29 Ca 225/2009-47       ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y      Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Evy Lukotkové a  JUDr. Zuzany Bystřické v právní věci žalobce: L. T., zast. Mgr. Jaromírem Kubíčkem, advokátem advokátní kanceláře Strojírenská 14, 591 01   Žďár nad Sázavou,  proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,   t a k t o :               I.  Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství ze dne 7.10.2009, č.j. KUJI 73618/2009, sp. zn. OLVHZ 1257/2009St-2   se  z a m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     I. Vymezení věci:    Rozhodnutím Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství ze dne  7.10.2009, č.j. KUJI 73618/2009, sp. zn. OLVHZ 1257/2009St-2 bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Žďár nad Sázavou, odboru životního   Pokračování     - 2 -                      29 Ca 225/2009   prostředí ze dne 29.6.2009 (dále jen „správní orgán I.stupně“) zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I.stupně bylo potvrzeno.    Rozhodnutím Městského úřadu Žďár nad Sázavou, odboru životního prostředí ze dne 29.6.2009, č.j. ŽP/1597/08/MB bylo uloženo žalobci podle ust. § 110 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. vodního zákona opatření k odstranění zjištěných závad, a to: uvedení vodního toku na pozemku parc. č. PK 557 v k.ú. Pavlov do původního stavu, tj. odstranění betonových panelů a zeminy ze zavezené části vodního toku na původní profil. Žalobce od jarních měsíců v roce 2008 svoji činností protiprávně zasáhl do bezejmenného vodního toku pod vyústění Znětíneckého rybníka s tím, že přehradil celý profil koryta vodního toku a zabránil tak bezpečnému vypouštění vody ze Znětíneckého  rybníka. Tímto jednáním porušil ust. § 46 odst. 1, § 50 a § 58 odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v této činnosti dále pokračuje, vodní tok je v této době veden pod hrází Znětíneckého rybníka. Uvedení vodního toku do původního stavu bude provedeno v termínu do 30-ti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.    Na základě odvolání žalobce rozhodl žalovaný ve věci dne 7.10.2009, uvedené rozhodnutí je předmětem přezkumného soudního řízení.   II.  Shrnutí žalobních bodů:    V žalobních bodech argumentoval žalobce, že byl neúplně a chybně zjištěn skutkový stav věci, neboť učiněnými opatřeními byl jako vlastník pozemku omezován na svých vlastnických právech. Uvedl, že na pozemku parc. č. PK 557 kat. území Pavlov v době, kdy byl v činnosti Znětínecký mlýn na č.p. 23 vytékala odpadní voda z tohoto mlýna. Ta ovšem protékala odpadní stokou k tomu účelu vyhloubenou přes jeho pozemky parc. č. 271/1 kat. území Znětínek a pozemek parc. č. 557 kat. území Pavlov ústící do Znětínského  potoka. Do této odpadní stoky také odtékala voda z výpustí rybníka, ovšem nikoli korytem, ale rozléváním se po pozemku parc. č. PK 557. Teprve přibližně v r. 1958 bylo na pozemku parc. č. PK 557 bez souhlasu vlastníka tohoto pozemku, který byl tehdy protiprávně odsouzen a zbaven zčásti vlastnického práva k tomuto pozemku zřejmě tehdejším majitelem rybníka, vyhloubeno koryto, které bylo v r. 2006 zčásti zpevněno a prohloubeno, kterým byla voda z rybníka do odpadní stoky sváděna. S ohledem na uvedené skutečnosti spatřoval protizákonnost napadeného rozhodnutí v tom, že vychází ze skutkového stavu, existence vodního toku na jeho pozemku parcely p.č. PK 557 kat. území Pavlov, který tu ve skutečnosti není a nikdy nebyl. Za daného stavu měl zato, že napadené rozhodnutí se opírá o neúplná skutková zjištění a v návaznosti na to pak je věc nesprávně posouzena. Uvedl dále, že nemůže být pochyb, že odpadní vody z mlýna, které odváděla odpadní strouha, ústily v Znětíneckém potoku. Jestliže, jak uvádí Manipulační řád Rybník Znětínecký č. 205/2000 (dále jen „manipulační řád“), je rybníkem průtočným a voda jim protékající je odváděna bezpečnostním přelivem, který je pod výpustí z rybníka, lze si jen těžko představit,  že by takto vytékající voda, tedy potok, tekla směrem k výpusti, tedy do svahu. Manipulační řád je závazný předpis, v tomto případě tedy pro režim rybníka. Jestliže z jeho obsahu vyplývá, že vypouštění rybníka by se mělo dít jednou, vyjímečně 2x ročně, pak toto zjištění potvrzuje, že odtok z výpustí nemůže být vodním tokem, neboť vodním tokem jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo pro převažující část roku. Měl proto zato, že žalovaným ani správním orgánem I.stupně nebylo kvalifikovaně prokázáno, že vody tekoucí Pokračování     - 3 -                 29 Ca 225/2009-48   po jeho pozemku parc. č. PK 557 kat. území Pavlov jsou vodním tokem. Oba správní orgány ignorují jeho námitky spočívající v neoprávněném záboru části jeho pozemku, ignorují skutečnost, že úprava výpustě z rybníka na jeho pozemku se děla bez jeho souhlasu a pokud bylo ve věci s ním jednáno, pak nikdy v průběhu řízení nebyl brán na jeho námitky zřetel.    Z výše uvedených důvodů navrhl, aby přezkoumávané rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. Zároveň požádal, aby byl přiznán žalobě odkladný účinek.   III. Shrnutí písemného vyjádření žalovaného:    Žalovaný v písemném stanovisku ze dne 5.2.2010 poukázal na důvody, které jej vedly k vydání žalobou napadeného rozhodnutí a které jsou dostatečně popsány v odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí, na tyto v plném rozsahu odkázal. Argumenty uváděné žalobcem na podporu jeho tvrzení jsou v podstatě dva: na pozemku parc. č. 557 v kat. území Pavlov se nejedná o vodní tok, ale o odpadní strouhu a platný Manipulační řád rybníka Znětíneckého toto potvrzuje. V této souvislosti žalovaný poukázal na ust. § 43 odst. 1 vodního zákona, dle kterého v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok rozhoduje v souladu s ust. § 43 odst. 2 vodního zákona vodoprávní úřad, kterým je podle ust. § 107 písm. r/ citovaného zákona Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství. V daném případě příslušný vodohospodářský úřad neměl a nemá pochybnost, že se jedná o vodní tok ve smyslu ust. § 43 odst. 1 vodního zákona, a proto nebylo  nutno vydávat v této věci rozhodnutí. Tvrzení, že zde byly v minulosti odpadní strouhou odváděny odpadní vody, se nedotýká faktického stavu, že se na parc. č. 557 v kat. území Pavlov nachází vodní tok. Z evidence vodních toků a z písemného sdělení správce drobných vodních toků ze dne 10.6.2009 zn. OPM/ZR/405/09 jednoznačně vyplývá, že určeným správcem předmětného drobného vodního toku je Česká republika – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast Povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou, a to na základě sdělení Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR zn. 29183/OSS/84 ze dne 25.10.1984.    Pokud vodní tok protéká po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku tento pozemek. Jestliže protéká vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou povrchové vody, který zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá do přilehlého území. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že pozemek parc. č. PK 557 v kat. území Pavlov je zapsán jako druh pozemku louka. Drobný vodní tok protékající po pozemku parc. č. PK 557 v kat. území Pavlov není tedy evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, což je v podstatě obvyklý případ. Pozemek parc. č. 557 v kat. území Pavlov žalobce podle dohody ze dne 25.8.1992, kterou uzavřel podle ust. § 9 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku převzal ve stavu, v jakém v té době byl, tj. ve stavu, kdy se na něm vyskytoval vodní tok. Tuto skutečnost je tedy povinen respektovat a mimo jiné plnit i povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků v souladu s § 50 vodního zákona.    V Manipulačním řádu rybníka Znětínecký, který byl vypracován v červenci r. 2000 pod č. 205/2000 se uvádí, že rybník Znětínecký je rybníkem průtočným, protože byl zřízen na Pokračování     - 4 -                      29 Ca 225/2009   vodním toku. Protéká jím Znětský potok, kterým je rybník také napájen. Velké vody protékající rybníkem jsou odváděny bezpečnostním přelivem. Normální průtok je vzhledem k charakteru výpusti (lopata) jsou také odváděny přelivem. Množství vypouštěné vody lopatou lze stěží nastavit. Odpady od bezpečnostního přelivu a základové výpusti jsou pod rybníkem svedeny do jednoho koryta a pokračují dále jako Znětský potok. Z výše uvedených skutečností tedy jasně plyne, že Znětský potok protéká rybníkem Znětínecký přes základovou výpusť a ne přes bezpečností přeliv a teprve pod rybníkem je do něj zaústěn odpad od bezpečnostního přelivu. Proto nemůže být považován bezpečnostní přeliv za pokračování Znětského potoka, jak s odkazem na znění Manipulačního řádu nesprávně tvrdí žalobce.    Názor žalobce, že odpady od bezpečnostního přelivu a základové výpusti jsou pod rybníkem svedeny do jednoho koryta a pokračují dále jako potok, žalovaný nesdílel, neboť podle Manipulačního řádu vodní tok je už nad rybníkem Znětíneckým, kterým protéká a nikoliv až pod soutokem.    Manipulační řád vodního díla (rybníka) je podle § 1 písm. a/ vyhl. č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl pouze soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárném využití podle platného povolení k nakládání s povrchovými vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodní, sucha a ledových jevů, k ochraně a zlepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti stability a spolehlivosti vodního díla. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že Manipulační řád musí respektovat platné povolení k nakládání s povrchovými vodami pro rybník Znětínecký, stavební povolení a musí být vypracován podle skutečného stavu na lokalitě a po schválení příslušným vodoprávním úřadem se potom stává pro vlastníka vodního díla či jeho provozovatele závazným.    Z důvodů havarijního stavu výpustného  potrubí na vodním díle bylo v r. 2006 výpustné zařízení na rybníku Znětínecký (lopata) nahrazeno uzavřeným betonovým požerákem. Manipulace s povrchovou vodou je zajištěna pomocí stavidlového mechanismu, který umožňuje vypouštěn vodu ze dna nádrže a udržovat ve zdrži hladinu na potřebné výši s ohledem na povinnost zachování minimálního zůstatkového průtoku v drobném vodním toku Znětský potok pod rybníkem. Z toho vyplývá, že vlastník, případně provozovatel rybníka Znětíneckého je povinen provést aktualizaci stávajícího Manipulačního řádu tohoto rybníka, resp. vypracovat nový a předložit jej ke schválení Městskému úřadu Žďár nad Sázavou, OŽP jako vodoprávnímu úřadu I.stupně. Z úřední činnosti je žalovanému známo, že dne 17.12.2009 podal vlastník rybníka M.-P.-L.-V., bytem Z. s. 1200/4, 594 01  V. M. žádost o schválení Manipulačního řádu pro rybník Znětínecký, který zohledňuje opravu výpustného potrubí.    Žalovaný je přesvědčen, že v daném případě bylo postupováno zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, žalobce nebyl zkrácen jeho postupem ani postupem správního orgánu I.stupně na svých právech, a proto z výše uvedených důvodů navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   IV. Ze správního spisu vyplývají pro posouzení věci následující relevantní skutečnosti:     Pokračování     - 5 -                  29 Ca 225/2009-49    Ve správním spise je založeno podání M. P.–L.-V. ze dne 9.6.2008, jímž správnímu orgánu I.stupně podala informace o protiprávním zásahu do vodního toku pod rybníkem Znětínecký v kat. území Pavlov, který pravděpodobně provedl L. T., bytem V. 5/1016, Ž. n. S., který je majitel pozemku parc. č. 557 v kat. území Pavlov, pod rybníkem Znětínecký. Současný stav vodního toku pod uvedeným rybníkem neumožňuje v plné míře užívat vodní dílo v souladu s platným povolením nakládání s vodami a schváleným Manipulačním řádem.    Ze zápisu z vodoprávního dozoru správního orgánu I.stupně ze dne 17.6.2008 vyplynulo, že při místním šetření bylo zjištěno, že v korytě bezejmenného toku pod Znětíneckým rybníkem došlo k přehrazení celého profilu koryta a tím je zabráněno bezpečnému vypouštění vody ze Znětíneckého rybníka hlavní výpustí.    Dále se ve spise nachází projekt Znětíneckého rybníka s přílohou katastrální situace, výpis z Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, z které vyplývá, že žalobce je vlastník parcely č. 557 o výměře 1747 m2.    Dne 11.6.2008 zahájil správní orgán I.stupně vodoprávní řízení a nařídil ve věci ústní jednání na den 22.7.2008. Při ústním jednání a místním šetření uvedeného dne bylo zjištěno, že žalobce přehradil celý profil koryta bezejmenného vodního toku betonovým panelem a cca 10 m koryta zavezl zeminou, čímž zabránil možnost vypouštět vodu  hlavní výpustí. Žalobce nesouhlasil s tím, že by se měl dopustit citovaného protiprávního jednání, všechna obvinění odmítl. Zástupce vodního díla TPD a.s. uvedl, že v případě havarijního vypouštění dojde k poškození paty hráze a hrozí riziko snížení stability hráze. Navrhl proto uvést celkový stav do stavu před úpravou, tzn., aby byl zajištěn plynulý odtok a řádné napojení na stávající koryto toku. Tím bude zajištěn ve vodním toku minimální průtok.    Správní orgán I.stupně vydal ve věci rozhodnutí dne 1.9.2008, jímž uložil žalobci podle ust. § 110 odst. 1 vodního zákona opatření k odstranění zjištěných závad, a to uvedení vodního toku na pozemku parc. č. 271/1 v kat. území Znětínek do původního stavu, tj. odstranění betonových panelů a zeminy z vodního toku na původní profil. Termín opatření byl stanoven nejpozději do 30.9.2008. Žalobce podal proti citovanému rozhodnutí odvolání dne 12.9.2008. Dne 11.9.2008 vydal správní orgán I.stupně opravné rozhodnutí č.j. ŽP/1597/08/MB, jímž rozhodl o opravě zřejmých nesprávností ve výrokové části rozhodnutí ze dne 1.9.2008, týkající se opatření k odstranění zjištěných závad uložené žalobci tak, že uvedení vodního toku do původního stavu, tj. odstranění betonových panelů a zeminy z vodního toku na původní profil se týká pozemku KN p.č. 271/1 v kat. území Znětínek a pozemku PK p.č. 557 v k. ú. Pavlov. Proti rozhodnutí podal rovněž žalobce odvolání, které bylo doručeno správnímu orgánu I.stupně dne 22.9.2008.    Rozhodnutím žalovaného ze dne 8.1.2009 č.j. KUJI 652/2009, sp. zn. OLVHZ 1774/2008St-2, bylo o odvolání žalobce proti opravnému rozhodnutí správního orgánu I.stupně ze dne 11.9.2008 rozhodnuto tak, že rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 1.9.2008 č.j. ŽP/1597/08/MB bylo zrušeno a věc vrácena tomuto orgánu k novému projednání, dále rozhodnutí téhož správního orgánu ze dne 11.9.2008, č.j. ŽP/1597/08/MB bylo zrušeno a věc vrácena tomuto orgánu rovněž k novému projednání.       Pokračování     - 6 -                      29 Ca 225/2009    Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor životních prostředí vydal dne 14.5.2009 vyrozumění o pokračování řízení a nařídil ústní jednání na den 1.6.2009. Jednání byli přítomni zástupkyně správního orgánu I.stupně, žalobce a jeho právní zástupce. Na základě zjištěných vad a nedostatků odvolacím orgánem požádal Městský úřad Žďár nad Sázavou, odbor životního prostředí dne 11.2.2009 společnost GB – Geodézie spol. s r.o., pobočka Žďár nad Sázavou o zaměření skutečného stavu výustí Znětíneckého rybníka. Dle zaměření se výusť Znětíneckého rybníka a bezejmenný vodní tok nachází na pozemku PK p.č. 557 v k.ú. Pavlov pouze malá část výusti na pozemku KN p.č. 270/2 v k.ú. Znětínek.    Ze zprávy Ministerstva lesního  a vodního hospodářství ze dne 25.10.1984 bylo zjištěno, že oblastní státní meliorační správa Brno byla určena za správce drobných vodních toků na území jihomoravského KNV, do kterých  byl začleněn i Znětský potok.    Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast Povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou dne 11.6.2009 sdělila, že je určeným správcem Znětského potoka. V úseku toku pod hrází rybníka Znětínecký navazující na spodní výpusť rybníka bylo v uplynulém období vlastníkem pozemku provedeno zasypání původního otevřeného koryta tohoto potoka a převedení průtoku do nově vyhloubeného mělkého průlevu vedoucího v patě hráze rybníka. Z hlediska správce toků se jedná o nepovolený zásah do koryta vodního toku v rozporu s § 50 zák. č. 254/2001 Sb. Převedením průtoku podél paty vzdušního svahu hráze  rybníka navíc může dojít k ohrožení stability této hráze a to jejím podmáčením, případně vodní erozí. Pro zjednání nápravy je nezbytné zajistit v co nejkratší možné době obnovení původního koryta vodního toku.    Další jednání v předmětné věci se konalo dne 15.6.2009, právní zástupce žalobce trval na stanovisku, že odpadní stoka z bývalého mlýna na pozemku parc. č. 557 v k.ú. Pavlov není vodní tok a proto žalobce nemohl porušit povinnosti, jejíž porušení se mu vytýká.    Rozhodnutím Městského úřadu Žďár nad Sázavou, odbor životního prostředí ze dne 29.6.2009 bylo rozhodnuto ve věci tak, jak je citováno výše v odůvodnění soudního rozhodnutí. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl dne 7.10.2009.   V. Při posouzení věci vycházel Krajský soud v Brně z následujících skutečností, úvah a právních závěrů:    Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).    Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházejícího vydání rozhodnutí, přičemž soud  vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).    Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s.ř.s.).     Pokračování     - 7 -                  29 Ca 225/2009-50    Spor mezi účastníky je v rovině právní, skutkové okolnosti byť žalobce je pokládá za neúplné, vyplývají z přezkoumávaného rozhodnutí a z obsahu připojeného správního spisu.    K jednotlivým žalobních námitkám soud sděluje následující:   Podle ust. § 43 odst. 1 vodního zákona  vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky.    Podle ust. § 43 odst. 2 citovaného zákona v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok rozhoduje vodoprávní úřad. Může též rozhodnout, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody, než uvedené v odst. 1.    Podle ust. § 46 odst. 1 citovaného zákona je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.    Podle ust. § 58 odst. 1 citovaného zákona je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.    Podle ust. § 50 citovaného zákona vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků jsou povinni a/ strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku, b/ udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky, c/ strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před účinností tohoto zákona, d/ ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku, e/ strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, např. plavebních znaků apod., f/ umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění, g/ strpět po nich průchod osob podél vodních toků; výjimku za této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku; to neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích.    Žalobce je vlastník pozemku parcely parc. č. PK 557 k.ú. Pavlov. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že uvedený pozemek je zapsán jako druh pozemku louka. Žalobce tvrdí, že v době, kdy byl v činnosti Znětínecký mlýn na č.p. 23 vytékala odpadní voda z tohoto  mlýna. Ta ovšem protékala odpadní stokou k tomu účelu vyhloubenou přes jeho pozemky parc. č. 271/1 k.ú. Znětínek a již citovaný pozemek parc. č. 557 k.ú. Pavlov ústící do Znětínského potoka. Do této odpadní stoky měla odtékat i voda z výpusti rybníka, ovšem nikoli korytem, ale rozléváním se po pozemku parc. č. PK 557. Teprve přibližně v r. 1958 na pozemku v pořadí druhém mělo být vyhloubeno koryto, které bylo v r. 2006 zčásti zpevněno a prohloubeno, kterým byla voda z rybníka do odpadní stoky sváděna.   Pokračování     - 8 -                      29 Ca 225/2009    Podstatou právního sporu je otázka, zda se jedná o vodní tok či nikoliv.    Z citace ust. § 43 odst. 2 vodního zákona vyplývá, že v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok rozhoduje vodoprávní úřad. Tvrzení žalobce, že v dřívějších letech byly odpadní strouhou odváděny odpadní vody ze Znětíneckého mlýna nemá vliv na zjištění, že na předmětném pozemku parc. č. 557 v k.ú. Pavlov se nachází vodní tok. Zemědělská vodohospodářská správa, Oblast Povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou ve svém stanovisku ze dne 10.6.2009 potvrdila, že je určeným  správcem Znětského potoka. Znětský potok, jak zjištěno ze sdělení Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČR ze dne 25.10.1984 zn. 29183/OSS/84, byl zařazen do kategorie drobných vodních toků na území jihomoravského KNV. Dle zaměření skutečného stavu výustí Znětíneckého rybníka provedené společností GB – Geodézie, spol. s r.o., pobočka Žďár nad Sázavou se výusť  Znětíneckého  rybníka a bezejmenný vodní tok nachází na pozemku PK p.č. 557 v k.ú. Pavlov, pouze malá část výustí na pozemku KN p.č. 270/2 v k.ú. Znětínek.    Podle ust. § 44 odst. 1 vodního zákona protéká-li vodní tok po pozemku, který je evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha je korytem vodního toku tento pozemek. Protéká-li vodní tok po pozemku, který není evidován v katastru nemovitostí jako vodní plocha, je korytem vodního toku část pozemku zahrnující dno a břehy koryta až po břehovou čáru určenou hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem aniž se vylévá do přilehlého území.    Podle ust. § 44 odst. 2 citovaného zákona v pochybnostech o hranici koryta vodního toku rozhodne místě příslušný vodoprávní úřad.    Manipulační řád Rybníka Znětíneckého č. 205/2000 v oddílu A. „účel a popis vodohospodářského díla“, kapitola A.2. „charakteristika vodního díla“ uvádí, že rybník Znětínecký je rybníkem průtočným (je na toku). Protéká jím Znětský potok, kterým je rybník také napájen. Velké vody jsou odváděny bezpečnostním přelivem, např. za povodně při jarním tání nebo při přívalových srážkách. Odpady od bezpečnostního přelivu a základové výpusti jsou pod rybníkem svedeny do jednoho koryta a pokračují dále jako Znětský potok. Jinými slovy Znětský potok tedy protéká rybníkem Znětíneckým přes základovou výpusť a ne přes bezpečnostní přeliv a teprve pod rybníkem je do něj zaústěn odpad od bezpečnostního přelivu. Nelze proto souhlasit s tvrzením žalobce, že nemůže být považován bezpečnostní přeliv za pokračování Znětského potoka. Jestliže tedy Znětský potok protéká rybníkem Znětíneckým, rybník je jim také napájen, pak vodní tok je už nad rybníkem Znětíneckým nikoliv až pod soutokem.    Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 2.5.2002 č. 195/2005 o náležitostech Manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl v ust. § 1 písm. a/ stanoví, že pro účely této vyhlášky se rozumí manipulačním řádem  vodního díla soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárnému využití podle povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodí, sucha a ledových jevů, k ochraně a lepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti, stability a spolehlivosti vodního díla. Z uvedeného vyplývá, že manipulační řád musí respektovat platné povolení k nakládání s povrchovými vodami pro rybník Znětínecký, stavební povolení a musí být vypracován podle skutečného stavu na   Pokračování     - 9 -                  29 Ca 225/2009-51   lokalitě a po schválení příslušným vodoprávním úřadem se poté pro vlastníka vodního díla či jeho provozovatele stává závazným.    V návaznosti na judikaturu Nejvyššího správního soudu, sice rozsudek ze dne 18.6.2004 č.j. 5 A 20/2001, www.nssoud.cz „při rozhodování o povinnosti správce vodního toku podle ust. § 35 zák. č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní  zákon), musí být především najisto postaveno, kdo je tímto správcem. V daném případě, jak zjištěno ze zprávy Zemědělské vodohospodářské správy, Oblast  Povodí Moravy a Dyje, pracoviště Žďár nad Sázavou ze dne 10.6.2009 je určeným správcem Znětského potoka zemědělská vodohospodářská správa. Tato ke správě toku Znětského potoka sdělila, že v úseku toku pod hrází rybníka Znětíneckého navazujícího na spodní výpusť rybníka bylo v uplynulém období vlastníkem pozemku provedeno zasypání původního otevřeného koryta tohoto potoka a převedení průtoku do nově vyhloubeného mělkého průlevu, vedoucího v patě hráze rybníka. Z hlediska správce toku se jedná o nepovolený zásah do koryta vodního toku v rozporu s § 50 zák. č. 254/2001 Sb.   VI. Právní závěr:    Z uvedeného plyne, že přezkoumávané správní rozhodnutí žalovaného poskytuje dostatečnou oporu pro právní závěr, uvedený v odůvodnění rozhodnutí, že netrpí vadou chybného posouzení právní otázky. Žalobce nebyl zkrácen postupem žalovaného ani postupem správního orgánu I.stupně na svých právech. Krajský soud v Brně proto uzavírá, že žaloba je nedůvodná a proto ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.    O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřednické činnosti nevznikly, proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.   Poučení: Rozsudek, který byl doručen účastníkům nabývá právní moci dnem doručení (§  54 odst. 5 s.ř.s.). Kasační stížnost proti rozhodnutí lze podat pouze za podmínek stanovených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně ve dvojím vyhotovení. Stěžovatel, který nemá vysokoškolské právnické vzdělání musí být zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).   V Brně dne 20. října 2011                                                                                        JUDr. Jana Jedličková, v.r.                                                                                                                   předsedkyně senátu