30 A 36/2010-202   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y         Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce: Bc. Ing. L. V., zastoupeného Mgr. Radkem Jamborem, advokátem se sídlem Telečská 1720/7, Jihlava, proti žalovanému Krajskému úřadu kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,   t a k t o : I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne 20. 11. 2003, č.j. KUJI 17711/2003 EO  se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í   I. Vymezení věci   [1] Městský úřad v Polné vydal dne 20. 8. 2003 platební výměr č.j. 4057/2003-51, č. 0057/2003, jímž žalobci vyměřil místní poplatek v částce 330,- Kč za provoz systému, shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu za rok 2003 podle § 10b a § 11 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2003 (dále jen „zákon o místních poplatcích“). Odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutím žalovaného č.j. KUJI 17711/2003 EO ze dne 20. 11. 2003 zamítnuto. Proti rozhodnutí žalovaného si podal žalobce žalobu, která byla podaná k poštovní přepravě dne 27. 11. 2006 a doručená Krajskému soudu v Brně dne 28. 11. 2006. Krajský soud v Brně usnesením č.j. 30 Ca 226/2006-35 ze dne 23. 9. 2008 žalobu z důvodu opožděnosti odmítl. Rozsudkem Nevyššího správního soudu v Brně č.j. 5 Afs 32/2009-105 ze dne 31. 5. 2010 bylo usnesení Krajského soudu zrušeno, neboť krajský soud se dostatečně nezabýval tvrzením žalobce, že se v době doručování napadeného rozhodnutí v místě doručení, tj. na adrese Č. B., P. O. II. 22 nezdržoval. Má-li být postaveno na jisto, zda fikce doručení nastala, je třeba, aby krajský soud stěžovatele vyzval, nechť v souladu s negativní důkazní teorií tvrdí a prokáže, kde se konkrétně v době doručování tj. od 4. 12. 2003 do 19. 12. 2003 zdržoval. Dále Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí vytkl krajskému soudu, že při posouzení otázky, zda žaloba proti předmětnému rozhodnutí žalovaného byla podána včas či nikoliv, použil ustanovení nesprávného na věc nedopadajícího procesního předpisu, a to správního řádu, ač měl otázku doručování posuzovat dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“).      II. Stručné shrnutí argumentů obsažených v napadeném rozhodnutí   [2] Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se podává, že povinnost platit poplatek za komunální odpad má fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt. Tuto povinnost pak mají všechny fyzické osoby bez ohledu na množství vyprodukovaného odpadu. Obecně závazná vyhláška města Polná, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále též „vyhláška“) je vydána v souladu se zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích a z výše uvedeného je nesporné, že žalobce je poplatníkem dle této vyhlášky. Co se týče možnosti osvobození od poplatkové povinnosti, je v plné pravomoci obce. Osvobození však musí být obsahem obecně závazné vyhlášky. V čl. 4 vyhlášky jsou uvedeny jednotlivé druhy osvobození. Pobírání sociální podpory neosvobozuje žalobce z povinnosti platit poplatek.      III. Žalobní argumentace   [3] Žalovaný ve své žalobě uvedl, že rozhodnutí žalovaného obdržel na základě své písemné žádosti o jeho zaslání až dne 19. 10. 2006. Žalovaný o jeho odvolání rozhodl již dne 20. 11. 2003. Rozhodnutí bylo odesláno na adresu N. H. 1087 v P., kde žalobce od 21. 12. 2002 nebydlí. Zásilka byla poté doručena dne 4. 12. 2003 na adresu nám. P. O. II. č. 22 v Č. B. Rozhodnutí nebylo převzato a patnáctým dnem ode dne doručení, tedy 19. 12. 2003 považoval správní orgán zásilku za doručenou. Takový postup považuje žalobce za nepřípustný. Zásilka se nemůže považovat za doručenou, neboť v době doručení adresát v místě doručení nebydlel, nezdržoval se na uvedené adrese a zásilka mu nebyla oznámena. K řádnému uložení zásilky tak dojít nemohlo. Naopak žalobce trvá na tom, že převzal rozhodnutí o odvolání až dne 19. 10. 2006, lhůta k podání žaloby ke správnímu soudu tak zůstala zachována.    [4] Žalobce žádá zrušení rozhodnutí žalovaného a současně i zrušení platebního výměru Městského úřadu v Polné. V odůvodnění rozhodnutí se žalovaný vůbec nezabýval tím, že poplatník v r. 2003 v místě trvalého bydliště nebydlel a fyzicky se v místě nezdržuje již od 21. 12. 2002. Jeho pobyt byl Městských úřadem v Polné zrušen se zpětnou platností a přesunut na ohlašovnu městského úřadu na adrese H. n. 39, P. V r. 2003 se tedy nepodílel na hromadění žádného odpadu, a proto se domnívá, že by měl být od této povinnosti osvobozen. Odvolatel postrádá řádné odůvodnění rozhodnutí správního orgánu, zejména z jakého důvodu má zaplatit za r. 2003 komunální odpad. Situace by byla jiná a to bez námitek poplatníka, kdyby měl žalobce v r. 2003 trvalé bydliště N. H. 1087 v P. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit osvobození od placení poplatku. V případě žalobce by ho měla obec od poplatku z důvodu fyzické nepřítomnost a pobírání sociální podpory od odboru sociálního a zdravotního v Polné osvobodit. Dle názoru žalobce by povinnost platit poplatek za odvoz komunálního odpadu neměla platit pro občana s trvalým pobytem v obci, který nemá v místě nemovitost a je hlášen na ohlašovně. Na tento případ obec reagovala zakotvením osvobození za r. 2004 a 2005. To ale platí analogicky i pro r. 2003.         [5] Jelikož žalobci nebyl umožněn přístup do bytu N. H. 1087 v P., zřídil si na poště v P. dne 4. 11. 2002 P. O. BOX X pro zasílání písemností s ukončením schránky dne 12. 6. 2003. Od té doby neměl adresu pro doručování, kam by bylo možné mu zasílat písemnosti. Na adresu nám. P. O. II. Č. 22 mu bylo možné zasílat písemnosti až od 19. 3. 2004, kdy měl zřízenou „odnášku“ s ukládáním na poště bez předchozího oznámení došlé písemnosti. Nájemní smlouva s penzionem na adrese nám. P. O. II. Č. 22 byla uzavřena dne 10. 9. 2004. Pronajímatel ukončil tento nájem dopisem ze dne 7. 12. 2005, a to ke dni 31. 1. 2006. Na výzvu soudu ze dne 28. 3. 2011, aby žalobce v souladu s negativní důkazní teorií tvrdil a prokázal, kde se konkrétně v době doručování žalobou napadeného rozhodnutí (tj. od 4. 12. 2003 do 19. 12. 2003) zdržoval, žalobce uvedl, že v inkriminovanou dobu od 4. 12. 2003 do 19. 12. 2003 se v Českých Budějovicích nenacházel. V Českých Budějovicích adresát nebydlel, ale pouze zde studoval na univerzitě, kdy v měsíci prosinci 2003 probíhala jeho výuka dne 12. 12. 2003 na K. č. 8 v Č. B. Od listopadu 2003 bylo možné žalobci doručovat korespondenci na adresu N. B. 1404/6, D. V., kde přespával. Toto své tvrzení dokládá písemnostmi ze dne 13. 11. 2003 a dne 18. 11. 2003 od VZP Jihlava, které byly na tuto adresu doručovány. Mimo výše uvedené skutečnosti žalobce odjel po přednášce na fakultě dne 29. 11. 2003 na vánoční svátky k bratrovi do Ú. u Č. H., okr. B., neboť se mu výrazným způsobem zhoršil zdravotní stav. Do Českých Budějovic se vrátil až na přednášku 10. 1. 2004. Následně žalobce písemností ze dne 2. 5. 2011 doplnil, že se mu téměř po 8 letech podařilo obstarat smlouvu o pronájmu bytového zařízení, kterou zasílá k důkazu, dle které byt majitele M. R. na adrese N. B. 6, D. V., užíval od 4. 8. 2003. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 2007.    IV. Stanovisko žalovaného   [6] Žalobce nezaplatil za rok 2003 místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, a proto mu správce poplatku Městský úřad Polná vyměřil dlužnou částku platebním výměrem. Povinnost platit poplatek mají všechny fyzické osoby bez ohledu na množství vyprodukovaného odpadu. Žalobce byl v době 2003 přihlášen k trvalému pobytu v Polné, a proto byl v roce 2003 dle vyhlášky poplatníkem, přestože se v místě trvalého bydliště nezdržoval. Žalovaný rozhodnutí o odvolání proti platebnímu výměru zasílal na adresu poplatníka uvedenou v odvolání.  Zásilka se vrátila zpět s odůvodněním, že adresát se odstěhoval bez udání adresy. Žalovaný získal od sociálního odboru Městského úřadu v Polné náhradní adresu, na které žalobce přebíral sociální dávky. Na náhradní adresu P. O. II. 22, Č. B. byl žalobci zaslán dříve nedoručený platební výměr. Zásilka byla na poště v Českých Budějovicích uložena od 4. 12. do 19. 12. 2003. Protože si adresát zásilku v úložní době nevyzvedl, byla vrácena zpět odesílateli dne 22. 12. 2003. Rozhodnutí o zamítnutí odvolání tak bylo žalobci doručeno v souladu s § 17 odst. 5 ZSDP dne 19. 12. 2003. Žalovaný má za to, že žalobce neprokázal s ohledem na negativní důkazní teorii, že by se v době doručování předmětné písemnosti zdržoval na jiném konkrétním místě. Žalovaný je proto přesvědčen, že platební výměr je účinný, neboť je řádně doručen.     V. Právní hodnocení soudu    [7] Krajský soud v Brně přezkoumal v intencích žaloby napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   V.a Posouzení včasnosti podání žaloby    [8] Žalobou napadené rozhodnutí je ve smyslu § 17 odst. 4 písm. b) ZSDP rozhodnutím, které se doručuje do vlastních rukou. Dle § 17 odst. 5 ZSDP nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, uloží doručovatel písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u obecního úřadu a příjemce o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si příjemce písemnost do patnácti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se příjemce o uložení nedozvěděl. Podle výše cit. ustanovení by fikce doručení vůbec nenastala, pokud by nebyla splněna zákonná podmínka, aby se žalobce v místě doručení zdržoval.    [9] Ze sdělení pošty vyplývá, že zásilka (rozhodnutí žalovaného) doručovaná žalobci na adresu P. O. II. 22, Č. B. byla uložena dne 4. 12. 2003 na poště a adresátovi byla zanechána výzva. S ohledem na tzv. negativní důkazní teorii, podle níž lze prokázat negativní skutečnosti pouze prokázáním komplementární pozitivní skutečnosti, jež existenci prokazované negativní skutečnosti vylučuje, žalobce mohl vyvrátit sdělení pošty pouze prokázáním skutečnosti, že se v době doručování (tj. 4. 12. 2003 do 19. 12. 2003) zdržoval na jiném konkrétním místě. Žalobce již v žalobě tvrdil, že v době, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručováno na adresu Č. B., P. O. II. 22 (tj. v prosinci 2003) se v místě doručování nezdržoval, ale bydlel zde až od září 2004. Na podporu svých tvrzení předložil nájemní smlouvu uzavřenou dne 10. 9. 2004 mezi Jihočeskou masnou s. r. o. a žalobcem, z nichž vyplývá, že v období od 10. 9. 2004 měl žalobce pronajatý pokoj č. 16 v 1. poschodí domu, nám. P. O. II., čp. 22, Č. B. Na dotaz soudu bylo provozovatelem penzionu potvrzeno, že z dostupných dokladů, zejména listin, které byly předloženy v soudním řízení vedeném před Okresním soudem v Českých Budějovicích pod č.j. 9 C 121/2006 o neplatnosti výpovědi z nájmu a neplatnosti nájemní smlouvy vyplývá, že žalobce byl v předmětném penzionu ubytován od 10. 9. 2004 do 31. 12. 2005. Provozovateli penzionu na adrese náměstí P. O. II. 22 v Č. B. se nepodařilo dohledat údaje, kterými by mohlo být potvrzeno, že žalobce byl ubytován v penzionu i v průběhu měsíce prosince 2003.   [10] Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 30Ca 124/2006, zejména pak z usn. č.j. 30 Ca 124/2006-16 ze dne 25. 7. 2006 soud zjistil, že žaloba proti platebnímu výměru Městského úřadu v Polné č. 0057/2003 ze dne 20. 8. 2003, č.j. 4057/2003-51 byla odmítnuta pro nepřípustnost dle ust. § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Žalobce v žalobě uvedl, že si proti platebnímu výměru podal odvolání a vyrozumění o odvolacím řízení dosud neobdržel. Z rozhodnutí Městského úřadu v Polné č.j. 3201/601/03/3 ze dne 1. 10. 2003 vyplývá, že žalobci zaniklo právo trvalého pobytu v P., N. H. 1087, místem trvalého pobytu bude nadále sídlo ohlašovny, tj. P., H. n. 39. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že se žalobce fyzicky odstěhoval z adresy N. H. 1087, P. již v prosinci 2002.   [11] Žalobce doložil soudu dohodu o pronájmu zamykatelné poštovní přihrádky  P.O. BOX č. X na období od 4. 11. 2002, která byla ukončena ke dni 12. 6. 2003, a žádost o odnášku zásilek, ze které vyplývá, že od 19. 3. 2004 nejsou zásilky žalobci doručovány na adresu bydliště, ale jsou ukládány u pošty Č. B. 1 bez předchozího pokusu o doručení. Na výzvu soudu žalobce dále předložil dvě sdělení VZP Jihlava ze dne 13. 11. a 18. 11. 2003, která byla doručována na adresu N. B. 1404/6, D. V. a dále smlouvu o pronájmu bytového zařízení ze dne 2. 8. 2003 uzavřenou mezi M. R., bytem D. V., N. B. 6 a žalobcem. Předmětem smlouvy je pronájem místnosti N. B. 6 v Č. B. Správně by mělo být uvedeno N. B. 6, D. V. Nájem je sjednán na dobu určitou od 4. 8. 2003 do r. 2007.   [12] Po provedeném šetření dospěl Krajský soud v Brně k závěru, že žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2003, č.j. KUJI 17711/2003 EO nebyla podána opožděně. V daném případě žalobce na výzvu soudu doložil, kde v období od 4. 12. 2003 do 19. 12. 2003 pobýval, a to nájemní smlouvou uzavřenou mezi ním a M. R. a současně písemnostmi VZP Jihlava doručovanými v období měsíce listopadu 2003 právě na tuto adresu. Majitel penzionu na adrese P. O. II. 22 v Č. B. nepotvrdil, že by se zde žalobce v prosinci 20003 zdržoval, uvedl však, že žalobce byl v předmětném penzionu ubytován od 10. 9. 2004 do 31. 12. 2005. Skutečnost, že žalobci nebylo rozhodnutí žalovaného v roce 2003 řádně doručeno, vyplývá nepřímo také z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 30 Ca 124/2006-16 ze dne 25. 7. 2006, kdy byla odmítnuta žaloba proti platebnímu výměru Městského úřadu v Polné č. 0057/2003 ze dne 20. 8. 2003, č.j. 4057/2003-51 pro nepřípustnost dle ust. § 68 písm. a) s. ř. s., neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že žalobce si proti platebnímu výměru podal odvolání a vyrozumění o odvolacím řízení dosud neobdržel. Shora zjištěné údaje nasvědčují tomu, že s velkou pravděpodobností se žalobce v prosinci 2003 v místě doručování na adrese P. O. II. 22, v Č. B. nezdržoval, přičemž v pochybnostech je třeba postupovat ve prospěch účastníka řízení a  ochrany jeho práv. S ohledem na shora uvedené nemohla nastat fikce doručení ve smyslu § 17 odst. 5 ZSDP doručením rozhodnutí žalovaného na adresu P. O. II. 22, Č. B. v prosinci 2003. Rozhodnutí žalovaného tedy bylo žalobci doručeno až dne 19. 10. 2006. Pokud si žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně dne 28. 11. 2006, byla dodržena lhůta stanovená v ust. § 72 odst. 1 s. ř. s. a žaloba byla podána včas. Soud se tedy bude dále zabývat předmětem sporu věcně.     V.b Posouzení žalobních námitek   [13] Z čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen (Listina“) vyplývá, že povinnosti lze občanům ukládat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Zákon o místních poplatcích stanoví ve svém ust. § 1 taxativním výčtem jednotlivé druhy místních poplatků. Předmětný poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je uveden v ust. § 1 písm h) cit. zákona. Dle § 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Dle § 10b odst. 2 zákona o místních poplatcích poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.   [14] Dle čl. 3 obecně závazné vyhlášky o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Polná, která byla schválena zastupitelstvem města Polná dne 6. 12. 2001, ve znění vyhlášky č. 1/03, která byla schválena zastupitelstvem města Polná dne 16. 12. 2002 s účinností od 1. 1. 2003 (dále jen „vyhláška“), činí sazba poplatku pro poplatníka 330 Kč za rok. Dle čl. 2, písm. a) vyhlášky je poplatníkem fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odveden společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí. Dle čl. 4 vyhlášky jsou od poplatku osvobozeny a) fyzické osoby, které mají v Polné trvalý pobyt a vykonávají ZVS – plně, b) fyzické osoby, které mají v Polné trvalý pobyt a jsou  nezletilé – ve výši 30 %, c) fyzické osoby, které mají v Polné trvalý pobyt a připravují se na budoucí povolání (mimo denně dojíždějících), nebo vykonávají NVS případně civilní službu – ve výši 50 %, d) fyzické osoby, které mají trvalý pobyt v místních částech Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov – ve výši 20 %. Vznik nároku na osvobození je poplatník povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Dle čl. 5 vyhlášky je poplatek splatný a) jednorázovou platbou v plné výši ve lhůtě do konce února běžného roku, b) ve 12 stejných splátkách vždy do konce kalendářního měsíce v běžném roce (např. formou SIPO). Dle čl. 6 vyhlášky je poplatník dle čl. 2 písm. a) této vyhlášky povinen ohlásit správci poplatku zánik jeho poplatkové povinnosti v důsledku změny trvalého pobytu v obci, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.   [15] Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 175/2006-116 ze dne 31. 1. 2008 (dostupném na www.nssoud.cz) vymezení a správa poplatku za komunální odpad se řídí výlučně zákonem o místních poplatcích. Z ust. § 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích vyplývá, že poplatníkem tohoto místního poplatku je buď fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt (§ 10b odst. 1 písm. a) věta před středníkem), nebo fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba (§ 10b odst. 1 písm. b) věta před středníkem). Žádná další kritéria pro vznik poplatkové povinnosti v případě tohoto místního poplatku zákon nestanoví. Pokud tedy obec využila zákonné možnosti zavést a vybírat místní poplatek ve smyslu § 1 písm. h) zákona o místních poplatcích, činí tak formou obecně závazné vyhlášky. Pokud jde o vymezení poplatníků jednotlivých místních poplatků, může obec ve vyhlášce okruh těchto osob pouze omezit (ve formě osvobození), či stanovit některým osobám úlevy (§ 16 zákona o místních poplatcích). Tato možnost je však zcela odvislá od rozhodnutí obecního zastupitelstva a zůstane-li nevyužita, jde o postup zcela v souladu se zákonnými normativy.    [16] Žalovaný měl v roce 2003 trvalý pobyt na adrese N. H. 1089, P. Z předloženého rozhodnutí ve věci zrušení trvalého pobytu žalobce vyplývá, že v druhé polovině roku 2003 probíhalo řízení o zrušení trvalého pobytu žalobce na adrese N. H. 1087 v P., přičemž z aktuálního výpisu z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že jako místo trvalého pobytu bylo od 20. 1. 2004 vedeno sídlo ohlašovny městského úřadu, tj. P., H. n. 39. I kdyby měl žalobce již v roce 2003 na základě rozhodnutí Městského úřadu Polná č.j. 3201/601/03/3 ze dne 1. 10. 2003 místo trvalého pobytu v sídle ohlašovny městského úřadu, nic by to na učiněných závěrech soudu nemohlo změnit. Pro stanovení poplatkové povinnosti je rozhodující pouze trvalý pobyt bez ohledu na faktický pobyt poplatníka. Žalobce měl v roce 2003 trvalý pobyt v P. (což v žalobních tvrzeních ani nijak nezpochybňuje), a proto byl povinen dle § 10b odst. 1 písm. a) zákona o místních poplatcích a čl. čl. 2 písm. a) vyhlášky platit místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, bez ohledu na to, kde se v průběhu tohoto roku fakticky zdržoval. V daném případě tedy není rozhodné, zda byly služby poplatníkem skutečně využívány či nikoliv. Místní poplatek by byl povinen platit i ten, kdo je v obci pouze administrativně hlášen k trvalému pobytu, avšak fyzicky se zde nezdržuje a logicky tedy nemůže být ani původcem komunálního odpadu (viz výše cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 175/2006-117 ze dne 31. 1. 2008). Důvody pro které mohl být v roce 2003 poplatník osvobozen od poplatku jsou stanoveny v čl. 4 vyhlášky. Pobírání sociální podpory ani trvalý pobyt v sídle ohlašovny nebyly důvodem pro osvobození od poplatku dle vyhlášky. Žalobci tedy žádný důvod pro osvobození od poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v r. 2003 nesvědčil. Jelikož uplatněné žalobní námitky nebyly shledány důvodné, soud žalobu postupem ve smyslu ust. § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.   VI. Náklady řízení            [17] O nákladech řízení o žalobě soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Žalovaný byl ve věci úspěšným, avšak soud nezjistil, že by mu vznikly náklady, jež by přesahovaly náklady jeho jinak běžné administrativní činnosti, a proto mu náhradu nákladů nepřiznal.        Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.       V Brně dne 30.5.2012                                                                                                                 Mgr. Milan Procházka                                                                                                                předseda senátu