36 Ad 1/2011-31                                                         ČESKÁ REPUBLIKA                        R O Z S U D E K         J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové  a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D.,  v právní věci žalobce J.H.,  bytem ………….., Brno, adresa pro doručování: ……………….., 602 00 Brno,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí č.j.: ……………… ze dne 21.12.2010,   t a k t o :             I.    Žaloba se zamítá.    II.    Žalovaná nemá právo na náhradu  nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím ze dne 21.12.2010, č.j. ……………….  žalovaná zamítla žádost J. H. o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle  zák. č. 261/2001 Sb., podané z titulu ukrývání se paní A.H., nar. …………….., zemřelé na podzim roku 1993. Podle odůvodnění rozhodnutí účastník řízení dne 15.11.2010 uplatnil nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky jako syn shora uvedené osoby, která se podle jeho tvrzení v období druhé světové války ukrývala před rasovou persekucí. Žádost bylo však potřeba uplatnit nejpozději do 31.12.2002 a tuto lhůtu účastník řízení zjevně  nedodržel. I kdyby žádost ve stanovené lhůtě podal, nebylo by možno jí vyhovět, neboť není žádnou z osob uvedených v § 1 odst. 2 zák. č. 261/2001 Sb.       pokračování                                                                                                             36 Ad 1/2011   V žalobě žalobce namítal, že rozhodnutím došlo k porušení zásady nestranného            a objektivního postupu, legitimního očekávání, zásady zákonnosti, k nesprávnému právnímu   a skutkovému posouzení věci, k porušení zásady materiální pravdy a zák. č. 261/2001 Sb. Jako syn pozůstalé má na jednorázovou peněžní částku nárok, jako sourozenci se dozvěděli, že mají nárok z titulu pozůstalosti po zemřelé matce a on jako nejstarší ze sourozenců byl pověřen žádost podat. Jako rovněž nejstarší  toto období s matkou nejvíce prožíval, když se ukrývali v lesích. Matka zemřela v roce 1993, proto nemohla nárok uplatnit, otec zemřel v roce 1969. Oprávněnými osobami by měly být děti, na které by tento nárok měl přejít. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.     Žalovaná ve vyjádření uvedla, že podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 261/2001 Sb., bylo nutno nárok uplatnit písemnou žádostí u orgánu příslušného k vydání rozhodnutí nejpozději do 31.12.2002. Stát v zák. č. 261/2001 Sb., stanovil okruh osob, kterým při splnění stanovených podmínek bude odškodnění přiznáno  a v zákoně jsou tyto osoby vymezeny v ust. § 1 odst. 2,3 zákona. Protože žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 1 odst. 2 zákona, navíc uplatnil žádost po uplynutí prekluzivní  lhůty, žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.  Ze správního spisu soud zjistil, že žádostí  ze dne 11.11.2010 došlé žalované dne 15.11.2010 uplatnil žalobce žádost o poskytnutí jednorázové peněžní částky ve vztahu k matce A.H., nar. …………… v obci Vítkovice, zemřelé na podzim roku 1993.  Podle § 3 odst. 2 zák. č. 261/2001 Sb., bylo nutno nárok na jednorázovou peněžní částku uplatit písemnou žádostí u ČSSZ nejpozději do 31.12.2002, jinak právo na její poskytnutí zaniklo.   Podle § 1 odst. 2 se zák. č. 261/2001 Sb., vztahuje i na vdovy nebo vdovce po účastnících národního boje za osvobození, pokud jsou občany ČR, jejichž manželství trvalo v době účasti manžela v národním boji za osvobození, nebo bylo z důvodu nemožnosti uzavřít manželství uzavřeno nejpozději do 31.12.1945 a jejichž manžel buď  padl, nebo kdykoliv později zemřel, a na děti, jejichž oba rodiče jako účastníci národního boje za osvobození padli, nebo jeden z rodičů jako účastník národního boje za osvobození v národním boji za osvobození padl a druhý z rodičů v té době již nežil, pokud ke dni úmrtí později zemřelého rodiče nedosáhly věku 18-ti let.  Vzhledem k tomu, že žalobce prokazatelně uplatnil žádost dne 15.11.2010, jde             o  žádost  podanou opožděně, právo na přiznání jednorázové peněžní částky zaniklo ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení.  Soud pouze dodává, že i v případě uplatnění žádosti ve lhůtě žalobci nevznikl nárok na poskytnutí jednotářové peněžní částky podle ust. § 1 odst. 2 zák. č. 261/2001 Sb., neboť nesplnil zákonem stanovené  podmínky osoby tam uvedené.   Soud proto ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítá.  Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst.  2 s.ř.s., podle něhož  úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.  pokračování                                                                                                        36 Ad 1/2011-32     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 25. září 2012                                                                                                                                                                                                                           JUDr. Milada Haplová,v.r.                                                                                                                        předsedkyně senátu