29 Ca 203/2009-43       ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Jedličkové a soudců JUDr. Evy Lukotkové a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: V. P., , zast. JUDr. Alešem Lisko, advokátem AK Lisko a Vala, se sídlem Dolní Česká 345/32, Znojmo, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního úřádu, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82  Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,     t a k t o :     I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 10. 8. 2009, č.j. JMK 86202/2009, sp. zn. S-JMK 86202/2009 OÚPSŘ,   s e   z a m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í:     Rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 10. 8. 2009, č.j. JMK 86202/2009, sp. zn. S-JMK 86202/2009 OÚPSŘ bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hrušovany nad Jevišovkou, stavebního odboru ze dne 28. 4. 2009, č.j. 2823/2009 STU1, sp. zn. DoSP 06/08 (dále jen „správní orgán I. stupně“) zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.   Rozhodnutím Městského úřadu Hrušovany nad Jevišovkou, stavebním odborem ze dne       28. 4. 2009, č.j. 2823/2009 STU1, sp. zn. DoSP 06/08 byla žalobci dodatečně povolena nedokončená stavba „novostavba rodinného domu a přípojky IS“, Hrušovany nad Jeviškovkou, ..... ulice na pozemku parc. č. ........... a ......... v katastrálním územím Hrušovany nad Jevišovkou (dále jen „stavba“).   V žalobních bodech argumentoval žalobce, že je vlastníkem nemovitosti – pozemku a rodinného domu sousedící s pozemkem, na kterém probíhá novostavba rodinného domu, jehož se celé předcházející řízení správních orgánů týká. Dne 18. 3. 2008 se konalo jednání na předmětném staveništi, o němž byl sepsán protokol. Při jednání vznesl žalobce námitku, že trvá na původní výstavbě, jak byla před výbuchem plynu a nesouhlasí s prodloužením rodinného domu dle dokumentace, protože tak dojde k zastínění a snížení proslunění žalobcovy kuchyně. Stavba však byla dodatečně prvostupňovým stavebním úřadem povolena v rozsahu, kdy část stavby přesahuje výhledově zídku nemovitosti žalobce a brání tak prosvětlení dvora a obytných místností do něj situovaných. Žalovaný se s uvedenou námitkou vypořádal tak, že hodnota proslunění místnosti ve dvorní části rodinného domu souseda (žalobce) splňuje požadavky normových hodnot. S tímto konstatováním však nesouhlasí. V současnosti již část novostavby, která přesahuje výhledově zídku nemovitosti žalobce a brání tak prosvětlení dvora žalobce a obytných místností do něj situovaných dosahuje značné výšky a žalobce se domnívá, že zpracované „posouzení proslunění“ nereflektuje současnou situaci, když na současnou výstavbu bude položena ještě sedlová střecha. Tímto dojde ke značnému snížení prosvětlení dvora a místností do něj situovaných včetně kuchyně. Žalobce se proto domníval, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávných skutkových zjištěních a jako takové je nezákonné. Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou, stavební odbor (dále jen „stavební úřad“ nebo „správní orgán I. stupně“) neprovedl ohledání staveniště a neučinil tak ani žalovaný při rozhodování o odvolání žalobce. Navrhl proto, aby soud jmenoval znalce, který zpracuje znalecký posudek zabývající se prosvětlením dvora a kuchyně žalobce, na základě kterého bude patrné, zda-li je prosvětlení žalobcovy kuchyně dostatečné a v zákonem požadovaných limitech.   S ohledem na výše uvedené byl proto zkrácen na svých právech, neboť žalovaný nesprávně posoudil skutkový a právní stav celého řízení, rozhodnutí považoval za nezákonné. Navrhl proto napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Zároveň v souladu s § 73 odst. 2 s.ř.s. navrhl, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek.   V návaznosti na doručení žaloby zaujal žalovaný právní stanovisko ve vyjádření ze dne 22. 3. 