26.5.2010.     pokračování                                              - 2. strana -                                                29A 6/2010       K dotazu soudu ze dne 11.6.2010 právní zástupce H. V. a Ing. J. V. písemným podáním ze dne 29.6.2010 sdělil, že manželé V.    nebudou v řízení uplatňovat práva osob na řízení zúčastněných ve smyslu ust. § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).   Usnesením ze dne 6. 9. 2010, č.j.  29A 6/2010 - 60, které nabylo právní moci dne 10.9.2010, soud nepřipustil k tomu, aby do řízení na straně žalobkyně jako další účastníci přistoupili H. V., nar. ….. a Ing. J. V., nar. ……, oba bytem …….. Svoje rozhodnutí soud odůvodnil tím, že žalobkyně žalobu doručila soudu dne 8.12.2009, tj. před uplynutím zákonné dvouměsíční lhůty, ovšem návrh na přistoupení svých rodičů do řízení na straně žalující doručila soudu dne 10.6.2010, tj. téměř po dalších šesti měsících. Podle soudu nebylo možné použít ve správním řízení institut přistoupení do řízení, který je upraven v části třetí o.s.ř. v ust.§ 92 odst. 1 o.s.ř., ani přiměřeně, neboť by tím došlo k nezákonnému prolomení běhu lhůty pro podání žaloby. Navíc bylo rodičům žalobkyně do vlastních rukou doručeno  rozhodnutí žalovaného a o postavení osob zúčastněných na řízení neprojevili zájem.   Žalobkyně podala žalobu k soudu dne 8.12.2009, soud však zjistil, že v uvedené době již nebyla vlastníkem předmětné nemovitosti, neboť darovací smlouvou ze dne 2.4.2008 nemovitost převedla na své rodiče, paní H. V. a Ing. J. V. (právní účinky vkladu nastaly ke dni 8.4.2008). Následně soud rozhodl o návrhu žalobkyně doručeném soudu dne 10. 6. 2010 na přistoupení jejích rodičů na straně žalující, tak, že  usnesením ze dne 6. 9. 2010, č.j.  29A 6/2010 – 60 nepřipustil, aby do řízení na straně žalobkyně jako další účastníci přistoupili H. V., nar. …………. a Ing. Jiří Vaněk, nar. 7.11.1946, oba bytem …………. .   Optikou zjištěných skutečností nahlížel soud i na souzenou věc a dospěl k závěru, že žalobkyni v předmětné věci nesvědčí legitimace k podání předmětné žaloby ve smyslu ust. § 65 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Z právě citovaného ustanovení totiž vyplývá, že pro aktivní legitimaci je směrodatné, zda napadené rozhodnutí (v předmětné věci v návaznosti na prvoinstanční rozhodnutí) uložilo žalobkyni nějaké povinnosti nebo ji krátilo na jejích právech. Jinými slovy to znamená, že žalobkyni musí svědčit právo, o němž bylo ve správním řízení rozhodováno, tedy že musí být tou osobou, které se rozhodnutí přímo dotýká. Touto osobou však žalobkyně rozhodně není, jak bylo soudem zjištěno a uvedeno shora.   Zjištění nedostatku aktivní legitimace je přitom soud povinen v každé fázi řízení o dané žalobě až do vydání rozhodnutí ve věci samé zohlednit a se žalobou naložit způsobem, který s. ř. s. předvídá, tedy ji po­dle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. odmítnout. Toto zákonné ustanovení soudu totiž ukládá, aby návrh, resp. žalobu odmítl tehdy, je-li podána osobou zjevně neoprávněnou.   pokračování                                              - 3. strana -                                        29A 6/2010 - 67     S ohledem na výše  uvedené soud žalobu žalobkyně ve výroku I. odmítl s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť k jejímu podání nebyla žalobkyně zjevně oprávněna.   Z důvodu odmítnutí žaloby žalobkyně soud ve výroku II. v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. vyslovil, že žalobkyně a žalovaný nemají ve vztahu vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í :     Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává od 1. 1. 2012 ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Brně dne 21. prosince 2011         Za správnost vyhotovení:                                                                   JUDr. Jana Jedličková, v.r. Dana Janků                                                                                              předsedkyně senátu