Žádost o odročení jednání je včasná, pokud byla známa příslušnému soudci (senátu) nejpozději při zahájení jednání, o jehož odročení je žádáno. Není povinností účastníka řízení (jeho zástupce) žádat o odročení jednání bezodkladně poté, co vznikl důležitý důvod bránící mu v účasti u jednání.

Č.j. 51 C 3/2008-58 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Bachratým ve věci žalobce Města Vyškov, se sídlem ve Vyškově, Masarykovo nám. 1, identifikační číslo 00292427, proti žalované PaedDr. V.M., nar. xxxxx, bytem ve xxxxx, zastoupené JUDr. Zdeňkem Nováčkem, advokátem v Brně, Vlhká 25, o přivolení soudu k výpovědi z nájmu bytu, o žalobě pro zmatečnost žalované PaedDr. V.M., bytem xxxxx, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17.10.2007, č. j. 19 Co 270/2007-195, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17.10.2007, č.j. 19 Co 270/2007-195, s e z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Žalobou pro zmatečnost podanou k soudu dne 16.1.2008 se žalovaná domáhala zrušení rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vyškově, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu. Tvrdila, že jí byla v průběhu odvolacího řízení odňata možnost jednat před soudem a to tím, že odvolací soud rozhodl o podaném odvolání bez její přítomnosti i bez přítomnosti jejího zástupce. Učinil tak přesto, že její zástupce den před jednáním doručil soudu omluvu neúčasti z důvodu své pracovní neschopnosti a žádost o odročení jednání. Žalovaná samotná se jednání dne 17.10.2007 neúčastnila, neboť k němu nebyla ani předvolána. Onemocnění zástupce považovala žalovaná za důležitý důvod k odročení jednání, a proto nesouhlasila s názorem odvolacího soudu, že se k jednání nedostavila, včas a řádně se neomluvila, resp. nedoložila důvod omluvy. Žalobce se k žalobě vyjádřil písemně dne 11.3.2008 a navrhl její zamítnutí (a zastavení řízení o ní). Uvedl, že napadený rozsudek považuje za věcně správný a plně se s ním ztotožňuje. Tvrzení žalované považoval za účelové, neboť žalovaná byla k jednání řádně předvolána a jde k její tíži, že se její zástupce omluvil z jednání den před jeho konáním, ač jeho pracovní neschopnost trvala už delší dobu. Závěrem žalobce upozornil, že od 2.1.2008 již není vlastníkem bytového domu ani předmětného bytu, což dokládal kopiemi kupní smlouvy a návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Podle § 229 odst. 3 o.s.ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Z ust. § 234 o.s.ř. vyplývá, že žaloba pro zmatečnost založená na důvodu podle § 229 odst. 3 o.s.ř. musí být podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. Krajský soud se proto v rámci řízení o podané žalobě zabýval v prvé řadě posouzením včasnosti jejího podání. Jak je výše uvedeno, žaloba pro zmatečnost byla u krajského soudu podána dne 16.1.2008, a proto jí napadené rozhodnutí muselo být žalované doručeno nejdříve dne 16.10.2007 (§ 57 o.s.ř.), aby žaloba byla včasná. Podle obsahu spisu se tak také stalo – k doručení napadeného rozsudku krajského soudu zástupci žalované došlo dne 3.12.2007, žaloba je tudíž včasná. Žalobou pro zmatečnost byl napaden rozsudek odvolacího soudu, jež byl řádně doručen žalobci dne 22.11.2007 a zástupci žalované dne 3.12.2007 a v tento den také nabyl právní moci (§ 159, § 201 o.s.ř.), čemuž odpovídá i na rozsudku vyznačená doložka právní moci. Jedná se tedy o rozhodnutí, proti němuž je podle § 229 odst. 3 o.s.ř. žaloba pro zmatečnost přípustná. Krajský soud v řízení o žalobě pro zmatečnost podle obsahu spisu přezkoumal postup Krajského soudu v Brně v řízení o odvolání vedeného pod sp. zn. 19 Co 270/2007 a dospěl k závěru o opodstatněnosti žaloby. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, a nikoliv také při rozhodování (viz RC 27/1998 a 49/1998). Nesprávným postupem odvolacího soudu, jímž byla účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem, je třeba rozumět takový postup, jímž účastníku nebylo umožněno se buď jednání účastnit nebo realizovat procesní práva, jež mu občanský soudní řád pro tento úsek řízení přiznává. V prvém případě jde o stav, kdy soud vůbec účastníka k jednání nepředvolal (případně kdy jej nebo jeho procesního zástupce o konání jednání nevyrozuměl, nebylo-li osobní přítomnosti účastníka třeba), nebo byla-li lhůta mezi doručením předvolání (vyrozumění) a jednáním tak krátká, že se účastník nemohl k jednání dostavit, případně se na ně dostatečně připravit, uskutečnilo-li se jednání jindy než ve stanovenou dobu a pod. Ve druhém případě jde o stav, kdy účastníku přítomnému u jednání (zástupci účastníka) bylo soudem znemožněno činit přednesy a důkazní návrhy nebo se vyjadřovat k provedeným důkazům (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1082/2000 z 15.11.2000). Z obsahu spisu Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 10C 41/2005 vyplývá, že Krajský soud v Brně nařídil dne 9.8.2007 jednání o odvolání na den 17.10.2007 a předvolal k němu žalobce a právního zástupce žalované JUDr. Zdeňka Nováčka (doručeno dne 13.8.2007). 15.10.2007 obdržel soud písemnou žádost žalované o odročení jednání datovanou 14.10.2007 a to z důvodu pracovní neschopnosti právního zástupce. Tutéž žádost od JUDr. Zdeňka Nováčka, datovanou 15.10.2007, obdržel soud dne 16.10.2007 (bylo v ní sdělováno, že o jeho pracovní neschopnosti byla žalovaná informována již počátkem měsíce). Obě omluvy byly soudem čteny úvodem jednání dne 17.10.2007 s komentářem, že omluva není včasná, nebyla doložena a tudíž není řádná. Odvolací soud ve věci jednal jen za přítomnosti zástupce žalobce a vyhlásil rozsudek, V odůvodnění jeho písemného vyhotovení bylo opětovně konstatováno, že právní zástupce žalované se z jednání včas a řádně neomluvil, že nejde o odročení z důležitého důvodu, a proto odvolací soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Tato úprava platí vzhledem k ust. § 211 o.s.ř. i pro řízení o odvolání. Krajský soud v Brně předvolání k jednání na den 17.10.2007 zasílal v souladu s ust. § 45c odst. 1 a 3 o.s.ř. ve znění před novelou č. 7/2009 Sb. pouze zplnomocněnému zástupci, neboť účasti žalované u jednání nebylo (z pohledu soudu) třeba. Nelze však souhlasit s odvolacím soudem v tom, že omluva neúčasti zástupce žalované u jednání nebyla včasná, řádná a opřená o důležitý důvod. Soudní praxe judikovala, že soud odejme účastníkovi možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez výslovného návrhu účastníka projedná věc v nepřítomnosti jeho zástupce, který se z důležitého důvodu (týkajícího se jeho osoby) požádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.2.1996, sp. zn. 3 Cdon 1021/96). K tomu, aby žádost o odročení byla podložena důležitým důvodem, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních, tak subjektivních (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2001, sp. zn. 20 Cdo 1358/99). Důležitým důvodem ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. proto je podle judikatury soudů také nemoc zástupce účastníka, nelze-li po účastníku spravedlivě požadovat, aby byl zastupován jinak (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.7.2008, sp. zn. 21 Cdo 1307/2007). Jestliže je účastník řízení zastoupen, včasnost a důvodnost omluvy z jednání musí být dána ve vztahu k omluvě pouze ze strany zástupce účastníka řízení (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 18.6.2008 sp. zn. I. ÚS 1084/08). Z obsahu spisu není pochyb o tom, že Krajský soud v Brně obdržel omluvu zástupce žalované spojenou se žádostí o odročení jednání dne 16.10.2007, a že příslušný odvolací senát byl s touto omluvou seznámen před zahájením jednání dne 17.10.2007. Tyto zřetelné skutečnosti vůbec nepřipouštějí prostor k úvahám, že by se mohlo jednat o opožděnou omluvu; každá omluva, která dojde do dispoziční sféry soudu před zahájením nařízeného jednání, je omluvou včasnou (viz komentář k Občanskému soudnímu řádu, ust. § 101 odst. 3 a § 153b odst. 1). Skutečnost, že zástupce žalované byl práce neschopen delší dobu před termínem jednání, z hlediska včasnosti omluvy nemá žádnou relevanci, neboť zákon účastníkům a jejich zástupcům neukládá povinnost omlouvat se hned poté, co se o vzniku důvodu neúčasti dozvěděli (ostatně trvání pracovní neschopnosti tři týdny před termínem jednání ještě nemusí znamenat, že tato neschopnost bude pokračovat i v den jednání). Ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. dále jako kritérium pro odročení jednání předepisuje důležitost uplatněného důvodu. Důležitostí není – ve smyslu výše citované judikatury – řádnost provedené omluvy ani její doloženost. Důležitostí se rozumí uvedení důvodu, který je vzhledem k jeho vážnosti způsobilý znemožnit účastníkovi nebo jeho zástupci zúčastnit se jednání. V případě advokáta takovým důvodem tvrzení o pracovní neschopnosti nepochybně je, jak uznal i Nejvyšší soud. Substituční zmocnění pro jiného advokáta nebylo v plné moci pro JUDr. Nováčka z 3.4.2007 nastaveno a poněvadž tento advokát žalovanou v řízení před soudem I. stupně nezastupoval, neskýtal dosavadní průběh řízení žádnou oporu pro závěr, že nedoložená omluva zástupce předložená den před jednáním byla záměrnou procesní obstrukcí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.8.2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007). Krajský soud proto nakonec dospěl k závěru, že jednáním bez přítomnosti zástupce krajský soud v odvolacím řízení postupoval nesprávně a v důsledku toho odňal žalované možnost jednat před soudem, navrhovat důkazy, vyjadřovat se k učiněným návrhům, přednášet závěrečný návrh a realizovat i jiná procesní práva. Zmatečnostní důvod podle § 229 odst. 3 o.s.ř. tak je naplněn, a proto krajský soud rozhodl podle § 235e odst. 2 o.s.ř. o vyhovění podané žalobě, přičemž učiněný závěr je pro nové rozhodnutí krajského soudu o podaném odvolání závazný (§ 235h odst. 2 o.s.ř.). Závěrem dlužno podotknout, že skutečnosti avizované v průběhu řízení o žalobě pro zmatečnost žalobcem nemají pro účastenství v tomto řízení relevanci. Účastníky řízení o žalobě pro zmatečnost zůstávají ti, kteří byli účastníky řízení napadeného žalobou pro zmatečnost (§ 232 o.s.ř.) a možnost reagovat na změny ve věcné legitimaci účastníků řízení pomocí ust. § 92, § 97, § 98 a § 107a o.s.ř. se v řízení o žalobě pro zmatečnost neuplatní (§ 235b odst. 2 o.s.ř.). O náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci samé (§ 235i odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně. V Brně dne 13.5.2011 Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavel Bachratý, v.r. Rozmarínová Jitka předseda senátu