Doručení soudního rozhodnutí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb náhradním způsobem v době, kdy měl povinný zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, není účinné. Je-li takové rozhodnutí opatřené doložkou právní moci použito oprávněným jako podkladové pro exekuční řízení, pak jde o rozhodnutí nesplňující předpoklady formální vykonatelnosti.

20 Co 522/2011 - 38 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zrůsta a soudců JUDr. Miroslavy Follové a JUDr. Jiřího Handlara ve věci exekuce oprávněného Statutární město Brno - Magistrát města Brna, identifikační číslo 44992785, Dominikánské nám. 1, 601 29 Brno, proti povinnému Ing. R.L., nar. XXXXX, pro 3.200,- Kč s přísl., o odvolání povinného proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22.6.2011, č.j. 110 EXE 1778/2011-12, t a k t o : I. Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že návrh, aby soud nařídil na majetek povinného exekuci podle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.8.2010, č.j. 232 C 225/2009-26, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.200,-Kč s úrokem z prodlení z částky 1.600,- Kč ve výši 9,5 % ročně od 14.4.2007 do 24.5.2007, z částky 3.200,- Kč ve výši 9,5 % ročně za dobu od 25.5.2007 do 30.6.2007, 9,75 % ročně za dobu od 1.7.2007 do 31.12.2007, 10,5% ročně za dobu od 1.1.2008 do 30.6.2008, 10,75 % ročně za dobu od 1.7.2008 do 31.12.2008, 9,25 % ročně za dobu od 1.1.2009 do 30.6.2009, 8,5% ročně za dobu od 1.7.2009 do 31.12.2009, 8 % ročně za dobu od 1.1.2010 do 30.6.2010, 7,75% ročně za dobu od 1.7.2010 do 9.8.2010 a za dobu od 10.8.2010 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. II. Povinnému se náhrada nákladů exekučního řízení vůči oprávněnému nepřiznává. III. Oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Karlu Urbanovi, Exekutorský úřad Brno - město, Minská 54, 616 00 Brno, náhradu nákladů exekuce ve výši 7.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Usnesením soudu I. stupně byla nařízena exekuce na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.8.2010, č.j. 232 C 225/2009-26, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.200,- Kč s úrokem z prodlení z částky 1.600,- Kč ve výši 9,5 % ročně od 14.4.2007 do 24.5.2007, z částky 3.200,- Kč ve výši 9,5 % ročně za dobu od 25.5.2007 do 30.6.2007, 9,75 % ročně za dobu od 1.7.2007 do 31.12.2007, 10,5% ročně za dobu od 1.1.2008 do 30.6.2008, 10,75 % ročně za dobu od 1.7.2008 do 31.12.2008, 9,25 % ročně za dobu od 1.1.2009 do 30.6.2009, 8,5% ročně za dobu od 1.7.2009 do 31.12.2009, 8 % ročně za dobu od 1.1.2010 do 30.6.2010, 7,75% ročně za dobu od 1.7.2010 do 9.8.2010 a za dobu od 10.8.2010 do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Provedením exekuce byl pověřen JUDr. Karel Urban, Exekutorský úřad Brno - město, Minská 54, 616 00 Brno. Povinnému bylo uloženo uhradit oprávněnému a exekutorovi náklady exekuce, jejichž výše bude vyčíslena samostatným rozhodnutím, s tím, že nařízení se vztahuje i na tyto náklady. Proti tomuto usnesení podal povinný odvolání. Namítl, že mu rozsudek nebyl doručen do jeho datové schránky a nemůže tedy být pravomocný. Povinný má zřízenu datovou schránku jako podnikající fyzická osoba, vzhledem k tomu, že pohledávka žalovaného vznikla z dopravních přestupků, které byly spáchány při provozu automobilu, jež má povinný registrován jako podnikatel, měly mu být v soudním řízení doručovány písemnosti do jeho datové schránky. Povinný dále namítl, že žalovaná pohledávka je promlčena podle § 106 obč. zák. Závěrem povinný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Pokud subjekt zavázaný k nějakému plnění vykonatelným rozhodnutím soudů, rozhodčím nálezem, vykonatelným notářským či exekutorským zápisem nebo správním rozhodnutím (§ 40 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu) nesplní nebo nerespektuje povinnost uloženou mu takovým rozhodnutím, může se subjekt z tohoto rozhodnutí oprávněný domáhat exekuce. Exekuční řízení probíhá podle zákona č. 120/2001 Sb. K návrhu oprávněného soud exekuci nařídí a pověří jejím provedením v návrhu navrhovaného exekutora, jsou-li splněny podmínky uvedené v ustanovení § 35 a násl. exekučního řádu. Zejména je nutné, aby byl návrh na nařízení exekuce podložen pravomocným a vykonatelným exekučním titulem, exekuce se domáhal subjekt k tomu oprávněný proti subjektu povinnému z vykonávaného exekučního titulu a titulu odpovídala výše přísudku, která je navrhována k exekuci. Soud nerozhoduje, jakým způsobem bude exekuce provedena. O způsobu provedení rozhoduje exekutor exekučním příkazem, který však nespadá pod přezkumnou pravomoc soudu (§ 47 exekučního řádu). Proti usnesení, kterým byla nařízena exekuce, je přípustné odvolání, v němž lze namítat jen skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce (objektivní přípustnost). Mezi tyto skutečnosti patří zejména existence podmínek, za nichž může soud jednat, resp. rozhodnout (§ 103 o.s.ř. a § 45 odst. 1 exekučního řádu), dále zda návrh na nařízení exekuce obsahuje všechny potřebné náležitosti (§ 205 odst. 1 o.s.ř., § 52 odst. 1 a § 44 odst. 7 exekučního řádu), zda se opírá o existenci vykonatelného exekučního titulu podle ustanovení § 40 odst. 1 exekučního řádu, zda je dána věcná legitimace oprávněného a povinného, zda je exekuce navrhována v rozsahu uspokojení pohledávky oprávněného, příp. zda nedošlo k zániku vymáhaného práva formou prekluze a zda osoba, která má být pověřena provedením exekuce, je soudním exekutorem. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání povinného proti usnesení soudu I. stupně bylo podáno včas a osobou oprávněnou k podání odvolání (subjektivní přípustnost). Odvolání bylo shledáno i objektivně přípustným, neboť v něm bylo namítnuto, že exekuční titul není vykonatelný, neboť nebyl povinnému doručen. Odvolací soud proto přezkoumal usnesení soudu I. stupně i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Z obsahu spisu soudu I. stupně odvolací soud zjistil, že v projednávané věci je exekučním titulem rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 9.8.2010, č.j. 232 C 225/2009-26, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 3.200,-Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1.600,-Kč od 14.4.2007 do 24.5.2007 a z částky 3.200,-Kč od 25.5.2007 do zaplacení. Odvolací soud se předně zabýval otázkou, zda je exekuční titul vykonatelný. Vykonatelnost rozhodnutí je rozlišována ve dvojí rovině, a to formální a materiální. V rovině formální jde o znak, který se spojuje s určením, kdy nastávají v právních vztazích účastníků řízení účinky příslušného rozhodnutí, tj. kdy subjekt, jemuž je rozhodnutím ukládána povinnost, je povinen tuto povinnost splnit. Určení vykonatelnosti je založeno právním předpisem, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Vykonatelnost rozhodnutí je zásadně vázána na řádné doručení rozhodnutí povinnému. Při zkoumání, zda k výkonu navržené rozhodnutí bylo povinnému doručeno, vychází soud ze skutečností vyplývajících z obsahu spisu, v němž bylo vykonávané rozhodnutí vydáno. Splnění podmínky řádného doručení titulu je nutné posuzovat podle předpisů, na jejichž základě byl vydán. Podle § 45 odst. 1 o.s.ř., písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu. Podle § 45 odst. 2 o.s.ř. nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Podle § 45 odst. 3 o.s.ř. není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím a) doručujícího orgánu, nebo b) účastníka řízení či jeho zástupce. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, platí, že umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně sp.zn. 232 C 225/2009 odvolací soud zjistil, že předmětem tohoto řízení byl nárok oprávněného na zaplacení částky 3.200,- Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů spojených s odtahem vozidla Audi, RZ 2B4 9779, které bylo dne 29.3.2007 a dne 9.5.2007 odtaženo Městskou policií Brno, neboť tvořilo překážku silničního provozu. Rozsudek soudu byl vydán dne 9.8.2010 a povinnému byl doručován poštou na adresu Brno, Slunečná 4. Vzhledem k tomu, že povinný na uvedené adrese nebyl zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. Povinný si písemnost nevyzvedl, a protože mu ji nebylo možno vhodit do schránky, byla písemnost vrácena soudu, který o tom vyvěsil sdělení na úřední desce soudu. Z vyjádření Ministerstva vnitra ČR ze dne 27.4.2012 odvolací soud zjistil, že povinný má jako podnikající fyzická osoba, IČ: 18772625, zřízenu datovou schránku od 2.8.2010, tato datová schránka byla zpřístupněna dne 7.8.2010. Z technického průkazu č. BF 625811 odvolací soud dále zjistil, že u vozidla Audi, RZ 2B4 9779, byl od 26.7.2004 registrován jako provozovatel povinný vystupující jako podnikatel pod IČ: 18772625. Z uvedeného plyne, že v řízení u Městského soudu v Brně, sp.zn. 232 C 225/2009, byl povinný žalován jako provozovatel vozidla, toto vozidlo povinný provozoval jako podnikatel. Od 7.8.2010 má povinný jako podnikající fyzická osoba zpřístupněnu datovou schránku. Rozsudek ze dne 9.8.2010 měl být podle § 45 odst. 2 o.s.ř. a § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. doručen do datové schránky povinného, takovým způsobem však v daném případě postupováno nebylo, rozsudek tedy povinnému nebyl doručen způsobem uvedeným v citovaných ustanoveních a není tedy vykonatelný. Odvolací soud z důvodu formální nevykonatelnosti rozhodnutí, aniž se zabýval dalšími skutečnostmi rozhodnými pro nařízení exekuce, napadené rozhodnutí soudu I. stupně změnil (§ 220 o.s.ř.) tak, že návrh oprávněného na nařízení exekuce zamítl. Vzhledem k tomu, že návrh oprávněného na nařízení exekuce byl zamítnut, je třeba, pokud jde o náhradu nákladů řízení, postupovat podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. Povinný byl v řízení před soudy obou stupňů úspěšný, z obsahu spisu však vyplývá, že mu náklady řízení nevznikly, odvolací soud proto rozhodl tak, že povinnému náhradu nákladů exekučního řízení vůči oprávněnému nepřiznal. Oprávněný je povinen nahradit náklady exekuce, které vznikly v řízení soudnímu exekutorovi, protože nebyl v konečném důsledku úspěšný, kdy podal návrh na nařízení exekuce podle exekučního titulu, který není vykonatelný (§ 146 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu). Vzhledem k tomu, že soudnímu exekutorovi vznikly v souvislosti s naříze-ním exekuce v této věci a výkonem exekutorské činnosti náklady, přiznal mu odvolací soud podle ustanovení § 11 odst. 2 vyhl. 330/2001 Sb. odměnu ve výši 3.000,- Kč a podle ustanovení § 13 odst. 1 téže vyhlášky paušální hotové výdaje ve výši 3.500,- Kč. Poněvadž je exekutor plátcem DPH, zvyšuje se částka o 20% daň z přidané hodnoty ve výši 1.300,- Kč, celkové náklady exekuce tedy činí 7.800,- Kč. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 21. května 2012 JUDr. Jiří Zrůst předseda senátu