Odůvodnění
Číslo jednací: 36Ad 2/2012 - 16
U S N E S E N Í
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudkyň JUDr. Zuzany Bystřické a JUDr. Jany Kubenové ve věci žalobce R.I., proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně, OP Brno - město, Benešova 10, Brno, v řízení o žalobě proti platebnímu výměru žalované ze dne 7. 11. 2011, č. …………..,
t a k t o :
I. Návrh ze dne 21. 9. 2011 s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou (návrhem) ze dne 21. 9. 2011, došlou soudu dne 8. 12. 2011 prostřednictvím Nejvyššího správního soudu, žalobce napadl platební výměr žalované ze dne 7. 11. 2011, č. …………., kterým bylo žalobci uloženo podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1991 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, uloženo zaplatit penále ve výši 1.115,- Kč do 15ti dnů ode dne právní moci platebního výměru.
Žalovaná podáním ze dne 12. 1. 2012 sdělila soudu, že žalobce podal proti shora citovanému platebnímu výměru v zákonem stanovené lhůtě odvolání, které bylo postoupeno Rozhodčímu orgánu VZP ČR v Praze a o kterém dosud nebylo rozhodnuto.
Jak soud zjistil z kopie napadeného platebního výměru žalované ze dne 7. 11. 2011, č. 2141101421, kterou žalovaná zaslala soudu spolu s podáním ze dne 12. 1. 2012, žalobce v něm byl poučen o tom, že může podat odvolání proti tomuto platebnímu výměru ve lhůtě 15ti dnů po jeho oznámení k Rozhodčímu orgánu VZP ČR prostřednictvím územního pracoviště Brno – město, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj VZP ČR.
pokračování - 2. strana - 36Ad 2/2012
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zák. č. 150/2002 Sb., v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) soud odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.
Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Podle ust. § 81 odst. 1 správního řádu, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.
Podle ust. § 53 odst. 1, věty první, zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění platném do 30. 11. 2011 (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 83 odst. 1, věty první zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Podle ust. § 53 odst. 10, první věty, zákona o veřejném zdravotním pojištění o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavce 1 rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. č. 672/2005 Sb., NSS) „je podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu (§ 5, § 68 písm. a) s.ř.s.) nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení, tzn. že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“ Nejvyšší správní soud ve svém dalším rozhodnutí ze dne 30. 4. 2004, č.j. 3Azs 58/2003-51 pak judikoval, že svých práv se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu nemůže úspěšně domoci ten, kdo ve správním řízení proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání nepodal, s výjimkou případu, kdy rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu práv žalobce změněno k opravnému prostředku jiného. Taková žaloba je podle § 68 písm. a) s.ř.s. nepřípustná a soud ji z této příčiny podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítne.
Z podání žalované k žalobě ze dne 12. 1. 2012 soud zjistil, že žalobce podal proti shora uvedenému rozhodnutí žalované v zákonem stanovené lhůtě odvolání, který bylo postoupeno k Rozhodčímu orgánu VZP ČR v Praze a dosud o něm nebylo rozhodnuto.
Na základě shora citovaných ustanovení zákona a zjištění soudu, musel soud návrh
pokračování - 3. strana - 36Ad 2/2012 - 17
žalobce odmítnout podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s, protože žalobce žalobou napadl rozhodnutí žalované, aniž vyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, které připouští zákon o veřejném zdravotním pojištění.
Ve smyslu ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 17. února 2012 JUDr. Milada Haplová,v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky