Účinky prohlášení vlastníka budovy správcem dle § 5 odst. 3 písm. h) zák.č. 72/1994 Sb. ve znění do 30.6.2000 nebyly vázány na splnění odkládací podmínky - převod první bytové jednotky v domě do vlastnictví člena družstva .

13 Co 199/2011-295 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavly Lamichové a soudců JUDr. Dagmar Vondálové a Mgr. Petra Mišianika ve věci žalobce DRUŽBA, stavebního bytového družstva, identifikační číslo 00047708, se sídlem v Brně, Kapucínské nám. 100/6, proti žalovaným 1. K.B., nar. XXXXX a 2. V.B., nar. XXXXX, oběma bytem XXXXX, zastoupeným Doc. JUDr. Milanem Pekárkem, Csc., advokátem se sídlem v Brně, Stamicova 8, pro zaplacení částky 7.790,- Kč s přísl., o odvolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 2.6.2010 č.j. 15C 26/2006-242, t a k t o : I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. m ě n í tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 7.790,- Kč a úrok z prodlení z částky 667,- Kč ve výši 3 % ročně od 16.1.2005 do zaplacení z částky 667, Kč ve výši 2,5 %ročně od 16.2.2005 do zaplacení z částky 667,- Kč ve výši 2,5 % ročně od 16.3.2005 do zaplacení z částky 667,- Kč ve výši 2 % ročně od 16.4.2005 do zaplacení z částky 667,- Kč od 16.5.2005 do 30.6.2005 ve výši 9,25 % ročně, od 1.7. do 31.12.2005 ve výši 8,75 % ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9 % ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5 % ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75 % ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5 % ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75 % ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25 % ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5 % ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8 % ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 zaplacení ve výši 7,75 % ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 667 Kč od 16.6.2005 do 30.6.2005 ve výši 9,25% ročně, od 1.7. do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.7.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75 ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.8.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.9.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.10.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5%ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2. 2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.11.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, z částky 470 Kč od 16.12.2005 do 31.12.2005 ve výši 8,75% ročně, od 1.1. do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75% ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, a z částky 968 Kč od 1.8.2006 do 31.12.2006 ve výši ve výši 9% ročně, od 1.1.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5% ročně, od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75% ročně, od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5% ročně, od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75%ročně, od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25% ročně, od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5% ročně, od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8% ročně, od 1.7.2010 do 9.2.2012 ve výši 7,75% ročně, a od 10.2.2012 do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve věstníku ČNB ve výši platné k l. dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem soudu prvního stupně, jeho výrokem I., byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 7 790 Kč a zákonný úrok z prodlení z částek představujících rozdíl mezi žalobcem stanovenými zálohami na úhradu za plnění poskytována s užíváním jejich bytu v XXXXX a za správu tohoto domu a pozemku za rok 2005 (v období od ledna do června 2005 667 Kč měsíčně, v období od července do prosince 2005 470 Kč měsíčně), splatných do 16. dne v každém měsíci a částku 968 Kč představující nedoplatek z vyúčtování za rok 2005, s jehož úhradou se ocitli v prodlení od 1.8.2006 (ve výroku nesprávně stanoven poplatek z prodlení z této částky od 1.8.2005). Výrokem II. jim byla uložena povinnost nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení sestávající z žalobcem uhrazeného soudního poplatku. Soud takto rozhodl, když vycházel z právního názoru odvolacího soudu obsaženého v jeho zrušovacím rozhodnutí, vydaným v této věci dne 29.7.2008 pod sp.zn.13 Co 259/2007, kde tento soud, s poukazem na ust. §§15 odst.l a § 33 odst. 2 zák.č. 72/1994 Sb., dovodil, že žalobce má aktivní legitimaci k uplatnění tohoto nároku ať již jako správce nebo většinový vlastník plnící funkci orgánů společenství vlastníků bytových jednotek. Po provedení dokazování listinami, zejména prohlášením vlastníka z 29.5.1998, smlouvou o převodu byt. jednotky do vlastnictví člena ze 4.12.2002, rozpisem předpisu prostoru za 1/2005 až 12/2005 stanovením ekonomicky oprávněných nákladů, předpisem záloh platným k 1.1. a 1.7.2005, předpisem úhrad prostoru 544/194/B5 za období 1-12/2005, vyúčtováním zálohových poplatků za služby za rok 2005, pozvánkou na shromáždění vlastníků jednotek na 11.10.2004, včetně přílohy o hlasování, pasportem bytu č.194/5 XXXXX, s uvedením plochy bytu 73,72 m², usnesením shromáždění delegátů ze dne 1.7.2000 a 10.6.2004 ( stanovení odměny za správu a navýšení příspěvku do fondu oprav z 15 na 22 Kč /m² za dobu od 1.7.2004 do 1.1.2007) a ve smyslu právního názoru odvolacího soudu, za použití §§ 8 odst. l a § 33 odst. 2 zák.č. 72/94 Sb. učinil závěr, že žalobce byl oprávněn po žalovaných požadovat jím předepsané zálohy pro rok 2005 na náklady plnění poskytovaných s užíváním bytu i náklady na správu domu podle velikosti jejich spoluvlastnického podílu na společných částech domu, jestliže žalovaní nezpochybnili, že jejich předpisy obdrželi, stejně jako nedoplatek z vyúčtování za rok 2005, které vycházelo z předepsaných, nikoliv žalovanými skutečně uhrazených záloh. Za použití organizační směrnice č. 8/2002 dovodil, že s platbami záloh za jednotlivé měsíce se žalovaní ocitli v prodlení 16.dne každého měsíce s úhradou nedoplatku z vyúčtování dne 1.8.2006, když lhůta k zaplacení tohoto nedoplatku jim byla ve vyúčtování, jež jim bylo doručeno, určena do 31.7.2006. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle výsledku řízení, za použití § 142 odst. l o.s.ř. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalovaní. Uplatnili odvolací důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. b) a e) o.s.ř., jejichž obsahem je námitka, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označených důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4, části první, za středníkem (písm.b), a že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (písm.e). Namítali, že žalobce nikdy nepředložil žádné ekonomické zdůvodnění výše a způsobu stanovení odměny za výkon správy, ač o to byl opakovaně žádán, jím tvrzené a požadované částky nikdy nebyly řádně schváleny společenstvím vlastníků ani jeho řádně zvolenými orgány a soud se nevypořádal se skutečností, že žalobce na jedné straně vznik společenství vlastníků popírá, na druhé straně se však na jeho usnesení odvolává (např. usnesení z 15.3.2003, 11.5.2004, 20.5.2005 a další). Platby jim stanovil na základě rozhodnutí jeho interního orgánu jež je jako vlastníky a nečleny nemůže zavazovat v situaci, kdy v domě existuje společenství vlastníků a veškeré platby jsou jeho majetkem. Žalobce odvozuje oprávnění žalovat v této věci od svého postavení správce, když vychází z toho, že správu v domě vykonával již před účinností zák. č. 103/2000 Sb., tj. před 1.7.2000, vychází tedy z § 9 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb., podle něhož v domě s bytovými jednotkami vzniká společenství vlastníků teprve v okamžiku, kdy jeho spoluvlastnický díl na společných částech domu klesne v důsledku převodu bytů do vlastnictví členů pod jednu čtvrtinu. V tomto případě, však došlo k převodu prvních dvou bytů do vlastnictví členů až v roce 2003, tedy po účinností této novely. V domě tak neexistovalo do roku 2003 společenství vlastníků a vlastník domu a bytů nemohl správu ve smyslu cit zák. fakticky vykonávat. Převodem prvních dvou bytů, když třetím vlastníkem byl žalobce, vzniklo společenství vlastníků jako samostatný právní subjekt. Vůči dosavadnímu vlastníku - žalobci - v tomto okamžiku v postavení správce, je tento právní subjekt (společenství vlastníků) v nadřazeném postavení a jedině jemu přísluší právo rozhodovat o zásadních otázkách týkajících se společných částí domu, činit právní úkony ve smyslu zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, pojištění domu, nájmu společných částí a jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek a vymáhat vlastním jménem plnění povinností uložených vlastníkům jednotek dle § 9a odst. 3 cit. zák. I když jsou si vědomi své povinnosti přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a nést poměrně náklady podle velikosti spoluvlastnického podílu na domě, musí být jejich povinnost v konkrétní podobě stanovena způsobem předepsaným zákonem a k tomu oprávněným orgánem, tedy společenstvím vlastníků, pokud tento subjekt existuje. Nelze se ztotožnit s odvolacím soudem pokud ve zrušovacím rozhodnutí poukázal na § 33 odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb. podle něhož vlastník, popřípadě organizace dosud spravující nepřevedené bytové jednotky je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu bez dohody s vlastníkem jednotky a povinnost vlastníka jednotky takto stanovené zálohy platit, z níž je dovozována aktivní legitimace žalobce. Tento názor je výsledkem nepochopení souvislostí do nichž bylo toto ustanovení zasazeno v roce 1994, kdy zákon se společenstvím vlastníků jako se samostatným právním subjektem nepočítal, kdy smyslem tohoto ustanovení bylo upravit jednorázově platby těm vlastníkům bytů, kteří zde v té době již byli a to tak, aby platby za plnění poskytovaná s užíváním bytů, případně za správu domů s těmito byty byly v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb. Tím byla funkce tohoto ustanovení naplněna a neaktivizuje se v souvislosti s následujícími novelizacemi. Naopak novela provedená zákonem 103/2000 Sb. toto ustanovení nepřímo derivovala tím, že kompetenci a pravomoc přesunula na společenství vlastníků jako právnickou osobu. Závěrem odvolání se proto žalovaní domáhali změny napadeného rozsudku ve smyslu zamítnutí žaloby. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. l o.s.ř.), k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 o.s.ř.), proti rozsudku, proti němuž je odvolání přípustné ( viz usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.3.2011 č.j. 13 Co 374/2010-281) a z odvolacího důvodu, dle obsahu odvolání dle § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., přezkoumal z jeho podnětu rozsudek soudu prvního stupně a skutkové podklady z nichž odvolací soud při jeho vydání vyšel. Stěžejní odvolací námitka žalovaných spočívala v tvrzení o existenci společenství vlastníků byt. jednotek v domě U Hřiště č. 13 v rozhodné době a v tvrzení, že vzhledem k tomu, že žalobce fakticky nevykonával činnost správce dle § 9 zák.č. 72/1994 (dále jen zákon) před účinností novely provedené zák.č. 103/2000 Sb., neboť v té době nedošlo k převodu žádné byt. jednotky v domě, nebyl oprávněn ji vykonávat ani poté, co v domě došlo k současnému převodu dvou byt. jednotek, neboť v tomto okamžiku současně vzniklo společenství vlastníků byt. jednotek v režimu § 9 odst. 3 zák. jako subjekt nadřazený správci. Odvolací soud se proto zaměřil především na posouzení těchto otázek. Za tím účelem shledal potřebným pro náležité objasnění skutkového stavu, za použití § 120 odst. 3 o.s.ř., doplnit řízení dalšími listinnými důkazy, a to smlouvami o převodu byt. jednotky do vlastnictví člena družstva uzavřenými mezi žalobcem a P. a L.V. dne 4.12.2002, mezi žalobcem a I.D. dne 22.10.2003, mezi žalobcem a V. a A.M. dne 26.4.2004 a mezi žalobcem a M.P. dne 14.6.2004. Dále odvolací soud opakoval důkaz smlouvou o převodu vlastnictví byt. jednotky do vlastnictví člena družstva, uzavřenou mezi žalobcem a žalovanými dne 4.12.2002 prohlášením vlastníka z 29.5.1998 a zápisem ze shromáždění vlastníků z 11.10.2004 s protokolem o hlasování. K těmto důkazům zástupkyně žalobce dodala, že se jedná o veškeré převody byt. jednotek v domě do konce roku 2005, a že ani v současné době neklesl spoluvlastnický podíl žalobce na společných částech domu pod jednu čtvrtinu. Z výše provedených důkazů zjistil odvolací soud tyto skutečnosti : Obsahem prohlášení žalobce jako vlastníka budovy, které učinil dne 29.5.1998 podle § 5 zákona, ve znění do 30.6.2000, je v souladu s odst. 3 písm. h) tohoto ustanovení zákona označení osoby pověřené správou domu (žalobce) a jsou v něm určena pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu popř. domu jako celku (§5 odst. 3 písm.g/ zák.) a to tak, že jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů a platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním jednotky v termínu stanoveném správcem. Správce měl povinnost provést vyúčtování záloh nejpozději do 6ti měsíců od ukončení zúčtovacího období. Na nákladech na správu domu, které byly v prohlášení specifikovány jako náklady na údržbu a opravy společných částí domu, případně pozemku příslušejícího k domu, daň z nemovitostí, pojištění domu, mzdové náklady vč. odvodu na sociální a zdravotní pojištění pracovníků zajišťujících provoz domu, spotřeba energií ve společných částech domu, odvoz odpadků a ostatní náklady vztahující se přímo k domu nebo k přilehlému pozemku, se měli vlastníci jednotek podílet v poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Vlastník jednotky byl povinen hradit správci stanovenou částku za výkon správy domu. K vkladu tohoto prohlášení do katastru nemovitostí došlo 12.6.1998. K prvním převodům byt.jednotek do vlastnictví členů družstva žalobce došlo v roce 2003 a do konce roku 2005 se uskutečnil převod celkem 5ti byt. jednotek v domě. Všechny tyto smlouvy byly vloženy do katastru s právními účinky vkladu, které nastaly v období od 6.2.2003 do 6.8.2004. Podíl těchto převedených bytových jednotek vzhledem k celku činil 3846/20017 tj. 19,21 % (žalovaní 729/20017, V. 885/20017, D. 885/20017, M. 885/20017, P. 458/20017). Ve smlouvách o převodu byt. jednotek zmíněných výše bylo deklarováno, že správu, provoz a opravy společných částí domu zajišťuje správce, kterým je v souladu se zákonem ve znění pozdějších předpisů a prohlášením vlastníka, žalobce. Přejímajícím vlastníkům byla smlouvami uložena povinnost uzavřít s tímto správcem smlouvu o správě, provozu a údržbě domu po vložení smlouvy do katastru nemovitostí. Podpisem smlouvy stvrdily smluvní strany, že uzavřená smlouva je projevem jejich svobodné, určité, vážné a srozumitelné vůle. Na základě takto zjištěného skutkového stavu posuzoval odvolací soud otázku zda a odkdy žalobce plnil resp. měl povinnost plnit povinnosti správce podle § 9 zákona, neboť od tohoto posouzení se odvíjí závěr o vzniku společenství vlastníků jednotek v domě u XXXXX. Dospěl k závěru, že jestliže se žalobce v souladu s § 5 odst.3 písm.h) zákona prohlásil v prohlášení vlastníka, jehož účinky nastaly vkladem tohoto prohlášení do katastru nemovitostí dne 12.6.1998, správcem, byl od této doby v tomto postavení, byť byl současně i výlučným vlastníkem všech byt. jednotek v domě, neboť z ničeho nevyplývá, že by účinky tohoto prohlášení ve vztahu k určení osoby správce byly vázány na odkládací podmínku převodu první bytové jednotky v domě do vlastnictví člena družstva. Z obdobného závěru vyšel např. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 31.10.2007 sp.zn. 19 Co 377/2007, na který odkazuje ve svém rozsudku ze dne 26.1.2009 sp.zn. 22 Cdo 2038/2008 NS ČR. Pro úplnost je třeba i pro tuto věc dodat, že dle závěru NS ČR vysloveného v této věci, jakož dle závěru jiného jeho rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 734/2008 zaniká právo správy domu až zvolením orgánů společenství vlastníků bytů, což je situace, která v této věci nenastala. I kdyby tedy vzniklo v domě společenství vlastníků jednotek, jak tvrdí žalovaní, nic by to na postavení žalobce jako správce se všemi z toho vyplývajícími právy a povinnostmi, nezměnilo, když sami žalovaní v průběhu řízení poukazovali na skutečnost, že nebylo svoláno shromáždění vlastníků jednotek ke zvolení orgánů společenství dle § 9 odst. 9 zákona ve znění od 1.7.2000. Nebyl zde tedy v rozhodné době žádný orgán, jímž by mohlo společenství vlastníků jednat. Při závěru, že žalobce byl v postavení správce již před účinností novely zákona provedené zák.č. 103/2000 Sb. proto bylo třeba při řešení otázky vzniku společenství vlastníků vyjít z § 9 odst. 4 zákona ve znění od 1.7.2000. Podle tohoto ustanovení, pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1, 2, které bylo původním vlastníkem budovy nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního družstva podle § 29 plní povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne společenství vlastníků až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než jednu čtvrtinu. V tomto případě odvolací soud provedeným dokazováním zjistil, že v roce 2005 se nesnížil spoluvlastnický podíl žalobce, který plnil povinnosti správce na základě prohlášení vlastníka z roku 1998, na společných částech domu v XXXXX pod jednu čtvrtinu. Musel tedy uzavřít, že společenství vlastníků byt. jednotek v té době v tomto domě neexistovalo a žalobce byl oprávněn zajišťovat zde správu, provoz a opravy a uplatňovat z toho vyplývající nároky vlastním jménem. § 33 zákona platil v nezměněné podobě jak v době nabytí účinnosti prohlášení vlastníka a uzavření smlouvy o převodu byt. jednotky na žalované, tak po 1.7.2000. Odvolací soud se proto neztotožnil s odvoláním o nefunkčnosti tohoto ustanovení v rozhodné době, pro takové případy o jaký se jedná v této věci. Podle odst. 2 tohoto ustanovení vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené bytové jednotky v domě je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebyt. prostor podle zvláštních předpisů. Z toho vyplývá závěr, že žalobce byl oprávněn v rozhodné době jednostranně upravit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním jejich bytu. Podle § 15 odst. 1 zákona, vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). K účelu uvedenému v odst.1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Úhrn záloh si určí vlastníci jednotek zpravidla na rok dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek správce po společném projednání věci. O navýšení částky za správu domu z 15 na 22 Kč/m² rozhodl v tomto případě žalobce k tomu oprávněným svým orgánem – shromážděním delegátů usnesením ze dne 1.7.2000 a ze dne 10.6.2004 v době, kdy byl většinovým vlastníkem a v postavení správce. Toto rozhodnutí učinil předmětem projednání na shromáždění všech tehdejších vlastníků byt. jednotek v domě, jak zjistil odvolací soud ze zápisu z tohoto shromáždění ze dne 11.10.2004 a ze smluv o převodu byt. jednotek jimiž provedl důkaz v odvolacím řízení. Z připojené listiny o výsledku hlasování k tomuto navýšení jímž rovněž provedl důkaz, dále zjistil, že bylo odsouhlaseno třemi ze šesti spoluvlastníků naprosto převažujícím spoluvlastnickým podílem. Stalo se tak tedy v intencích posledně výše uvedeného ustanovení zákona. Povinnost žalovaných jako vlastníků byt. jednotky platit správcem stanovené zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu a přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku vyplývá ze zákona, není tedy pro vznik této povinnosti podstatné, že nebyla smluvně ošetřena ve smyslu ujednání účastníků, které je obsahem smlouvy uzavřené mezi nimi o převodu bytové jednotky ze 4.12.2002. Žalobce v průběhu řízení předložil listiny, které byly podkladem pro stanovení záloh připadajících na jednotlivé byty v domě, stejně jako poklady, z nichž vycházelo jeho vyúčtování. Těmito listinami byl proveden důkaz v řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud proto na tyto listiny a zjištění, která z nich tento soud učinil pro stručnost odkazuje. Stejně tak není ničím zpochybněno tvrzení žalobce o výši dlužné částky, vycházející ze stanovených záloh a provedeného vyúčtování, ani skutečnost, že žalovaní byli informováni jak o stanovení těchto záloh, tak jim bylo doručeno jejich vyúčtování za rok 2005. Na základě všech výše zjištěných skutečností a závěrů musel odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné, za použití § 219 o.s.ř., potvrdit ve znění měnícím počátek doby prodlení v němž se žalovaní ocitli s úhradou nedoplatku z vyúčtování a upřesňujícím výpočet úroku z prodlení, tak aby odpovídal zákonné úpravě platné pro období, kdy se žalovaní ocitli s jednotlivými platbami v prodlení (vyhl.č. 142/1994 Sb. ve znění vyhl.č. 163/2005 Sb. účinné od 27.4.2005 a vyhl. č. 33/2010 Sb. účinné od 1.7.2010). Podle výsledku řízení před soudy obu stupňů má právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů žalobce (§142 odst. l o.s.ř.). V řízení před soudem prvního stupně jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 600 Kč. V odvolacím řízení mu žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá rozhodnutí ve výroku II. tohoto rozsudku. Poučení : Proti tomuto rozsudku n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 9. února 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Lamichová,v.r. Dagmar Lapčíková předsedkyně senátu