36 Az 10/2008-73   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Haplové  a soudců JUDr. Jarmily Ďáskové  a JUDr. Jany Kubenové, ve věci   žalobce Q. Q. H.,  nar. ……….., státní příslušnost …………………, zast. Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00  Brno, proti žalované  Policii České republiky, Krajské ředitelství služby cizinecké policie Brno, Kounicova 24, 611 32 Brno, o žalobě proti výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání vydaném v rozhodnutí o správním vyhoštění ze dne 10.4.2008 Policí České republiky, Oblastním ředitelstvím cizinecké policie v Brně, Inspektorátem cizinecké policie Brno, pod č.j. CPBR-2886-28/ČJ-2008-61PB-SV,     takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   O d ů v o d n ě n í :     Shora uvedeným rozhodnutím č.j. CPBR-2886-28/ČJ-2008-61PB-SV, ze dne 10.4.2008 rozhodla Policie ČR, Oblastní Ředitelství cizinecké policie Brno, Inspektorát cizinecké policie Brno, věcně příslušný podle § 164 odst. 3 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů ve znění změn a doplnění,  podle                § 119 odst. 1 písm. a) bod 2, § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 a § 119 odst. 2 písm. b) téhož zákona o správním vyhoštění žalobce z území ČR, dobu stanovila na 10 let a lhůtu k vycestování stanovila do 10.5.2008. Podle § 85 odst. 2 písm. a) zák.č. 500/2004 Sb., vyloučila odkladný  účinek odvolání.  Tento výrok odůvodnila tím, že vyhošťovaný nedává záruku, že bude jeho další pobyt na území ČR v souladu se zákonem o pobytu cizinců             a naléhavý obecný zájem spočívající v ochraně ČR před neoprávněným pobytem cizince na jejím území vyžaduje vycestování z území ČR. Proti výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání se nelze odvolat podle § 85 odst. 4 správního řádu.   pokračování                                                                                                           36 Az 10/2008   V žalobě žalobce napadl výrok o vyloučení odkladného  účinku a vytýkal nezákonný postup správního orgánu, který předjímá naléhavé ohrožení veřejného zájmu z důvodu neoprávněného pobytu na území ČR, ačkoliv nebylo ve věci ještě pravomocně rozhodnuto. Odůvodnění  vyloučení odkladného  účinku odvolání považuje žalobce za nedostačující. Navrhl soudu, aby napadený výrok rozhodnutí zrušil.   Žalovaná ve vyjádření z opatrnosti namítala, že žaloba je nepřípustná a odkázala na rozsudek ze dne 30.11.2006 č.j. 2 As 54/2005-55, v němž byl vysloven právní názor, že rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání ve správním řízení je rozhodnutím předběžné povahy a je podle § 68 písm. a) ve spojení s ust. § 70 písm. b) soudního řádu správního z přezkumu soudem vyloučeno. K věcné stránce žaloby uvedla, že rozhodnutí         o vyloučení odkladného účinku umožňuje okamžitý výkon meritorního rozhodnutí, aniž by bylo správní řízení pravomocně skončeno a podle ust. § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu správní orgán vyloučí odkladný účinek odvolání, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem. V případě žalobce byly splněny všechny zákonem předvídané skutečnosti, neboť v době zahájení řízení o správním vyhoštění pobýval na území ČR bez potřebného víza či povolení k pobytu, ač k tomu nebyl oprávněn, a byl tedy naléhavý veřejný zájem na neodkladném ukončení jeho protiprávního jednání a zabránění jeho pokračování. Stát má dbát na dodržování  povinností stanovených v zákonech a nemůže tolerovat a umožňovat porušování veřejného pořádku. Žalobce byl řádně poučen o možnosti podat odvolání proti rozhodnutí       o správním vyhoštění, byl poučen, že proti rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku se nelze odvolat a tímto výrokem žalobci nebylo znemožněno přezkoumat meritorní rozhodnutí v odvolacím řízení. Stát má zájem na tom, aby vstup a pobyt cizinců na jeho území byl souladu se zákonem, provádět kontrolu, zda cizinec na území pobývá oprávněně či neoprávněně. Veřejný zájem vyplývá z potřeby regulovat přistěhovalectví, omezovat mezinárodní zločin, převaděčskou činnost. Žalobce pobýval na území neoprávněně, nedával žádné záruky, že jeho následný pobyt bude v souladu se zákonem o pobytu cizinců. Naléhavý veřejný zájem spočívá  v ochraně ČR  před neprováněným pobytem žalobce na jejím území. Na základě  skutečností zjištěných v řízení v případě žalobce v době rozhodování o jeho vyhoštění nastala situace pro vyloučení odkladného  účinku odvolání. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.   Usnesením č.j. 36 Az 10/2008-24 ze dne 30.9.2008 soud návrh ve smyslu                 ust. § 68 písm. e) ve spojení s ust. § 70 písm. b) s.ř.s. a podle  ust. § 46 odst. 1 písm. d) odmítl jako nepřípustný a odkázal na rozhodnutí NSS č.j. 2 As 54/2005-55 ze dne 30.11.2006.   Po podané kasační stížnosti žalobcem ze dne 14.11.2008, v níž  poukazoval na další rozsudek NSS č.j. 7 As 40/2008 ze dne 11.9.2008 a domáhal se zrušení usnesení Nejvyšším správním soudem, tento soud  postoupil věc  rozšířenému senátu usnesením                          č.j. 7 As 26/2009-45 ze dne 13.8.2009. Nejvyšší správní soud pak rozsudkem                        č.j.   7 As 26/2009-58 napadené usnesení zdejšího soudu zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.  V části rozsudku III. 3 týkající se  vyloučení  odkladného  účinku  odvolání v případě správního vyhoštění dospěl  rozšířený senát k závěru, že vyloučení odkladného  účinku odvolání proti rozhodnutí prvostupňového orgánu o vyhoštění je rozhodnutím soudně přezkoumatelným, neboť mění časové parametry účinků prvoinstančního rozhodnutí ve věci samé a zjevně dopadá na právní postavení cizince a to velmi intenzivně, neboť mu znemožní nadále v České republice fakticky pobývat. Realizace vyhoštění v průběhu odvolacího řízení pokračování                                                                                                      36 Az 10/2008-74   navíc fakticky zásadně oslabuje možnost cizince uplatňovat svá práva v odvolacím řízení, neboť jej nutí vést odvolací řízení na dálku prostřednictvím svého zástupce či písemně. Tyto skutečnosti vedly rozšířený senát k závěru, že v případě tohoto konkrétního typu prvostupňového správního  rozhodnutí ve věci samé, musí být vyloučení odkladného účinku odvolání proti němu podrobeno soudnímu přezkumu.    Podle ust. § 85 odst. 1 správního řádu, nestanoví-li zákon jinak, má včas podané           a přípustné odvolání odkladný  účinek. V důsledku něho  nenastává právní moc, vykonatelnost,  ani jiné právní účinky rozhodnutí. Podle odst. 2 téhož paragrafu správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit,  a) jestliže  to naléhavě vyžaduje veřejný zájem,     b) hrozí-li vážná újma některému z účastníků nebo  c) požádá-li o to účastník. To neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům nebo to není ve veřejném zájmu. Podle         odst. 4 vyloučení odkladného  účinku odvolání musí být odůvodněno, výrok je součástí rozhodnutí ve věci a proti tomuto výroku se nelze odvolat. Podle rozhodnutí rozšířeného senátu č.j. 7 As 26/2009-58 se věcný rozsah soudního přezkumu tohoto výroku omezuje výlučně na podmínky stanovené v § 85 správního řádu, zejména v jeho odst. 2 písm. a) – c). Předmětem soudního přezkumu zde naopak není a ani nemůže být zákonnost samotného výroku prvostupňového správního orgánu ve věci samé. V řízení o žalobě proti výroku            o vyloučení odkladného účinku odvolání soud přezkoumá, zda výrok ve věci samé, k němuž je tento výrok akcesorický, má povahu rozhodnutí. V kladném případě je soudní přezkum tohoto výroku přípustný. Předmětem soudního přezkumu mohou být výlučně formální a obsahové podmínky vydání výroku, jak vyplývají z § 85 správního řádu, zvláště hmotněprávní podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) – c). Soud se nemůže zabývat zákonností samotného výroku prvostupňového orgánu ve věci samé.   S ohledem na shora uvedený závazný právní názor vyslovený v rozhodnutí                sp. zn. 7 As 26/2009 soud posoudil žalobu takto. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání podle § 85 odst. 2 písm. a)  správního řádu je rozhodnutím soudně přezkoumatelným. Podle závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu je věcný rozsah soudního přezkumu tohoto výroku omezen na podmínky stanovené v § 85, zejména odst. 2 písm. a) – c) správního řádu. Žalovaná vyloučila odkladný  účinek odvolání ve smyslu ust. § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí žalobce nedával záruku, že bude další pobyt na území ČR v souladu se zákonem o pobytu cizinců        a naléhavý obecný zájem spatřovala v ochraně ČR před neoprávněným pobytem cizince na území ČR. Žalovaná v průběhu řízení o správním vyhoštění totiž zjistila, že před vstupem na území ČR neznámo kdy a kde cizinci nebylo uděleno vízum ani jiné povolení k pobytu na území ČR a minimálně od 26.10.2007 pobýval na území ČR neoprávněně. Aby zabránila pokračování v neoprávněném pobytu cizince rozhodla o vyloučení odkladného  účinku odvolání. Ve vyjádření specifikovala zájem státu na kontrole vstupu a pobytu cizinců na území ČR, kteří pobývají neoprávněně, když je ve veřejném zájmu potřeba regulovat přistěhovalectví, zabránit mezinárodnímu zločinu, převaděčství apod. Odůvodnění výroku rozhodnutí správního orgánu  o vyloučení odkladného  účinku odvolání je dostatečné a konec konců  důvodnost tohoto výroku vyplývá ze skutkových zjištění  v řízení o správním vyhoštění. Prvním důvodem je zabránění neoprávněného pobytu cizince na území ČR, což žalovaná ve shodě se soudem považuje za naléhavý veřejný zájem. Realizace vyhoštění v průběhu odvolacího řízení sice  oslabuje možnost cizince uplatňovat svá práva v odvolacím pokračování                                                                                                           36 Az 10/2008     řízení, rozhodujícímu soudu jsou však známa řízení, kdy žalobce uplatňuje svá práva u soudu v ČR, aniž by na území ČR kdykoliv pobýval. Soud žalobu posoudil jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítá.  Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když úspěšné  žalované nevznikly náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti.      P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 27. dubna 2012                                                    JUDr. Milada Haplová, v.r.   předsedkyně senátu