62Af 19/2011-116 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y  Krajský soud v Br ně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudc ů Mgr. Petra Šebka a JUDr. J any Kubeno vé v pr ávní věci žalobce: Město Roudnice nad Labem, se sídlem Roudnice nad Labem, Karlo vo nám. 21, proti žalovanému: Úř ad pro ochranu hospodářské soutě že, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, za účasti: EUROVIA CS, a.s., se sídlem Praha 1, Národní tř. 10, zastoupené Mgr. Ing. Jiřím Vogeltanzem, advo kátem se sídlem Plzeň, Ve ver ko va 1, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úř adu pro ochranu hospo dářs ké soutěže č.j. ÚOHS- R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011, t a k t o : I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS- R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 6 800,- Kč, a to do tří dnů od pr ávní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í :  Žalobce brojí žalobo u proti druhostupňo vému rozhodnutí žalo vaného č.j. ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011, kterým bylo zč ásti změ něno a zčásti pot vr zeno předchozí pr vostupňo vé rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/520/ABr ze dne 20.9.2010. pokračování 2 62Af 19/2011 I. Podstata věci  Žalovaný napadeným rozhodnutím ve spojení s rozhodnutím vydaným v pr vním stupni správního říze ní rozho dl tak, že žalobce (zadavatel veřejné zakázky) při zadávání veřejné zakázky „Re vit alizace centra města v památko vé zóně Roudnice nad Labem“ se dopustil správního deliktu po dle § 120 odst. 1 písm. a) záko na č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „ZVZ“), neboť nedodržel postup stano ve ný - v § 44 odst. 3 písm. f) a § 6 ZVZ, ne boť v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích kritérií, tj. přidělo vání bodů podle hodnotících kritérií za rozmezí údajů z nabídek, - v § 78 odst. 4 a § 6 ZVZ, ne boť stanovil dílčí hodnotící kritérium „záruční podmínky a celková úprava zajištění“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zás adu transparentnosti, - v § 80 odst. 1 a § 6 ZVZ, neboť nepostupoval transparentním způsobem a do protokolu z jednání hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.3.2009 neuve dl údaje o tom, jak byl y jednotli vé nabídky hodnoceny vr ámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky a celková úpr ava zajištění “, přitom tyto postupy mo hly podstatně o vli vnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybr aným uchazečem uzavřel smlouvu. Žalobci za to byl a uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč. II. Shrnutí procesních stano visek  Žalobce namítá, že žalovaný procesně pochybil, neboť žalobcův návr h ze dne 11.6.2010 (v rámci správního řízení) na výslech konkrétních s vědků ponec hal do vydání rozhodnutí bez j aké koli odezvy, čímž žalobci ve skutečnosti odepřel právo zdůvo dnit své kroky v rámci zadávacího řízení. Pouze vro zho dnutí na to obecně reaguje tím, že provádět tyto výslechy ne bylo třeba, protože rozhodující jsou skutečnosti plynoucí z textu zadávací dokumentace. To je znakem li bo vůle a správní řízení to zatěžuje vadou. Dále žalo bce zpochybňuje všechna tři shora označená pochybení.  Způsob hodnocení nabídek byl po dle žalobce popsán dostatečně podle ZVZ. Požadave k žalovaného na to, aby byl stano ve n způsob přidělování bodů, jak je uve deno ve výroku pr vostupňo vé ho rozhodnutí, nemá v ZVZ o poru; třeba je dílčí hodnotící kritérium stano vit a k němu pak stano vit dílčí bo do vé rozpětí. Ar gument ace pokračování 3 62Af 19/2011 žalovaného v tom směru, že o tom, že dílčí kritéria ne byl a dostatečně specifikována, svě dčí i námitky dvo u uchazečů, je lichá, ne boť čtyři uchazeči naopak tato kritéria po važo vali za jasná.  