57A 103/2011 – 36 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: V. S., bytem ………., zastoupen  JUDr. Jánem Jurčem, advokátem se sídlem Smetanova 1340/4, 755 01 Vsetín, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu,   t a k t o :   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Odměna advokáta JUDr. Jána Jurče se určuje částkou 2.400,-Kč, která bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně, a to do 15-ti dní od právní moci rozsudku.            O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím  Krajského úřadu Zlínského kraje, odborem sociálních věcí ze dne 27.7.2011 č.j. ………., sp. zn. KUSP 51575/2011 SOC – DSP – Fi bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vsetín, odboru sociálních věcí ze dne 26.5.2011, č.j. …….. zamítnuto a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.    Rozhodnutím Městského úřadu Vsetín, odboru sociálních věcí ze dne 26.5.2011,             č.j. …….. byl žalobci snížen doplatek na bydlení z částky 112,-Kč na 50,-Kč měsíčně ode dne 1.5.2011 s odůvodněním, že v měsíci květnu roku 2011 došlo ke změně výše odůvodněných nákladů na bydlení, neboť je po odvolateli dle platebního kalendáře opět vyžadovaná platba měsíční zálohy na elektřinu. Dle doloženého vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2010 vznikl odvolateli přeplatek v celkové výši 2.044,-Kč, což ovlivnilo                                   i výši odůvodněných nákladů  na   bydlení.   Dále   v   měsíci    květnu   2011   je   zohledněna   Pokračování     -2-             57A 103/2011   v odůvodněných nákladech i platba komunálního odpadu na rok 2011 pro jednu osobu ve výši 492,-Kč.    Dne 23.8.2011 byla doručena Krajskému soudu v Brně žaloba žalobce ze dne 22.8.2011, v níž uvádí, že s rozhodnutím nesouhlasí, žádal o prominutí všech poplatků, neboť je zcela bez příjmu.    Na základě žádosti žalobce a prošetření jeho osobních majetkových a výdělkových poměrů mu byl usnesením ze dne 14.10.2011 ustanoven pro předmětné řízení právní zástupce JUDr. Ján Jurča, advokát se sídlem Smetanova 1340/4, 755 01 Vsetín. Usnesení nabylo právní moci dnem 25.10.2011.    Na výzvu soudu doplnil žalobce prostřednictvím právního zástupce žalobu podáním ze dne 28.11.2011 s odůvodněním, že nebyl řádně zjištěn skutkový stav, který by zakládal snížení doplatku na bydlení z částky 112,-Kč na 50,-Kč měsíčně ode dne 1.5.2011 do budoucna i přesto, že za rok  2010 mu byl vrácený přeplatek ve výši 2.044,-Kč za služby spojené s užíváním bytu za rok 2010. I nadále je v hmotné nouzi. Pokud by došlo ke snížení doplatku na bydlení pak toliko na určité období nikoliv však natrvalo.    Žalovaný, jímž podle § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR podal dne 16.2.2012 vyjádření, v němž uvedl, že žalovaný vycházel z listinných důkazů předložených přímo žalobcem. Na změnu výše doplatku na bydlení měly vliv podklady, které doložil samotný žalobce prokazující jeho majetkové a osobní poměry. Neunese-li žadatel tuto elementární povinnost z důvodu vlastního pochybení nelze z neúspěchu vinit správní orgán. Postup žalovaného byl řádně a obsáhle odůvodněn, žalovaný proto na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí v plném rozsahu odkázal. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.    Ze správního spisu bylo zjištěno, že odvolatel bydlí společně v bytě se svým bratrem F. S. Je příjemcem příspěvku na bydlení a příspěvku na živobytí. Z listinných podkladů bylo zřejmo, že náklady na bydlení byly stanoveny v částce 2.833,-Kč, v čemž je zahrnuta částka za spotřebu energie (náklady elektřiny  600,-Kč a plyn 110,-Kč), částka za služby bezprostředně související s užíváním bytu (3.675,-Kč + platba za komunální odpad 492,-Kč). Dále z rozpisu vyúčtování přeplatku za služby spojené s užíváním bytu za rok 2010 bylo zjištěno, že přeplatek činil výši 2.044,-Kč. Uvedená částka přeplatku byla odečtena od částky za služby bezprostředně související s užíváním bytu tj. částky 4.167,-Kč takže výše doplatku na bydlení činící rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení žalobce, tj. 2.833,-Kč snížena o příspěvek na bydlení náležející za měsíc duben 2011, který byl vyplacený v měsíci květnu roku 2011, v částce 2786,-Kč a částkou o kterou příjem žalobce – 0,-Kč – zvýšený                o vyplacený příspěvek na živobytí, tj. částka 4.166,-Kč převyšuje částku živobytí žadatele. To znamená, že výsledná částka činila 47,-Kč.    Podle § 39 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za kalendářní měsíc částku 50,-Kč, náležejí v této částce. Doplatek na bydlení tak byl stanoven ve výši 50,-Kč.    Předtím, než Krajský soud v Brně začal se zabýval důvodností žaloby zkoumal,               zda jsou splněny podmínky řízení. Dospěl přitom k názoru, že žaloba byla  podána v  zákonné Pokračování     -3-             57A 103/2011   dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ,,s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou, § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde               o žalobu přípustnou (§ 68 a § 70 s.ř.s.).    Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek podle                 § 51 odst. 1 s.ř.s.    V souladu s § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházejícího jeho vydání,                 přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    Žaloba není důvodná.      Podle § 33 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., v platném znění nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl     a)      jeho příjem (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo   b)     příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24).     Podle § 33 odst. 3 citovaného zákona podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení podle zvláštního právního předpisu. Doplatek na bydlení lze přiznat, s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům, také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3 násobek částky živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob.     Podle § 35 citovaného zákona výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc, sníženou    o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, a částkou, o kterou příjem     a)      osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo   b)     osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob     Pokračování     -4-             57A 103/2011   Přezkoumáním postupu žalovaného v návaznosti na citovaná právní ustanovení dospěl soud k závěru, že výše doplatku na bydlení s účinností ode dne 1.5.2011 byla stanovena správně. Soud proto neshledal v postupu žalovaného ani správního orgánu I. stupně pochybení. Žalobce dokladoval zaplacenou platbu za komunální odpad ve výši 492,-Kč (pokladní doklad ze dne 5.5.2011 vystavený Městským úřadem Vsetín) a vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2010 (rozpis záloh ,,na opravy“,  otopu vody, elektřiny, potvrzené Městským úřadem Vsetín) ve výši 2.044,-Kč, která z důvodu úhrady dluhu (senzory) byla vyplacena ve výši 923,-Kč.   Vzhledem k tomu, že ve výpočtu výše doplatku na bydlení nebyly shledány nesrovnalosti, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. jí zamítl.   Žalobce ve věci nebyl úspěšný, žalovanému náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   Žalobci byl pro předmětné řízení ustanoven zástupcem advokát JUDr. Jána Jurče              a podle § 35 odst. 8 s.ř.s.  platí v takovém případě odměna advokáta včetně hotových výdajů stát. Podle § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/96 Sb., v platném znění, náleží advokátovi odměna za 3 úkony právní služby (prostudování spisu, doplnění žaloby, podání ze dne 15.3.2012) po 500,-Kč (§ 11 písm. b), d) citované vyhlášky), náhrada hotových výdajů v částce 900,-Kč        (§ 13 odst. 3 citované vyhlášky), celkem tedy 2.400,-Kč.        P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 24. května 2012                                                                                    JUDr. Eva Lukotková, v. r.               samosoudkyně