36 A 46/2012-25 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Haplové a soudců JUDr. Evy Lukotkové a JUDr. Viktora Kučery,  v právní věci žalobce V.G.,  nar. ……………., st. příslušnost Ukrajina,  t.č. bytem …………………….,  zast. JUDr. Filipem Mochnáčem, advokátem se sídlem Heršpická 5, P.O.Box 53, 639 53 Brno, proti žalovanému  Ministerstvu vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců, Jihomoravský kraj, Hněvkovského 30/65, 617 00 Brno,  o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Krajskému soudu v Brně byla dne 24.9.2012 doručena žaloba datovaná dne             19.9.2012, v níž žalobce namítá, že 11.4.2012  podal žádost o udělení povolení k trvalému pobytu na území ČR, která byla zaevidována pod č.j. OAM-5620/TP-2012, kterou postupně  doplnil všemi potřebnými náležitostmi. Žalobce odkazuje na ust. § 71 odst. 1 zákona              č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a dále namítá, že i pokud by na projednávaný případ dopadalo ust. § 169 dost. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), je zřejmé, že lhůta pro vydání rozhodnutí žalovaného již marně uplynula. Žalobce dále uvádí, že se po marném uplynutí lhůty v souladu s ust. § 80 správního řádu obrátil dne 2.8.2012  na nadřízený správní orgán,   tj. ministra vnitra ČR s podnětem k učinění opatření proti nečinnosti žalovaného. Nadřízený správní orgán však na podnět žalobce do dne podání žaloby nijak nereagoval. Vzhledem k uvedenému postupu došlo a dochází k neoprávněnému zásahu do práv žalobce, přičemž je pokračování                                                                                                             36 A 46/2012   zřejmé, že žalovaný nevydáním rozhodnutí ve věci samé ve shora uvedené zákonem stanovené lhůtě zůstává nečinný. Žalobce proto navrhuje, aby soud vydal rozsudek, kterým by uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci v řízení o žádosti žalobce vedeným pod č. j. OAM-5620/TP-2012 a dále povinnost nahradit žalobci náklady řízení.   Dne 15.11.2012  došlo soudu vyjádření žalovaného, v němž žalovaný uvádí, že je povinen v souladu s § 3 správního řádu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, proto požádal Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje o provedení pobytové kontroly na adrese, kterou žadatel uvedl jako adresu pobytu. Následně  vyrozuměl žadatele a jeho zmocněnou zástupkyni o možnosti vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, přičemž zástupkyně poté sdělila, že se vyjádří do 10-ti dnů, pak bylo zasláno vyjádření ubytovatelů      a dne 3.9.2012 zmocněná zástupkyně uvedla, že správní orgán doposud nezjistil skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, podklady neshromáždil v takovém rozsahu, aby      o věci mohl spolehlivě rozhodnout a navrhla doplnit dokazování výslechem obou ubytovatelů. Správní orgán proto požádal opětovně o provedení další pobytové kontroly a žadatele předvolal k výslechu na 21.11.2012. Následující den předložil jmenovaný nový doklad           o zajištění ubytování na území ČR. Žalovaný má vzhledem k uvedenému za to, že žaloba na nečinnost doručená soudu dne 24.9.2012 byla podána zcela účelově a není důvodná.  V případě žadatele nelze hovořit o neodůvodněných průtazích v řízení o jeho žádosti dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí nesmí být na újmu správně a úplně zjištěnému skutkovému stavu věci a v době podání žaloby řízení probíhalo a vzhledem k úkonům žalovaného muselo být zřejmé, že správní orgán postupuje tak, aby o jeho žádosti bylo rozhodnuto, tj. že není ve věci nečinný. Navíc sama zmocněná zástupkyně ve správním řízení ve vyjádření k podkladům ze dne 3.9.2012 navrhla doplnění dokazování a vyslovila nesouhlas s doposud neshromážděnými podklady pro případné rozhodnutí. Podle žalovaného se tedy nejedená o nečinnost, neboť provádí úkony za účelem vydání rozhodnutí, a proto navrhl, aby soud žalobu zamítl a vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.   V replice k vyjádření žalobce namítá, že žalovaný nesprávně vykládá pojem nečinnosti správního orgánu, který je podle něho v případě, pokud je správní orgán zcela pasivní. S tímto názorem žalobce nesouhlasí a cituje z článku  JUDr. K.F., Ph.D. Tam vyslovena definice pojmu nečinnosti je obecně přijímaná a dopadá na projednávanou věc. Žalobce netvrdí, že správní orgán je absolutně nečinný, ale nečinný v tom smyslu, že se dopouští neodůvodněných průtahů ve správním řízení, kdy ač provede nějaký úkon, dávno porušil svoji zákonnou povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé v zákonem uložené lhůtě. Žalobu v projednávané věci nelze posoudit jako účelovou, naopak postup žalovaného je nutno označit jako účelový, kroky žalovaného  spočívající v provádění pobytové kontroly byly učiněny teprve poté, co žalobce učinil podnět proti nečinnosti dne 3.8.2012, když do té doby žalovaný nevyvíjel žádné kroky směřující ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Ke dni 3.12.2012 žalovaný rozhodnutí ve věci samé nevydal, přestože lhůta pro jeho vydání několikrát uplynula. Na žalobě trval.   Ze  žádosti o trvalý pobyt ze dne 11.4.2012 doručené žalovanému téhož dne vyplývá, že žadatel žádá  „o trvalý pobyt po pěti letech“, prohlásil, že má zajištěno ubytování v obci Hlohovec, Dědina 262 a  doložil doklad o zajištění ubytování na této adrese, ve správním  řízení byl zastoupen zmocněnkyní O.B. podle plné moci ze dne 11.4.2012. Dne 31.7.2012 bylo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje požádáno o provedení pobytové kontroly na adrese …………………, na níž měl hlášeno ubytování. Dle pokračování                                                                                                             36 A 46/2012   sdělení odboru cizinecké policie, oddělení pobytových agend, pracoviště Valtice ze dne 7.8.2012, pobytová kontrola byla provedena dne 2.8.2012 a při ní nebyl žadatel ani nikdo další na uvedené adrese zastižen, přičemž kontrolující orgán měl poznatky z předchozích kontrol o tom, že na této adrese bydlí pouze majitel nemovitosti s rodinnou. Dne 2. a 3.8.2012 provedena opakovaná kontrola na adrese, Břeclav – Poštovná, ul. Hraniční 1366, kde se v areálu bývalého podniku „Muna“ nachází ubytovna, kterou vlastní majitel nemovitosti  …………, a ani na této adrese nebyl žadatel zastižen a nikdo z ubytovaných ho neznal. Další poznatky k aktuálnímu pobytu se nepodařily zjistit. Na základě  tohoto dne 9.8.2012 byla vyzvána zmocněná zástupkyně, aby se seznámila s podklady  pro vydání rozhodnutí a vyjádřila se k nim a tato dne 27.8.2012 po seznámení se s poklady pro vydání rozhodnutí sdělila správnímu orgánu, že se vyjádří do 10-ti dnů. Dne 30.8.2012 spolumajitelka objektu …………. sdělila,  že v této nemovitosti je poskytováno ubytování žadateli a dalším osobám uvedených v připojeném seznamu. Toto prohlášení připojila k vyjádření k podkladům zmocněnkyně žadatele. Následně správní orgán dne 22.10.2012 požádal opětovně                   o pobytovou kontrolu na adrese ……………………... Téhož dne byl předvolán k výslechu žadatel o dlouhodobý pobyt. Dne 1.11.2012 odbor cizinecké policie, oddělení pobytových agend Valtice sdělil správnímu orgánu, že dne 27.10.2012 na adrese …………………. nebyl nikdo zastižen, dům se nachází v rekonstrukci, bez čísla popisného, na dvoře domu se nachází další zrekonstruovaný dům, který je obývaný, znepřístupněn plotem a zamčenou branou bez zvonku. Kontrola následující den 28.10.2012 byla se shodným výsledkem jako dne 27.10.2012. Dne 31.10.2012 byl na adrese  zastižen majitel nemovitosti, požádán o předložení ubytovací  knihy cizinců, z níž bylo zjištěno, že žalobce je pouze zapsán na dobu od 13.3.2012 do 31.12.2012 společně s manželkou. Podle ubytovatele lze je zastihnout v sobotu či v neděli, ovšem k výsledku kontrol dne 27. a 28.10. (sobota a neděle), kdy nebyl nikdo zastižen, byl ubytovatel znovu tázán a bylo jím  sděleno, že se žadatel zdržuje někde v Brně, kde pracuje a jeho žena je momentálně na Ukrajině a ubytovatel přesně neví, kdy žadatel dojede. K šetření byli vytěženi i svědkové žijící trvale v sousedství ubytovatele, přičemž žádný z nich nepotvrdil s jistotou, že žadatele v místě ubytování viděl. Navíc dům je v rekonstrukci a v přistaveném domě bydlí pouze rodina ubytovatele a kapacitně není  uzpůsoben k ubytování cizinců, kteří jsou zde nahlášeni (18) a patrový dům byl v přední části   ke dni 31.10.2012 v rekonstrukci. Dne 21.11.2012  měl být proveden výslech žadatele             o povolení k trvalému pobytu, namísto toho dne 8.11.2012 byla doručena smlouva o zajištění ubytování na adrese Cejl 57, Brno. Z obsahu žádosti  je tedy zřejmé, že žadatel žádá               o povolení k trvalému pobytu na území ČR dle § 68 zákona o pobytu cizinců po pěti letech dlouhodobého pobytu na území a do dne 8.11.2012 se nezdařilo správnímu orgánu přes několik pokusů provést pobytovou kontrolu na žadatelem uváděné adrese Dědina 262, Hlohovec, přičemž po poslední prováděné kontrole v udávaném místě pobytu ve dnech 27.10.-31.10.2012 předložil správnímu orgánu novou smlouvu o zajištění ubytování ze dne 8.11.2012 na adrese Cejl 57, Brno.   Podle § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, které žalobce označil jako ustanovení, které by mohlo dopadnout na projednávaný případ, nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60-ti dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h. Ze žádosti žadatele je zřejmé, že tento žádá o trvalý pobyt „po pěti letech“, tedy v projednávaném případě se  jedná o trvalý pobyt udělovaný podle § 68 zákona o pobytu   pokračování                                                                                                             36 A 46/2012     cizinců, neboť podle odst. 1 tohoto zákonného ustanovení se povolení  k trvalému pobytu na žádost vydá cizinci po pěti letech nepřetržitého pobytu na území.    Jak je zřejmé ze shora citovaného ustanovení  § 169 odst. 1 písm. e) zákona o pobytu cizinců, toto ustanovení se nevztahuje  na žádost o povolení k trvalému pobytu podle              § 68 zákona o pobytu cizinců, proto  je na  projednávaný případ nutno aplikovat                      ust. § 169 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců. Dle tohoto zákonného ustanovení, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 180-ti dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu, v této věci do 8.10.2012. Jak je zřejmé, uvedená lhůta pro vydání rozhodnutí běžela v době podání podnětu k učinění opatření proti nečinnosti dne 2.8.2012,  i v době podání žaloby dne 24.9.2012. Ze zjištěných skutečností  ze správního spisu vyplývá, že ve lhůtě pro vydání rozhodnutí (8.10.2012) žalovaný správní orgán byl činný, neboť dne 31.7.2012 vyžadoval provedení pobytové kontroly, tedy nikoliv, jak tvrdí žalobce, až po podání podnětu k učinění opatření proti nečinnosti  žalovaného  a nemožnost vydat rozhodnutí o udělení trvalého pobytu žalobci nespočívala v nečinnosti žalovaného, ale na straně žalobce, neboť  pobytovou kontrolu nebylo možno provést opakovaně ani do dne 31.10.2012 a teprve po vytěžení ubytovatele toho dne žalobce předložil novou smlouvu o zajištění ubytování ze dne 8.11.2012 na adrese Cejl 57, Brno.    Na základě posouzení žaloby ve smyslu ust. § 169 odst. 1 písm. b) ve spojení         s ust. § 68 odst. 1 zákona o pobytu cizinců a posouzení skutečností vyplývající ze správního spisu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť je nedůvodná, proto ji ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.  zamítá.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když úspěšné  žalované nevznikly náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti.    Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 28. prosince 2012                                                       JUDr. Milada Haplová,v.r.                                                   předsedkyně senátu