I ve vzt ahu k dílčímu kritériu „záruční podmínky a celková úprava zajištění“ má žalo bce za to, že ZVZ dodržel. Jednak je nepřezkoumatelné (z důvodu spojení odůvo dnění ke dvě ma pochybením vjednu nesrozumitelnou argumentaci), zda žalo vaný dospěl k tomu, že se žalobce rozhodl zadat veřejnou zakázku po dle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Navíc pokud se skutečně žalobce rozho dl zadat veřejno u zakázku na základě kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, bylo jeho po vi nností po uze st ano vit dílčí hodnotící kritéria, což bylo ze strany žalobce prokazatelně učiněno (a sám žalo vaný to pot vrzuje).  I ve vztahu k obs ahu protokolu o posouzení a hodnocení nabíde k žalobce nic neporušil, neboť výrok nekoresponduje s tím, co měl žalobce učinit po dle § 80 odst. 1 ZVZ. Jestliže měl žalobce uvést údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotli výc h hodnotících kritérií, pak to splnil, nebo ť vždy uve dl, kolik bodů každému z uchazečů přiděluje – a to i vpřípadě kritéria „záruční podmínky a celko vá úpr ava zajištění“. Jestliže měl žalobce uvést popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvo dněním, i to žalobce splnil. Údaje předepisuje ZVZ a požadavky žalovaného, jak je uvádí v odůvo dnění s vých rozhodnutí, j dou nad jeho rámec. Žalobce je toho názoru, že by ne postupo val transparentně pouze v případě, že by nepřidělil některému z uchazečů (nebo vše m) body za určité kritérium (záměrně či opomenutím) a t yto nezapsal do hodnotící zprávy.  Samostatně žalo bce brojí proti výši pokuty, jak mu byla stano ve na, ne boť žalovaný opomíjí s voji dří vější rozho do vací praxi, ve vzt ahu k níž je pokuta nepřiměřená. Navíc žalovaný přičítá k tíži skutečnosti, které jsou již znakem deliktu, nao pak nezohledňuje polehčující okolnost – a sice že žalobce se žalovaným v průběhu správního řízení spol upr aco val a snažil se celou věc objasnit a ř ádně vys větlit. Žalovaný nepřihlédl k závažnosti deliktu, zejména ke způsobu jeho s pác hání, k následkům a k okolnostem, za nichž byl s pác hán.  Navíc rozhodnutí podle žalo bce nebere v úvahu výsledky kontroly ze strany Regionální rady regionu soudržnosti Se verozápad; ta nezjistila nedostatky. Žalobce rovněž zpochybňuje jednotlivé pasáže napadeného rozhodnutí, které se vypořádávají s jeho rozklado vo u argumentací, a navr huje napade né rozhodnutí i jemu předcházející rozhodnutí zrušit a věc vr átit žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný setrvává na s vých závěrech, které jsou obsaženy v jeho rozhodnutích, a žalo bu navr huje jako ne důvo dno u zamítnout.  Žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních postojích během celého řízení před zdejším soudem. pokračování 4 62Af 19/2011 III. Posouzení věci  Žaloba byl a podána vč as (§ 72 odst. 1 záko na č. 150/2002 Sb., soudního ř ádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou opr ávně nou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). O věci s amé zdejší soud rozhodl bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Žaloba je důvo dná. III.1.  Namítá-li žalo bce procesní vadu spočí vající v tom, že žalobcův procesní návr h na výslech s vědků, kteří by mo hli přispět k objasnění věci, ponechal do vy d ání rozhodnutí bez jakékoli odezvy, pak v tom zdejší soud žádné pochybení žalo vaného neshledává. Žalobce byl coby účastník spr ávní ho řízení po vi nen označit na podporu svých t vr zení důkazy, žalo vaný jeho návr hy nebyl vázán, musel vš ak pro vést důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci (§ 52 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Náležitostí rozhodnutí (odůvo dně ní) je mimo jiné informace o tom, jak se správní orgán (tu te dy žalovaný) vypořádal s návr hy účastníků (§ 68 odst. 3 s právní ho řádu).  Ze žádného pravidla obsaženého v ZVZ ani ve správním řádu neplyne, že by měl žalovaný ještě pře d vydáním rozhodnutí ve věci samé žalobci i ntimo vat s vůj názor na potřebu dokazování, jak je navrhl žalobce, tj. sdělovat mu, zda dokazování po dle návrhu žalobce bude pro vádět či nikoli, popř. zdůvo dňo vat, proč dokazování provádět nebude. Místem, kde je třeba popsat proběhlé dokazování a jeho výsledky, popř. zdůvo dnit, proč dokazování navr ho vané žalobcem ne bylo třeba, je odůvodnění rozhodnutí ve věci. V něm se také žalovaný tímto procesním návr hem žalobce zabývá (bod 43. pr vostupňo vého rozhodnutí), t akže své po vi nnosti po dle § 68 odst. 3 správního řádu tím dostál.  Samostatnou otázkou je posouzení toho, zda zdůvo dnění nepro ve dení výslechů svě dků – členů hodnotící komise a zástupců vybr ané ho uchazeče – obsažené v rozhodnutí žalovaného ve věci je jinak zjištěnému skut ko vému stavu přiléhavé. Jestliže žalovaný odmítl vyslechnout tyto s vědky s odkazem na to, že rozhodující je samotný text zadávací dokumentace, pak jde o argument, který v tomto případě pokládá zdejší soud za správný. Předně lze stěží vyc házet z předpokladu, že by členové hodnotící komise či zástupci vybraného uchazeče vypo vídali tak, že by nejasnost zadávací dokumentace připustili; pr vní z nich proto, že by tím ve skutečnosti pot vrdili, že prováděli hodnocení na základě pravidel, která jim nebyla jasná, dr uzí z nich proto, že by tím ohrozili úspěch vybr ané ho uchazeče v zadávacím řízení. Pokud by t yto osoby vys větlo val y nejasnosti v zadávací dokumentaci, ve skutečnosti by se jednalo o postup, kterým by zpětně žalovaného přes vědčo valy o tom, že chápaly význam jednotli výc h ust ano ve ní zadávací do kument ace jednoznačně. Nic by to nemohlo změ nit na nejednoznačnosti jednotlivých ust ano ve ní, po kud by t ato pokračování 5 62Af 19/2011 nejednoznačnost objektivně ze zadávací do kument ace vypl ýval a. Zdůvodnění objektivní nejednoznačnosti je přitom v rozhodnutí žalo vané ho popsáno. III.2.  Je-li žalo vanému vytýkáno, že argumentace k pr vním dvěma porušením ZVZ, jak jsou obsažena v pr vostupňo vé m rozhodnutí, je spojena a argume nto vána společně, pak t ato skutečnost sama o sobě nezpůsobuje ani nesrozumitelnost napadeného (a jemu předcházejícího) rozhodnutí, vyvolávající jeho nepřezkoumatelnost, ani jinou vadu, která by mo hla být důvo dem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Podstatné je, zda úvahy, které jsou k těmto otázkám zachyceny přede vším v bodech 19. až 33., jsou ve s vém souhrnu přezkoumatelnými, te dy zda lze k oběma konstatovaným pochybením žalobce do vodit důvo dy, pro které žalo vaný k tako vému závěr u dospěl. Tato otázka bude řešena níže v souvislosti s přezkumem hmotněprávních závěrů žalovaného k jednotlivým pochybením, jichž se měl žalo bce dopustit. Shora uve dené námitky výlučně procesního charakteru tedy důvo dnými nejsou. III.3.  Žalobní argumentace je však důvo dná ve vzt ahu k závěr ům žalovaného, které se promítly ve výroko vé části I. pr vostupňo vého rozhodnutí.  Podle žalovaného se měl žalobce dopustit trojího pochybení: dvojího se měl dopustit vsouvislosti se stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení a třetího se měl dopustit při hodnocení nabídek hodnotící komisí.  Pro posouzení závěr ů žalo vané ho ohledně pochybení v souvislosti se stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rozhodující obsah zadávací dokumentace. Pro posouzení závěrů žalovaného ohledně hodnocení nabídek hodnotící komisí je rozhodující obs ah protokolu z jednání hodnotící komise ze dne 12.3.2009.  Žalobce zadával veřejnou zakázku podle základního kritéria ekonomické výhodnosti nabídky (§ 78 odst. 1 písm. a/ ZVZ). To pl yne již z bo du IV.2.1) „Kritéria pro zadání zakázky“ o známe ní veřejné zakázky a pot vr zo váno je to bodem 1.8 „Kritéria a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace.  Již z tohoto důvo du je třeba odmítnout veškerou argumentaci žalobce, která má snad zpochybňovat, že by žalovaný ř ádně zjistil, že zákl adní m hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky, j ako účelovou. Nebýt volby tohoto základní hodnotícího kritéria, nestano vo val by žalobce dílčí hodnotící kritéria (§ 78 odst. 4 ZVZ) a sporu, který je dán ve věci právě posuzované, by tak ani nemohlo být. pokračování 6 62Af 19/2011  Podle bodu 1.8 „Kritéria a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace jsou kritéria seřazena do čtyř skupin. V pr vé skupině je hodnocena celková nabí dko vá cena vč. DPH, ve druhé záruční podmínky a celková úprava zajištění a ve třetí skupině splatnost ceny díl a. Bo do vé váhy hodnotících kritérií jsou stano veny t ak, aby ideální uchazeč mohl získat až 1000 bodů (100 %) z hodnocení všech skupin hodnotících kritérií. Tyto bodo vé váhy jsou určeny jednak kompar ati vně (kdy potřebné bo dy budou přiděleny poro vnáním cen v nabídkách a kdy nulo vé hodnocení znamená nejméně výhodnou nabídku) a jednak absolutně (kdy je bodo vé hodnocení určeno např. s plně ním či nesplněním požadavku či např. technickou úro vní navrženého řešení, kdy nulo vé hodnocení znamená skutečnou ne vho dnost dotyčné části nabídky). Neuve dení o dpo vědi či nezadání požado vané ho údaje má za následek nulo vé hodnocení příslušných kritérií.  Jednotli vé váhy byl y dílčím hodnotícím kritériím přiděleny takto: 1. celko vá nabídko vá cena vč. DPH 0-450 bodů - váha 45 %, 2. lhůt a pl nění ve dnech 0-200 bodů - váha 20 %, 3. zár uční podmínky a celková úprava zajištění 0-200 bodů - váha 20 %, 4. splatnost ceny díl a 0-150 bodů - váha 15 %. Maximální možný bodo vý zisk pro uchazeče až 1000 bodů - až 100 %.  Podle bodu 1.9.3. „Všeobecné smluvní po dmí nky“ zadávací dokumentace návrh smlouvy musí obs aho vat a) předmět díla, b) do bu plnění, c) cenu díla, d) návr h platebních po dmí nek, e) záruku za dílo s minimální záruční dobo u 36 měsíců, když běh záruční doby počne dnem předání posledního z dílčích úkonů předmětu zakázky spolu s uvedením lhůty k posouzení oprávněnosti vad a termínu jejich odstranění, f) pokuty, sankce a ostatní ustano vení o celko vé m zajištění akce.  Podle § 17 písm. l) ZVZ se musí veškeré zadavatelovy požadavky, které je zapotřebí splnit osobami, jež se hodlají zadávacího řízení zúčastnit, promítnout v zadávacích podmínkách. Ty jsou t vořeny podmínkami obsaženými v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci (popř. jiných dokumentech vymezujících předmět veřejné zakázky).  Zejména zadávací dokumentace pak musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpr aco vat své nabídky, neboť zadávací dokumentace podle § 44 odst. 1 ZVZ vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech ne zbyt nýc h pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace podle téhož ustano ve ní ZVZ odpo vídá zadavatel. Zadávací do kument ací se tedy rozumí souhrn všech konkrétní požadavků zadavatele na zpracování nabídky.  Tyto požadavky však neslouží pouze ke zpr aco vání nabídek, jak by mohl text § 44 odst. 1 ZVZ nas vědčo vat. Z těchto požadavků totiž následně, nad rámec samotných kritérií pro hodnocení nabídek (v tomto případě dílčích hodnotících kritérií podle § 78 odst. 4 ZVZ) vypl yno u i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak st ane nabídkou vítěznou. pokračování 7 62Af 19/2011  Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, pro ve dené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotli výc h údaj ů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestave ní nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.  Pokud mo hou být předmětem hodnocení toliko nabídky, které odpo vídají ZVZ a zadávací do kument aci a které nejsou nabídkami nepřijatelnými (§ 22 odst. 1 ZVZ), a pokud mají po dmí nky vyplývající ze zadávací dokumentace rozhodující význam i pro konečnou podo bu smlouvy o realizaci veřejné zakázky, pak na přesnost, srozumitelnost a je dno značnost údajů obsaže nýc h v zadávací do kument aci je třeba klást klíčo vý důraz. Ze zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky „soutě žit “.  V případě, že žalo bce pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky (o tom skutečně není sporu) a pokud stano vil jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak t ato kritéria a způsob jejich hodnocení musel pops at natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda žalobce hodnotil nabídky t ak, jak předeslal v zadávacích po dmí nkách – zejména pak v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky musí být te dy jednotlivým uchazečům zřejmé, po dle jakýc h hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budo u nabídky hodnoceny, a te dy jak mají být jednotli vé nabídky zpr aco vány, aby byl y při hodnocení „úspěšnými“.  Právě uve dené požadavky, z nichž vycházel i žalovaný, nejsou požadavky nad rámec záko na (tu tedy ZVZ), nýbr ž jsou výsledkem smysluplného výkladu požadavků ZVZ na stano vení dílčích hodnotících kritérií vyplývajících z § 78 odst. 4 a 6, § 79 odst. 3, § 44 odst. 3 písm. f) a § 80 odst. 1 ZVZ. Má-li totiž zpráva o hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 ZVZ obsahovat odůvodnění hodnocení těch nabídek, které byl y hodnoceny, a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v r ámci jednotlivých hodnotících kritérií, a má-li být postup při hodnocení zpětně přezkoumatelným z toho pohledu, zda bylo hodnocení pro ve deno tak, jak žalobce předem stano vil, pak konkrétní způsob hodnocení musí být dostatečně podrobně specifikován už v zadávací dokumentaci – vté její části, která stano ví pravidla pro hodnocení, a sice podle požadavku o bsažené ho v § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ.  V dosud uve dených závěrech se zdejší soud s východisky žalovaného ztotožňuje. Potud te dy ani žalobní argumentaci směřující do východisek do vo zených závěrů žalo vané ho zdejší soud ne přis vědč uje.  Ze shora uvedených východisek, jak bylo uve deno s hora, žalo vaný ve vzt ahu ke způsobu stano ve ní hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci do vo dil dvojí porušení ZVZ: pr vní ho z nich se měl žalobce dopustit obecně tím, že v zadávací do kument aci nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích hodnotících kritérií, druhého tím, že nabídky v dílčím hodnotícím kritériu „záruční podmínky a celková úpr ava pokračování 8 62Af 19/2011 zajištění“ ne bylo možno na základě pr avi del vyplývajících ze zadávací do kument ace transparentně hodnotit.  První z obo u porušení ZVZ žalovaný argumentuje tak, že pokud žalobce uplatnil po žadave k na návrh smlouvy, uve dl, co musí obsahovat (bod 1.9.3. zadávací dokumentace), z to ho však po dle žalovaného nevyplývá „…zejména v případě kritéria „záruční podmínky a celková úprava zajištění“, jaké zajišťovací instituty mají pro zadavatele význam a co bude obsahem hodnocení tohoto kritéria…“ (bod 23. pr vostupňo vé ho rozhodnutí).  Dále žalovaný popisuje, co vyplývá ze zadávací dokumentace ohledně dílčího kritéria „záruční podmínky a celková úprava zajištění“ (bod 24. pr vostupňo vého rozhodnutí) a následně zpochybňuje jas ná pr avi dla ve vzt ahu k hodnocení tohoto dílčího kritéria (bo dy 25., 26., 27. a 28. pr vostupňo vé ho rozhodnutí).  Z právě uve deného tedy plyne, že pr vní z obou porušení ZVZ (tím, že v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií) žalo vaný dosud argumentuje pochybením při stano vení způsobu hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „záruční po dmí nky a celko vá úpr ava zajištění“, což má být o všem druhým z o bou shora uve denýc h porušení ZVZ.  Následně od bo du 29. pr vostupňo vé ho rozhodnutí žalovaný argumentuje po vi nností vyplývající z § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ (v obecné ro vině podle zdejšího soudu nepochybně správně), v bo du 30. vš ak do výčt u nedostatečně stano ve ného způsobu hodnocení nabídek zno vu zahrnuje pochybení při stano ve ní hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky a celková úprava zajištění“; výslovně žalovaný uvádí, že „…ani zde (žalobce) nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek, neboť předem neuvedl, že bude přidělovat určitý počet bodů za „rozmezí hodnot“, např. že záruky v rozsahu 100 – 120 měsíců budou mít pro něho stejný význam…“.  I z právě uve de ného tak plyne, že pr vní z obo u porušení ZVZ (tím, že v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií) argumentuje pře de vším pochybením při stano vení způsobu hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „záruční po dmí nky a celko vá úpr ava zajištění“, což má být o všem druhým z o bou shora uve denýc h porušení ZVZ.  Te pr ve v bodu 31. pr vostupňo vého rozhodnutí žalovaný do vo zuje, že „…podobně (žalobce) postupoval v případě dalších hodnotících kritérií…“. Pouze t ato část odůvodnění pr vost upňo vé ho rozhodnutí se tedy samostatně týká jiného pochybení, než souvisejícího s hodnocením nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „záruční podmínky a celková úpr ava zajištění “. V bodech 32. a 33. pak již žalo vaný po uze sumarizuje dří ve uve dené a shrnuje, že žalobce obě ma postupy ZVZ porušil. pokračování 9 62Af 19/2011  Druhému z obo u porušení ZVZ se tedy žalo vaný skutečně ( vyjma části odůvo dnění obsažené v bo du 31. pr vost upňo vé ho rozhodnutí, viz shora) samostatně ne věnuje, jak žalobce namítá, a vě nuje-li se mu v bo dech 23. – 33. výslo vně, pak v souvislosti s celkovým porušením pravi dl a vyplývajícího z § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ.  V rozkladu žalo bce namítal nepřezkoumatelnost právě uve de né konstrukce (žalovaný to správně rekapituluje v bodu 10. napadeného rozhodnutí), ve vypořádání rozklado vé argumentace (v bo du 22.) vš ak reaguje opět po všechně s poukazem na to, že rozkl ado vá argumentace ve skutečnosti nic no vé ho neobsahuje (bod 20. napadeného rozhodnutí).  Z právě uve dené ho plyne, že v pr vostupňo vém rozhodnutí jsou uve dena v souvislosti se stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení dvě pochybení, z odůvo dnění však není patrno, čím konkrétně se měl žalobce těchto dvo u pochybení dopustit, resp. neplyne z něj, že se jedná o dvě samostatná pochybení, tedy že pochybení spočívající vtom, že žalo bce v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabíde k podle dílčích kritérií, tj. přidělování bodů podle hodnotících kritérií za rozmezí údajů z nabídek, je pochybením jiným, než pochybení, jež mělo spočí vat v tom, že žalobce vymezil dílčí hodnotící kritérium „záruč ní podmínky a celková úpr ava zajištění“ nedostatečně. V případě druhého pochybení to mělo podle výroku pr vostupňo vé ho rozhodnutí způsobit, že to žalobci při hodnocení nabídek neumožnilo dodržet zásadu transparentnosti, to však lze konst ato vat i ve vztahu k pr vnímu pochybení, které je konstruováno obecně, nikoli ve vzt ahu k vybranému dílčímu hodnotícímu kritériu.  Napadené rozhodnutí tento nedostatek ani k rozklado vé argumentaci nikterak nezhojilo.  Žalobci je te dy třeba dát zapravdu v tom, že v tomto o hledu trpí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelností. Není z něj totiž najisto postaveno, kolika skutků, v nichž žalovaný spatřuje porušení ZVZ, se žalobce nedostatečně vymezeným způsobem hodnocení v zadávací do kument aci měl dopustit. Z výroku pl yne, že se mělo jednat o skutky dva, z odůvo dně ní nao pak může plynout, že skutek spočívající v nedostatečném vymezení dílčího hodnotícího kritéria „záruční po dmí nky a celková úpr ava zajištění“ je součástí skutku, kterým žalobce v zadávací do kument aci nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích kritérií, tedy že ve skutečnosti se jedná o jeden skutek. Tuto otázku bude zapotřebí nejprve vyjasnit.  Obdobně problematické je však i vymezení pochybení třetího ve vzt ahu k pochybení druhému. J ak totiž plyne z výroku pr vostupňo vé ho rozhodnutí, žalobce měl pochybit jednak tím, že stano vil dílčí hodnotící kritérium „záruční podmínky a celková úpr ava zajištění“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zásadu transparentnosti, a pak také tím, že při hodnocení nabídek pokračování 10 62Af 19/2011  v případě tohoto dílčího hodnotícího kritéria transparentním způsobem ne postupo val (netrans parent ně měl postupovat tím, že do protokolu z jednání hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.3.2009 neuve dl údaje o tom, jak byly jednotli vé nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční po dmí nky a celková úpr ava zajištění“ hodnoceny).  Přestože druhé pochybení je (se shora uve denými výhradami) argume nto váno potřebou dodržet § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ a § 78 odst. 1 ZVZ a třetí pochybení potřebou do držet § 80 odst. 1 ZVZ a přestože výrok pr vostupňo vého rozhodnutí tato dvě pochybení (v pořad druhé a třetí) podává co by dva samostatné skutky, z odůvo dnění vš ak pl yne , že druhým s kut kem měl žalo bce založit stav, který byl podstatou třetího skutku, tj. že dílčí hodnotící kritérium „záruč ní podmínky a celková úpr ava zajištění“ bylo vymezeno způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zás adu transparentnosti, přitom netransparentně měl žalobce postupovat tím, že z listiny zac hyc ující hodnocení nabídek nepl yne , jak byly jednotlivé nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky a celko vá úpr ava zajištění“ hodnoceny. Jinak řečeno: druhý skutek měl spočívat v tom, že žalobce zalo žil stav, v r ámci ně hož nebylo možno při hodnocení nabídek postupovat transparentně, a třetí skutek měl spočívat vtom, že žalo bce při hodnocení nabídek transparentně ne postupo val . Pak tedy není najisto postaveno ani to, zda v případě dr uhé ho a třetího pochybení jde o skutek jeden ne bo skutky dva.  Z toho lze tedy uzavřít, že z kontextu výroku a odůvodnění pr vostupňo vého rozhodnutí není najisto postaveno, kolika skutků se žalo bce vl astně dopustil (zda jednoho, dvo u nebo tří) a napadené rozhodnutí tento nedostatek nezhojilo. Není-li najisto postave n počet jednotlivých skutků a jejich přesná identifikace samostatnými a vzájemně oddělitelnými skut ko vými vět ami , nel ze na to navázat jakoukoli úvahou v tom směru, kolika deliktů se žalobce uvedenými skutky vlastně dopustil. To ostatně žalovaný v pr vostupňo vém ani v napadeném rozhodnutí nečiní vůbec, ačkoli tato úvaha by se nut ně měla promítnout v konstrukci výroko vé části rozhodnutí ve věci, ale též v odůvo dně ní výše po kuty (neboť dopustil-li by se skutečně žalobce tří skutků, z nichž každý by naplnil znaky správního deliktu, musel by být žalobce trestán za spáchání tří deliktů a žalovaný by musel po užít absorpční metodu).  