Ustanovení § 114a odst. 1 o.s.ř. ukládá soudu povinnost připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Otázkou, zda je vylíčení skutkových tvrzení dostatečné (úplné), je tedy soud povinen zabývat se již ve fázi přípravy jednání a k doplnění chybějících skutkových tvrzení žalobce vyzvat postupem podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Pokud soud odstraňování nedostatku vylíčení rozhodujících skutečností k jednotlivým žalobou uplatněným nárokům ponechá až na jednání s úmyslem využít institut ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., jde o vadu řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

27Co 392/2011-69 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Stanislavy Krejčí a soudců Mgr. Marcely Vítkové a Mgr. Zory Komancové ve věci žalobce Matco, s.r.o., sídlem Praha 1 - Malá Strana, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikačníí číslo 26425033, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, PSČ 602 00, proti žalovanému P.M., nar. XXXXX, trvalý pobyt na adrese XXXXX, o 110.945,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17.8.2011, č.j. 7C 363/2009-50, a proti doplňujícímu rozsudku ze dne 13.9.2011, č.j. 7C 363/2009-53, takto: Rozsudek soudu prvního stupně ze dne 17.8.2011, č.j. 7C 363/2009-50, a doplňující rozsudek ze dne 13.9.2011, č.j. 7C 363/2009-53, se zrušují a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozsudkem ve spojení s doplňujícím rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 108.180,- Kč spolu s úroky z prodlení z této částky ve výši 0,1 % denně od 14.4.2006 do zaplacení a dále částky 6.596,- Kč (725,- Kč poplatky; 2.040,- Kč smluvní pokuta; 3.831,- Kč kapitalizované úroky z prodlení). Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž při jednání dospěl k závěru, že žaloba neobsahuje popis základních skutkových okolností, které jsou nezbytné pro rozhodnutí, zda žalobce skutečně má vůči žalovanému pohledávku ve výši v jaké tvrdí. Dodal, že žalobce neuvedl kdy, co a v jaké výši žalovaný na úvěr zaplatil a jaká část z těchto částek byla použita na úhradu jistiny, jaká na úhradu smluvního úroku z úvěru, dále neuvedl, s jakou splátkou se žalovaný dostal do prodlení, data ani intervaly jednotlivých splátek úvěru. Zdůraznil, že chybějící žalobní tvrzení nelze nahrazovat odkazem na předložené důkazy, neboť není možné, aby soud sám z předložených důkazů vyvozoval závěry o tom, co má těmito důkazy být prokazováno. Žalobcem předložené důkazy mají především prokazovat jeho tvrzení (břemeno tvrzení a břemeno důkazní). Uzavřel, že za unesení břemene tvrzení nelze považovat tvrzení pouze několika rozhodných skutečností s tím, že chybějící jsou nahrazována odkazem na listinné důkazy či opomíjena vůbec. Z provedeného dokazování žalobcem předloženou kopií smlouvy o úvěru pak dle soudu nelze mít za prokázané základní skutkové tvrzení žalobce, že mezi žalovaným a společností GE Capital Multiservis, a.s., byla dne 5.8.2005 uzavřena smlouva o úvěru, když předložený důkaz se týká smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností GE Money Multiservis, a.s. dne 2.8.2005. Žalobu tedy zamítl jak pro neunesení břemene tvrzení, tak i pro neunesení břemene důkazního. Proti rozsudku i proti doplňujícímu rozsudku podal odvolání žalobce. Uvedl, že nesouhlasí s právním posouzením věci a závěry soudu prvního stupně, když rozhodující skutečnosti dle jeho názoru v žalobě uvedeny byly. V žalobě bylo jednoznačně uvedeno, že žalovaný čerpal úvěr poskytnutý ve výši 75.000,- Kč dne 5.8.2005. Úvěr měl splatit ve 48 splátkách po 2.549,- Kč, přičemž k datu zesplatnění, resp. odstoupení od smlouvy (13.4.2006) činila pohledávka 114.776,- Kč. Dodal, že v žalobě byl uveden i rozpad na jednotlivé položky a částky jednotlivých položek k tomuto datu. Pokud z předloženého důkazu (smlouvy o úvěru) vyplývá datum uzavření 2.8.2005, pak je zřejmé, že žalobce zaměnil pojem „uzavření smlouvy“ s pojmem „účinnost smlouvy“, když samotná smlouva sice byla uzavřena již 2.8.2005, ale účinnosti nabyla až vyplacením částky úvěru dne 5.8.2005. Vyslovil přesvědčení, že měl být soudem poučen a vyzván k objasnění nejasností či doplnění skutkových tvrzení již v rámci přípravy jednání dle § 114 a násl. o.s.ř. Poukazoval na zásadu předvídatelnosti soudního rozhodnutí, kdy za předvídatelné lze považovat takové rozhodnutí, jemuž předchází předvídatelný postup a na skutečnost, že v daném případě bylo nejdříve rozhodnuto platebním rozkazem. Pokud tedy následně shledal soud nějaké nedostatky žaloby, bylo jeho povinností žalobce v rámci přípravy jednání konkrétně poučit a vyzvat k odstranění zřejmých rozporů. Namítal, že soudu předložil dostatek důkazů o tom, že žalovanému poskytl částku 75.000,- Kč, přitom žalovaný zaplatil pouze tři splátky po 2.549,- Kč a za takového stavu věci mohl soud žalobou uplatněný nárok žalobce posoudit přinejmenším jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, což však neučinil, přitom z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že z dalších předložených důkazů (mimo smlouvy o úvěru) žádné závěry nečinil. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popř. aby je změnil tak, že žalobě vyhoví. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), že směřuje proti rozhodnutím, proti nimž je přípustné (§§ 201 a 202 o.s.ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o.s.ř. přezkoumal napadená rozhodnutí a řízení jim předcházející bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. d) o.s.ř.], a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné, neboť odvoláním napadená rozhodnutí vykazují vady, jež mají za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava [§ 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř.]. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 3.9.2008 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 108.180,- Kč (72.371,- Kč jistina, 35.809,- Kč úroky) spolu s 0,1% úroky z prodlení z této částky denně od 14.4.2006 do zaplacení a dále částky 6.596,- Kč (725,- Kč poplatky, 3.831,- Kč úroky z prodlení, 2.040,- Kč smluvní pokuta) jakožto nároků vyplývajících ze Smlouvy o úvěru, kterou se společností „GE Capital Multiservis, a.s., (nyní GE Money Multiservis, a.s.), IČ 49241150“ (mezi uvozovkami je přesná citace dle žaloby – pozn. odvolacího soudu) uzavřel žalovaný dne 5.8.2005. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 75.000,- Kč, který byl povinen uhradit v 48 splátkách po 2.549,- Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků. Účastníci si sjednali úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu ve výši 20 % z dlužné splátky, minimálně 100,- Kč. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, předchůdce žalobce proto využil svého práva a pohledávku ke dni 13.4.2006 zesplatnil a žalovaného vyzval k okamžité úhradě. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka včetně příslušenství postoupena ke dni 29.7.2008 na žalobce. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který byl však pro nedoručitelnost žalovanému zrušen. Na to soud nařídil k projednání věci jednání na 17.8.2011. Žalobce svoji neúčast na jednání řádně a včas omluvil, žalovaný se k jednání nedostavil. Věc byla projednána v nepřítomnosti účastníků řízení, přičemž ihned po zahájení jednání je v protokolu soudem konstatováno, že žaloba neobsahuje všechny rozhodné skutečnosti. V daném případě odvolací soud nesouhlasí s postupem soudu prvního stupně a s jeho závěry, jež vedly k zamítnutí žaloby. Odvolací soud je toho názoru, že žaloba tak, jak byla podána, je projednatelná, tudíž nebylo namístě vyzývat žalobce k její opravě či doplnění dle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř., nicméně je nutno dát za pravdu soudu prvního stupně, že ohledně některých uplatněných nároků (zejména poplatky, kapitalizované úroky z prodlení a smluvní pokuta) postrádala dostatečná skutková tvrzení. Toto zjištění však mohl a měl soud učinit již v rámci přípravy jednání (§ 114 odst. 1 o.s.ř.), tj. před nařízením jednání ve věci samé, a žalobce postupem dle ustanovení § 101 odst. 2 písm. a) o.s.ř. vyzvat k jejich doplnění. Ustanovení § 114a odst. 1 o.s.ř. totiž ukládá soudu povinnost připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Pokud by tedy soud prvního stupně ve věci řádně postupoval, musel by již po přečtení žaloby v rámci přípravy jednání zjistit, že schází dostatečná skutková tvrzení k některým nárokům žalobce a měl jej postupem podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vyzvat k jejich doplnění tak, aby bylo možno věc nařídit a rozhodnout při jediném jednání, neboť i při účasti žalobce na nařízeném jednání (jestliže předtím nebyly výše nastíněným postupem odstraněny nedostatky skutkových tvrzení) by nemuselo dojít ke splnění požadavku zakotveném v ustanovení § 114a odst. 1 o.s.ř. a je velice pravděpodobné, že by žalobce požádal o odročení jednání za účelem doplnění chybějících skutkových tvrzení. Z obsahu soudního spisu je však patrno, že soud odstraňování nedostatku vylíčení rozhodujících skutečností k jednotlivým žalobou uplatněným nárokům ponechal až na jednání s úmyslem využít institut ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Takový postup je však postupem vadným, neboť tato ustanovení mají své uplatnění až za situace, kdy v průběhu jednání vyjde najevo, myšleno ale v tom smyslu, že se vyskytne další právně významná skutková okolnost, o níž dosud soud (a často ani účastníci) neuvažoval, a je nezbytné, aby znal tvrzení účastníků o této skutečnosti (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 827). Úplným vylíčením skutkových okolností je tedy soud povinen zabývat se již ve fázi přípravy jednání. V posuzovaném případě však ze strany soudu prvního stupně nařízení jednání v zásadě žádná příprava nepředcházela. Věc, v níž uplatněné nároky z úvěrové smlouvy vycházejí ze situace, že dlužník své povinnosti plní jen zčásti, s prodlením a posléze je neplní vůbec, jak vyplývá z žalobních tvrzení žalobce, nelze dle názoru odvolací soudu považovat za skutkově jednoduchou. Výše vytčeným postupem tak soud prvního stupně zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, odvolací soud proto napadený rozsudek i rozsudek doplňující dle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.]. Pro úplnost odvolací soud dále dodává, že z formulace protokolu o jednání konaného dne 17.8.2011 nelze dovodit, že soud prvního stupně při něm prováděl dokazování listinami přiloženými k žalobě, jak následně uvádí v odůvodnění svého rozsudku, neboť „konstatování seznamu důkazů“ nelze považovat za provedení důkazu listinou ve smyslu ustanovení § 129 odst. 1 o.s.ř. V dalším řízení soud prvního stupně vyzve žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně výpočtu jednotlivých žalobou uplatněných částek, jak shora uvedeno. Pro pořádek odvolací soud uvádí, že nedostatek skutkových tvrzení obecně nelze nahradit listinami označenými k důkazu, neboť soud není povinen chybějící skutková tvrzení dovozovat původ z předložených důkazů. Pokud má mít vylíčení rozhodujících skutečností zprostředkovaně původ v odkazu na listinu, jež je coby důkazní materiál připojena k žalobě, jedná se o výjimku ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba, a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně (R 38/2009, nověji usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.5.2012, sp.zn. 29Cdo 2268/2011). Po projednání věci a provedení listinných důkazů soud nároky žalobce opětovně posoudí a ve věci znovu rozhodne. Součástí jeho rozhodnutí bude i nové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení včetně nákladů tohoto odvolacího řízení. Poučení:Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. V Brně dne 10.9.2012 Za správnost vyhotovení: JUDr. Stanislava Krejčí, v. r. Martina Válková předsedkyně senátu