34 Ad 55/2011-41  ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce D.M.,  zast. JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem se sídlem Pekárenská 12, 602 00 Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13.4.2011, č. …………………,     t a k t o :  I.   Žaloba   s e    z a m í t á .  II.  Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.             III. Odměna zástupce žalobce JUDr. Milana Bedroše, advokáta se sídlem                    Pekárenská 12, 602 00 Brno se určuje částkou ve výši 6.720,-Kč, která mu                    bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně do 30-ti dnů od právní                    moci rozsudku.   O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím žalované ze dne 13.4.2011, č. …………………….,   žalovaná zamítla námitky žalobce  a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10.3.2011               č. 481 031 195  potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím snížila účastníku řízení podle čl. II. bodu 13 věty první zák. č. 306/2008 Sb., a podle § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně  vypláceného ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně od 2.6.2011 na výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně, který činí 7.911,-Kč měsíčně. V námitkách účastník řízení s rozhodnutím nesouhlasí a odvolává se na svůj nepříznivý zdravotní stav. K námitce žalovaná cituje ustanovení v čl. II bodu 13 věty první zák. č. 306/2008 Sb., podle něhož se sníží výše invalidního důchodu až od třinácté splátky tohoto důchodu splatné po dni konání první kontrolní lékařské  prohlídky konané po roce 2009, byl-li plný invalidní důchod přiznán před 1.1.2010. Účastník řízení byl lékařem MěSSZ Brno posouzen od  13.5.2010 invalidním   pokračování                                                                                                           34 Ad 55/2011   pro invaliditu druhého stupně a vzhledem k tomu, že plný invalidní důchod mu byl přiznán před 1.1.2010 a při první KLP konané po roce 2009 (13.5.2010) byla zjištěna invalidita druhé stupně, což  má za následek snížení výše invalidního důchodu od třinácté splátky splatné po dni konání uvedené lékařské prohlídky tj. od 2.6.2011. O změně stupně invalidity bylo pravomocně rozhodnuto rozhodnutím ze dne 23.8.2010, které bylo doručeno účastníkovi řízení dne 31.8.2010. Poněvadž nezpochybnil změnu stupně invalidity a proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010 nepodal námitky stalo se rozhodnutí pravomocným dne 30.9.2010. Rozhodnutí ze dne 23.8.2010 proto již  nemůže být předmětem řízení o námitkách  směřujících  proti rozhodnutí ze dne 10.3.2011 o  snížení výplaty invalidního důchodu a nemohou zpochybnit fakt, že došlo ke snížení stupně invalidity.    V žalobě  žalobce především namítal, že proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010 podal odvolání, základě něhož  probíhalo řízení o změně invalidity  třetího stupně na invaliditu druhého stupně, jak plyne z odůvodnění rozhodnutí ze dne 10.2.2011, podle kterého se komise zabývala přezkoumáním jeho zdravotního stavu. Nebyly však hodnoceny všechny objektivní a diagnosticky prokázané lékařské nálezy od jeho úrazu v 1985. Od  té doby nastal pokles navrhovatelovy pracovní schopnosti o více než 70%.  Navrhl, aby soud rozhodnutí ze dne 13.4.2011 a požádal o ustanovení advokáta.    Dne 11.8.2011 došlo soudu vyjádření žalované ze dne 8.8.2011 s odvoláním žalobce, které bylo doručeno žalované 15.7.2011, a které směřuje rovněž proti rozhodnutí z 13.4.2011. Žalovaná dále soudu sdělila,  že rozhodnutí ze dne 13.4.2011 bylo doručeno  27.4.2011. V odvolání  žalobce opětovně  namítá, že podal námitky proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010     o změně stupně invalidity, na základě odvolání probíhalo řízení, jak vyplývá z posouzení invalidity ze dne 10.2.2011, kde se komise tímto zabývala. Znovu uvádí, že nebyly zhodnoceny všechny lékařské nálezy od pracovního úrazu v roce 1985 a odvolal se také proti výpočtu důchodu, že mu nebyla započtena správně doba od 1.1.2009 do 30.6.2009 a doba od 4.6.2009 do 31.12.2009 a dále doba do 30.5.2011. Dále namítal, že není započítán koeficient nárůstu 1964 – 1986. Dále poukazuje na chybný počet  přiznaných dnů pojištění  při přiznání plného invalidního důchodu a o rok později, vyplývající z důchodových listů.    Ustanovený zástupce v podání ze dne 14.11.2011 došlým soudu 16.11.2011 namítal chybu při určování výše důchodu, neboť  v letech 1975 – 1981, kdy pracoval v JRD Sobotiště a u Průmyslových staveb Brno jako opravář autobaterií mu  byl  chybně započítáván platový průměr. Těchto 5 let se vede jako zaměstnání ve Slovenské republice za existence společného státu,  a proto je nutno toto  zaměstnání v  nynější SR pro účely výpočtu důchodu v nynější ČR započítávat. Dále probíhá řízení ve věci odškodnění pracovního úrazu od roku 1988, které by mohlo mít vliv na výpočet výše důchodu.    Žalovaná ve vyjádření uvedla, že proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010, které se týkalo změny stupně invalidity, podle spisové dokumentace nebyl podán opravný prostředek, a proto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30.9.2010. Námitkami napadl až rozhodnutí o snížení výplaty invalidního důchodu ze dne 10.3.2011, a protože rozhodnutí ze dne 23.8.2010  je pravomocné, nemohla být zpochybňována  skutečnost,  že u žalobce již došlo k pravomocnému snížení stupně invalidity. Pokud se týká námitky nesprávného započtení dob od 1.1.2009 do 3.6.2009 a od 4.6.2009 do 31.12.2009, žalovaná vycházela z evidenčních listů, od   11.5.2009  vznikla  plná  invalidita,  a  proto  v OLDP  ze  dne    28.8.2009  je  vyznačena  pokračování                                                                                                      34 Ad 55/2011-42     dopočtená doba od tohoto dne do dosažení důchodového věku a v osobním listě ze dne 24.6.2011 k rozhodnutí o přiznání starobního důchodu od 2.6.2011 je započtena pouze doba pobírání plného invalidního důchodu a pro invaliditu třetího stupně nikoliv  do 30.5.2011, ale pouze do 13.5.2010, byť mu byl vyplácen invalidní důchod pro invaliditu  třetího stupně.    Při jednání dne 14.2.2012 žalobce uvedl,  že kdyby byl poživatelem invalidního důchodu třetího stupně požíval by různé výhody, které jako starobní důchodce nemá. K výši přiznaného starobního důchodu má výhrady, které bude muset uplatnit. Přiznaný starobní důchod je navíc nižší o 300,-Kč měsíčně, než do té doby pobíraný invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.   Žalobce žalobní námitkou žalované vytýkal, že její tvrzení, že nepodal námitky proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010 není pravdivé, neboť se řídil poučením a odvolání podal. Tvrzení žalované však nevyvrátil žádným listinným důkazem (podaným odvoláním), ale pouze tvrzením o tom, že odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo podáno.   Soud z posudkové dokumentace MěSSZ Brno zjistil, že dne 13.5.2010 byl vypracován posudek pro kontrolní lékařskou prohlídku při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, žádný další posudek posuzující  zdravotní stav z hlediska invalidity se  v posudkové dokumentaci nenachází.  V posudkové dokumentaci jsou pouze posudky, které byly vypracovány v  řízení o příspěvku na péči (4.2.2011) a v  řízení o mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany z 25.10.2010. Na základě odvolání ze dne 19.11.2010 byl vypracován posudek PK MPSV v Brně  dne 19.1.2011. Z těchto posudků soud zjistil, že předmětem posouzení nebyla invalidita. Podání námitek proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010 žalobce neprokázal.    Pokud se týká dalších námitek, které byly vzneseny v průběhu žalobního  řízení,         u nich soud zkoumal včasnost jejich podání. Ze správního spisu  zjistil, že rozhodnutí ze dne 13.4.2011 bylo žalobci doručeno dne 27.4.2011 a tudíž lhůta k podání žaloby a uplatnění námitek skončila dne 27.6.2011. Žalobce zároveň s žalobou požádal o ustanovení advokáta, soud jeho žádosti vyhověl usnesením ze dne 11.7.2011, č.j. 34 Ad 55/2011-7, které nabylo právní moci 20.7.2011. Od podání žaloby dne 22.6.2011 až do 20.7.2011 se stavěla zbývající pětidenní  lhůta k uplatnění námitek.    V podání ze dne 14.7.2011, které bylo doručeno 15.7.2011 žalované a následně soudu dne 11.8.2011 žalobce opětovně tvrdil podání námitek proti rozhodnutí ze dne 23.8.2010        a uvedl také námitky o nesprávném započtení dob pojištění  v roce 2009, nezapočtení doby do 30.5.2011 a rozdíl ve výši vykázaných dnů pojištění v OLDP  v době, kdy byl přiznán plný invalidní důchod a o rok později, kdy žalovaná zpracovala nový důchodový list. Podle žalobcem uvedených počtů dnů a roků soud z dávkového spisu zjistil, že v prvém případě se jednalo o OLDP ze dne 4.9.2009, který byl zpracován k rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu a onen druhý OLDP je ze dne 24.6.2011, který byl vyhotoven k rozhodnutí ze dne 29.6.2011 o přiznání starobního důchodu. K napadenému rozhodnutí ze dne 13.4.2011  ani  k prvostupňovému rozhodnutí ze dne 10.3.2011 nebyl další OLDP vypracován, neboť při výpočtu výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně žalovaná vycházela z právní úpravy v ust. §  41 zákona důchodovém pojištění. Shora uvedená námitka se tudíž míjí  s rozhodovacími důvody žalované v napadeném rozhodnutí                    pokračování                                                                                                           34 Ad 55/2011   i v rozhodnutí z 10.3.2011.  Žalovaná se k tomuto žalobnímu bodu přesto vyjádřila a je na žalobci, zda s tímto stanoviskem ve vyjádření souhlasí či nikoliv. Nápravy se může domáhat žádostí o přepočet dávky.  Pokud se týká námitky, která byla vznesena zástupce žalobce v podání 14.11.2011, jde o žalobní  námitku uplatněnou po lhůtě, soud se jí tudíž nezabýval.    Na základě shora uvedeného soud posoudil žalobcem vznesené námitky za  nedůvodné, míjejícími se s rozhodovacími důvody žalované a podané opožděně,  proto žalobu ve smyslu   ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Žalobce  nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).    Soudem ustanovenému advokátovi  usnesením ze dne 11.7.2011 č.j. 34 Ad 55/2011-7 JUDr. Milanovi Bedrošovi soud určil odměnu za zastupování v řízení před soudem ve výši 6.720,-Kč, která se sestává podle advokátního tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb., z odměny  za jeden úkon 500,-Kč (§ 9 odst. 2 písm. c) ve spojení s ust. § 7 vyhlášky) a to celkem za 7 úkonů (§ 11 odst. 1 b), 3x § 11 odst. 1 d), § 11 odst. 1/c, § 11 odst. 1/f a § 11 odst. 1/g), 7x paušál po 300,-Kč. Odměnu navýšil o 20%, neboť doložil, že neplátcem DPH. Tato částka bude advokátovi vyplacena Krajským soudem v Brně do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 14. února 2012           JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                              samosoudkyně