Napadené rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, a tedy zdejšímu soudu nezbylo, než je pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. zrušit a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátit žalo vané mu k dalšímu řízení. Osud pr vostupňo vé ho rozhodnutí závisí na postupu předsedy žalo vané ho v další fázi řízení o rozkladu, proto zdejší soud ke zrušení pr vostupňo vého ro zho dnutí nepřistoupil.  V dalším průběhu řízení bude tedy zapotřebí nejpr ve postavit najisto, kolika jednání v rozporu se ZVZ se ve skutečnosti žalobce v pojetí žalovaného měl dopustit. To musí plynout jak z výroku, tak z odůvodnění. Bude-li mít i v dalším řízení žalovaný za to, že žalo bce jednal v rozporu se Z VZ, bude tedy muset skute k (popř. pokračování 11 62Af 19/2011  každý z více jím do voze nýc h skutků), jehož se měl žalobce dopustit, srozumitelně a nezaměnitelně po psat ve výro ku rozhodnutí – a tomu musí odpo ví dat také odůvo dnění. Na otázku počtu skutků, jichž se měl žalobce v pojetí žalo vané ho dopustit, bude záviset posouzení otázky, kolika deliktů se žalo bce dopustil. Pak te pr ve může být ro zho dnutí žalovaného přezkoumáváno.  Za tohoto stavu se zdejší soud dalšími body žalo bní argumentace zabývat nemohl. IV. Náklady říze ní  O nákladech říze ní účastníků rozho dl zdejší soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl proti žalo vané mu ve věci úspěch, proto mu byla přiznána náhr ada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč a za pr ávní zastoupení po do bu, po kterou byl žalo bce zastoupen; zastoupení advo kátem JUDr. Karlem Polákem bylo ukončeno ke dni 1.7.2011, do té doby přísluší žalo bci náhrada nákladů za dva úkony právní služby ve výši 4 800,- Kč (převzetí věci a příprava zastoupení + podání žaloby, to podle § 11 odst. 1 písm.a/ a d/ vyhl ášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, společně se dvě ma režijními paušály podle § 13 téže vyhlášky, tedy 2 x 2 100,- Kč + 2x 300,- Kč).  K náhradě nákladů řízení, a to přímo k rukám samotného žalobce, který již není zastoupen, byl a procesně neúspěšnému žalovanému stano ve na přiměřená lhůta.  Osoba zúčastněná na řízení nemá podle § 60 odst. 5 s.ř.s. na náhradu nákladů právo , neboť jí soudem nebyla uložena žádná po vi nnost, v souvislosti s jejímž plněním by jí náklady mo hly vzniknout. P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze po dat kas ační stížnost ve lhůtě dvo u týdnů ode dne jeho doručení. Kasač ní stížnost se podává ve dvou ( více) vyhoto ve ních u Nej vyššího správního soudu, se sídlem Moravs ké náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje Nej vyšší správní soud.  Lhůta pro po dání kas ační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůt y (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli ne bo s vátek, je posledním dne m lhůty nejblíže následující praco vní den. Zmeškání lhůty k podání kas ační stížnosti nelze prominout.  Kas ační stížnost lze podat po uze z důvodů uvede nýc h v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, vjakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. pokračování 12 62Af 19/2011  V řízení o kasační stížnosti musí být stěžo vatel zastoupen advo kátem; to neplatí, má-li stěžo vatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvl áštních zákonů vyžadováno pro výkon advo kacie. V Br ně dne 2. srpna 2012 JUDr. David Raus , Ph.D. předseda senátu Za správnost vyhoto ve ní: Lucie Gazdo vá