34 Ad 36/2011-38    ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce V.D.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15.2.2011, č.j. ………………..   t a k t o :    I.   Žaloba   s e    z a m í t á .  II.  Žádnému z účastníků se  nepřiznává náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne15.2.2011, č.j. …………………, žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení  ze dne 18.11.2009  potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zák. č. 155/1995 Sb.,    o důchodovém pojištění ve znění do 31.12.2009 žádost o plný invalidní důchod,  neboť podle posudku Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 23.10.2009  není účastník řízení  plně invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 50%. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno 1.2.2010. V námitkách žalobce nesouhlasil s napadeným rozhodnutím. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám  žalobce  a posoudila jeho   invaliditu podle          § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Z posudku o invaliditě ze dne 29.11.2010  vyplývá, že účastník řízení není plně invalidní  podle § 39 odst. 1, ale je částečně invalidní podle § 44 odst. 2  zákona  č. 155/1995 Sb., ve znění účinném do 31.12.2009, ve znění účinném od 1.1.2010 je invalidní podle § 39 odst. 1 a jedná se o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b).  Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti byla určena ve výši 50% a zdravotní stav do 31.12.2009 odpovídal postižení v kap. XV, oddíl F, položka 3, písm. b) příl. č. 2 k vyhl. č. 284/1995 a po 1.1.2010 míra poklesu pracovní   pokračování                                                                                                           34 Ad 36/2011   schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 50%,  když  rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII,  oddíl E,  položce 1c,    přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které  stanovila míru poklesu pracovní schopnosti  ve výši 40% na horní hranici procentního rozmezí              a navýšil  podle § 3 vyhlášky o 10% na celkových 50%.   Žalobou ze dne 6.4.2011  se žalobce  domáhá  přezkoumání zdravotního stavu, poněvadž nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, které podle něho nerespektuje  jeho zdravotní problémy.    Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce            a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 31.8.2011. Posudková komise za účasti odborného  lékaře – ortopeda   hodnotila  zdravotní  stav na základě lékařských  nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentaci k námitkovému řízení a k jednání si vyžádala zdravotní dokumentaci praktické lékařky.  Lékařské nálezy, které komise hodnotila, uvedla      a cituje z nich ve svém posudku. Podle posudkové komise je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po opakované operaci bederní páteře pro vícečetnou spondylolisthezu bez postižení nervových kořenů. Prvá operace bederní páteře proběhla dne 27.6.2002, reoperace dne 4.5.2009. Operací byly provedeny stabilizace v segmentu L páteře. Zjištěné strukturální změny dolní hrudní a horní bederní páteře korelující s klinickým nálezem omezeného pohybu a poruchy páteřních funkcí jsou středního stupně bez výpadové neurologické symptomatologie. Dolní končetiny bez motorického deficitu. Revaskularizační operace srdce provedena v květnu 2008 je s dobrým efektem, oběhově kompenzovaný, bez anginy pectoris, známek srdeční slabosti, hypertenze je korigována. Při běžné zátěži není výkonnost podstatně omezena. Míru poklesu schopnosti  soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě  nepříznivého zdravotního stavu stanovila do 31.12.2009 ve výši 50%, horní hranicí, když pro navýšení nebyl shledán objektivní důvod a stav neodpovídal funkčním stavům uvedeným pod písm. c) či d) položky 3, oddílu F, kap. XV, příl. č. 2 k vyhl.               č. 284/1995 Sb. Od 1.1.2010 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stav po opakované operaci bederní páteře pro vícečetnou spondylolisthezu se středně těžkým funkčním postižením bez funkčně významného  neurologického nálezu a je hodnoceno podle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.,  podle kap XIII, oddíl E,   položky 1c           a odpovídá míře  poklesu pracovní schopnosti  40%, kterou komise o 10% navýšila vzhledem k předchozí výdělečné činnosti. Stav nebylo možno hodnotit podle položek 1b, 1d, neboť nedošlo k naplnění podmínek tam uvedených.  Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl  plně invalidní podle § 39 odst. 1, ale byl částečně invalidní podle § 44 odst. 1   zák. č. 155/1995 Sb., ve znění účinném k 31.12.2009. Byl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění od 1.1.2010 a šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b), nikoliv o invaliditu třetího stupně.       Při jednání u soudu uvedl, že podle stavu své páteře by měl být poživatelem plného invalidního důchodu, který mu nebyl přiznán, ač se v roce 2009 podrobil další operaci páteře. V podstatě se opakuje situace z roku 2002, kdy mu byl rovněž po operaci páteře na rok přiznán plný invalidní důchod. V roce 2009 za stejné situace mu byla žádost o důchod zamítnuta.   pokračování                                                                                                      34 Ad 36/2011-39              Soud vyžádal doplňující posudek od PK MPSV ČR v Brně, v němž měla komise zodpovědět, proč nebyl žalobce uznán plně invalidní po operaci dne 4.5.2009, když tvrdí, že pro srůst  komponentů po operaci má být nejméně rok v rekonvalescenci.    V doplňujícím posudku po té, co byl žalobce objektivně orientačně přešetřen při zasedání komise, komise v posudku ze dne 7.12.2011 uvedla, že po operaci bederní páteře dne 4.5.2009 byl funkční nález oproti stavu před operací subjektivně i objektivně zlepšený      a v době posuzování lékařem OSSZ zdravotní stav stabilizovaný, ze který ho považuje posudková komise až do současné doby. Postižení páteře svým rozsahem a tíží funkčních důsledků odpovídá středně těžkému funkčnímu postižení. Komise setrvala na svém posudkovém závěru v předchozím posudku.    Při jednání u soud dne 3.1.2012 žalobce namítal, že komise nevzala v potaz, že srůst obratlů trvá u staršího občana podle lékařů 2 roky, v té době byl omezen ve všech činnostech, a proto mu měl být po tuto dobu plný invalidní důchod přiznán. Od srpna  2009 do května 2010 byl zaměstnán  u několika zaměstnavatelů, naposledy jako řidič, od května  2010 po úrazu byl v pracovní neschopnosti, která skončila. Od května 2011 je evidován na  úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.    Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní  žalobní námitku spočívající v nesprávném posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři soud posoudil  podle  posudků  PK MPSV se sídlem v Brně, které si vyžádal. V posudcích ze dne 31.8.2001 a 7.12.2011  se posudková komise  podrobně zabývala zdravotním stavem žalobce a hodnotila ho na základě všech lékařských nálezů, které měla k dispozici, včetně nových lékařských nálezů a na základě orientačního přešetření při svém zasedání. Rozhodující příčinou  dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu do 31.12.2009 byl stav po operaci bederní páteře pro vícečetnou spondylolisthezu, od 1.1.2010  totéž onemocnění se středně těžkým funkčním postižením, bez funkčně významného neurologického nálezu. Takto zhodnocený zdravotní stav posudková komise promítla do 50-ti procentního poklesu pracovní schopnosti  podle kap. XIII, oddílu E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., když pro příznivější hodnocení podle položky 1d nebyla na základě klinických vyšetření naplněna posudková kritéria. Do 31.12.2009 šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní  stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po opakované operaci bederní páteře pro vícečetnou spondylolisthezu a míru poklesu schopnosti  soustavné výdělečné činnosti stanovila ve výši 50% odpovídající částečné invaliditě. Zhodnocení zdravotního stavu podle soudu posudková komise provedla podrobně, zdůvodnila, proč zdravotní stav nelze  hodnotit pro posuzovaného příznivěji, neboť nejsou naplněna posudková kritéria pro použití jiného písmene položky v příslušných oddílech a kapitolách podle účinnosti právního předpisu do 31.12.2009 a od 1.1.2010. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého  zdravotního stavu posudková komise  hodnotila  přesvědčivě, objektivně, proto soud pojal oba posudky  jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění do 31.12.2009 a nešlo o invaliditu třetího stupně podle zákona o důchodovém pojištění ve znění od 1.1.2010 činí  napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.       pokračování                                                                                                           34 Ad 36/2011     Žalobce  nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu  nákladů řízení  (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil  počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 3. ledna 2012                        JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                                      samosoudkyně