Vystupují-li na jedné straně sporu manželé, jejichž SJM nebylo zrušeno ani zúženo, jako samostatní společníci, pak opačný výsledek sporu vůči každému z nich nemůže být důvodem pro odepření práva na náhradu nákladů řízení protistraně (ve vztahu k tomu z manželů, který nebyl ve sporu úspěšný), jen proto, že druhý z manželů byl vůči protistraně plně úspěšný, a že náklady řízení budou hrazeny z prostředků SJM.

13 Co 513/2010-175 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavly Lamichové a soudců JUDr. Dagmar Vondálové a Mgr. Petra Mišianika ve věci žalobců a) J.T., nar. XXXXX, bytem XXXXX a b) MUDr. M.T., nar. XXXXX, bytem XXXXX, zastoupených Mgr. Janem Vargou, advokátem v Praze, Přístavní 16a, proti žalovanému Ing. L.L., identifikační číslo XXXXX, s místem podnikání XXXXX, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem v Kyjově, Jungmannova 1031, pro zaplacení částky 1,859.968 Kč, o odvoláních a) žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 26.8.2010 č.j. 25C 6/2010-131, t a k t o : I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výrocích II., III. a IV., p o t v r z u j e. II. Žalobkyně a) je povinna nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 960 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce JUDr. Zdeňka Bučka. III. Žalovaný je povinen nahradit b) žalobci náklady odvolacího řízení v částce 94.172,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho zástupce JUDr. Jana Vargy. O d ů v o d n ě n í Rozsudkem soudu prvního stupně, jeho výrokem I., byla zamítnuta žaloba a) žalobkyně, jíž požadovala aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 1, 859. 868 Kč, výrokem II. rozsudku byla žalovanému uložena povinnost zaplatit tuto částku b) žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem III. byla a) žalobkyni uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v částce 94.486,80 Kč a výrokem IV. byla žalovanému uložena povinnost nahradit b) žalobci náklady řízení v částce 171.470,04 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce. Důvodem zamítnutí návrhu a) žalobkyně byl názor soudu prvního stupně, opírající se o judikaturu NS ČR, na kterou odkázal (rozhodnutí tohoto soudu ze dne 8.12.2009 sp.zn. 21Cdo 5138/2007). Podle něj při zjištění, že smlouvu o dílo č. 2 ze dne 18.7.2005 uzavřel se žalovaným pouze b) žalobce, je pohledávku z ní (smluvní pokutu) oprávněn vymáhat po dlužníku (žalovaném) v tomto řízení jen ten z manželů, který je věřitelem na základě uzavřené smlouvy (žalobce b/). Jeho nároku pak přiznal důvodnost při zjištění, že předmětem této smlouvy byla nejen novostavba rodinného domu žalobců, ale i oplocení kolem něj, a že žalovaný v době, za kterou b) žalobce požaduje smluvní pokutu (57 týdnů počítaných od června 2006 do prvního týdne července 2007, ujednanou ve smlouvě o dílo ve výši 2% z ceny celého díla 1,631.463 Kč), mu oplocení nepředal způsobem sjednaným mezi účastníky v oddílu X. bod 4. smlouvy o dílo. Obraně žalovaného, který namítal, že k předání celého díla došlo již 18.12.2005, nepřisvědčil, po zhodnocení listinných důkazů (smlouvy o dílo č. 2 z 18.7.2005, zápisu o předání díla z 18.12.2005, obsahu stavebního deníku, faktury č.23200115 jíž byla b) žalobci účtována záloha na stavbu oplocení, zápisů o předání díla z června 2007 a ze 4.7.2007, znaleckého posudku Ing. Ivana Šimůnka, CSc. z 22.2.2007, čestného prohlášení M.M. ze 17.8.2010 a fotodokumentace zachycující stav oplocení předložené žalovaným, z nichž zjistil, že 11.10.2005 byl dovezen materiál na stavbu oplocení, přípravné práce na montáž oplocení byly zahájeny 1.11.2005, zápis o předání díla z 18.12.2005 se vztahoval pouze k předání domu a práce na oplocení probíhaly dle záznamů ve stavebním deníku ještě v červnu 2006. Dovodil, že o nepředání díla svědčí i zápisy vyhotovené žalovaným v červnu 2007 a b) žalobcem ze 4.7.2007, které nebyly druhou smluvní stranou podepsány. Poukázal na odd. X. odst. 3 a 4 této smlouvy, dle nichž je k řádnému předání díla nutné pořízení zápisu o průběhu přejímacího řízení objednatelem a za ukončení díla a za den předání se považuje den, ve kterém dojde k oboustrannému podpisu předávacího protokolu s tím, že ve smyslu tohoto ujednání nebyla stavba oplocení b) žalobci žalovaným dosud předána. Prohlášení M.M. zhodnotil tak, že z jeho obsahu není patrno, v jakém stavu se oplocení nacházelo k 18.12.2005, vyplývá z něj však, že nebylo dokončeno, o čemž svědčí i zálohová faktura vystavená půl roku poté, co mělo být oplocení dle tvrzení žalovaného dokončeno. Předloženou fotodokumentaci, která měla zachycovat stav oplocení k 18.12. 2005, hodnotil soud jako nevěrohodnou s ohledem na absenci data, kdy byla pořízena a stav vegetace zachycený na fotografiích, kdy na nich zjistil zeleň na pozemku a olistění okolních listnatých stromů. Dále se soud zabýval námitkou žalovaného o nepřiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty z hlediska ust. § 39 a § 3 odst. l o.z. a dovodil, že sjednaná výše 2 % týdně z ceny díla, která odpovídá denní výši smluvní pokuty 0,29 % není nepřiměřená a takovou se nemůže stát pouze proto, že v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka převýší plnění, které zajišťuje. Zde odkázal na rozhodnutí NS ČR ze dne 27.2.2007 sp.zn. 33 Odo 236/2005, jehož část v odůvodnění rozsudku citoval. O nákladech řízení rozhodl podle výsledku řízení jednak ve vztahu mezi a) žalobkyní a žalovaným, kdy úspěšnému žalovanému přiznal vůči žalobkyni náhradu nákladů prvního stupně sestávajících se z nákladů právního zastoupení a jednak ve vztahu mezi b) žalobcem a žalovaným, kdy naopak uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení b) žalobci, a to nákladů jeho právního zastoupení a zaplaceného soudního poplatku. Rozsudek napadli odvoláním a) žalobkyně a žalovaný. Odvolání a) žalobkyně směřovalo do výroku III. rozsudku, jímž jí byla uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. Žalobkyně a) namítala, že k podání žaloby byla jako manželka b) žalobce aktivně legitimována, byť nebyla účastnicí smlouvy o dílo, jestliže s jejím uzavřením b) žalobcem souhlasila a nárok, který byl v řízení uplatněn, spadá do režimu SJM. Judikát NS ČR sp.zn. 21 Cdo 5138/2007, z něhož vyšel soud prvního stupně, řeší skutkově odlišný případ, kdy žaloval pouze manžel, který nebyl účastníkem smlouvy. Kromě toho povinnost k náhradě nákladů řízení spadá do SJM, čímž bude zatížen i b) žalobce, ačkoliv měl ve věci plný úspěch. V této situaci shledávala důvod zvláštního zřetele hodný, pro který byl měl soud vyjít při rozhodnutí o nákladech řízení ve vztahu mezi ní a žalovaným z ust. § 150 o.s.ř. Žalovaný odvoláním soudu prvního stupně vytýkal, že nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, ačkoliv k tomu byly splněny předpoklady dle § 118b o.s.ř., že řízení je stiženo vadou, která má za následek nesprávně rozhodnutí, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, že dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečností či jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny, a že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Tyto odvolací důvody rozvedl tak, že po výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení ohledně jeho přípravy k přejímacímu řízení ve smyslu ujednání smlouvy o dílo, průběhu přejímacího řízení a podpisu přejímacího protokolu oběma smluvními stranami předložil důkazy, z nichž vyplývá, že dílo bylo řádně předáno a převzato, o čemž svědčí obsah předávacího protokolu z 18.12.2005. Jím bylo smluvními stranami stvrzeno, že k datu 18.12.2005 byl předán k užívání rodinný dům a revize elektro, plynu a bleskosvodu. Jak patrno z tohoto zápisu, mezi stranami dále došlo k dohodě, že práce na oplocení a pochozích plochách byly pozastaveny z důvodu nepřízně počasí a budou neprodleně obnoveny po dohodě se žalobcem, že oplocení bylo v té době již postaveno, zbývalo pouze dokončit je, což potvrzuje prohlášení M.M. Faktura č. 23200115, jíž byla b) žalobci účtována záloha na stavbu oplocení nemůže být důkazem o neprovedení oplocení a soud se nezabýval předloženou podrobnou fotodokumentací z níž vyplynul stav díla k datu 18.12.2005. V souladu s čl. X. odst. l smlouvy o dílo zaslal b) žalobci písemné oznámení v němž ho vyzval k převzetí díla ve dnech 16.- 18.12.2005, což se skutečně realizovalo, jak o tom svědčí předávací protokol z 18.12.2005. Stavební deník pak obsahoval chronologický popis prací a činností vztahujících se k realizaci díla. Ke dni předání byly připraveny předávací protokoly o provedených zkouškách - tlakové zkoušky SV a TUV, zkouška těsnosti odpadu, předávací protokol, topná a tlaková zkouška z 25.9.2005 provedené firmou K., fotodokumentace včetně stádia rozestavěnosti venkovního oplocení z níž vyplývá, že plot byl řádně postaven a bylo třeba doplnit jen části dřevěných výplní plotu a konstrukční prvky. Dle čl. X. odst. 3 a 5 smlouvy o dílo je objednatel oprávněn převzít i dílo, které vykazuje drobné vady a nedodělky, což se v tomto případě stalo 18.12.2005. Seznam vad a nedodělků – nedokončené některé svody a žlaby, chybějící venkovní krytka větracího otvoru digestoře a ventilu plynu, prasklá křidlice u levého balkonu, nezaslepený falešný komínový průduch, chybějící zábradlí, oplechování, izolace a dlažba balkonů a nedokončená omítka u vchodových dveří byly drobnými vadami a nedodělky, jež měly být odstraněny zčásti do 22.12.2005 a zčásti nejpozději v dubnu 2006. Těmito skutečnostmi se soud prvního stupně nezabýval a jeho závěry jsou spíše hypotetické, bez zřetele na předložené listiny a provedené důkazy. Závěr soudu, že oplocení nebylo ve sjednaném termínu provedeno shledával nepřezkoumatelným a namítal, že listinné důkazy, zejména posudek Ing. Šimůnka z 22.2.2007 jasně svědčí o tom, že oplocení v té době stálo, pouze vykazovalo vady, které byly v rámci reklamačního řízení řádně odstraněny. Žalovaný tak dovozoval, že ke dni předání dílo nevykazovalo žádné závažné vady a nedodělky, které by bránily v jeho užívání. Konečně žalovaný v odvolání namítal nepřiměřenost výše smluvní pokuty, s tím, že převyšuje cenu díla a shledával v rozporu s § 39 a 3 odst. l o.z, aby žalobci získali dílo zadarmo a ještě získali další finanční částku. Závěrem odvolání se domáhal zamítnutí žaloby b) žalobce a uložení povinnosti oběma žalobcům nahradit mu společně a nerozdílně náklady řízení. K odvolání a) žalobkyně uvedl žalovaný v jeho písemném vyjádření k tomuto odvolání, že se ztotožňuje s posouzením otázky aktivní legitimace a) žalobkyně v tomto řízení soudem I. stupně, které je v souladu s rozhodnutím NS ČR sp.zn. 21 Cdo 5138/2007. Navrhoval proto potvrzení výroku III. rozsudku. Žalobci navrhli v písemném vyjádření k odvolání žalovaného potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v jeho výrocích II.a IV. Podle nich soud prvního stupně zhodnotil správně provedené důkazy, včetně prohlášení M.M., v němž je uvedeno, že oplocení bylo téměř dokončeno a zálohové faktury a o nepředání oplocení k 18.12.2005 svědčí návrh zápisu o předání díla z června 2007, jakož zápis ze 4.7.2007. Prohlášení M.M. je v rozporu nejen se zálohovou fakturou, ale i s předloženou fotodokumentací, která nemůže zachycovat stav v prosinci 2005. Dle zápisu ve stavebním deníku pokračovaly práce na oplocení i po 18.12.2005 a k předání díla ve smyslu ujednání oddílu X. odst.4 smlouvy o dílo nedošlo doposud. Na nepřiměřenost smluvní pokuty pak nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty. S poukazem na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 33 Odo 438/2005 a 33 Odo 236/2005 dovozovali, že denní sazbu smluvní pokuty ve výši 0,29 %, jak byla v tomto případě sjednána, nelze považovat za nepřiměřenou. K otázce aktivní legitimace a) žalobkyně v tomto řízení setrvali s poukazem na ust. § 145 odst. 4 o.z. na stanovisku, že je dána, s odůvodněním, že uzavření smlouvy o dílo s nímž a) žalobkyně vyslovila souhlas, bylo úkonem nad rámec běžného hospodaření manželů, kdy se nejedná o modifikaci okruhu účastníků. Odvolací soud po zjištění, že odvolání byla podána včas (§ 204 odst. l o.s.ř.), k tomu oprávněnými subjekty (§ 201 o.s.ř.), proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o.s.ř.) a z odvolacích důvodů, které lze dle obsahu odvolání podřadit pod ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř., přezkoumal z jejich podnětu rozsudek soudu prvního stupně v jeho výrocích II., III. a IV. Výrok I. rozsudku odvoláními dotčen nebyl a nabyl proto samostatně právní moci, neboť žalobci v řízení vystupovali jako samostatní společníci. Odvolací soud se proto nemohl věcně zabývat odvolací námitkou a) žalobkyně, obsaženou v jejím odvolání proti výroku III. rozsudku o nákladech řízení ve vztahu mezi ní a žalovaným směřující proti posouzení otázky její aktivní věcné legitimace ve sporu. Přezkoumal proto věcně pouze výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, skutkové podklady z nichž rozhodnutí obsažené v tomto výroku vycházelo a jeho závěry a neshledal důvodu rozhodnout jinak. Soud prvního stupně provedl v řízení všechny listinné důkazy navržené k prokázání skutkových tvrzení sporných stran a skutková zjištění, která z nich učinil, mají oporu v obsahu těchto důkazů. To se týká především zjištění, že předmětem smlouvy o dílo, uzavřené mezi žalobcem b) a žalovaným 18.7.2005, bylo nejen zhotovení rodinného domu, ale i oplocení kolem něj, a že dne 18.12.2005 byla b) žalobci předána pouze část tohoto díla - rod. dům, zatímco oplocení předáno nebylo, neboť nebylo dokončeno. O nepředání této části díla svědčí nejen obsah této listiny ale i „zápisy o předání díla“ z června a 4.7.2007, oba týkající se oplocení, z nichž prvou vyhotovil sám žalovaný, k čemuž by jistě neměl důvod, měl-li by zato, že tuto část díla b) žalobci předal, jak tvrdil, již v prosinci 2005. Pokud soudu prvního stupně vytýkal, že řádně nevyhodnotil obsah prohlášení M.M. ze 17.8.2010, nemohl mu odvolací soud přisvědčit, neboť i z obsahu tohoto listinného důkazu se podává, že v době předání rodinného domu nebylo oplocení dokončeno a pokud je zde uvedeno, že „poté byly tyto práce řádně dokončeny“ není uvedena ani přibližně doba, kdy k tomu došlo. Rovněž fotodokumentaci vztahující se k oplocení, předloženou žalovaným, vyhodnotil soud prvního stupně přiléhavě tomu, co je na ní zachyceno a o pokračujících pracích na oplocení v nezanedbatelném rozsahu svědčí i faktura č. 23200115 z 19.5.2006 a fotodokumentace ke znaleckému posudku Ing. Šimůnka z února 2007, zachycující stav plotu v této době. Odvolací soud proto musel přisvědčit soudu prvního stupně, pokud dovodil, že ještě v červenci 2007 byl žalovaný v prodlení s předáním předmětu díla ve smyslu ujednání, které je obsahem oddílu X. smlouvy o dílo, proto přísluší b) žalobci nárok na smluvní pokutu za jím požadované období (červen 2006 až první týden července 2007) ve smyslu ujednání obsaženého v oddílu VI. smlouvy o dílo. Otázkou přiměřenosti zde sjednané smluvní pokuty se soud prvního stupně v rozhodnutí zabýval zevrubně a v souladu s judikaturou NS ČR k této problematice, z níž v odůvodnění rozsudku citoval. Odvolací soud proto pro stručnost zcela odkazuje na příslušné části odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, když i on zastává názor, že jiné posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty, která je důsledkem dlouhodobého prodlení žalovaného se splněním závazku ze smlouvy o dílo, by ve svých důsledcích vedlo k jeho neodůvodněnému zvýhodnění a zpochybnění účelu, k němuž byla smluvní pokuta sjednána. Odvolání a) žalobkyně proti výroku III., jímž jí byla uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení, neshledal odvolací soud rovněž důvodným. Jak již předeslal shora, bez zřetele k tomu, že majetkové vztahy mezi žalobci, kteří jsou manželé, se spravují režimem SJM, v tomto řízení mají postavení samostatných společníků, ostatně tomu odpovídá i znění žalobního petitu uplatněného žalobou. Nelze tedy v té skutečnosti, že v majetkových vztazích mezi žalobci panuje režim SJM, spatřovat důvod zvláštního zřetele hodný, který by měl vést k odepření práva na náhradu nákladů řízení žalovanému, který byl ve vztahu k a) žalobkyni v řízení úspěšný, za použití § 150 o.s.ř., jestliže na druhé straně b) žalobci budou, rovněž podle výsledku řízení, přiznány naopak náklady řízení vůči žalovanému. Proto byl rozsudek soudu prvního stupně shledán správným i v tomto výroku, stejně jako ve výroku IV., když i výpočty nákladů řízení v nich uvedené jsou správné. Ze všech těchto důvodů odvolací soud, za použití § 219 o.s.ř., rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Ve vztahu mezi a) žalobkyni a žalovaným, kde byl předmětem řízení u odvolacího soudu jen přezkum výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, byl úspěšný žalovaný. Přísluší mu proto, za použití § 142 odst. l ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř., náhrada nákladů tohoto řízení sestávajících z nákladů právního zastoupení za písemné vyjádření k odvolání a) žalobkyně. Paušální odměna za tento úkon právní pomoci činí, za použití §14 odst. 3 ve spojení s § 18 odst. l vyhl.č. 484/2000 Sb., 500 Kč. K ní přísluší rež. paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. a 20 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem částka 960 Kč. Podle výsledku odvolacího řízení mezi b) žalobcem a žalovaným má právo na náhradu nákladů tohoto řízení b) žalobce. Jeho náklady v tomto řízení sestávají z paušální odměny advokáta 74.500 Kč, stanovené podle § 3 odst. 1 bod 5. vyhl.č. 484/2000 Sb., paušální náhrady hotových výloh dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. 2 x 300 Kč za úkony písemného vyjádření k odvolání žalovaného a účast advokáta na jednání odvolacího soudu dne 21.6.2012, náhrada za ztrátu času v souvislosti s účastí advokáta na tomto jednání 8 x 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. a náklady cestovného účtované advokátem v souvislosti s cestou k odvo-lacímu soudu a zpět do jeho sídla na cestě Praha-Brno a zpět 2 x 213 km při použití os. automobilu HONDA CR-V SPZ 8A76126, jehož průměrná spotřeba je dle předloženého TP 6,77 l nafty v ceně dle vyhl.č. 429/2011 Sb.34,70 Kč (náklady na poh.hmoty 1 00l Kč ). K tomu přísluší paušální náhrada 3,70 Kč/km tj. částka 1576,20 Kč a 20 % DPH z výsledné částky nákladů 78.477,20 Kč, tj. částka 15.695,40 Kč, jejíž přiznání má oporu v § 137 odst.3 o.s.ř. Celkem činí náklady b) žalobce v odvolacím řízení, jež mu žalovaný musí podle výsledku tohoto řízení uhradit, 94.172,60 Kč. Platební místo nákladů řízení bylo určeno v souladu s § 149 odst. l o.s.ř. Poučení : Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov dospěje dovolací soud k závěru, že toto rozhodnutí řeší otázku zásadního právního významu. Nesplní-li ti, jimž byla tímto rozsudkem uložena povinnost k plnění tuto povinnost, mohou se oprávnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V Brně dne 21. června 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Pavla Lamichová,v.r. Dagmar Lapčíková předsedkyně senátu