64A 1/2012 - 201 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Sedláka v právní věci navrhovatelů: a) Občanské sdružení Salamandr, se sídlem Košíky 122 a b) M. S., proti odpůrci Obci Košíky, se sídlem Košíky 172, v řízení o zrušení opatření obecné povahy č. 1/2011 – Územního plánu obce Košíky ze dne 15.12.2011,   t a k t o :     I. Návrh navrhovatele a)   s e   o d m í t á .   II. Návrh navrhovatele b)   s e   z a m í  t á .   III. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   IV. Navrhovateli b)   s e   p ř i z n á v á   osvobození od soudních poplatků.     O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci             [1]  Navrhovatelé se domáhali v řízení podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“ toho, aby Krajský soud v Brně zrušil opatření obecné povahy č. 1/2011, vydané obcí Košíky dne 15.12.2011 pod č. 4/2011/3, kterým byl vydán územní plán Košíky. Navrhovatel b) podal v rámci projednávání návrhu územního plánu námitky, které byly odpůrcem v napadeném opatření zamítnuty. II. Podstatný obsah návrhových bodů             [2]  V rámci návrhu na zahájení řízení byly uplatněny následující návrhové body (§ 101b odst. 2 s.ř.s.) : 1. Návrh územního plánu nebyl zveřejněný, nebyla vyvěšena veřejná vyhláška. 2. Koncept územního plánu byl vypuštěn, ačkoliv navržený a schválený územní plán nebyl v zadání územního plánu; návrh územního plánu nebyla upravená verze, ale jiná. 3. V zápise z veřejného projednání návrhu územního plánu ze 14.11.2011 je zfalšovaná hlavička. 4.  Ještě 3 dny před projednáním dne 15.12.2011, tj. 12.12.2011, nebyly vyřešeny námitky a připomínka k územnímu plánu. Navrhovatel se nemohl vyjádřit k rozhodnutí o námitkách; záměrně byl využíván starý stavební zákon, podle jehož ust. § 28 se na projednání a schvalování nevztahuje správní řád, současná právní úprava však odkazuje na správní řád; rozhodnutí o námitkách k návrhu územního plánu je součástí návrhu opatření obecné povahy a musí být zveřejněno 15 dnů, přičemž na Obecním úřadě Košíky nebylo ještě 12.12.2011. 5. Projednání návrhu opatření obecné povahy dne 14.11.2011 je neplatné, neboť ze zastupitelstva obce byl přítomen pouze starosta. 6.  Zápis z projednání návrhu vyhotovila zaměstnankyně pořizovatele, žalobce kopii zápisu neobdržel. 7.  Ing. S. se na straně 8 a 9 (pozn. soudu – zřejmě míněn napadený územní plán) snaží udělat z navrhovatele hlupáka. 8.  Při zahájení jednání dne 14.11.2011 ing. S. sdělila, že k zadání územního plánu nepodal nikdo námitky; jmenovaná nikdy neví, co a o čem mluví; jak mohly být zpracovány připomínky A. a K. K. a J. a L. P., když je nepodali? Ing. S. neví, jaký je rozdíl mezi jednotným a množným číslem NÁMITKA Č. 1 A 2, šlo o NÁMITKY. 9.   Pokud byly provedeny analytické podklady, pak byl dán důvod pro zadání regulačního plánu (příloha č. 9 vyhlášky č. 500/2006 odst. 1 písm. h). 10.  V odpovědích na námitky je zapsáno přesně, co ing. arch. odpovídal; když měl námitku, navrhovatel žádal, aby pomalu diktoval, snažil se ho zneklidňovat, že už to řekl a nebude se opakovat; paní S. prohlásila: „Vy jste tu sám a my všichni dosvědčíme, že jste to neřekli“; sami se ve své ubohosti usvědčují v samém zápisu ze dne 14.11.2011, kdy na otázku č. 9 Ing. arch. odpověděl, že otázce nerozumí, takže ji navrhovatel musel 3x opakovat a až poté odpověděl. 11. Tvrzení, že svážné území není   limitem pro zákaz výstavby, je v rozporu se zásadami obecného charakteru. 12.  Při zpracování návrhu územního plánu nebyly zohledněny připomínky navrhovatele a); nejednalo se o připomínky, ale o žádost o změnu územního plánu; další připomínky navrhovatele b) a navrhovatele a) nebyly zohledněny. 13. Návrh územního plánu je v rozporu se zadáním, viz příloha. 14. Na str. 3, 1, 2 je rozpor mezi uváděnými frázemi a skutečností. V rozporu s ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona byla zabrána volná příroda pro výstavbu chaty a rybníka M. a nenavazuje na zastavěnou část obce – viz námitka č. 1, bod 4 – důvodem záboru volné přírody je, že rodina p. Š. potřebovala zhodnotit pozemky k prodeji. 16. Opatření obecné povahy je   v rozporu s § 68 správního řádu, neboť nesplňuje náležitosti, vč. poučení o opravném prostředku. 17. Podle § 53 odst. 5 písm. c) (pozn. soudu – neuvedeno, jakého právního předpisu) je pro pořizovatele nutné stanovisko KÚ (součástí návrhu ÚP byly námitky proti vlivu na životní prostředí podle zákona č. 114/1992 Sb.). Jak mohl KÚ vydal stanovisko, když ještě 3 dny před projednáním nebyly vyřešeny námitky a připomínky k územnímu plánu. 18. Navržená vodní plocha je v rozporu s ÚP – viz str. 9, bod 6,7 a 9. 19. Navrhovatel na str. 9, bod 10 upozorňuje na podvod zvaný „změna formulace“, § 18 odst. 3 stavebního zákona určuje koordinaci veřejné a soukromé záměry změn v řízení; nejde o dohodu s majiteli pozemků. 20. Rozhodnutí o námitkách je v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu – nevypořádalo se s námitkami a vyjádřeními účastníka, je nepřezkoumatelné a nezákonné. 21. Rozhodnutí o námitkách neobsahovalo poučení o opravném prostředku. 22. Opatření obecné povahy  může způsobit nenávratné škody na životním prostředí, žijí zde ohrožené druhy živočichů, nejenom stavba a související zemní práce, ale i údržba městského parku (provoz sekaček) mohou způsobit škody i na majetku navrhovatele b). 23. Jedná se o svážné území, které je stále v pohybu (viz sesuv půdy a pád 7 domů v roce 1941). 24. Navržený rybník zvyšuje nebezpečí sesuvu, neboť podmáčí pozemky. 25. Pozemek p.č. 102/4 byl do územního plánu začleněn bez vědomí navrhovatele a M. a proti vůli navrhovatele. 26. Navrhovatelé v ostatních návrhových bodech uplatňovali námitky proti předchozím odlišným správním aktům a rovněž upozorňovali na údajná protiprávní jednání různých osob, přímo nesouvisejících s napadeným opatřením obecné povahy (jedná se např. o námitky, že plochy F1 - F8 byly do územního plánu v roce 2002 začleněny podvodem, obdobně závadně jako v nyní projednávané věci probíhalo pořizování územního plánu 13.6.2002, jeho změna č. 1 20.12.2005, jeho změna č. 2 20.12.2007, komunisti jsou všeho schopni lháři, podvodníci, zloději, vrazi a nejsou schopni nápravy, což u soudruha Š. platí doslova a do písmene, je důvodné podezření, že se jmenovaný podílel na pokusech o vraždu navrhovatele, místostarosta povoloval nezákonným způsobem  chaty, v minulosti probíhala obnova neexistujícího rybníka, zastupitelům obce Košíky šlo do kapes asi 20 mil. Kč, uvedenou činnost jim umožňuje policie i justice, především R. V., členové zastupitelstva obce Košíky si nezákonným způsobem vyplatili asi 3,5 mil. Kč na odměnách, dne 19.10.1999 pořizovatel se zastupitelstvem obce Košíky zamítli navrhovatelův návrh, aby jeho pozemek p.č. 1254 byl začleněn do obce Košíky, později, kdy soudruh Š. potřeboval zhodnotit pozemky  své rodiny, tento pozemek bez vědomí navrhovatele a proti jeho vůli pořizovatel a zastupitelstvo obce Košíky začlenili změnou č. 2 ÚP do zastavitelného území. Navrhovatelé dále uvedli, že předmětný návrh přímo souvisí s žalobou, vedenou u zdejšího soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 89/2011, proto jako součást odůvodnění přiložili odůvodnění rozšířené žaloby ze dne 9.2.2012.   