2010, ve kterém nejprve popsal genezi celého případu. Uvedl, že se jednalo o dodatečné povolení novostavby rodinného domu o zastavěné ploše 119,12 m2 a výšce 5,4 m od upraveného terénu. Navržená novostavba rodinného domu je umístěna na pozemku p. č. .........k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou v proluce, tj. v dočasně nezastavěném prostoru ve stávající souvislé zástavbě rodinných domů. Původní stavba rodinného domu byla po havárii plynu odstraněna. Předmětná novostavba rodinného domu je oproti původní stavbě rodinného domu rozšířena do dvorní části o část kuchyňského koutu v ploše 4,2 x 2,5 m. Výškově novostavba rodinného domu je řešena stejně jako původní objekt, tj. objekt se sedlovou střechou s výškou hřebene 5,4 m od upraveného terénu. Z fotodokumentace založené ve spise je zřejmé, že sousední zástavba na pozemku p. č. ........ k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou (ve vlastnictví žalobce) z jedné strany a na pozemku p. č. ......... a ........... k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou z druhé strany, je o jedno podlaží vyšší než navržená novostavba rodinného domu 597 k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou. Při posouzení možného zastínění sousední obytné místnosti ve stávající dvorní zástavbě rodinného domu ve vlastnictví žalobce, vycházel žalovaný ze studie proslunění založené ve spise zpracované Ing. Dagmar Donaťákovou, Bellova 24, Brno, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby a na základě uvedeného dospěl žalovaný k závěru, že hodnota proslunění ve dvorní části sousedního rodinného domu ve vlastnictví žalobce splňuje požadavky normových hodnot, a proto lze předmětnou stavbu rodinného domu na pozemku p. č. ............ k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou dodatečně povolit. K žalobcově námitce, že stavební úřad neprovedl ohledání staveniště a neučinil tak ani žalovaný, v odvolacím řízení uvedl, že ze spisového materiálu je zřejmé, že poslední kontrolní prohlídka stavby byla provedena dne 10. 11. 2008 na místě stavby, a to právě na základě podnětu žalobce. Z kontrolní prohlídky stavby byl vyhotoven protokol, který je spolu s pořízenou fotodokumentací stavby založen ve spise stavebního úřadu. V odvolacím řízení žalovaný nepovažoval za nutné provést ohledání staveniště, neboť předložený spisový materiál stavebního úřadu poskytoval dostatek důkazů pro posouzení odvolacích námitek žalobce. S odkazem na výše uvedené navrhl, aby žaloba jako nedůvodná byla zamítnuta.   Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12. 2. 2010 č.j. 29 Ca 203/2009-32 nepřiznal soud odkladný účinek žalobě ze dne 26. 10. 2009 směřující proti napadenému rozhodnutí žalovaného.   Ze správního spisu vyplývá, že na základě žádosti o dodatečné stavební povolení podané Š. S. dne 15. 1. 2008, vydal stavební úřad dne 27. 6. 2008 rozhodnutí č.j. Výst. 461/2008 STU1, DoSP 06/08, jímž dodatečně povolil nedokončenou stavbu novostavby rodinného domu a přípojky IS Hrušovany nad Jevišovkou, na pozemku p. č. ........., ............., k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou. Rozhodnutí napadl žalobce (vlastník sousedního pozemku) odvoláním dne 8. 7. 2008, o němž žalovaný rozhodl dne 29. 9. 2008, č.j. JMK 101187/2008, sp. zn. S-JMK 101187/2208/OÚPSŘ, a to tak, že napadené rozhodnutí stavebního úřadu se ruší a věc vrací správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. V daném případě žalovaný konstatoval, že „projektová dokumentace stavby nebyla zpracována podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění, chybí zejména výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci. Stavebník nepředložil ke své žádosti doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu přípojek na pozemcích p. č. ........... a .......... k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou. Dále bylo zjištěno, že předložená projektová dokumentace stavby rodinného domu neřeší umístění odstavného a parkovacího stání, „požárně bezpečnostní řešení stavby“ zpracované autorizovaným technikem pro pozemní stavby, není zpracované oprávněnou osobou k tomuto oboru. K námitce žalobce týkající se zastínění obytných místností jeho rodinného domu navrhovanou stavbou vyzval žalovaný stavebníka, aby svou „žádost doplnil o zpracovanou studii o slunění a zastínění“. Ze spisového materiálu není zřejmé, zda stavební úřad na základě vznesené námitky zastínění dostatečně zjišťoval, zda kuchyně odvolatele (tj. žalobce) je obytnou místností ve smyslu technické normy ČSN 734301 či nikoliv. V daném případě měl tedy stavební úřad posoudit zastínění i dalších obytných místností odvolatele, umístěných ve dvoře rodinného domu nejenom namítané kuchyně. Výzvou ze dne 10. 11. 2008 byl stavebník Š. S. vyzván, aby nejpozději do 31. 12. 2008 žádost o dodatečné povolení stavby doplnil údaji a podklady, které byly ve výzvě taxativně uvedeny. Výzvou ze dne 11. 11. 2008 byl pak vyzván k bezodkladnému zastavení stavebních prací na zmiňovaném objektu. Lhůta k doplnění podkladů k řízení o dodatečném povolení stavby pak byla výzvou ze dne 14. 1. 2009 prodloužena do                    31. 3. 2009.   Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 28. 4. 2009 č.j. 2823/2009 STU1, sp. zn. DoSP 06/08 bylo vydáno stavební povolení, jímž byla dodatečně povolena nedokončená předmětná stavba. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání dne 13. 5. 2009. Žalovaný ve věci rozhodl dne 10. 8. 2009, rozhodnutí je předmětem přezkumného soudního řízení.   Soud ve věci rozhodl za splnění zákonných podmínek ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání.   Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání rozhodnutí, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, odst. 2 s.ř.s.). Mezi účastníky řízení není sporné a z obsahu správního spisu vyplývá, že v dané věci zahájil stavebník předmětnou stavbu bez stavebního povolení a že v rámci řízení o odstranění stavby podal žádost o její dodatečné povolení. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu sice rozsudku ze dne          8. 2. 2007 č.j. 1 As 46/2006-75, www.nssoud.cz „dodatečné stavební povolení může být vydáno jen při splnění podmínek daných stavebním zákonem a příslušným prováděcím předpisem, tj. pouze v případě, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby, resp. o dodatečné povolení změny stavby, a předloží k ní podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Rozhodnutí, kterým se dodatečně stavba nebo její změna povoluje, musí mít obsahově stejné náležitosti jako stavební povolení. Nelze připustit výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, respektive její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li totiž norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel o stavební povolení postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákona nerespektoval (argumentům a minori ad maius).“   Účelem řízení konaného na základě § 129 stavebního zákona je uvedení právního a skutečného stavu do souladu, a to buď prostřednictvím nařízení odstranění nepovolené stavby, nebo vydáním dodatečného povolení stavby. Nepovolenou stavbu nelze „zlegalizovat“ pouhým uplynutím času. Vyhnout se nařízení odstranění takové stavby, je možné pouze za předpokladu, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby, které bude vydáno jedině v případě splnění dvou podmínek prokazovaných výlučně stavebníkem, a sice, že stavba je v souladu s veřejným zájmem a současně, že stavebník podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Není-li splněna jedna z těchto podmínek, není již třeba zkoumat prokázání druhé. Je v dispozici stavebníka (vlastníka nepovolené stavby), zda podá žádost o dodatečné povolení stavby či nikoliv. Nesplní-li zákonem vymezené předpoklady pro vydání dodatečného povolení, nařídí stavební úřad odstranění této stavby, a to nezávisle na tom, zda je svou povahou bezpečná, vhodná, je dlouhodobě užívána, apod. (k tomu srovnej rozhodnutí NSS ze dne 8. 11. 2007, č.j. 6 As 67/2006-79, www.nsssoud.cz). Je proto nepopiratelně v zájmu vlastníka dané stavby, aby vyvinul aktivitu k tomu, aby zvrátil její hrozící odstranění, a naopak, aby stavební úřad nepovolenou stavbu dodatečně povolil.   Ze správního spisu vyplynuly následující skutečnosti: stavebník Š. S. podal žádost o dodatečné stavební povolení dne 15. 1. 2008. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 6. 2008 č.j. Výst. 461/2008 STU1, DoSP 06/08, byla dodatečně povolená nedokončená stavba, novostavba rodinného domu na pozemku p. č. st. ..........., ............, k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou. Dne 8. 7. 2008 podal žalobce, tj. vlastník sousedního pozemku, odvolání. Rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne 29. 9. 2008, č.j. JMK-101187/2008, sp. zn. S-JMK 101187/2008/OÚPSŘ bylo rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 27. 6. 2008 zrušeno a věc vrácena prvostupňovému správnímu orgánu k novému projednání. V návaznosti na vyslovený právní názor byl stavebník výzvou ze dne 10. 11. 2008 vyzván k doplnění žádosti o vydání dodatečného povolení dalšími údaji a podklady, sice projektovou dokumentací zpracovanou dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, pokud bude realizována stavba přípojek IS, předložit doklad o právu provést stavbu na příslušném pozemku, řešení odstavného a parkovacího stání, doklad o měření radonového indexu, požární bezpečnostní řešení stavby zpracované autorizovanou osobou a předložení zpracovaného diagramu zastínění podle ČSN 734301 – obytné budovy. Stavebník předložil studii „posouzení proslunění“ zpracovanou Ing. Dagmar Donaťákovou, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. Studie se zabývala účelem posouzení proslunění z hlediska proslunění obytné místnosti rodinného domu Drnholecká p. č. ........ na p. č. .......... v Hrušovanech nad Jevišovkou. Pro zpracování tohoto posouzení byla poskytnuta projektová dokumentace novostavby rodinného domu na p. č. 597 v Hrušovanech nad Jevišovkou vypracovaná pro stavební řízení, kopie části projektové dokumentace ke stavebnímu řízení stávajícího rodinného domu na p. č. 608 zpracovaná v r. 1974 a nedílnou součástí pro vlastní zpracování ověření denního osvětlení bylo zaměření objednavatelem správy, Ing. Martinem Hladkým, výškových a polohových údajů obou parcel a nemovitosti v rozsahu vstřícnosti majitelů obou nemovitostí. Bylo konstatováno, že původní rodinný domek byl na p.č. ........... dle informace objednavatele po havárii zbořen. Výškově je novostavba řešena stejně jako objekt rodinného domu původní, tj. hřeben sedlové střechy + 5,4 m od úrovně podlahy v prvním NP, která je 270 mm nad terénem dvorní části p.č. ............. Půdorysně je oproti původnímu stavu, novostavba rodinného domu rozšířena do dvorní části parcely o část kuchyňského koutu v ploše 4,2 x 2,5 m. Na základě metodiky hodnocení proslunění místnosti stávajícího rodinného domu .............., na p. č. ............ po realizaci novostavby rodinného domu na p. č. ...........s výškou hřebene 5,40 od úrovně 1NP je graficky doloženo pro původní a novou situaci v příloze 1 a 2. Ze závěru citované studie proslunění vyplývá, že hodnota proslunění posuzovaného bodu 1 (místnost ve dvorní části rodinného domu žalobce) prokazatelně nesplňuje požadavek normy ČSN 734301 – obytné budovy, čl. 4.3.2., a to jak při původním stavu rodinného domu před jeho odstraněním, kdy stín vytvářela uliční část samotného rodinného domu ve vlastnictví žalobce a následně svou výškou stínily stávající rodinné domy na pozemcích p. č. .......... a ......... k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou, tak i po realizaci předmětné novostavby rodinného domu na pozemku p. č. ............ k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou, kdy situace zastínění zůstává beze změny. Uvedený závěr byl zdůvodněn tím, že sousední stávající objekty rodinného domu na p. č. .......... a pozemku p. č. ............. k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou jsou o jedno podlaží vyšší než plánovaná novostavba rodinného domu v proluce na pozemku p. č. .............. k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou, které jsou ve vlastnictví žalobce. Dle této skutečnosti je právně i legislativně možné novostavbu na pozemku p. č. ............ řešit v této výškové úrovni. Dále ze studie vyplývá, že charakter řadové zástavby naplňuje podstatu závazného stanoviska podle normy ČSN 734301 čl. 4.3.4. při umisťování obytné budovy do území je nutno prověřit dodržení uvedených podmínek podle 4.3.1. a 4.3.2. také u obytných místností stávajících budov. V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky (oslunění) dodržet, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popřípadě formou nástaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysní rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov, popř. jestliže v souladu s podmínkami podle 4.3.3.   S ohledem na výše popsaný skutkový stav věci soud uzavírá, že nelze přisvědčit námitce žalobce, že prodloužením rodinného domu dle dokumentace dojde k zastínění a snížení proslunění žalobcovy kuchyně, položením ještě sedlové střechy pak k zabránění prosvětlení dvora žalobce a obytných místností. Ze všech údajů založených ve správním spise tak vyplývá jednoznačný a ucelený závěr o tom, že hodnota proslunění ve dvorní části sousedního rodinného domu ve vlastnictví žalobce splňuje požadavky normových hodnot, tj. vyhlášky č. 137/1998 Sb. o obecných, technických požadavcích na výstavbu, ČSN 734301 – obytné budovy včetně změny Z1/2005; čl. 4.3. a příloha A – diagram zastínění, ČSN 730580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, 2007. Žalobce se tedy mýlí v tom, že žalovaný i stavební úřad v řízení špatně posoudily zjišťovaný skutkový stav. Spisový materiál jednoznačně dokládá, že předmětnou stavbu rodinného domu na pozemku p. č. ............. k. ú. Hrušovany nad Jevišovkou bylo možno dodatečně povolit.   Z uvedených důvodů neshledal soud relevantnost provedení žalobcem navrhovaného důkazu sice vypracování znaleckého posudku „zabývajícím se prosvětlením dvora a kuchyně žalobce, na základě kterého bude patrné, zdali je prosvětlení žalobcovy kuchyně dostatečné a v zákonem požadovaných limitech“; neboť tato problematika byla přesvědčivě zodpovězena citovanou studií proslunění, navíc k vlastní analýze, metodice hodnocení a vyhodnocení, provedené na základě citované studie žalobce připomínky nevznesl.   Stejně tak soud neshledal opodstatněnost žalobcovy námitky, že správní orgán I. stupně neprovedl ohledání staveniště a neučinil tak ani žalovaný v odvolacím řízení, neboť ze spisového materiálu stavebního úřadu je zřejmé, že poslední kontrolní prohlídka stavby byla provedena dne 10. 11. 2008 na místě stavby, na základě podnětu žalobce, ve kterém uvedl, že na hranici s jeho zdí (pozemek) se staví objekt, ke kterému nedal souhlas a který mu svou výškou a polohou stíní jeho dům (kuchyň a obývací pokoj). Při místním šetření bylo zjištěno, že na pozemku p.č. st. ........... byla provedena výstavba zděné konstrukce do výšky cca 2,5 m. Stěna stavby byla provedena na hranici pozemku p.č. st. .......... a svou výškou přesahovala o cca 1,0 m výšku zděného oplocení na pozemku žalobce. Z kontrolní prohlídky stavby dne                10. 11. 2008 byl vyhotoven protokol včetně fotodokumentace stavby, oba podklady jsou založeny ve správním spise. Soud proto přisvědčil argumentaci žalovaného, že nepovažoval za nutné provést ohledání staveniště, neboť předložený spisový materiál stavebního úřadu poskytoval dostatek důkazů pro posouzení odvolacích námitek žalobce.   Z uvedeného plyne, že přezkoumávané správní rozhodnutí žalovaného poskytuje dostatečnou oporu pro právní závěr, že netrpí vadou chybného posouzení právní otázky. Z výše uvedených důvodů soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou  zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřednické činnosti nevznikly, proto soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.       V Brně dne 24. února 2012        JUDr. Jana Jedličková, v.r.  předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová