Číslo jednací: 36A 18/2011 – 30     U S N E S E N Í :      Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Jany Kubenové ve věci žalobce B. J., zast. Mgr. Ilonou Sedlákovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, 602 00  Brno, proti žalované Policii České republiky, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, Odbor pátrání a kontroly pobytu, se sídlem Kounicova 24, Brno, v řízení o žalobě proti výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání v rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce vydaného žalovanou v rozhodnutí ze dne 14.6.2002, pod č.j. SCPP/BR-OPK4-SV-2002,     t a k t o :     I. Podání ze dne 19.5.2011   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.         O d ů v o d n ě n í :      Dne 20.5.2011 byla Krajskému soudu v Brně doručena žaloba ze dne 19. 5. 2011, kterou se žalobce domáhá zrušení výroku žalované o vyloučení odkladného účinku odvolání v rozhodnutí o správním vyhoštění žalobce vydaného žalovanou v rozhodnutí ze dne 14.6.2002, pod č.j. SCPP/BR-OPK4-SV-2002, podle ust. § 5 odst. 2 písm. a) zák. č. 71/1967 Sb. Žalobce dále požaduje, aby soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení a zavázal žalovaného povinným nahradit mu náklady řízení k rukám jeho právního zástupce.    Žalovaná ve svém podání ze dne 17. 8. 2011 k dotazu soudu sdělila, že v případě žalobce byly dány důvody pro vyloučení odkladného účinku odvolání podle ust. § 5 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb.,  když takové rozhodnutí vyžadoval obecný zájem, neboť žalobce narušil tím, že pobýval na území ČR nelegálně bez potřebného víza a cestovního dokladu a dále i po dobu, kdy mu byl pobyt na území ČR rozhodnutím Policie ČR, Oddělení cizinecké policie Zlín ze dne 19.9.1997, č.j. PJM-54/C/ZP-ZL-97, zakázán. Žalovaná proto navrhla soudu, aby žalobu zamítl.    Podle § 46 odst. 1 písm. b) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v pozdějších zněních (dále jen „s.ř.s.“), nestanoví-li zákon jinak, soud návrh usnesením odmítne, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.   Podle ust. § 72 odst. 1, věty první, s.ř.s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. pokračování                                                 - 2. strana -                                           36A 18/2011         Podle ust. § 172 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění platném do 31.12.2011, žaloba proti správnímu rozhodnutí musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.    Soud při svém rozhodování vycházel z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2007, č.j. 9 As 24/2007 – 57, www.nssoud.cz), podle které v případě odmítnutí žaloby pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. je soud povinen zcela jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně.   Ve věci 36A 19/2011 v rozsudku ze dne 11. 7. 2011, č.j. 36A 19/2011 – 19 soud posuzoval, zda rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 14. 6. 2002, č.j. SCPP/BR-OPK4-SV-2002, nabylo právní moci. Soud zjistil z připojeného správního spisu  č.j. CPR-5461/ČJ-2011-004025-ZZC, že přezkoumávané  rozhodnutí bylo vydáno na základě podkladů v tomto spise. Vzhledem k tomu, že je v něm založeno rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 14.6.2002 ve fotokopii bez průkaznosti způsobu provedení opravy v datu narození, doplnil soud spisový materiál       o správní spis týkající se vyhoštění žalobce v roce 2002 č.j. SCPP-221/BR-OPK4-SV-2002. Z tohoto spisu zjistil, že dne 20.12.2003 bylo vyhotoveno sdělení o opravě jména a příjmení   a data narození žalobce, které žalobce  převzal dne 22.12.2003, jak vyplývá z dodejky a  soud nemá  pochybnosti  o pravosti podpisu na této dodejce, neboť je shodný s podpisem žalobce    i na dalších  písemných materiálech v tomto spise, např. na  protokolu o podání vysvětlení ze dne 14.6.2002, ze ztvrzení převzetí rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 14.6.2002, na žádosti o udělení českého víza ze dne 14.6.2002, včetně potvrzení převzetí víza 15.6.2002, tedy listin, které podepisoval před úřední osobou, pracovníkem policie. Proto žalobní   námitka, že rozhodnutí ze dne 14.6.2002 je rozhodnutím nicotným, protože byly stanoveny povinnosti neexistující osobě, byla soudem posouzena a shledána nedůvodnou po doplnění dokazování listinami v připojeném spise č.j. SCPP-221/BR-OPK4-SV-2002. Rozhodnutí o správním vyhoštění se stalo pravomocným 22.12.2003 po doručení opravného sdělení vyhošťovanému týkající se osobních údajů osoby vyhošťovaného. Podal-li žalobce žalobu až dne 19.5.2011, stalo se tak po uplynutí lhůty k podání žaloby.    Vzhledem ke shora uvedenému soud řízení o podání ze dne 19.5.2011 odmítl (ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s.).    Ve smyslu ust. 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. pokračování                                                 - 3. strana -                                   36A 18/2011 - 31         Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.         V Brně dne 9. ledna 2012                                                        JUDr. Milada Haplová,v.r.                                                                                                     předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: