Je-li exekuce vedena prodejem nemovitostí povinného, platí v exekučním řízení kromě zvláštní úpravy § 66 exekučního řádu přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Mimo jiné to znamená, že pro nařízení dalšího dražebního jednání musí být splněny podmínky stanovené v ustanovení § 336m odst. 1 o.s.ř., tedy že soudní exekutor nařídí další dražební jednání pouze na návrh oprávněného, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby.

58 Co 282/2011-171 Usnesení Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně senátu JUDr. Pavly Pjajčíkové a soudců JUDr. Roberta Pazderského a Mgr. Pavly Doupovcové, v exekuční věci oprávněné Modré pyramidy stavební spořitelny, a.s. se sídlem Praha 2, Bělehradská 128, čp. 222, PSČ 120 21, identifikační číslo 60192852, proti povinným 1) K.K., nar. XXXXX, 2) L.K., dříve Č., nar. XXXXX, oběma bytem XXXXX, pro 121.973,06 Kč s příslušenstvím, o odvolání obou povinných proti usnesení JUDr. Martina Růžičky, soudního exekutora Exekutorského úřadu Zlín se sídlem 2. května 2384, 760 01 Zlín, ze dne 14.3.2011, č.j. 77 Ex 9267/05-145, t a k t o : I. Odvolání povinného K.K. s e o d m í t á . II. Usnesení soudního exekutora se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením soudní exekutor JUDr. Martin Růžička vydal dražební vyhlášku, jíž nařídil na den 28.4.2011 opakovanou dražbu (výrok I) ohledně nemovitostí v katastrálním území Podolí nad Olšavou - spoluvlastnického podílu id. 1/2 budovy č.p. XXXXX v XXXXXí na pozemku p.č. st. XXXXX, pozemku p.č. st. XXXXX, p.č. XXXXX a p.č. XXXXX (se všemi součástmi a příslušenstvím) ve vlastnictví druhé povinné L.K. (výrok II), uvedl výslednou cenu předmětných nemovitostí částkou 150.000,- Kč (výrok III), výši nejnižšího podání (výrok IV), výši jistoty a způsob jejího zaplacení (výrok V), uvedl, že nebyly zjištěny žádné práva a závady spojené s nemovitostí (výrok VI), dále uvedl, že s nemovitostmi nejsou spojeny žádné závady, které v dražbě nezaniknou (výrok VII) a poskytl poučení vydražiteli, účastníkům řízení, věřitelům a osobám s právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí a s předkupním právem (výroky VIII až XIII). Proti tomuto usnesení podali odvolání shodného znění oba povinní, a to proti výroku III. usnesení, v němž je uvedena výsledná cena dražených nemovitostí povinné L.K. částkou 150.000,-Kč, a výroku IV. usnesení, jímž je stanoveno nejnižší podání. Obsahem odvolání je tvrzení, že odhadní cena nemovitostí vychází z odhadu provedeného 10.6.2008, avšak od té doby byly na nemovitosti provedeny úpravy, čímž byla nemovitost zhodnocena. Změnila se tak její odhadní cena a tím i nejnižší podání pro případnou dražbu. Navrhují proto zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení. Oprávněná k odvolání uvedla, že se k nim není schopna vyjádřit, neboť není schopna posoudit výslednou cenu dražených nemovitostí stanovenou znalcem. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 10.11.2005, č.j. EXNc 5361/2005-11, byla nařízena exekuce na majetek povinných k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 121.973,06 Kč s příslušenstvím, náklady předcházejícího řízení a náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, přičemž povinní jsou zavázáni společně a nerozdílně. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. Martin Růžička. Exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky ze dne 10.1.2006, č.j. 77 Ex 9267/05-17, bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem nemovitostí v katastrálním území Podolí nad Olšavou, a to jednak spoluvlastnického podílu id. 1/2 budovy č.p. XXXXX v XXXXX na pozemku p.č. st. XXXXX, pozemku p.č. st. XXXXX, p.č. XXXXX a p.č. XXXXX se všemi součástmi a příslušenstvím, který je ve vlastnictví prvého povinného, a jednak spoluvlastnického podílu id. 1/2 budovy č.p. XXXXX v XXXXX na pozemku p.č. st. XXXXX, pozemku p.č. st. XXXXX, p.č. XXXXX a p.č. XXXXX se všemi součástmi a příslušenstvím, který je ve vlastnictví druhé povinné. Usnesením exekutora ze dne 7.7.2008, č.j. 77 Ex 9267/05-58, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2009, č.j. 26 Co 800/2008-29, byla v souladu s ustanovením § 336a o.s.ř. určena cena spoluvlastnického podílu nemovitostí, které jsou ve vlastnictví druhé povinné, částkou 130.000,- Kč, bylo určeno, že nebyly zjištěny žádné práva a povinnosti spojené s nemovitostmi, a že s nemovitostmi nejsou spojeny žádné závady, které prodejem v dražbě nezaniknou. Rovněž výsledná cena nemovitostí byla určena částkou 130.000,- Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne 7.9.2009. Soudní exekutor ohledně prodeje podílu druhé povinné na předmětných nemovitostech nařídil na den 1.12.2010 dražební jednání. Jelikož při této dražbě nebylo učiněno ani nejnižší podání, bylo dražební jednání skončeno. Napadeným usnesením soudní exekutor nařídil další dražební jednání na den 28.4.2011. Podle § 336b odst. 1 o.s.ř. po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu). Podle odstavce druhého téhož zákonného ustanovení ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede a) čas a místo dražebního jednání (§ 336d), b) označení nemovitosti a jejího příslušenství, c) výslednou cenu (§ 336a), d) výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1), e) výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), f) práva a závady spojené s nemovitostí, g) závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2), i) upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f), j) výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g), k) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, l) upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká. Dle § 336c odst. 5 o.s.ř. proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písmeno a), b), f), h) až l) (t.j. výrokům I, II, VI, VIII až XII dražební vyhlášky) není přípustné. Podle § 336m odst. 1 o.s.ř. nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví. Dle odst. 3 téhož zákonného ustanovení při dalším jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny (§ 336a odst. 1 písm. d/); jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobě ustanovení § 336b až 336d, § 336e odst. 2, § 336g, 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l. Podle § 69 z.č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. Legitimaci k podání odvolání nemá účastník řízení bez dalšího. Z povahy odvolání jakožto řádného opravného prostředku vyplývá, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popřípadě kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou rozhodnutí. V posuzované věci jsou oba povinní z procesního hlediska samostatnými společníky, přičemž prvý povinný odvoláním napadá rozhodnutí, které se týká majetku (spoluvlastnického podílu na nemovitostech), jehož výlučnou vlastnicí je druhá povinná. Prvý povinný je jako spoluvlastník dražených nemovitostí osobou, které svědčí zákonné předkupní právo. Má proto právo napadnout odvoláním dražební vyhlášku jako celek z důvodu, že nebyly splněny podmínky pro její vydání. Samostatně může odvoláním napadnout výroky o výsledné ceně, o výši nejnižšího podání, výši jistoty a způsobu jejího zaplacení a o závadách, které v dražbě nezaniknou, a to v rozsahu, ve kterém bylo rozhodováno o jeho právech. Podat samostatně odvolání proti ostatním výrokům dražební vyhlášky je nepřípustné. Prvý povinný v odvolání nesouhlasí s cenou uvedenou v dražební vyhlášce (napadá výrok III. dražební vyhlášky) a v návaznosti na tuto cenu i se stanoveným nejnižším podáním (výrok IV.), přičemž jak stanovená výše ceny, tak stanovené nejnižší podání se týká spoluvlastnického podílu ve vlastnictví povinné L.K. Žádným z těchto výroků nebylo rozhodnuto o právech prvého povinného. Povinný K.K. proto není osobou oprávněnou k podání odvolání proti přezkoumávanému rozhodnutí. Při posouzení odvolání prvého povinného odvolací soud vzal v úvahu i skutečnost, že odvolání podané samostatným společníkem má právní účinky jen pro jeho osobu (srov. Drápal, L. Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 1592 až 1593 s.). S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud odvolání povinného K.K. podle § 218 písmeno b) o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu odmítl jako odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Jinak je tomu v případě odvolání, které podala druhá povinná. Napadené rozhodnutí se týká jejího spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Je proto osobou oprávněnou podat proti předmětné dražební vyhlášce odvolání a omezena je pouze výše citovaným ustanovením § 336c odst. 5 o.s.ř., přičemž z obsahu odvolání je zřejmé, že odvoláním napadá výroky III. a IV. dražební vyhlášky, neboť nesouhlasí s výslednou cenou předmětných nemovitostí (považuje ji za nízkou) a v návaznosti na to se stanoveným nejnižším podáním. Odvolací soud dospěl k závěru, že v případě odvolání druhé povinné se jedná o odvolání podané včas, osobou oprávněnou k podání odvolání a odvolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné. Z podnětu podaného odvolání tedy odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudního exekutora a řízení jeho vydání předcházející. Pokud druhá povinná v odvolání namítá, že stanovená cena nemovitostí je nízká, je třeba uvést, že exekuční řízení prováděné prodejem nemovitosti je rozděleno do několika relativně samostatných fází, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení. Jedná se o nařízení exekuce prodejem nemovitosti, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání dražební vyhlášky, prodej v dražbě a rozvrh rozdělované podstaty. Pokud usnesení o stanovení ceny nabylo právní moci, nelze v této fázi řízení, tj. ve fázi vydání dražební vyhlášky, znovu otevírat problematiku hodnoty nemovitostí. Pravomocným usnesením, jímž určil výslednou cenu, je soudní exekutor v dalším průběhu exekuce vázán a z ceny jiné (ať již stanovené novým usnesením vydaným podle § 336a, či novým údajem o výsledné ceně obsaženém v dražební vyhlášce /§ 336b odst. 2 písm. c/ o.s.ř./) může - při respektování klauzule „rebus sic stantibus“ - vycházet jen dojde-li k podstatné změně poměrů. Že by k takové podstatné změně poměrů došlo, není v odvolání ani tvrzeno, přičemž za takovouto změnu poměrů považuje soudní praxe i právní nauka např. vážné poškození nemovitosti živelnou pohromou nebo změnu oceňovacího předpisu apod. (srov. usnesení NS, sp. zn. 20 Cdo 668/2005). Investice do dražené nemovitosti a její eventuelní zhodnocení v průběhu exekučního řízení takovou podstatnou změnou poměrů není. Odvolací soud posoudil napadené rozhodnutí i z jiných než odvolatelkou uplatněných důvodů (§ 212a odst. 1 o.s.ř., § 254 odst. 1 o.s.ř. a § 52 odst. 1 exekučního řádu). Ze spisových materiálů bylo zjištěno, že usnesení soudního exekutora ze dne 7.7.2008, č.j. 77 Ex 9267/05-58, kterým byla určena cena předmětných nemovitostí částkou 150.000,--Kč, bylo změněno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14.8.2009, č.j. 26 Co 800/2008-29, a to tak, že výsledná cena byla určena částkou 130.000,- Kč. Pokud soudní exekutor vycházel v dražební vyhlášce z výsledné ceny vyšší (t.j. 150.000,- Kč), neměl pro takový postup oporu v rozhodnutí o určení ceny, jímž byl vázán. Soudní exekutor nijak neodůvodnil, proč se od pravomocně stanovené ceny předmětných nemovitostí v dražební vyhlášce odchýlil a jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Dále ze spisových materiálů vyplývá, že soudní exekutor nařídil další dražební jednání, aniž by oprávněná podala návrh na jeho nařízení. Tato zákonem stanovená podmínka pro nařízení dalšího dražebního jednání (§ 336m odst. 1 o.s.ř.) platí rovněž pro exekuční řízení vedené podle zákon č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, neboť kromě zvláštní úpravy v § 66 až § 68 exekučního řádu platí i v exekučním řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí [srov. Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 287 s.]. Podmínky pro nařízení dalšího dražebního jednání tak nebyly splněny, neboť sice byla pravomocně nařízena exekuce na majetek povinné, bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí, byla pravomocně určena jejich cena a při dražbě dne 1.12.2010 nebylo učiněno ani nejnižší podání, avšak oprávněná nenavrhla nařízení dalšího dražebního jednání. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí soudního exekutora zrušil (§ 219a odstavec 1 písmeno a/, b/ o.s.ř., § 52 exekučního řádu) a zároveň rozhodl o vrácení věci soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení (§ 221 odstavec 1 písmeno a/ o.s.ř., § 52 exekučního řádu). Soudní exekutor v dalším řízení rozhodne o nařízení další dražby pouze za splnění zákonných podmínek (§ 336m o.s.ř.) a pokud se při stanovení výsledné ceny v dražební vyhlášce odchýlí od pravomocného rozhodnutí o ceně předmětných nemovitostí, tuto skutečnost odůvodní. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud dodává, že dražební vyhláška, jíž se nařizuje další dražební jednání, již neobsahuje výzvy a upozornění uvedené v § 336b odst. 2 písm. i) až l). Věřitelé, kteří nepřihlásili své pohledávky do zahájení prvního dražebního jednání, je již nemohou přihlásit při žádném dalším dražebním jednání. Rovněž zástavní věřitel, který nepřihlásil do zahájení prvního dražebního jednání svoji pohledávku nebo její příslušenství, popř. jeho část, zajištěné zástavním právem, nemůže je přihlásit při dalším dražebním jednání. Stejně tak osoba, která neuplatnila včas předkupní právo, je nemůže uplatnit při dalším dražebním jednání. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Ve Zlíně dne 8. prosince 2011 JUDr. Pavla Pjajčíková, v. r. předsedkyně senátuZa správnost vyhotovení: Lenka Zedková