30 A 69/2011 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce Billa Reality spol. s.r.o., IČ 41603575, se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, právně zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,   t a k t o :   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 3. 4. 2011, č.j. JMK 61873/2011, Sp. Zn. S-JMK 34961/2011/OÚPSŘ,  s e  z r u š u j e   pro vady řízení a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na účet jeho právního zástupce JUDr. Radka Ondruše náklady řízení ve výši 7 760,- Kč.     O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci:                 [1]   Žalobou, podanou  ke Krajskému soudu v Brně dne 11. 7. 2011, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2011 č.j. JMK 61873/2011, Sp. Zn. S-JMK 34961/2011/OÚPSŘ, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti usnesení vydanému Městským úřadem Rajhrad, stavebním úřadem I. stupně pod č.j. 101/11-No ze dne 18. 2. 2011, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem správního řízení vedeného ve věci vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení o umístění stavby ,,širokosortimentní prodejny a parkoviště“ zahájeného na podkladě návrhu výroku rozhodnutí veřejnou vyhláškou stavebníka FUERTES DEVELOPMENT s.r.o., Tleskačova 1660, 664 34 Kuřim.   II. Stručný obsah napadeného rozhodnutí žalovaného                [2]  Usnesením, vydaným pod č.j. 101/11-No dne 18. 2. 2011, stavební úřad Rajhrad dle ust. § 28 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb, správní řád, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „správní řád“) rozhodl, že BILLA spol. s.r.o., Modletice 67, Říčany u Prahy 251 01 a Billa Reality spol. s.r.o. Modletice 67, Říčany u Prahy 251 01 není účastníkem správního řízení vedeného ve věci vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení o umístění stavby ,,širokospektrální prodejny a parkoviště“ zahájeného na podkladě návrhu výroku rozhodnutí veřejnou vyhláškou stavebníka FUERTES DEVELOPMENT, s.r.o. Proti výše uvedenému usnesení stavebního úřadu bylo advokátem JUDr. Radkem Ondrušem v zastoupení na základě plné moci podáno dne 9. 3. 2011 jménem společnosti Billa Reality spol. s.r.o. odvolání. V úvodu odvolání bylo uvedeno: ,,na základě plné moci udělené dne 16. 2. 2011 před stavebním úřadem tímto v zastoupení účastníka řízení Billa Reality spol. s.r.o. proti usnesení … tímto podávám odvolání“. V závěru textu: ,,…podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Billa Reality spol. s.r.o. v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r., advokátem.“ Žalovaný ve svém rozhodnutí žalobcovo odvolání podané JUDr. Radkem Ondrušem, ve smyslu ust. § 92 odst. 1 správního řádu zamítl pro nepřípustnost jako odvolání podané neoprávněnou osobou. Podle žalovaného rozhodnutí nebyla k odvolání doložena písemná plná moc, která by opravňovala JUDr. Radka Ondruše za tuto společnost v dané věci jednat. Žalovaný se při hodnocení podaného odvolání zabýval úvahou, zda by dané odvolání nemohlo být hodnoceno jako podání trpící odstranitelnou vadou, kterou by bylo možné odstranit postupem dle ust. § 37 odst. 3 správního řádu, ale dospěl k závěru, že takový postup není možný, neboť se jedná o vadu podání spočívající v nedostatku doložení plné moci. Zmocnění nebylo provedeno zákonem stanoveným postupem, a proto advokát JUDr. Radek Ondruš nebyl oprávněn činit jménem společnosti Billa Reality spol. s.r.o. jakékoli úkony a tudíž odvolání podané tímto advokátem bylo zamítnuto jako nepřípustné.   III. Žalobní body                [3]  Žalobce uvedl, že jediným důvodem pro vydání napadeného rozhodnutí byla skutečnost, že ve správním řízení nepředložil plnou moc zástupce, který se jeho jménem odvolal proti rozhodnutí žalovaného. Plná moc byla zástupci udělena již v řízení před stavebním úřadem Rajhrad  v rámci ústního jednání dne 16. 2. 2011 ústně do protokolu a následně bylo písemné vyhotovení plné moci ze dne 18. 2. 2011 stavebnímu úřadu předloženo při nejbližším ústním jednání. Vztah zástupce a zastoupeného vznikl akceptací zmocnění, které ve vztahu ke stavebnímu úřadu nastalo nejpozději dne 16. 2. 2011 v rámci ústního jednání, kdy stavební úřad pak k zástupci přistupoval ve smyslu ust. § 33 odst. 1 správního řádu.                [4] V případě, že žalovanému nebyla tato plná moc předložena a vznikly tak pochybnosti o zmocnění zástupce žalobce, měl žalobce vyzvat k doplnění odvolání a to předložením písemného vyhotovení plné moci ve smyslu ust. § 37 odst. 3 správního řádu, neboť se jedná o odstranitelnou vadu podání. Rozhodnutí žalovaného tak žalobce spatřuje za předčasné a nezákonné, neboť tímto postupem žalovaný porušil zásadu materiální pravdy podle ust. § 3 správního řádu a zásadu hospodárnosti dle ust. § 6 odst. 2 tohoto zákona.   IV. Vyjádření žalovaného k žalobě                  [5]  K žalobní námitce, že plná moc byla udělena zástupci v daném řízení ústně do protokolu v rámci ústního jednání před stavebním úřadem dne 16. 2. 2011 a písemné vyhotovení plné moci datované dne 18. 2. 2011 bylo předloženo stavebnímu úřadu při nejbližším jednání, žalovaný uvedl, že toto neodpovídá správnímu spisu, protože v uvedený den neprobíhalo ústní jednání za účasti žalobce a písemná plná moc tohoto data není obsahem spisového materiálu.                  [6]  Podle žalovaného vzniká vztah zástupce a zastoupeného akceptací zastupování, ale pro akceptaci zmocnění jednat před správním orgánem musí být toto zmocnění správnímu orgánu doloženo, k čemuž ve smyslu ust. § 33 správního řádu nedošlo.                  [7] Nedostatek plné moci není odstranitelnou vadou podání, kterou by bylo možno odstranit postupem podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu s ohledem na skutečnost, že advokát je osobou znalou práva, není mu třeba poskytovat poučení ve smyslu § 4 odst. 2 správního řádu. Ohledně odůvodnění rozhodnutí o přípustnosti odvolání žalovaný odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.   V. Právní hodnocení soudu                  [8] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s.ř.s.“), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť napadené  rozhodnutí žalovaného nebylo vydáno v souladu se zákonem. O žalobě soud rozhodl, bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.                  [9] K žalobní námitce, že plná moc byla zástupci udělena v rámci řízení ústně do protokolu u ústního jednání před stavebním úřadem dne 16. 2. 2011 soud uvádí následující. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu.                  [10] V případě udělení plné moci ústně do protokolu je jedinou možností prokázání její existence tento protokol, který by měl být součástí spisového materiálu. Jelikož však žádný protokol datovaný dne 16. 2. 2011, v němž by byla plná  moc udělena, součástí spisového materiálu není, není možné prokázat existenci oprávnění advokáta JUDr. Radka Ondruše jednat jménem žalobce. Ve spisovém materiálu se nachází pouze záznam ze dne 16. 2. 2011 o nahlížení do spisu společností Billa Reality spol. s.r.o., ze kterého nelze bez dalšího usuzovat na udělení plné moci.                  [11]  K tvrzení žalobce o předložení písemného vyhotovení plné moci ze dne 18. 2. 2011 soud uvádí, že spisové materiály správních orgánů neobsahují žádnou listinu datovanou dnem 18.2.2011, která by osvědčovala udělení plné moci a žalobce zároveň hodnověrně nedoložil, že písemnost osvědčující udělení plné moci, datovaná 18.2.2011, byla správnímu orgánu skutečně předložena. Nad rámec výše uvedeného je třeba poznamenat, že v případě udělení plné moci do protokolu již není třeba předkládat plnou moc v písemném vyhotovení, neboť plná moc udělená ústně do protokolu postačí k prokázání oprávnění jednat jménem zmocnitele.               [12]  Námitce žalobce, že absence průkazu plné moci jejím písemným vyhotovením je odstranitelnou vadou podání ve smyslu ustanovení § 37 odst. 3 s.ř. a žalovaný proto měl žalobce vyzvat k doplnění odvolání předložením písemného vyhotovení plné moci resp. její elektronické podoby opatřené zaručeným elektronickým podpisem, soud však plně přisvědčil.               [13] Podle ust. § 81 odst. 1 správního řádu účastník může podat proti rozhodnutí odvolání, pokud zákon nestanoví jinak. Podle ust. § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Podle ust. § 34 odst. 1 správního řádu zástupce podle ust. § 32 a § 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.               [14]  Z výše uvedeného vyplývá, že na podání podané zmocněncem žalobce se hledí jako na podání podané přímo žalobcem. Aby bylo možno na podání učiněné advokátem jako zmocněncem na základě plné moci pohlížet jako na podání podané účastníkem, je nutné, aby tento vztah byl před správním orgánem dostatečně osvědčen.                [15] Podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu věta první odvolání musí mít náležitosti uvedené v ust. § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Z výše uvedeného ustanovení je patrné, že odvolání musí obsahovat náležitosti podání. Na odstranění nedostatků podání se použije postupu dle ust. § 37 odst. 3 správního řádu, který stanoví, že nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tento postup potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2011, čj. 1 Ad 60/2010-37, z něhož vyplývá, že odvolání je jedním z procesních úkonů účastníka správního řízení, který směřuje ke správnímu orgánu a z tohoto pohledu se jedná o podání ve smyslu ust. § 37 správního řádu; pokud odvolání žalobce neobsahovalo zákonem požadované náležitosti, bylo povinností správního orgánu žalobce poučit o chybějících náležitostech, vyzvat ho k tomu, aby tyto náležitosti doplnil, a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu.                 [16] Soudu zbývá zodpovědět otázku, zda nedostatek plné moci představuje podmínku řízení, jejíž nedostatek je odstranitelný postupem dle ust. § 37 odst. 3 správního řádu. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2008, čj. 22 Ca 147/2008-22, vyplývá, že  neprokázání pověření k jednání jménem právnické osoby (§ 30 odst. 1 správního řádu), obdobně jako nedostatek procesní plné moci k jednání za právnickou osobu (§ 33 téhož zákona), je i ve správním řízení nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit; dodatečné doložení oprávnění jednat jménem právnické osoby, obdobně jako dodatečné doložení procesní plné moci k jednání za právnickou osobu, činí zhojenými i ty úkony dotčené osoby, k nimž v řízení došlo ještě před jejím pověřením, resp. zplnomocněním. S uvedeným názorem se Krajský soud v Brně plně ztotožňuje.                 [17] Vztaženo k nyní projednávané věci z výše uvedeného vyplývá, že v případě pochybností správního orgánu o oprávněnosti advokáta JUDr. Radka Ondruše  jednat jménem žalobce, měl správní orgán vyzvat žalobce k prokázání existence plné moci. Měl tedy postupovat podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu, neboť tento postup plně vyhoví zásadě materiální pravdy uvedené v ust. § 3 správního řádu, který stanoví, že  nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.                 [18]  Správní orgán nepostupoval v souladu se zákonem, neboť  odvolání podané advokátem JUDr. Radkem Ondrušem jménem žalovaného zamítl předčasně postupem dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu jako odvolání podané neoprávněnou osobou, aniž by se pokusil vadu odvolání spočívající v nedostatku průkazu plné moci odstranit postupem podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu.                 [19] Připomínka žalobce, že vztah mezi zástupcem a zastoupeným na základě plné moci vzniká okamžikem akceptace zmocnění, je irelevantní, jelikož tento vztah musí být prokázán správnímu orgánu. V případě, že by plná moc byla skutečně udělena ústně do protokolu, je zmocněncovo oprávnění správnímu orgánu prokázáno již samotným udělením. V případě, že k tomuto postupu nedošlo, pak  předložením písemnosti osvědčující udělení plné moci správnímu orgánu. Toto však nic nemění na povinnosti správního orgánu dodržet výše uvedený postup.                 [20] Krajský soud v Brně rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 3. 4. 2011, č.j. JMK 61873/2011 zrušil postupem podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, neboť žalobou napadené rozhodnutí nemůže z hlediska přezkumu jeho zákonnosti ze shora uvedeného důvodu obstát.   VI. Náklady řízení                  [21] Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, náleží mu podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. náhrada nákladů řízení, jenž se skládá z odměny za 2 úkony právní služby po 2.100,- Kč dle § 9 odst. 3 písm. f), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300,- Kč, podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. K uvedeným částkám byla připočtena 20% daň z přidané hodnoty ve výši 960,- Kč, kterou je povinen z odměny a z náhrad odvést právní zástupce žalobce a dále byla připočtena náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Celkem přiznaná náhrada nákladů řízení dosáhla výše 7.760,- Kč.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Brně dne 20.9.2012          Mgr. Milan Procházka        předseda senátu