Byl-li za žalobu podanou po 1.9.2011 zaplacen soudní poplatek do částky 1.050,- Kč, pak v případě zastavení řízení před prvním jednáním se nevrací žádný soudní poplatek důvod zastavení řízení je přitom bez významu.

16 Co 372/2012-15 U s n e s e n í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladimíry Pospíšilové a soudců JUDr. Marie Černé a JUDr. Pavla Holzbauera ve věci žalobce ZANA invest a.s., identifikační číslo 24843024, se sídlem Ukrajinská 728/2, Praha 10, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem, se sídlem Jeronýmova 1894/26, Tábor, proti žalovanému K.A., nar. XXXXX, zemřelému XXXXX, posledně bytem XXXXX, o zaplacení částky 1.022,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 7.6.2012, č.j. 7EC 164/2012-8, t a k t o : I. Usnesení soudu I. stupně se v napadeném výroku III. p o t v r z u j e . II. Žalobci se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Usnesením soudu I. stupně bylo výrokem I. zastaveno řízení ve věci s tím, že žalobce ještě před podáním žaloby dnem 23.5.2012 zemřel (dne 22.4.2012), výrokem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a konečně výrokem III. bylo rozhodnuto, že se žalobci nevrací zaplacený soudní poplatek, a to s odkazem na ustanovení § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. Proti uvedenému rozhodnutí podal odvolání žalobce. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně vyjádřeným ve výroku III. usnesení, kterým mu nebude vrácen zaplacený soudní poplatek. Uvádí, že žalobce neměl možnost zjistit, zda žalovaný žije či nikoliv, neboť nemá tak jako orgány státní správy přístup do centrální evidence obyvatel a nemohl tak zavinit, že řízení muselo být zastaveno. Skutečnost, že žalovaný zemřel, nemohl žalobce žádným způsobem předvídat či jiným svým chováním ovlivnit a domnívá se, že postup soudu, který mu nevrátil soudní poplatek s tím, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení v důsledku úmrtí již před zahájením soudního řízení, vede k porušení jeho práva na soudní ochranu, resp. práva na přístup k soudu. Má za to, že tuto skutečnost nelze zařazovat do stejné kategorie, jako např. zpětvzetí žalobního návrhu, kdy je otázka vracení soudních poplatků odůvodněna mnohdy chováním účastníků sporu a žalobce v daném případě nemůže být sankcionován za "výsledek" řízení, který nemohl předvídat, ani podstatné skutečnosti jiným způsobem zjistit. Nevrácení zaplaceného soudního poplatku pro odvolatele znamená porušení jeho práva na rovnost účastníků v řízení před soudem, které je zakotveno v čl. 96 odst. 1 Ústavy i v čl. 37 odst. 3 Listiny a provedeno v § 18 o.s.ř., tak v čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Dle názoru odvolatele rovněž Ústavní soud zdůrazňuje ve svých rozhodnutích a nálezech princip rovnosti stran aniž by jedna nebo druhá byly jakkoliv procesně zvýhodněny. Žalobce navrhl změnu napadeného výroku III. usnesení soudu I. stupně tak, že mu bude vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 800,- Kč. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Z obsahu spisu se podává, že žaloba ve věci (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), byla podána u Okresního soudu ve Vyškově dne 23.5.2012. Již k této žalobě přiložil žalobce doklad o zaslání upomínky žalovanému, a to dnem 30.3.2012, která se vrátila nevyzvednuta, s tím, že následně soud zjistil výpisem z Technologického centra MV ČR dne 5.6.2012, že žalovaný dne 22.4.2012 zemřel. Soud I. stupně správně poukázal v odůvodnění napadeného usnesení na ustanovení § 103 a 104 o.s.ř., které hovoří o tom, že soud přihlíží kdykoliv za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé a jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, řízení zastaví. V souvislosti s výše uvedeným nutno uvést, že účastníkem řízení mohou být osoby právnické i osoby fyzické. Pakliže je v naší žalobě označena za účastníka řízení osoba fyzická, která však zemřela před zahájením řízení, nemohla vůbec vstoupit do procesních vztahů, které se zakládají podáním žaloby u soudu, neboť jí od počátku řízení chyběla způsobilost být účastníkem řízení. Pro uvedený nedostatek, který tu existoval již v době zahájení řízení a který je neodstranitelný, musí soud řízení vždy zastavit ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř., neboť takováto osoba nebyla způsobilá být účastníkem řízení. Dle zákona č. 549/1991 Sb. (o soudních poplatcích) ve znění novel, a to bez ohledu na poslední novelizované znění tohoto předpisu, vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona 549/1991 Sb. je poplatníkem navrhovatel. Z uvedeného zcela jednoznačně vyplývá, že poplatková povinnost vzniká každému navrhovateli (pokud není osobně či věcně v řízení osvobozen), a to již podáním žaloby bez ohledu na jeho faktickou možnost ověřit si, zda žalovaná osoba je způsobilá být účastníkem řízení či nikoliv. Odvolací soud sice dává za pravdu žalobci, že nemá takové možnosti jako orgány státu zjistit, zda žalovaná osoba žije či nikoliv, nicméně soudní řízení je ovládáno nejenom občanským soudním řádem, ale též zákonem o soudních poplatcích, který upravuje, za jakých podmínek soudní řízení může probíhat (soudy ve sporných řízeních rozhodně nepracují zadarmo). Zákon o soudních poplatcích hovoří v § 10, odst. 1 - 9 o vrácení poplatku. V odst. 1 uvádí, že soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen atd. V daném případě nebylo zjištěno, že by žalobce nebyl povinen soudní poplatek zaplatit. Pakliže bylo řízení zastaveno před prvním jednáním bez ohledu na to, zda se tak stalo pro zpětvzetí žaloby žalobcem, popř. v důsledku zastavení řízení pro nedostatek podmínek řízení, řídí se povinnost soudu vrátit poplatek § 10 odst. 3, to znamená, že se vrací poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč. Soud vrátí zaplacený poplatek pouze byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Na situaci, kdy již v době podání žaloby je žalovaný nezpůsobilý být účastníkem řízení, zákon nepamatuje. Byť by byly úvahy zákonodárce jiné, musí soudy vycházet z paragrafového znění zákona. V daném případě dle názoru odvolacího soudu z paragrafového znění zákona o soudních poplatcích nevyplývá povinnost soudu vrátit žalobci zaplacený soudní poplatek, pakliže bude prokázáno, že osoba žalovaná nebyla způsobilá být účastníkem řízení již v době podání žaloby. Z tohoto prostého důvodu také žalobci nemůže být zaplacený soudní poplatek vrácen a žalobce nemůže ani pociťovat nerovné postavení stran, když byl pouze jedinou stranou ve sporu, navíc přístup k soudu mu odepřen nebyl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 26. září 2012 JUDr. Vladimíra Pospíšilová, v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Jana Pálková