22 Ad 27/2012-30   ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: A. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne             27. 4. 2012, č.j. …………………………,     t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci:     Rozhodnutím žalované ze dne 20. 2. 2012, č.j. ……………….. byla zamítnuta žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a s přihlédnutím k čl. 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, neboť podle posudku OSSZ Vsetín ze dne 23. 1. 2012 není invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 15 %.   Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které byly doručeny žalované dne              2. 3. 2012.   Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2012 č.j. …………………. byly zamítnuty námitky žalobce a rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2012 bylo potvrzeno.     II. Shrnutí žalobních bodů:     Žalobce v žalobě ze dne 11. 6. 2012 doručené krajskému soudu v Brně dne 3. 6. 2012 žádal o přezkoumání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že na Slovensku mu byl přiznán ode dne 4. 2. 2012 invalidní důchod, pracovní neschopnost mu zanikla dnem 3. 8. 2012, žádal o přiznání a doplatek důchodu od uvedeného data. V tomto období měl již podanou žádost o invalidní důchod.     III. Shrnutí relevantních skutečností zjištěných ze správního spisu a z přezkumného soudního řízení:     Dne 9. 5. 2011 podal žalobce u Sociálnej poisťovny, pobočka Topolčany žádost o dávku sociálního pojištění, posouzen byl lékařem Sociálnej poisťovny, pobočka Topolčany dne 2. 11. 2011 se závěrem, že není invalidní podle § 71 odst. 1 zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistění, protože pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, neboť nemá pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o víc jako 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou. Z důvodu podání opravného prostředku ve věci neuznání invalidity vedené u Krajského soudu v Trenčíně č. 15 Sd/38/2012-26 byl vypracován posudek lékařem Sociálné poisťovny v Trenčíně dne 15. 5. 2002 s posudkovým závěrem, že žalobce je invalidní dle § 71 odst. 1 zákona č. 461/2003 Z.z. o sociálním pojištění, neboť pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o víc jako 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou.   Přípisem žalované ze dne 3. 1. 2012 byla vyzvána OSSZ Vsetín k rozhodnutí o určení stupně invalidity žadatele, který naposledy byl zaměstnán v ČR v organizaci ALPINE Bau CZ, s.r.o. Valašské Meziříčí. Ve spise je založen záznam o jednání posouzení zdravotního stavu žalobce lékařem OSSZ Vsetín ze dne 20. 1. 2012 a posudek o invaliditě ze dne                  23. 1. 2012, dle kterého za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla považována chondropatie disků C/6, C/7 s lehkým funkčním postižením se zařazením pod kapitolu XIII., oddíl e), položka 1b, vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 15 %, takže nebyl uznán invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Uvedený posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2012.   Žalobce podal dne 29. 2. 2012 námitky proti uvedenému rozhodnutí. Žalovaná v návaznosti na ust. § 5 písm. j), § 8 odst. 9, § 88 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění přezkoumala rozhodnutí žalované v plném rozsahu, za tím účelem nechala vypracovat posudek lékařkou ČSSZ – LPS, pracoviště Zlín pro námitkové řízení, který byl zpracován dne 20. 4. 2012. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritériích stanovených v právních předpisech, byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významné pro posudkový závěr. Lékařka konstatovala po prostudování veškeré podkladové dokumentace, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu. Zdravotní stav je stabilizovaný, žalobce je na potíže adaptovaný. Vyšetření nevykazují posudkově významnou progresi ve zdravotním stavu. Posouzení proběhlo v nepřítomnosti žalobce, neboť pozvánka byla potvrzena ošetřujícím lékařem, který uvedl, že posuzovaný není schopen se dostavit k jednání ze zdravotních důvodů. Učiněný posudkový závěr zněl, že zdravotní postižení spadá do kapitoly XIII.,           oddíl E), položka 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Jedná se o lehké funkční omezení. Pro progresi nálezu na kyčelním kloubu byla hodnocena horní hranice možného rozmezí. Nebylo možno prokázat těžší stupeň postižení. Na základě uvedeného posudku vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 27. 4. 2012, jímž byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2012 potvrzeno.   V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 31. 8. 2012. Posudková komise za účasti odborné lékařky – neuroložky, hodnotila zdravotní stav žalobce na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci. Žalobce byl dopisem informován o projednání bez osobní účasti z dostatečné dokumentace, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Byly posudkově vyhodnoceny lékařské zprávy, které jsou v obsahu posudku, bylo prokázáno, že žalobce se léčí pro bolesti krční a bederní páteře na podkladě degenerativních změn se spoluúčastí osteoporózy nejasné etiologie. V anamnéze je stav po kompresivní fraktuře těla L4 stabilního typu bez dislokace. V objektivním nálezu je měnlivá porucha dynamiky hrudního a bederního úseku, intermitentně zcela lehká radikulární symptomatologie kořene S1 oboustranně, která se projevuje snížením reflexů. Hybnost v kyčelních kloubech je přiměřená. Jedná se o lehké funkční postižení více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Nálezy přiložené k námitkovému řízení a žalobě potvrdily uvedené zdravotní postižení. Neobsahovaly nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E), položka 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 %. Horní hranice byla zvolena s ohledem na ostatní onemocnění a předchozí vykonávané výdělečné činnosti. Pro zvýšení ve smyslu § 3 odst. 1 nebo 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění nebyly shledány jiné závažnější důvody. Posudková komise konstatovala, že zdravotní stav byl posouzen objektivně s dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Posudkový závěr zněl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění.   IV. Právní názor Krajského soudu v Brně:   Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce v žalobě žádal přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované, blíže však žalobu nespecifikoval, odvolal se toliko na přiznání invalidního důchodu ode dne 4. 2. 2012 na území Slovenské republiky. Žalovaná vzhledem k tomu, že posuzovaný byl naposledy zaměstnán v ČR v organizaci ALPINE Bau CZ, s.r.o. Valašské Meziříčí, zkoumala, zda jsou u jmenovaného splněny podmínky podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění s přihlédnutím k čl. 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, za tím účelem si vyžádala posudek OSSZ Vsetín ze dne 23. 1. 2012, dle kterého však nebyl uznán invalidní. Rovněž i v námitkovém řízení lékařka ČSSZ – LPS se sídlem ve Zlíně neshledala u žalobce podmínky byť se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav přiznání invalidity, naopak konstatovala, že ze zdravotní dokumentace nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu, stav je stabilizovaný a posuzovaný je na potíže adaptovaný. V obou případech bylo zdravotní postižení zařazeno pod kapitolu XIII., oddíl E, položka 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena ve výši 20 %. V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně dne 31. 8. 2012, z kterého vyplývá, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Byť žalobce připojil k námitkovému řízení další lékařské nálezy, taktéž i k žalobě, tyto posudkově vyhodnoceny neobsahovaly žádné nové skutečnosti významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Na základě shora uvedeného posudková komise dospěla k závěru shodnému s posouzením zdravotního stavu lékařem OSSZ Vsetín taktéž i ČSSZ – LPS, pracoviště Zlín. Vzhledem k tomu, že soud neshledal ve vypracovaném posudku nejasnosti či jakékoliv nedostatky, ztotožnil se se skutkovým a posudkovým závěrem posudku učiněným, podle něhož žalobce nesplňuje k datu vydání napadeného rozhodnutí podmínky invalidity podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, neboť nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Soud proto podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 20. září 2012 JUDr. Eva Lukotová, v.r.  samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová