Odůvodnění
30A 130/2010 - 39
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce společnosti Moravia Shop Invest s.r.o., se sídlem v Praze, Václavské náměstí 66, zast. JUDr. Vladimírem Papežem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Náměstí Přemysla Otakara II. 32, proti žalovanému Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení, se sídlem v Brně, Malinovského nám. 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.10.2010, č.j. MMB/0377310/2010
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Vymezení věci
[1] Úřad městské části města Brna, Brno – Královo Pole, odbor územního a stavebního řízení, vydal dne 30.8.2010 pod č.j. 09/1561/US/Klič usnesení, kterým zastavil řízení ve věci nařízení odstranění stavby nazvané – Změna stavby rodinného domu H. 14 na pozemku p.č. 738 v k.ú. Královo Pole v rozsahu – stavební úpravy 1.PP, 1.NP, 2.NP půdní vestavba podkroví a přístavba dvorní části objektu, včetně rozvodů ZTI, elektroinstalace, plynoinstalace a ústřední vytápění a přeložku vodovodní a plynovodní přípojky na pozemku p.č. 750 v k.ú. Královo Pole, Brno, provedené v rozporu se stavebním povolením zdejšího stavebního úřadu č.j. OÚSŘ:04/15434/US/2419/Klič ze dne 4.5.2005 a rozhodnutím o povolení změny stavby před dokončením sp. zn.: 06/8785/US/1187 ze dne 11.9.2006; stavebníci předmětné stavby byli pan M. H. a paní M. H. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že stavební úřad stavebníkům dodatečně povolil předmětnou změnu stavby. Napadené rozhodnutí žalovaného zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí o zastavení řízení a toto zároveň potvrdilo.
II.
Stručné shrnutí argumentů obsažených v napadeném rozhodnutí žalovaného
[2] Prvostupňový správní orgán postupoval v souladu s ust. § 129 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném pro projednávanou věc – dále jen „stavební zákon“, neboť došlo k dodatečnému povolení změny stavby rodinného domu a podle ust. § 129 odst. 3 věta poslední stavebního zákona bylo nutno řízení o odstranění stavby zastavit.
III.
Žalobní argumentace
[3] Žalobce namítal, že povolená a umístěná stavba zasahuje na pozemek ve vlastnictví žalobce, tato skutečnost byla namítána v průběhu správního řízení. Podle ust. § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona nemůže být stavba umístěna na pozemku, ke kterému nesvědčí stavebníkovi vlastnictví či jiné věcné právo. Jestliže se zahajuje řízení podle ust. § 129 stavebního zákona, je stavebníkovi uložena povinnost, aby prokázal všechny rozhodné skutečnosti o tom, že stavba může být povolena. Stavebník má povinnost předložit podklady ve stejném rozsahu, jako v případě žádosti ke stavebnímu povolení. Příslušný správní orgán je povinen provést komplexní hodnocení, zda lze stavbu dodatečně povolit a umístit. Žalobcem vznesená námitka, že stavba zasahuje na jeho pozemek je tudíž oprávněná. V případě kontrolní prohlídky konané dne 1.9.2010 příslušný orgán nezkoumal a nehodnotil námitku žalobce. Bylo na správním úřadu, aby zjistil žalobcem tvrzené skutečnosti, neboť právě stavební úřad je povinen kontrolovat dodržování rozhodnutí nebo jiných opatření stavebního úřadu, týkající se stavby nebo pozemku. Stavební úřad v rámci řízení o dodatečném povolení stavby neprovedl ohledání na místě samém a odkázal na dříve provedenou kontrolní prohlídku, při které se ovšem dopustil popsané vady. Tím byla způsobena neodstranitelná vada, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé.
IV.
Stanovisko žalovaného
[4] Žalovaný zdůraznil, že předmětem přezkoumávaného rozhodnutí je pouze přezkum postupu stavebního úřadu při zastavení správního řízení o odstranění stavby z důvodu daných v ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona, tedy z důvodu existence pravomocného rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby. Argumentace žaloby je nepřípadná, neboť ta je směřována proti postupu správních orgánů v jiném správním řízení, kterým bylo řízení o dodatečném povolení stavby. Žaloba neobsahuje jediný žalobní bod, který by se alespoň okrajově týkal námitek proti zákonem danému procesnímu postupu stavebního úřadu, který neměl jinou možnost, než v souladu s dikcí stavebního zákona správní řízení o odstranění stavby zastavit, neboť ho zákon k tomuto postupu přímo zavazuje. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost.
V.
Stručný obsah nařízeného jednání před soudem
[5] V průběhu nařízeného jednání setrvali účastníci řízení na svých dosavadních shora vylíčených stanoviscích.
VI.
Právní hodnocení soudu
[6] Předmětem přezkumu zákonnosti je prvostupňové správní rozhodnutí o zastavení řízení ve věci nařízení odstranění stavby provedené v rozporu se stavebním povolením a rozhodnutím o povolení změny stavby před dokončením a navazující odvolací rozhodnutí žalovaného. Z obsahu připojeného správního spisu vyplývá, že prvostupňový správní orgán oznámil dne 14.9.2009 zahájení řízení o odstranění předmětné stavby, neboť tato byla prováděna v rozporu se stavebním povolením stavebního úřadu ze dne 4.5.2005, č.j. OÚSŘ 04/15434/US/2419/Klič a rozhodnutím o povolení změny stavby před dokončením sp. zn. 06/8785/US/1187 ze dne 11.9.2006 (jedná se o oznámení č.j. 09/1561/US/Klič). Dne 23.11.2009 podali stavebníci žádost o dodatečné povolení změny stavby, řízení ve věci nařízení odstranění změny předmětné stavby bylo přerušeno rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 29.12.2009, č.j. 09/1561/US/Klič. Stavební úřad následně rozhodnutím ze dne 3.5.2010, č.j. 09/14015/US/1989/Klič dodatečně povolil změnu předmětné stavby, spočívající ve stavebních úpravách, při kterých byla provedena změna výplní otvorů v jižní fasádě, kdy ve 2. a 3. NP byla dvoukřídlá francouzská okna nahrazena jednokřídlými francouzskými okny včetně jednoho neotvíravého okenního křídla s parapetem a v 1. NP bylo jedno dvoukřídlé okno nahrazeno jednokřídlým francouzským oknem; rozhodnutí nabylo právní moci dne 6.8.2010.
[7] Podle ust. § 129 odst. 3 stavebního zákona u stavby prováděné či provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného tímto zákonem nebo v rozporu s ním stavební úřad zahájí řízení o jejím odstranění. Pokud půjde o stavbu uvedenou v odst. 2, stavebník nebo vlastník požádá o její dodatečné povolení a předloží podklady ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti; v tomto řízení postupuje podle §§ 111-115. Bude-li stavba dodatečně povolena, řízení o odstranění stavby zastaví.
[8] Prvostupňový správní orgán, poté co zjistil, že předmětná stavba byla dodatečně povolena pravomocným rozhodnutím zcela v souladu s dikcí ust. § 129 odst. 3 věta třetí stavebního zákona, řízení o odstranění stavby zastavil. Podle citovaného ustanovení stavebního zákona za daného skutkového stavu neměl stavební úřad ani jinou možnost, než uvedené řízení zastavit. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zcela správně zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí, neboť jak bylo shora vysvětleno, postup prvostupňového správního orgánu byl zcela souladný s dikcí ust. § 129 odst. 3 věta třetí stavebního zákona. S ohledem na zjištěný skutkový stav a relevantní právní úpravu nemohou obstát žalobní body, týkající se tvrzení o umístění stavby na pozemku ve vlastnictví žalobce s poukazem na údajné porušení povinnosti správního orgánu zkoumat v předmětném řízení uvedenou námitku v rámci kontrolní prohlídky, případně při ohledání na místě samém. Vznesené žalobní námitky by mohly být relevantní v řízení o dodatečném povolení stavby. V projednávaném řízení nedošlo ani k porušení žalobcem namítanému ust. § 85 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, neboť toto ustanovení upravuje účastníky územního řízení, přičemž v projednávaném řízení se jedná o řízení vedené postupem podle ust. § 129 stavebního zákona. S ohledem na výše uvedené Krajský soud v Brně žalobu jako nedůvodnou postupem podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
VII.
Náklady řízení
[9] O nákladech řízení bylo rozhodnut ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl žalobce neúspěšný a právo na náhradu nákladů řízení by proto bylo možno přiznat žalovanému. Jelikož však nebylo zjištěno, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Brně dne 16.4.2012
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky