V případě, že je shledáno, že v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 trestního zákoníku je nutno trestnou činnost, která byla spáchána před účinností zákona č. 40/2009 Sb., kvalifikovat podle tohoto zákona a k zahájení trestního stíhání došlo až za jeho účinnosti, je třeba při řešení otázky promlčení trestní odpovědnosti obviněného vycházet z ustanovení § 34 odst. 1 trestního zákoníku. Začátek doby promlčení trestní odpovědnosti je pak v takovém případě nutné počítat od okamžiku ukončení trestné činnosti, nikoliv od účinnosti zákona č. 40/2009 Sb.

5 To 423/2011-64 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 21. prosince 2011, o odvolání obžalovaného L. P. , nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX, proti rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 89 T 127/2011-47 ze dne 17.10.2011 t a k t o : Podle § 257 odstavec 1 trestního řádu se napadený rozsudek z r u š u j e v celém rozsahu. Podle § 257 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu za použití § 223 odstavec 1 trestního řádu se nově r o z h o d u j e tak, že se trestní stíhání obžalovaného, na kterého byl státním zástupcem Městského státního zastupitelství v Brně pod č.j. 3 ZK 238/2011-4 ze dne 29.6.2011 podán návrh na potrestání pro skutek přečinu podvodu dle § 209 odstavec 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tak, že - v období od května 2006 do konce roku 2007 v B. v jídelně na ulici N. naproti budově hlavního vlakového nádraží B. vylákal pod různými nepravdivými záminkami a slibem brzkého vrácení od J. B., nar. XXXXX postupně finanční prostředky v celkové výši 40.000,- Kč, přičemž si byl vzhledem ke své finanční situaci vědom skutečnosti, že nebude schopen tyto vrátit a toto ani neměl v úmyslu, svým jednáním tak způsobil J. B. škodu ve výši 40.000,- Kč, z a s t a v u j e , neboť trestní stíhání je promlčeno. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil shora popsaným způsobem. Za toto jednání mu byl dle § 209 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 13 měsíců, pro jehož výkon byl dle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň byla obžalovanému dle § 228 odst. 1 tr. řádu uložena povinnost nahradit poškozenému J. B. škodu ve výši 40.000,- Kč. Proti tomuto rozsudku podal obžalovaný řádně a včas odvolání, které směřuje do všech výroků. Namítá, že městský soud jej uznal vinným na základě nepodložených důkazů, které byly použity proti němu. Nepopírá, že si od poškozeného postupně vypůjčil celkovou částku 40.000,- Kč, když však odmítá tvrzení, že tuto částku od něho vylákal podvodně a pod smyšlenými záminkami. Tyto peníze si od něj postupně půjčoval za účelem překlenutí finanční krize po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, když výši tohoto dluhu již přiznával v přípravném řízení. Tuto částku chtěl poškozenému vrátit, přičemž se snažil s ním domluvit na splátkovém kalendáři, avšak poškozený s ním odmítá do skončení tohoto procesu jakýkoliv dialog. Dále se obžalovaný domnívá, že ze strany městského soudu bylo přihlíženo jen k jeho podobnému jednání v minulosti, nikoliv však k současnosti, kdy již vede spořádaný život. Pokud se týče trestu, tak tento považuje za nepřiměřeně vysoký, neodpovídající stupni společenské nebezpečnosti. Chtěl by pak požádat o uložení alternativního trestu, kdy by měl možnost dokázat, že patří již do slušné společnosti, navíc by městu mohl odvézt užitečnou práci. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak obžalovaný požaduje, aby krajský soud překoumal otázku jeho viny i výše trestu. V souladu s ustanovením § 254 odst. 1 tr. řádu přezkoumal odvolací soud zákonnost a odůvodněnost jednotlivých výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Dospěl pak k závěru, že podané odvolání obžalovaného je opodstatněné, avšak z jiných důvodů, než na které obžalovaný poukazuje. Soud I. stupně totiž zcela nesprávně učinil právní závěry o nepromlčení trestního stíhání obžalovaného. Z obsahu spisu vyplývá, že trestní oznámení bylo poškozeným podáno až dne 17.2.2011, přičemž obžalovanému bylo podezření z dané trestné činnosti sděleno dne 28.6.2011, když návrh na jeho potrestání mu byl doručen až dne 9.8.2011. Z výše uvedeného tak vyplývá, že do účinnosti nového trestního zákoníku (tj. do 1.1.2010) nebylo vůči obžalovanému trestní stíhání zahájeno. V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.) je pak nutno předmětnou trestnou činnost kvalifikovat podle nového trestního zákoníku (nikoliv podle předchozího trestního zákona, a to zák. č. 140/1961 Sb., platného do 31.12.2009), neboť nová právní úprava dle § 209 odst. 1 tr. zákoníku (s trestní sazbou do 2 let) je pro obžalovaného příznivější než předchozí právní úprava, kdy dle § 250 odst. 2 tr. zákona by tento byl ohrožen trestní sazbou od 6 měsíců do 3 let. Vzhledem k tomu, že trestní stíhání proti obžalovanému nebylo zahájeno za účinnosti předchozího trestního zákona (tj. do 31.12.2009), nevztahuje se na promlčení trestní odpovědnosti obžalovaného ustanovení § 67 odst. 1 písm. d) tr. zákona (tj. promlčecí doba pěti let), ale naopak ustanovení § 34 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku (s promlčecí dobou pouze tří let). Tuto dobu je pak nutno počítat od doby ukončení trestné činnosti (v daném případě dle znění skutku tedy od konce roku 2007, tj. od 31.12.2007), nikoliv až od účinnosti nového trestního zákoníku (tj. od 1.1.2010, jak to mylně učinil právě soud I. stupně). Pokud tedy bylo za dané situace trestní stíhání obžalovaného zahájeno až dnem 30.6.2011 (kdy soudu I. stupně byl za strany státního zástupce doručen návrh na potrestání podezřelého L. P., což má dle § 314b odst. 1 tr. řádu účinky zahájení trestního stíhání obžalovaného), stalo se tak až po uplynutí promlčecí doby, neboť trestnost předmětného činu zanikla již ke dni 31.12.2010. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že trestní stíhání obžalovaného bylo již promlčeno (a to s přihlédnutím k ustanovení § 34 odst. 1 písm. e/ tr. zákoníku), přičemž nejenom soud I. stupně, ale zejména pak policejní orgán (případně dozorující státní zástupce) měl od samého prvopočátku postupovat v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu (neboť poškozený podal trestní oznámení až dne 17.2.2011), kdy prakticky neměly být ve věci činěny žádné úkony (kromě vyhotovení usnesení o odložení věci dle § 159a odst. 2 tr. řádu policejním orgánem, resp. poté dle § 179c odst. 2 písm. e/ tr. řádu státním zástupcem). Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem tak odvolací soud dle § 257 odst. 1 tr. řádu zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu, když trestní stíhání obžalovaného dle § 257 odst. 1 písm. c) tr. řádu za použití § 223 odst. 1 tr. řádu (s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. b/ tr. řádu) zastavil tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení o opravných prostředcích: Proti tomuto rozhodnutí není řádný opravný prostředek přípustný, takže rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné (§ 139 odst. 1 písm.a), b)cc), § 140 odst.1 trestního řádu). Lze však proti němu podat dovolání (§ 265a odst. 1,2 trestního řádu). Dovolání mohou podat (§ 265d odst. 1 trestního řádu) - nejvyšší státní zástupce, který je povinen v dovolání uvést, zda je podává ve prospěch či v neprospěch obviněného (§ 265d odst. 1 písm. a), § 265f odst.l trestního řádu). - obviněný pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno (§ 265d odst. 2 trestního řádu. - je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena může i proti vůli obviněného za něho v jeho prospěch dovolání podat též zákonný zástupce i jeho obhájce. Dovolání se podává u soudu, který rozhodl v I. stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje (§ 265e odst. 1 trestního řádu). O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud České republiky (§ 265c trestního řádu). V dovolání, kromě obecných náležitostí uvedených v § 59 odst. 3 trestního řádu, musí být uvedeno (§ 265f odst. 1 trestního řádu) - proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, - který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je napadán, - čeho se dovolatel domáhá, - konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu, - odkaz na zákonná ustanovení § 265b odst. 1 písm. a)-l), nebo § 265b odst. 2 trestního řádu, o které se dovolání opírá. Rozsah a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání (§ 265f odst. 2 trestního řádu). Krajský soud v Brně dne 21.12.2011 JUDr. Aleš Flídr, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení : Vypracoval : Jana Desenská JUDr. Josef Teplý, v.r.