30A 48/2011 – 7 USNESENÍ Krajský soud  v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Petra Sedláka a JUDr. Petra Polácha v právní věci  žalobce P. Č., proti žalovanému Ústavnímu soudu, se sídlem Joštova 8, Brno, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, takto: I. Žaloba se v části týkající se návrhu žalobce, aby soud přikázal žalovanému, aby žalobci neprodleně vydal informace v bodě 1 a 6 žádosti z 23. listopadu 2010 (příloha A),  odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění : Žalobou ze dne 7. 2. 2011, doručenou Krajskému soudu v Brně dne 11. 2. 2011, se žalobce mimo jiné domáhal, aby soud přikázal žalovanému, aby žalobci neprodleně vydal informace v bodě 1 a 6 žádosti ze dne 23. listopadu 2010 (příloha A). Soud se zaměřil na posouzení petitu kterým se žalobce domáhal, aby přikázal žalovanému, aby žalobci neprodleně vydal informace v bodě 1 a 6 žádosti ze dne 23. listopadu 2010 (příloha A). Výše uvedený petit odpovídá tomu, jak může soud rozhodnout v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Ve vztahu k tomuto petitu je však zdejší soud toho názoru, že je na místě jej odmítnout podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 85 s.ř.s. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle ust. § 85 s.ř.s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Při posuzování přípustnosti navrhovaného petitu je nutné zohlednit veškeré okolnosti případu. Z geneze případu je zřejmé, že žalobce podal žádost o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), který upravuje specifický postup pro vyřízení žádosti o informace. O každé žádosti o poskytnutí informace je proto zahájeno „řízení sui generis“ (které ne vždy představuje správní řízení podle správního řádu), jejímž výsledkem je buď poskytnutí požadované informace, nebo rozhodnutí o neposkytnutí informace či jiné vyřízení takovéto žádosti způsobem předvídaným zákonem o svobodném přístupu k informacím. Podstatné ve vztahu k posouzení přípustnosti petitu je však to, že výsledkem každého jednotlivého řízení o žádosti o poskytnutí informace v případě jejího nesdělení povinným subjektem je „rozhodnutí“ ve smyslu ust. § 65 s.ř.s., proti kterému je možné bránit se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. V takovém případě je žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nepřípustná, neboť je možné domáhat se ochrany jinými prostředky podle s.ř.s – a to žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 a násl. s.ř.s. Pokud je povinný subjekt nečinný a nevydá o žádosti o poskytnutí informací rozhodnutí či ji jinak nevyřídí postupem předvídaný zákonem o svobodném přístupu k informacím, je možné podat žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle ust. § 79 a násl. s.ř.s. I v takovém případě je žaloba na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu nepřípustná, neboť je možné domáhat se ochrany jinými prostředky podle s.ř.s – a to žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle ust. § 79 a násl. s.ř.s. Výrok o náhradě nákladů řízení za žalobu ze dne ze dne 7. 2. 2011 v části, kterou se žalobce domáhal, aby soud přikázal žalovanému, aby žalobci neprodleně vydal informace v bodě 1 a 6 žádosti ze dne 23. listopadu 2010 (příloha A), se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 29. 3. 2012                         Mgr. Milan Procházka                     předseda senátu