34 Ad 60/2011-22    ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce M.M.,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod,   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.5.2011, č. …………………..,   t a k t o :    I.   Žaloba   s e    z a m í t á .  II.  Žalované se  nepřiznává náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 5.5.2011, č. ……………………….. žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení  ze dne 10.3.2011  potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek           ust. § 39 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádost o změnu výše invalidního důchodu,  neboť podle posudku OSSZ Zlín  ze dne 28.2.2011  není účastník řízení  invalidní pro invaliditu druhého ani třetího  stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně.  V námitkách žalobce nesouhlasil se zamítnutím své žádosti a žádal přezkoumání zdravotního stavu, který popsal, a který mu znemožňuje najít práci.  Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám  žalobce  a posoudila jeho   invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 14.4.2011  vyplývá, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona  č. 155/1995 Sb., ve znění od 1.1.2010 a jde o invaliditu prvého  stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 40%,  když  rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. IV,   položce 2, písm. c)   přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které  stanovila míru poklesu pracovní schopnosti  ve výši 40%.                pokračování                                                                                                           34 Ad 60/2011   Žalobou ze dne 13.7.2011  se žalobce  domáhá  přezkoumání rozhodnutí a svého zdravotního stavu.    Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce            a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 13.12.2011. Posudková komise za účasti odborného  lékaře – internisty   hodnotila  zdravotní  stav na základě lékařských  nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentaci k námitkovému řízení, přiložených k žalobě  a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Lékařské nálezy, které komise hodnotila uvedla       a cituje ve svém posudku. Podle posudkové komise je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu úplavice cukrová I. typu od dětství, léčená insulinem v intenzifikovaném režimu s rozvojem diabetické polyneuropathie dolních končetin                a vegetativní neuropatie s labilitou diabetu, projevující se mimo jiné sklonem k hypoglykémiím. Prokazatelně není dokumentováno postižení oční a vaskulární, proto jde     o postižení střední. U dalších zdravotních postižení uvedených v diagnostickém souhrnu (stav po M.Scheuermann s lehkou skoliózou bez poruch hybnosti, stav po popálenině I. stupně v kubické oblasti a na zádech, podváha) je funkčně významná podváha při dlouhodobějších zažívacích potížích, kterou hodnotila jako funkční postižení střední. Posudková komise stanovila pokles  pracovní schopnosti  podle   vyhl. č. 359/2009 Sb., podle kap IV,         položky 2 písm. c) ve výši 40%, střední hodnotou z rozmezí 30%-45%  pro zjištěný zdravotní stav  a nebyly zjištěny objektivně prokazatelné důvody pro hodnocení na horní hranici položky, ani pro navýšení § 3 a § 4 citované vyhlášky. Zdravotní stav byl dlouhodobě stabilizován.   Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl  invalidní podle § 39 odst. 1  zák. č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010 a šlo             o invaliditu prvého   stupně podle   § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona a nešlo o invaliditu druhého ani třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.    K nařízenému jednání dne 3.1.2012 se žalobce nedostavil.    Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku  PK MPSV v Brně ze dne 13.12.2011.     Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní  žalobní námitku spočívající v nesprávném posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři soud posuzoval podle  posudku  PK MPSV se sídlem v Brně, který si vyžádal. V posudku ze dne 13.12.2011 se posudková komise  zabývala zdravotním stavem žalobce        a hodnotila ho na základě lékařských nálezů doložených do dne jejího zasedání, lékařské nálezy, k nimž přihlédla a jejichž závěry hodnotila z hlediska funkčnosti, v posudku uvedla     a závěry z nich citovala. Dospěla k závěru, že není objektivní důvod, ani nejsou naplněna posudková kritéria po hodnocení zdravotního stavu s vyšším poklesem pracovní schopnosti     a konstatovala jeho dlouhodobou stabilizaci. Nadále se jedná o invaliditu prvého stupně.  Zhodnocení zdravotního stavu podle soudu posudková komise provedla podrobně, zdůvodnila, proč zdravotní stav nelze  hodnotit podle jiné položky rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního  stavu. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého  zdravotního stavu posudková komise  hodnotí přesvědčivě, objektivně, proto soud pojal posudek   jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a šlo o invaliditu prvého stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona  činí pokračování                                                                                                      34 Ad 60/2011-23     napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Žalobce  nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal mu náhradu nákladů řízení  (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil  počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 3. ledna 2012                     JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                             samosoudkyně