Odpor proti platebnímu rozkazu je podáním obsahujícím návrh ve věci samé ve smyslu ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. je-li toto podání učiněno v elektronické podobě, musí splňovat podmínky předepsané v ust. § 42 odst. 3 a 5 o.s.ř.

61 UL 27/2011 - 5 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Bachratého a soudců JUDr. Petra Sladkého a JUDr. Jiřího Vávry ve věci navrhovatele P.L., nar. XXXXX, bytem XXXXX, o určení lhůty k provedení procesního úkonu, takto: Návrh, aby byla Okresnímu soudu v Blansku určena lhůta pro nařízení jednání ve věci sp. zn. 78EC 270/2010, se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Předsedkyně Okresního soudu v Blansku předložila dne 6.12.2011 Krajskému soudu v Brně návrh P.L. na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Uvedla, že ve věci sp. zn. 78EC 270/2010 byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný elektronickou poštou odpor. Jeho podpis však nebyl ověřen a žalovaný v zákonné lhůtě nedodal originál odporu, soud proto k odporu nepřihlížel a elektronický platební rozkaz tak nabyl právní moci dne 9.4.2010. K návrhu připojila spis sp. zn. 78EC 270/2010. Krajský soud z obsahu předloženého spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 78EC 270/2010 zjistil, že uvedený soud vydal dne 15.3.2010 elektronický platební rozkaz, č.j. 78EC 270/2010-8, ve kterém byla navrhovateli jako žalovanému uložena blíže specifikovaná platební povinnost. Toto rozhodnutí bylo v listinné podobě doručeno poštou žalovanému dne 24.3.2010. Dne 2.4.2010 obdržel okresní soud elektronickou poštou podání z adresy elektronické pošty XXXXX, určené k č.j. 78EC 270/2010-8, v němž odesílatel P.L. uváděl, že v příloze zasílá “podání odporu proti elektronickému platebnímu příkazu“. Přílohou e-mailového podání byl soubor ve formátu JPG, v něm byl obsažen text odporu žalovaného ze dne 1.4.2010 proti elektronickému platebnímu rozkazu, č.j. 78EC 270/2010-8, opatřeného podpisem žalovaného. E-mailové podání i jeho příloha byly soudem převedeny z elektronické do listinné podoby a opatřeny razítkem soudu „Podpis neověřen“ a poznámkou ze dne 27.4.2010, že odpor nebyl zaslán v originále. Téhož dne byl dán pokyn k vyznačení právní moci na rozhodnutí č.l. 8 – dne 9.4.2010. Dne 29.11.2011 obdržel okresní soud v prvním odstavci uvedený návrh na určení lhůty. Podle § 174a odst. 1 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění (dále jen „zák.“) má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není podmíněn podáním stížnosti dle § 164. Podle § 174a odst. 2 zák. návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen "navrhovatel"), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován. Podle § 174a odst. 3 zák. soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá. Podle § 174a odst. 4 zák. soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce (dále jen „příslušný soud“). Podle § 174a odst. 5 zák. účastníkem řízení je navrhovatel. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu. Podle § 174a odst. 6 zák. příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn. Podle § 174a odst. 7 zák. pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Podle § 174a odst. 8 zák. dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát. Podle § 174a odst. 9 zák. usnesení, kterým příslušný soud rozhodl o návrhu na určení lhůty, se doručí navrhovateli a soudu, proti němuž byl návrh podán. Proti rozhodnutí soudu o návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky. Krajský soud v Brně jako soud příslušný k rozhodnutí o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu směřujícímu vůči Okresnímu soudu v Blansku (§ 174a odst. 3, věta druhá zák.) přezkoumal náležitosti návrhu, spis Okresního soudu v Blansku sp. zn. 78EC 270/2010 a dospěl k závěru, že návrh byl podán oprávněnou osobou (§ 174a odst. 1 zák.), v něm uplatněný požadavek na projednání věci (nařízení jednání) je procesním úkonem (§ 174a odst. 2 zák., § 115 odst. 1 o.s.ř.), ale návrhu vyhovět nelze. Obsah spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 78EC 270/2010 dává za pravdu předsedkyni Okresního soudu v Blansku, že proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu byl sice žalovaným podán odpor, ale stalo se tak způsobem, se kterým procesní předpis (zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění) nespojuje procesní účinky. Žalovaný odpor podal elektronickou poštou, přičemž samotný text odporu byl zjevně převeden z listinné do elektronické podoby. Ani vlastní e-mail, ani jeho příloha, však nebyly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Občanský soudní řád připouští, aby účastníci řízení činili podání k soudu i v elektronické podobě (§ 42 odst. 1 o.s.ř.). Současně však stanoví, že podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 3 o.s.ř.). Výjimkou je situace, kdy je podání v elektronické podobě opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „zaručený elektronický podpis“) – v takovém případě zákon nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 3 (§ 42 odst. 5 o.s.ř.). Jak již bylo výše uvedeno, podle výsledků ověření elektronické podatelny Okresního soudu v Blansku (§ 134 odst. 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v platném znění – dále jen „v.k.ř.“) v elektronické podobě podaný odpor proti platebnímu rozkazu nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem žalovaného. Povinnost doplnit odpor předložením jeho originálu by žalovaného netížila pouze v případě, že by odpor nebyl návrhem ve věci samé (§ 42 odst. 3 o.s.ř.). Věcí samou se rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2009, sp. zn. 33 Cdo 4401/2009, ze dne 17.6.2010, sp. zn. 30 Cdo 586/2010, ze dne 28.3.2011, sp. zn. 23 Cdo 1322/2010. srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 31.1.2002, sp. zn. IV. ÚS 37/02). Komentář k Občanskému soudnímu řádu (C.H. Beck, 1. vydání, 2009. str. 269) řadí mezi podání, obsahující návrh ve věci samé, žalobu, zpětvzetí žaloby, změnu žaloby, odvolání, dovolání apod. Jedná se tedy nepochybně o ta podání, kterými účastník řízení provádí dispozice s věcí samou, tedy ta podání, kterými ovlivňuje samotný předmět řízení. Odpor proti platebnímu rozkazu (resp. elektronickému platebnímu rozkazu) je specifickým druhem opravného prostředku proti specifickému druhu soudního rozhodnutí (§§ 174, 174a odst. 2 o.s.ř.). Není pochyb o tom, že platební rozkaz i jeho elektronická forma (§ 172, § 174a o.s.ř.) jsou rozhodnutími ve věci samé, neboť se jimi rozhoduje o žalobě, v níž je uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, přičemž vydáním platebního rozkazu se rozkazní žalobě zcela vyhovuje – vyčerpává se tím celý předmět řízení. Zákon výslovně stanoví, že není-li proti platebnímu rozkazu podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku (§ 174 odst. 1 o.s.ř.). Jestliže tedy odpor slouží k tomu, aby bylo zabráněno nastoupení účinků rozhodnutí ve věci samé, pak nelze pochybovat ani o tom, že je podáním majícím povahu návrhu ve věci samé. Z uvedeného vyplývá, že ve věci Okresního soudu v Blansku sp. zn. 78EC 270/2010 bylo povinností žalovaného odpor neopatřený zaručeným elektronickým podpisem doplnit ve lhůtě 3 dnů předložením originálu (písemného znění s vlastnoručním podpisem). O této povinnosti nemá pochybnosti ani Nejvyšší soud, který v obdobném případě při podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 o.s.ř.) považoval za samozřejmé, že námitky (s odporem srovnatelný opravný prostředek) podané faxem je třeba ve lhůtě 3 dnů doplnit originálem (viz usnesení ze dne 27.9.2011, sp. zn. 29 Cdo 2478/2011). Poněvadž žalovaný v návrhem na určení lhůty dotčené věci podle obsahu spisu odpor nedoplnil a ani v návrhu na určení lhůty netvrdil, že by se tak stalo, Okresní soud v Blansku k jeho odporu učiněnému v elektronické podobě správně nepřihlížel (jakoby takové podání vůbec nebylo učiněno). V důsledku toho postupoval správně i v tom, že na originál elektronického platebního rozkazu vyznačil nabytí právní moci (§ 24 vyhl. č. 37/1992 Sb., v platném znění, § 18 odst. 2 část I. písm. f/ v.k.ř.). Dlužno poznamenat, že zákon soudu neukládá povinnost účastníka řízení vyzývat k doplnění návrhu ve věci samé učiněného v elektronické podobě a neopatřeného zaručeným elektronickým podpisem; naopak výslovně připíná procesní důsledek tomu, že návrh doplněn nebude (§ 42 odst. 3 o.s.ř.). Navrhovatel nemá pravdu ani v tom, že by byl v elektronickém platebním rozkaze poučen o možnosti podat odpor v elektronické podobě (aniž by byl upozorněn na nutnost připojení zaručeného elektronického podpisu). Takovou formu učinění podání Okresní soud v Blansku v části I. elektronického platebního rozkazu č.j. 78EC 270/2010-8 zmiňoval pouze u podání, kterým by se žalovaný ve lhůtě 30 dnů po podání odporu měl vyjádřit ve věci samé k žalobě. Tzn., že nejen u běžného platebního rozkazu, ale i v případě elektronického platebního rozkazu, je třeba při podání odporu splnit podmínky předepsané v ust. § 42 odst. 3 o.s.ř. (viz Komentář k Občanskému soudnímu řádu, C.H. Beck, 1. vydání, 2009. str. 1160). . Elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Blansku ze dne 15.3.2010, č.j. 78EC 270/2010-8, je v důsledku nepodání odporu v právní moci (§ 159, § 174 odst. 1 o.s.ř.), věc sp. zn. 78 EC 270/2010 je tak již 20 měsíců skončena a tato skutečnost pochopitelně vylučuje vyhovění požadavku navrhovatele na projednání věci (nařízení jednání). Jinými slovy ve věci Okresního soudu v Blansku sp. zn. 78EC 270/2010 k žádným průtahům v řízení nedochází, a proto krajský soud návrh na určení lhůty podle § 174a odst. 7 zák. zamítl. P oučení:Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 28.12.2011 JUDr. Pavel Bachratý, v.r. Za správnost: předseda senátu Alena Fajmonová