V řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání nemůže být úspěšná námitka žalovaného, že mu nebylo řádně doručeno předvolání k prvnímu nařízenému jednání, neboť neměl přístup do své datové schránky, pokud nebylo pravomocně vyhověno jeho návrhu na určení neúčinnosti doručení předvolání podle § 50d o.s.ř. V odvolacím řízení proti rozsudku pro zmeškání nelze úspěšně uplatnit námitku promlčení žalovaného nároku.

60 Co 493/2011-117 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Rezka a soudců JUDr. Ladislava Pavlíčka a Mgr. Milana Zavrtálka ve věci žalobce PRECIZ IMMO s.r.o. se sídlem Napajedla, Kvítkovická 1627, identifikační číslo 26901641, zastoupeného Mgr. Petrem Šívarou, advokátem Brno, Dolní Louky 7, proti žalovanému AUTO HM s.r.o. Napajedla, Kvítkovická 1579, identifikační číslo 60754711, zastoupené Zbyňkem Polákem, advokátem, Kostelany nad Moravou, Pastviska 325, v řízení o zaplacení 108.000,- Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13.10.2011, č.j. 41 C 126/2011-65, t a k t o : I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 33.545,52 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13.10.011, č.j. 41 C 126/2011-65 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 108.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 108.000,- Kč od 16.9.2010 do zaplacení a dále výrokem II. povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 38.068,- Kč. Rozsudek odůvodnil soud I. stupně tak, že žalovaná se přes řádné předvolání nedostavila k prvnímu nařízenému jednání a k návrhu žalobce tedy rozhodl soud I. stupně rozsudkem pro zmeškání. Soud rozhodl na základě tvrzení obsažených v žalobě, která považoval ve smyslu § 153b odst. 1 o.s.ř. za nesporná. Z těchto pak dovodil nárok žalobce na zaplacení nájemného a úroku z prodlení. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém namítá, že neměla přístupnou datovou schránku a proto nemohlo dojít k řádnému doručení předvolání a nejsou splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. V odvolacím řízení potom žalovaná vznesla námitku promlčení a doplnila své odvolání v tom smyslu, že nepřístupnost datové schránky je zřejmá z toho, že fakticky v průběhu řízení žalovaná nepřevzala žádnou písemnost doručovanou do datové schránky a požádala o zneplatnění přístupových údajů. Žalobce se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se závěry soudu I. stupně, které měl za věcně správné. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o.s.ř.) k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o.s.ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř., a contrario), obsahuje způsobilý odvolací důvod, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 205b o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o.s.ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o.s.ř.). Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní (§ 153b odst. 2 o.s.ř.). Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o.s.ř.). Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 4 o.s.ř.). Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží (§ 153b odst. 5 o.s.ř.). Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky (§ 663 občanského zákoníku). Nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání (§ 671 odst. 1 občanského zákoníku). Není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu (§ 671 odst. 2 občanského zákoníku). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku). Soud I. stupně se věcí z pohledu shora uvedených ustanovení zabýval, z provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění, z nichž dospěl ke správným právním závěrům. Odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je správné a přesvědčivé a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje. Ani v odvolacím řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by měly vliv na správnost rozsudku soudu I. stupně. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil a to včetně správného nákladového výroku, který je v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., a výše nákladů řízení byla určena správně. Žalovaná namítala, že nebyly dány předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o.s.ř., neboť jí nebylo řádně doručeno předvolání k jednání. Mezi účastníky je nesporné a ze spisu vyplývá, že předvolání k jednání a ostatně i žaloba a doplnění žalobních tvrzení podáním doručeným soudu 16.9.2011, byly doručovány žalované prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Soud I. stupně správně dovodil, že předvolání k prvnímu jednání bylo řádně doručeno žalované do datové schránky. Vzhledem k tomu, že se do datové schránky žalované nepřihlásila oprávněná osoba ve lhůtě deseti dnů, nastala fikce doručení posledním dnem desetidenní lhůty, která počala běžet ode dne dodání dokumentu do datové schránky (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.). Na základě této fikce byla žaloba, doplnění žaloby i předvolání k jednání doručeny žalované více jak 10 dnů před nařízeným prvním jednáním ve věci a podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o.s.ř. byly splněny. Námitka žalované, že oprávněná osoba neměla přístup do datové schránky, neobstojí, neboť jak je zřejmé ze spisu, nebyl žalovanou ani podán návrh na určení neúčinnosti doručení předvolání k jednání a tedy o tomto nemohlo být ani pravomocně rozhodnuto a vyslovena neúčinnost takového doručení. Podstatou institutu neúčinnosti doručení je, že osoba se stanoveným postupem domůže výroku příslušného orgánu, že jí nebylo doručeno, protože nebyly splněny zákonné podmínky doručení. Prokázání těchto skutečností leží na osobě, která se vyslovení neúčinnosti doručení domáhá. Protože neúčinnost doručení předvolání žalované nebyla pravomocně vyslovena, je nutno vycházet z toho, že předvolání bylo doručeno řádně dne 16.9.2011 a podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, uvedené v § 153b o.s.ř., byly splněny. Soud I. stupně tedy správně vycházel z toho, že tvrzení žalobce uvedená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu jsou nesporná. Soud I. stupně správně věc vyhodnotil po právní stránce jako vztah nájmu a dovodil povinnost žalované zaplatit nájemné. Stejně tak správně postupoval při posouzení prodlení žalované a přiznání nároku na zaplacení úroku z prodlení, když lze jen podotknout, že žalobce požadoval úrok až od okamžiku, kdy již byla žalovaná v prodlení a pokud se týká výše úroku, tak byl úrok požadován v nižší výši, než to umožňuje § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Odvolací soud jen opakovaně připomíná, že při hodnocení uplatněného nároku se vychází z toho, že skutková tvrzení uvedená v žalobě jsou nesporná. Žalovaná v odvolacím řízení vznesla námitku promlčení, což obecně je přípustné. Nicméně v dané věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání a nelze k námitce promlčení vznesené v průběhu odvolacího řízení přihlížet. Pokud je nárok promlčen, neznamená to zánik nároku, ale dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo přiznat. V odvolacím řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání jde o to, aby bylo přezkoumáno, zda soud I. stupně rozhodl rozsudkem pro zmeškání v souladu se zákonem, tedy o posouzení, zda pro jeho vydání soudem I. stupně byly splněny všechny předpoklady. Odvolací důvody, které lze uplatnit proti tomuto rozsudku, proto § 205b o.s.ř. vymezuje v souladu s účelem přezkoumání těchto rozhodnutí odvolacím soudem. Výčet odvolacích důvodů je v § 205b o.s.ř. taxativní a ve vztahu k § 205 odst. 2 o.s.ř., jde o ustanovení speciální. Kromě důvodu uvedeného v § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř., jsou v § 205b o.s.ř. označeny za odvolací důvod, který lze namítat proti rozsudku pro zmeškání, skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání. Uvedená dikce nepředstavuje vymezení samostatného odvolacího důvodu, ale jen určení toho, zda a jak mohou být použity odvolací důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. b) až g) o.s.ř., v odvolání proti rozsudku pro zmeškání. Uvedené znamená, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b) až g) o.s.ř. se v odvolání proti rozsudku pro zmeškání uplatní jen tehdy a do té míry, jak mohou být jejich prostřednictvím uvedeny skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání uvedené v § 153b o.s.ř. Z povahy věci vyplývá, že tyto skutečnosti a důkazy mohou být uvedeny zejména pomocí odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 písm. c), g) o.s.ř. a že odvolací důvod podle § 205 odst. 1 písm. e) o.s.ř. se uplatní ve vztahu ke skutkovým zjištěním, týkajícím se naplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání. Protože předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání není zjištění skutkového stavu věci, nelze v odvolání proti těmto rozsudkům úspěšně uvádět skutečnosti, které se týkají skutkového základu věci a ani důkazy, kterými by měla být vyvrácena tvrzení žalobce. Námitka žalované, že nárok je promlčen zabíhá do skutkového a právního posouzení nároku uplatněného žalobou a odvolací soud s přihlédnutím ke shora uvedenému, nemůže rozsudek soudu I. stupně z tohoto pohledu přezkoumávat a žalovaná nemůže v odvolacím řízení o rozsudku pro zmeškání úspěšně uplatňovat skutečnosti a námitky týkající se skutkového základu věci a vznést námitku promlčení, při jejímž posouzení by musel odvolací soud přezkoumávat věc, jak co do skutkového základu, tak i po stránce právního hodnocení. Žalobce byl v odvolacím řízení plně úspěšný a má podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši. Proto byla žalované uložena povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v plné výši. Tyto spočívají v odměně advokáta žalobce určené podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a která činí 25.660,- Kč. Dále advokátu náleží paušální náhrada výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony po 300,- Kč (podání písemného vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu). Vedle toho má nárok na náhradu za ztrátu času cestou k jednání soudu a zpět na pět půlhodin po 100,- Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále na náhradu cestovného dle § 13 odst. 1 téže vyhlášky za cestu k jednání odvolacího soudu za 190 km při ceně benzínu 37,50 Kč za jeden litr, dle doloženého pokladního dokladu a spotřebě 6,9 litrů na 100 km, dle technického průkazu, které činí dle § 157 a § 158 zákoníku práce a vyhlášky č. 429/2011 Sb., 1.194,60 Kč. Celkem náklady řízení činí 27.954,60 Kč a tyto byly navýšeny o 20% daň z přidané hodnoty na 33.545,52 Kč dle § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Podle § 224 odst. 1 a § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady odvolacího řízení k rukám zástupce žalobce. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže po podání dovolání dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V takovém případě lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nebude-li ve stanovené lhůtě dobrovolně splněna povinnost tímto rozsudkem uložená, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí u soudu. Ve Zlíně dne 26. ledna 2012 JUDr. Jiří Rezek, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Monika Knápková