Číslo jednací: 22Ad 69/2011 - 39 U S N E S E N Í : Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce J. S., r.č. …………, bytem ……………. , proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2011, č.j. ……..    t a k t o : I.  Řízení o žalobě ze dne 18. 11. 2011   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í : Žalobou ze dne 18. 11. 2011 podanou u Krajského soudu v Brně dne 6. 12. 2011  prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení,  se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 20. 9. 2011, č.j. …………, kterým bylo změněno rozhodnutí  České správy sociálního zabezpečení č.j. ………… ze dne 21. 4. 2011 tak, že podle § 56 odst. 1 písm. d)              a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se od 8. 12. 2010 zvyšuje výše invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 6.957,- Kč měsíčně. Zvláštní příspěvek k důchodu podle zák. č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního odboje za vznik                     a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, činí 2.676,- Kč měsíčně, celkem náleží 9.633,- Kč měsíčně. Dále podle nařízení vlády č. 281/2010 Sb. se od ledna 2011 zvyšuje procentní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na 4.974,- Kč měsíčně, základní výměra invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na 2.230,- Kč měsíčně, celkem náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 7.204,- Kč měsíčně. Zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., činí 2.676,- Kč měsíčně, celkem náleží 9.880,- Kč měsíčně. Lékař OSSZ Uherské Hradiště podle posudku ze dne 30.3.2011 dospěl k závěru, že žalobce již není podle ust. § 39 odst. 2 invalidní pro invaliditu prvního stupně, ale je invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění je od 24.1.12011 invalidním pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %. V námitkách proti tomuto rozhodnutí žalobce namítal, že chůze je pro něj velice bolestivá a obtížná, že jej MUDr. Š.  stále nechce připustit k vyšetření na MIR, případně na operaci, ale nadále jej léčí prášky a injekcemi.    V žalobě žalobce namítal, že od 7. 7. 2010 jezdí - navštěvuje lékaře a doplácí na úraz zaviněný cizí osobou a domnívá se, že úrazy zaviněné cizí osobou - zdravotní postižení by se mělo posuzovat třetím stupněm invalidity.    Podle posudku PK MPSV v Brně ze dne 26.3.2011 žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí 20.9.2011 invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a)  zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. a nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 dost. 2 písm. b) nebo c) zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., protože šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Posudková komise na základě podkladové a zdravotní dokumentace a v nich založených lékařských nálezů až do doby svého zasedání (poslední z března 2011) dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k 20.9.2011 bylo postižení nervů na dolních končetinách. Pokles  pracovní schopnosti hodnotila dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle kapitoly VI., položka 9b)  ve výši 40 %.    Žalobce sdělil podáním učiněným ústně do protokolu u jednání Krajského soudu v Brně konaném dne 12.4.2012, že žalobu ze dne 18.11.2011, doplněnou podáním, které bylo soudu doručeno dne 17.1.2012, bere zpět a navrhuje zastavení řízení.   Žalobce může vzít svoji žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl. Soud řízení usnesením zastaví, vzal-li žalobce svoji žalobu zpět (§ 37 odst. 4 a § 47 písm. a) s.ř.s.).    Vzhledem k tomu, že o projevu vůle žalobce, jímž byla žaloba vzata zpět, nejsou pochybnosti, a soud je jím vázán,  bylo usnesením řízení zastaveno.                  O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno (§ 60 odst. 3 s.ř.s.).     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 12. dubna 2012                                                            JUDr. Eva Lukotková                                                                                                              samosoudkyně