Činnost opatrovníka vykonávaná advokátem se považuje za poskytování právních služeb. Žádné ustanovení občanského soudního řádu ani zákona o advokacii nevylučuje oprávnění advokáta, který byl soudem ustanoven v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče opatrovníkem dle § 191b odst. 2 o.s.ř., dát se při provádění úkonů v tomto řízení zastoupit advokátním koncipientem.

13 Co 510/2011-44 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavly Lamichové a soudců JUDr. Dagmar Vondálové a Mgr. Petra Mišianika, v řízení vyslovení o přípustnosti dalšího držení v ústavu zdravotnické péče umístěného I.F., nar. XXXXX, t.č. XXXXX, zastoupeného opatrovníkem Mgr. Petrem Dokládalem, advokátem v Brně, Zvonařka 16, za účasti Okresního státního zastupitelství Brno-venkov, v odvolacím řízení, t a k t o : I. Z r u š u j e se rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 6.9.2011, č.j. 10L 21/2011-32, a řízení se z a s t a v u j e. II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem soudu prvního stupně, blíže označeným v záhlaví shora, jeho výrokem I. tento soud rozhodl, že další držení umístěného I.F., nar. XXXXX v ústavu zdravotnické péče se prodlužuje do 31.5.2012. Výrokem II. rozhodl, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Rozhodl tak, když vyšel z ust. §191d odst. l, 3, a 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a závěru, že další držení umístěného v ústavu zdravotnické péče do 31.5.2012 je nezbytné. Vyšel přitom ze zjištění, že i přes určité zlepšení jeho zdravotního stavu je jen částečně orientován ohledně své osoby, jeho zdravotní stav vyžaduje nepřetržitou odbornou ošetřovatelskou péči a není schopen chápat smysl tohoto řízení. Okresní státní zastupitelství (dále jen odvolatel) ve včas podaném odvolání namítal nesprávné právní posouzení věci soudem prvního stupně, jestliže tento soud shledal podmínky pro meritorní rozhodnutí. Umístěný podle něj není v situaci, kdy by nebyl schopen dát souhlas s léčbou a proto by za něj měl rozhodovat soud. S poukazem na § 67ba odst. 1,2 a § 67b odst. 12 písm. d) zák.č. 20/1966 Sb., namítal, že jestliže je pacient schopen projevit svou vůli, podepíše ošetřující lékař a jeden svědek záznam, v němž se uveden způsob, jakým pacient svou vůli projevil a uvedou se zdravotní důvody bránící mu v podpisu. Ze znaleckého posudku MUDr. Michala Klimoviče Ph.D. vyplývá, že umístěný byl při vyšetření jeho zdravotního stavu při vědomí, věděl, že se nachází v nemocnici a v jaké. Při výslechu u soudu za měsíc po tomto vyšetření znalec doplnil, že umístěný si dokáže o něco říci a začal mluvit. Z řízení nevyplynulo, že by byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům, či způsobilosti k právním úkonům byl zbaven. Ústav zdravotnické péče proto měl získat souhlas s jeho léčbou. Umístěného nelze omezovat postupem podle § 191d a násl. o.s.ř., neboť by tím došlo k neodůvodněnému zásahu do jeho práv. Soud prvního stupně pochybil i pokud připustil v řízení na místě ustanoveného opatrovníka účast advokátního koncipienta. Opatrovníkem dle § 191b odst.2 o.s.ř., nezvolí-li si umístěný sám opatrovníka, musí soud povinně ustanovit advokáta. Proto platí, že postupem podle § 25 odst. 2 o.s.ř. se advokát-opatrovník může dát v řízení zastupovat jen jiným advokátem. Závěrem odvolání odvolatel navrhl zrušení napadeného rozsudku a zastavení řízení. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek a za účelem aktualizace skutkového stavu učinil dotaz na XXXXX, v němž byl posuzovaný umístěn, zda trvá jeho umístění v tomto ústavu. Z jeho zprávy ze dne 31.1.2012 zjistil, že posuzovaný je od 30.1.2012 umístěn v XXXXX. Na základě tohoto zjištění učinil odvolací soud závěr, že odpadl předmět řízení, neboť umístěním posuzovaného do Domova pro seniory, které není zdravotnickým zařízením v němž by byl omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, odpadla potřeba veřejnoprávní ochrany jeho osobní svobody, což lze postavit na roveň odpadnutí základní podmínky řízení (§ 103 o.s.ř.). Odpadla-li podmínka řízení, pro kterou nelze v řízení pokračovat, nezbylo odvolacímu soudu než napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušit a řízení zastavit (§ 104 odst. l a § 107 odst. 5 per analogiam o.s.ř., viz též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.7.2006, sp.zn. 44 Co 226/2006). Proto bylo odvolání vyhověno, byť z jiných důvodů. Pro úplnost odvolací soud dodává, že se s odvolatelem neztotožňuje v jeho názoru, že by se v detenčním řízení nemohl advokát, který byl soudem ustanoven opatrovníkem umístěného dle § 191b odst. 2 o.s.ř., dát zastoupit advokátním koncipientem, ale jen jiným advokátem, neboť tento případ není výjimkou zmíněnou v § 25 odst. 2 o.s.ř., kdy je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné (řízení o dovolání - § 241 o.s.ř.). Obdobná úprava je obsahem § 26 odst. 2 zák.č. 201/2006 Sb. o advokacii. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. l písm. c) o.s.ř., v odvolacím řízení ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. Poučení : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného proti němu ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov dospěje dovolací soud k závěru, že toto rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (§ 239 odst. l písm.a/ o.s.ř.). V Brně dne 9. února 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Lamichová,v.r. Dagmar Lapčíková předsedkyně senátu