Přiložení byť jen jediné listiny k návrhu na odklad exekuce, kterou povinná dokládá tvrzení v návrhu uplatněná, neumožňuje rozhodnout o odmítnutí návrhu podle § 54 odst. 1 ex.ř. Uvedený závěr platí tím spíše, pokud exekutor v odůvodnění usnesení o odmítnutí návrhu hodnotil obsah připojené listiny z hlediska toho, zda je způsobilá prokázat v návrhu uplatněná tvrzení.

26 Co 362/2012 U S N E S E N Í Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloše Pelikána a soudců JUDr. Marie Mičkalové a JUDr. Aleše Juřičky ve věci exekuce oprávněné Bohemia Faktoring, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo 27242617, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem, se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, proti povinné E.R., narozené XXXXX, bytem v XXXXX, pro 58.285,- Kč s příslušenstvím, o odvolání povinné proti usnesení soudního exekutora Exekutorského úřadu Šumperk Mgr. Marcela Kubise ze dne 27.4.2012, č.j. 139 EX 22054/11-022, t a k t o : Usnesení soudního exekutora se mění tak, že návrh povinné na odklad provedení exekuce ze dne 20.4.2012 se neodmítá. O d ů v o d n ě n í : Usnesením soudního exekutora Exekutorského úřadu Šumperk Mgr. Marcela Kubise ze dne 27.4.2012, č.j. 139 EX 22054/11-022, byl odmítnut návrh povinné na odklad provedení exekuce doručený soudnímu exekutorovi dne 24.4.2012, a to pro nedostatek předložených důkazů k tvrzeným skutečnostem. Usnesení bylo odůvodněno odkazem na Okresním soudem Brno – venkov dne 20.1.2002 pod č.j. 22 EXE 2379/2011-13 vydané usnesení o nařízení exekuce, návrh povinné na odklad jejího provedení ze dne 20.4.2012. Soudní exekutor odkázal na ustanovení § 54 odst. 1, větu druhou a třetí zákona č. 120/2001 Sb. a konstatoval, že povinná ke svému návrhu nedoložila jediný důkaz k prokázání svých tvrzení, vyjma čestného prohlášení o tom, že nevlastní žádný movitý či nemovitý majetek – zejména doklady o výši jejích příjmů, ohledně tvrzeného nástupu do zaměstnání – zlepšení finanční situace její rodiny. Návrh na odklad provedení exekuce tedy byl odmítnut. Usnesení napadla svým odvoláním povinná. Z tohoto vyplývá její nesouhlas s odmítavým usnesením soudního exekutora. Odkázala na skutečnosti jí v návrhu na odklad provedení exekuce již dříve uvedené. Navrhla, aby bylo rozhodnuto tak, že návrhu na odklad provedení exekuce bude vyhověno. Odvolání povinné, podané ve lhůtě, která jí k učinění tohoto úkonu náležela, mělo ve vztahu k usnesení soudního exekutora, celé jeho výrokové části, suspenzivní a devolutivní účinky (§ 206, § 212 o.s.ř., § 55c odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na jeho základě byla přezkoumána věcná správnost napadeného usnesení, správnost postupu soudního exekutora, který jeho vydání předcházel. Jak bylo konstatováno v usnesení soudního exekutora, poté, co bylo rozhodnuto o nařízení exekuce na majetek povinné, tato se svým podáním ze dne 20.4.2012 domáhala odkladu provedení exekuce. Odkázala na současné nepříznivé majetkové poměry své rodiny s tím, že po uplynutí doby šesti měsíců, po kterou má být provedení exekuce odloženo, bude schopna dlužnou částku uhradit, když k 1.5.2012 nastoupí do zaměstnání, stejně jako její manžel. K tomuto návrhu přiložila doklad ze dne 20.4.2012 označený jako čestné prohlášení (opatřený jejím podpisem). Se závěry soudního exekutora pověřeného provedením exekuce lze souhlasit v tom smyslu, že byl-li povinnou podán návrh na odklad provedení exekuce, bylo především zapotřebí posoudit, zda jsou dány podmínky pro postup podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se návrh na odklad provedení exekuce podává u pověřeného exekutora. Návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení v něm obsažených, exekutor odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze o návrhu věcně rozhodnout. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dány tehdy, kdy o něm nelze věcně rozhodnout, a to pro jeho neúplnost, nesrozumitelnost či neurčitost. Podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dále dány tehdy, kdy návrh nelze považovat za neúplný, neurčitý či nesrozumitelný v tom smyslu, že o něm nelze věcně rozhodnout a zároveň na základě tvrzení v něm uvedených by bylo možno uvažovat o podmínkách pro jeho vyhovění. K návrhu však nejsou připojeny listiny k prokázání v něm obsažených tvrzení a tato okolnost brání posouzení důvodnosti podaného návrhu – věcnému rozhodnutí o něm. Pokud jde o situaci zmíněnou jako poslední v pořadí, citované zákonné ustanovení zřejmě nelze vykládat jinak, než tak, že podmínky pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce jsou dány pouze tehdy, kdy k návrhu není přiložena žádná listina k prokázání tvrzení, o něž je opírán. Je-li přiložena byť i jediná listina, je dána potřeba hodnotit její obsah – posoudit otázku, zda prokazuje tvrzení, o která je návrh opírán. Takto již je hodnocena důvodnost podaného návrhu, je „věcně“ posuzována. Z uvedeného vyplývá, že podmínky pro postup dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tedy pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce, nemohou být dány tehdy, kdy návrh obsahuje všechny náležitosti, nelze jej považovat za nesrozumitelný či neurčitý, na základě tvrzení v něm by bylo možno uvažovat o odkladu provedení exekuce a k tomuto je zároveň připojena byť i jediná listina, kterou mají být prokázána tvrzení v něm uvedená. Právě tato procesní situace pak byla dána v době vydání odvoláním napadeného usnesení soudního exekutora. Na základě tvrzení uvedených v návrhu povinné na odklad provedení exekuce ze dne 20.4.2012 by bylo možno uvažovat o podmínkách pro postup podle ustanovení § 266 odst. 1 o.s.ř., tedy o odložení provedení exekuce ve smyslu podaného návrhu a k tomuto zároveň byla přiložena listina označena jako čestné prohlášení ze dne 20.4.2012, opatřená podpisem povinné. Jak vyplývá z výše uvedeného, za daného stavu je dána potřeba posoudit, zda k návrhu připojená listina tvrzení v něm uvedená, která mají zakládat podmínky pro odklad provedení exekuce ve smyslu ustanovení § 266 odst. 1 o.s.ř., § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), prokazuje. Tato okolnost bránila v postupu podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu odmítnutí podaného návrhu. Pokud soudní exekutor, jak vyplývá z odůvodnění jeho usnesení, vycházel z obsahu k návrhu přiložené listiny, konstatoval, zda, respektive která tvrzení v návrhu uvedená je, respektive není způsobilá prokázat, takto již hodnotil důvodnost podaného návrhu na základě k němu přiloženého listinného důkazu, tedy činil úkony směřující k věcnému rozhodnutí o něm. Právě nemožnost učinění těchto úkonů je předpokladem postupu podle ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. Nelze tak než uzavřít, že již ze samotného obsahu odůvodnění usnesení soudního exekutora vyplývá, že podmínky pro odmítnutí návrhu ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebyly dány. V daném případě bylo zapotřebí, aby soudní exekutor sám posoudil důvodnost podaného návrhu na nařízení exekuce, tomuto případně vyhověl. V případě učinění závěru, že podmínky pro jeho vyhovění dány nejsou, věc předložil exekučnímu soudu (§ 54 odst. 3, 7 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Nesdílí-li odvolací soud závěr soudního exekutora o podmínkách pro odmítnutí návrhu na odklad provedení exekuce ve smyslu ustanovení § 54 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, usnesení soudního exekutora změnil tak, že povinnou podaný návrh se neodmítá (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., § 55c odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění zákona č. 286/2009 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Miloš Pelikán, v.r. Radka Prchalová předseda senátu