III. Vyjádření odpůrce               [3]   V písemném vyjádření k návrhu odpůrce uvedl, že postup při pořízení územního plánu je detailně popsán v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy, v němž je uvedeno i rozhodnutí o podaných námitkách, včetně odůvodnění. Informace o projednání územního plánu obce Košíky (dále jen „ÚP“) byly pořizovatelem rovněž ústně podány účastníkům veřejného projednání, konaného dne 14.11.2011. Podle názoru pořizovatele i zastupitelů obce Košíky byla při projednání dokumentace ÚP dodržena všechna příslušná zákonná ustanovení. Připomínky navrhovatele b) se týkaly převážně záměrů rozhodnutých již v dřívějších dokumentacích a jednáních, proto bylo jejich řešení popsáno ve Vyhodnocení připomínkového řízení k Zadání ÚP a takto odsouhlaseno zastupitelstvem obce při schvalování Zadání.                                                                                IV. Obsah nařízeného jednání před soudem               [4]   Jednání v předmětné věci proběhlo dne 3.5.2012, jednání se zúčastnil pan M. S., odpůrce se k jednání nedostavil. V rámci nařízeného jednání soud provedl důkaz zápisem navrhovatelů ze dne 16.12.2011, sepsaným na Obecním úřadě Košíky, stížností navrhovatele b) Krajskému úřadu Zlínského kraje ze dne 3.2.2010 na postup pořizovatele při zadání návrhu zadání ÚP obce Košíky, listinou ze dne 25.2.2010, adresovanou ze strany navrhovatelů pořizovateli územního plánu obce Košíky, nazvanou Námitky a připomínky k Zadání ÚP obce Košíky, listinou ze dne 9.11.2011, označenou jako  Námitky a připomínky  k návrhu ÚP obce Košíky a 16 ks barevných fotografií, předložených navrhovateli v rámci procesního podání ze dne 2.3.2012. Soud zároveň zamítl provedení důkazů ostatními listinami, předloženými soudu jako příloha návrhu na zahájení řízení a příloha k doplnění návrhu na zahájení řízení, neboť tyto listiny nebyly pro posouzení věci vzhledem k uplatněným návrhovým bodům významné. Navrhovatelé v rámci nařízeného jednání setrvali na svých dosavadních procesních podáních.   V. Posouzení věci V.a). Návrh navrhovatele a)                 [5]  Jak bylo shora uvedeno, návrh na zahájení řízení podal kromě fyzické osoby i navrhovatel a) – občanské sdružení Salamandr. Navrhovatel a) k výzvě soudu, aby uvedl, z čeho dovozuje, že byl na svých právech dotčen napadených opatřením obecné povahy a aby tyto skutečnosti zároveň soudu doložil, uvedl, že dotčení na svých právem spatřuje v tom, že obec Košíky se nezákonným způsobem a řádně podle zákona nevypořádala s námitkami navrhovatele ÚP; odpůrce dlouhodobě a cíleně rozvrací podstatu právního státu, právo občanů podílet se na správě věcí veřejných přímo podle Listiny základních práv a svobod, čl. 21. ÚP může způsobit nevratné škody na přírodě, krajinném rázu, ohrožených druzích živočichů a především zajištění života dalších generací. Navrhovatel a) je neziskovou organizací, která nemá žádné finanční prostředky. Ve stanovách navrhovatele a) je uveden jako předmět činnosti – Ochrana životního prostředí a obrana občanů proti výstavbě rekreačních objektů v katastru obce Košíky.                 [6]   Navrhovatel a) ve vztahu k tvrzení o aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy poukázal na skutečnost, že je občanským sdružením, jehož předmětem činnosti je ochrana životního prostředí a obrana občanů obce proti výstavbě rekreačních objektů v katastru obce Košíky. Tvrzení ohledně aktivní legitimace navrhovatele a), např. že by sdružení vlastnilo, či spoluvlastnilo nemovitost nebo jinou majetkovou hodnotu, mající povahu obdobnou nemovitým věcem ve vztahu k území, které je ÚP regulováno, či že by navrhovatel a) byl oprávněný z věcného práva k takovým věcem – majetkovým hodnotám nebylo uplatněno. Navrhovatel a) je tedy občanským sdružením, založeným podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů se zaměřením činnosti především na ochranu přírody a krajiny, jedná se o právnickou osobu, která je samostatným nositelem hmotných i procesních práv, odlišných od práv fyzických osob, které jsou jejími členy.                  [7]  Soud zkoumal nejprve aktivní legitimaci navrhovatele a) ve smyslu ust. § 101a odst. 1 s.ř.s., podle něhož návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatření obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen; pokud je podle zákona současně oprávněn ve věci, ve které bylo opatřením obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může navrhnout zrušení opatření obecné povahy jen společně s takovým návrhem.                  [8]  Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 21.7.2009, č.j. 1Ao 1/2009 – 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. rozhodnutí NSS navázal ve vztahu k aktivní procesní legitimaci k podání předmětného návrhu na okruh osob uvedených v § 52 odst. 2, resp. § 39 odst. 2 věta první zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), kterým je umožněno v procesu pořizování a schvalování územního plánu podávat námitky, s rozšířením na subjekty, jež jsou vlastníky nemovitostí mimo území regulovaného územním plánem, u nichž je vzhledem k charakteru opatření přijatých v rámci ÚP možno ve výjimečných případech předpokládat dopad srovnatelný s dopadem na zákonem vymezenou skupinu. Oprávnění občanských sdružení zabývajících se ochranou přírody a krajiny v rámci vnitrostátního práva je vymezeno v ust. § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v § 23 odst. 10 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Z uvedených ustanovení vyplývá, že občanská sdružení mohou být účastníky správních řízení v případech, kdy mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, avšak z žádného právního předpisu nelze dovodit jejich oprávnění podat návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu. Takováto občanská sdružení nemají žádná hmotná práva, která by mohla být přijatým ÚP přímo dotčena, ani jim zákon nepřiznává v procesu přijímání ÚP speciální postavení (mohou podávat připomínky bez nároku na jejich vypořádání v rozhodnutí o námitkách s výjimkou  případů uvedených v § 23 stavebního zákona -zástupce veřejnosti, který musí být k této funkci zmocněn zákonem stanoveným počtem občanů obce; o takovýto případ se u navrhovatele a) nejedná). Nejvyšší správní soud konstantně odmítá všechny návrhy na zrušení opatření obecné povahy směřující proti územnímu plánu, které byly podané občanskými sdruženími pro zjevnou neoprávněnost předmětný návrh podat. Ani Krajský soud v Brně nemá žádný důvod odchýlit se od uvedené konstantní judikatury a s poukazem na ust. § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s. (podle něhož, nestanoví-li  tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou), odmítl návrh navrhovatele a), jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku.   V.b) Návrh navrhovatele b)                 [9]  Mezi účastníky řízení není spor o tom, že navrhovatel b) je vlastníkem pozemků v katastrálním území Košíky a že přijatým opatřením obecné povahy došlo k zásahu do výkonu jeho vlastnického práva (viz především námitka v rámci návrhového bodu shora označená pod č. 22). Navrhovatel b) je tedy aktivně procesně legitimován k podání návrhu ve smyslu ust. § 101a odst. 1 s.ř.s., neboť je osobou, která tvrdí, že byla na svých právech zkrácena předmětným opatřením obecné povahy.               [10] Opatření obecné povahy – ÚP obce Košíky bylo vydáno orgánem obce v samostatné působnosti, postupem podle ust. § 6 odst. 5 písm. c) stavebního zákona; odpůrcem v dané věci je obec Košíky.                [11]  Při přezkumu zákonnosti napadeného opatření obecné povahy postupoval soud podle algoritmu, vyplývajícího z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27.9.2005, č.j. 1 Ao 1/2005 – 98, publ. pod č. 740/2006 Sb. rozhodnutí NSS. Uvedený algoritmus spočívá v pěti fázích. 1) v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy, 2) přezkum otázky, zda správní orgán při vydání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákona vymezené působnosti (jednání ultra vires), 3) v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem, 4) v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu se zákonem (materiální kritérium) a 5) v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (kriterium přiměřenosti právní regulace). Fáze tohoto algoritmu vyplývají zejména z ust. § 101d odst. 1 a  2 s.ř.s.                [12]  V případě prvních dvou fází použitého algoritmu navrhovatel žádné výhrady nevznesl a ani zdejší soud nemá žádné pochybnosti o tom, že zastupitelstvo obce bylo oprávněno předmětný územní plán vydat a že při jeho vydávání nepřekročilo zákonem stanovené meze své působnosti. Z těchto důvodů soud přistoupil k posouzení dalších fází algoritmu, a to v rámci jednotlivých uplatněných návrhových bodů – viz část II. odůvodnění tohoto rozsudku:                                        [13]  Navrhovatelé namítali, že územní plán byl schválen, ačkoliv nebyl formou veřejné vyhlášky vyvěšen jeho návrh. Uvedená námitka není důvodná. Podle ust. § 52 odst. 1 věta druhá stavebního zákona  platí, že pořizovatel zajistí, aby pod dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. Z obsahu připojeného správního spisu jednoznačně vyplývá, že pořizovatel ÚP oznámil veřejné projednání návrhu opatření obecné povahy územního plánu Košíky a zveřejnění návrhu opatření obecné povahy územního plánu Košíky oznámením ze dne 22.9.2011, zn. MUUH-APR/75346/2011/819/2010/Skl a uvedl, že do návrhu opatření obecné povahy je možno nahlédnout ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. od 27.9.2011 do 14.11.2011, a to u pořizovatele – Městského úřadu Uherské Hradiště, odbor architektury, plánování a rozvoje, oddělení územního plánování a na Obecním úřadě v Košíkách; rovněž bylo oznámeno, že do elektronické podoby územního plánu je možno nahlédnout od 27.9.2011 na elektronické úřední desce města Uherské Hradiště a obce Košíky. Uvedené oznámení  bylo vydáno ve formě veřejné vyhlášky, která byla vyvěšena dne 27.9.2011 a sňata dne 26.11.2011. Vyhláška byla tedy doručena dne 12.10.2011 a od tohoto data bylo povinností pořizovatele zajistit, aby po dobu následujících 30 dnů byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci Košíky. Návrh územního plánu měl být k dispozici k nahlédnutí od 13.10.2011 do 11.11.2011. Z obsahu předmětné veřejné vyhlášky vyplývá, že zákonný požadavek byl naplněn, návrh ÚP byl připraven k nahlédnutí od 27.9.2011 do 14.11.2011 u pořizovatele a u odpůrce. Navrhoval b) nenavrhl žádný důkaz, který by uvedenou skutečnost, vyplývající z obsahu správního spisu, vyvrátil.                  [14]   Navrhovatelé namítali, že návrh ÚP nebyl upravená verze, ale jiná, která nebyla v návrhu zadání ÚP, koncept byl vypuštěn, přestože nebyla v zadání ÚP verze, která byla navržena v návrhu ÚP a schválena. Ani tato námitka není důvodná. Podle ust. § 47 odst. 1 stavebního zákona platí, že na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu; v návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování územního plánu, příp. vymezí řešené území a u územního plánu pro vymezenou část hlavního města Prahy. Od fáze návrhu zadání územního plánu do fáze konečné podoby návrhu územního plánu je možno zákonem předvídaným způsobem modifikovat obsah návrhu zadání územního plánu (viz ust. § 47 odst. 2 - § 53 stavebního zákona), stavební zákon tedy nestanoví, že by návrh zadání územního plánu měl zcela přesně odpovídat konečnému návrhu územního plánu. Z obsahu správního spisu vyplývá, že pořizovatel pořídil na základě schváleného zadání ÚP (schváleného dne 18.3.2010) zpracování návrhu územního plánu Košíky a projednal ho s dotčenými orgány, krajským úřadem, obcí Košíky a sousedními obcemi; návrh územního plánu veřejně projednal a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách, které je součástí odůvodnění ÚP. Předmětný územní plán byl vydán na základě upraveného návrhu územního plánu, jak je uvedeno na str. 2 přezkoumávaného opatření obecné povahy. Koncept územního plánu (viz ust. §§ 48 – 49 stavebního zákona) byl vypuštěn, neboť nebylo v zadání územního plánu stanoveno, aby pořizovatel zajistil pro obec zpracování konceptu územního plánu; podle ust. § 48 odst. 1 stavebního zákona platí, že pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území. Uvedená námitka je proto nedůvodná.                  [15]   Navrhovatelé namítali, že v zápise z veřejného projednání ÚP ze dne 14.11.2011  je zfalšována hlavička, kde je uvedeno „z veřejného projednání návrhu o OOP“, střídavě se v každé větě projednávalo něco jiného, návrh ÚP a návrh OOP. K této námitce uvádí soud následující. Z obsahu správního spisu vyplývá, že zápis z veřejného projednání Návrhu opatření obecné povahy územního plánu Košíky, konaného 14.11.2011, užívá jak pojem „Návrh opatření obecného povahy územního plánu Košíky“, tak pojem „Návrh územního plánu Košíky“ a ze zápisu je zcela zřejmé, že veřejné projednání se týkalo upraveného a posouzeného návrhu územního plánu Košíky. Uvedená námitka je tedy zcela nedůvodná.                  [16]    Navrhovatelé namítali, že ÚP měl být projednán 15.12.2011 a ještě 3 dny předtím (12.12.2011) nebyly námitky a připomínky k ÚP vyřešeny; záměrně došlo k využití neplatného stavebního zákona č. 50/1976 Sb., který v § 28 uvádí, že na projednání a schvalování se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí o námitkách k návrhu ÚP je součástí návrhu opatření obecné povahy a musí být zveřejněno 15 dnů, přičemž rozhodnutí o námitkách nebylo na Obecním úřadě Košíky ještě dne 12.12.2011. K této námitce uvádí soud následující. Rozhodnutí o námitkách je standardní součástí opatření obecné povahy a nemusí tedy být vydáváno samostatně před vydáním územního plánu (§ 172 odst. 5 správního řádu). Podle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona platí, že pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu; pokud je to nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popř. s výsledkem řešení rozporů. Písemné odůvodněné rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění celého územního plánu; proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání ani rozklad. I v nyní projednávané věci bylo rozhodnutí o námitkách obsahem ÚP, přičemž uvedeným postupem nedošlo k porušení zákona. Uvedená námitka je nedůvodná.                  [17]   Navrhovatelé namítali, že projednání návrhu opatření obecné povahy by bylo neplatné, neboť projednání zastupitelstva obce se účastnil pouze starosta, přičemž pokud není na zasedání zastupitelstva obce nadpoloviční většina zastupitelstva přítomna, je jednání neplatné. K této námitce uvádí soud následující. Veřejné projednání návrhu územního plánu je upraveno v § 52 odst. 1 stavebního zákona, jak byl shora již citován a relevantní je také úprava stanovená v ust. § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož řízení o návrhu opatření obecné povahy je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu; dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce, nejméně 15 dnů předem; oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat; hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit; nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dní. Žádný právní předpis nestanoví, že by při veřejném projednání návrhu územního plánu měla být přítomna nadpoloviční většina  zastupitelstva obce. Uvedená námitka je nedůvodná.                 [18]   Navrhovatelé namítali, že zápis z jednání činila zaměstnankyně pořizovatele; kopii zápisu navrhovatel neobdržel. K uvedené námitce uvádí soud následující. Skutečnost, že zápis z veřejného projednání územního plánu Košíky ze dne 14.11.2011 prováděla zaměstnankyně pořizovatele ÚP není rozporná s žádným zákonným ustanovením. Z obsahu správního spisu  i z odůvodnění napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že navrhovatel b) žádal o vyhotovení kopie zápisu z veřejného projednání ÚP Košíky. Z obsahu správního spisu zároveň nevyplývá, že by navrhovatel b) požadovanou kopii obdržel. Toto určité pochybení však Krajský soud v Brně nemůže vyhodnotit jako důvod pro zrušení přezkoumávaného územního plánu, neboť navrhovatel b) ani konkrétně netvrdí, že by měl být v důsledku této skutečnosti zkrácen na konkrétních procesních a následně hmotných právech, veřejného projednání územního plánu se aktivně účastnil. Uvedenou námitku proto soud vyhodnotil jako nedůvodnou ve vztahu k úvaze o možnosti zrušení napadeného opatření obecné povahy.                 [19]   Navrhovatelé namítali, že ing. S. se na str. 8 a 9 (pozn. soudu – zřejmě je míněn napadený územní plán) snaží udělat z navrhovatele hlupáka. K této námitce soud uvádí, že zmiňovaný návrhový bod neobsahuje žádné konkrétní skutečnosti, ani právní důvody, pro které by navrhovatel b) považoval opatření obecné povahy, či jeho část, za nezákonné. Soud se proto uvedenou námitkou nemohl věcně zabývat.                 [20]   Navrhovatelé namítali, že ing. S. při zahájení jednání dne 14.11.2011 řekla, že k zadání ÚP nikdo nepodal námitky; nikdy při odborných výkladech neví, co a o čem mluví. Neví, jaký je rozdíl mezi jednotným a množným číslem NÁMITKA Č. 1 A Č 2, šlo o NÁMITKY. K uvedené námitce uvádí soud následující. Ze zápisu z veřejného projednání návrhu opatření obecné povahy ÚP Košíky vyplývá, že k návrhu zadání byly v průběhu projednání uplatněny připomínky ze strany občanů obce, další připomínky podal navrhovatel b) jako soukromá osoba i jako zástupce navrhovatele a); tyto připomínky byly vyhodnoceny pořizovatelem. Z ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona vyplývá, že k zadání územního plánu mohou být uplatněny toliko připomínky, nikoliv však námitky. Pokud zástupkyně pořizovatele při zahájení předmětného jednání sdělila, že k zadání ÚP nikdo námitky nepodal, pak toto tvrzení má právě odraz v ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona. Řešený návrhový bod je proto zcela nedůvodný.                [21]   Navrhovatelé namítali, že pokud byly skutečně provedeny analytické podklady, tak byl důvod pro zadání regulačního plánu na základě přílohy č. 9 vyhl. č. 500/2006 Sb., odst. 1 písm. h). K uvedené námitce uvádí soud následující. Z ust. § 61an  stavebního zákona vyplývá, že regulační plán je prováděcím nástrojem územního plánování, který částečně nebo úplně nahrazuje územní rozhodnutí, avšak pouze v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Provedení analytických podkladů nezakládá zákonnou povinnost zadání regulačního plánu. Navrhovatelem poukazovaná příloha č. 9 vyhl. č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti stanovuje pouze obsah zadání regulačního plánu, je-li ovšem regulační plán zadán. Řešený návrhový bod je proto zcela nedůvodný.                  [22]   Navrhovatelé dále namítali, že v rámci veřejného projednání ÚP dne 14.11.2011 musel navrhovatel b) třikrát opakovat otázku s tím, že „ing. arch.“ odpověděl, že otázce nerozumí a až po třetím zopakování na ni odpověděl; v odpovědích na námitky je zapsáno přesně to, co „ing. arch.“ odpovídal. Když měl námitku, tak navrhovatel b) žádal, aby pomalu diktoval, snažil se ho zneklidňovat, že už to řekl a nebude se opakovat; pí S. prohlásila: Vy jste tu sám a my všichni dosvědčíme, že jsme to neřekli“; sami se ve své ubohosti usvědčují v zápisu ze dne 14.11.2011. K této námitce uvádí soud následující. Ze zápisu z veřejného projednání územního plánu Košíky ze 14.11.2011 vyplývá, že navrhovatel b) se veřejného projednání aktivně zúčastnil, vznášel dotazy a uplatnit výhrady k návrhu ÚP listinami nadepsanými jako „námitky a připomínky k návrhu ÚP obce Košíky“ a „námitky a připomínky k ÚP obce Košíky při veřejném jednání dne 14.11.2011“. Uvedené výhrady byly vyhodnoceny jako připomínky. Z předmětného návrhového bodu nevyplývá, z jakých skutkových a současně právních důvodů  by mělo být napadené opatření obecné povahy nezákonné. Uvedený návrhový bod proto soud nevyhodnotil jako důvodný.                   [23]   Navrhovatelé namítali, že ad) 1 str. 8 „svážné území není limitem pro zákaz výstavby“ je v rozporu se zásadami obecného charakteru str. 4 a str. 5. K této námitce soud uvádí, že předmětný návrhový bod neobsahuje konkrétní skutkové a právní důvody, pro které by mělo být napadené opatření obecné povahy shledáno soudem za nezákonné. Pokud jde o problematiku možnosti umístit stavby ve svážném území, je třeba souhlasit s odpůrcem, že provádění staveb v takovém území je nutno ošetřit v případných následných řízeních ve smyslu stavebního zákona. Navíc není z námitky ani zřejmé, jak se dané pochybení mělo konkrétně dotknout právní sféry navrhovatele b).                   [24]  Navrhovatelé namítali, že připomínky navrhovatele a) k zadání územního plánu nebyly při zpracování návrhu územního plánu zohledněny a připomínky jiných občanů byly do návrhu územního plánu uplatněny. V průběhu byly uplatněny „připomínky“. Nejedná se o připomínky, ale o žádost o změnu územního plánu. Další připomínky podal Surovec a OS Salamandr a nebyly zohledněny. K uvedeným námitkám uvádí soud následující. Pokud jde o část tvrzení týkající se dotčení zájmu navrhovatele a), pak je třeba odkázat na skutečnost, že návrh navrhovatele a) byl pro zjevnou nepřípustnost odmítnut. Navrhovatel b) pak není povolán k ochraně zájmů jiného subjektu. Totéž se týká připomínek, či jak tvrdí navrhovatelé, žádosti o změnu ÚP, neboť podle návrhových bodů vzešla tato iniciativa ze strany navrhovatele a). Žádost o změnu územního plánu právní úprava stanovená ve stavebním zákoně nezná, k zadání územního plánu je možno uplatňovat připomínky, k návrhu územního plánu je možno uplatňovat připomínky a námitky. Navrhovatel b) namítal, že jeho další připomínky nebyly zohledněny; k tomu je nutno uvést, že z obsahu správního spisu jsou patrny výhrady vůči návrhu ÚP a ty jsou vylíčeny v listinách zmíněných v odstavci [22], věta čtvrtá. Uvedené výhrady byly vyhodnoceny jako připomínky, o kterých bylo rozhodnuto v předmětném ÚP. Projednávaný návrhový bod není důvodný.                  [25]   Navrhovatelé dále opakovaně namítali, že návrh ÚP je v rozporu s jeho zadáním, nejde o upravený návrh, ale jinou verzi, která v návrhu nebyla, což je důvod pro návrh konceptu. Jedná se o opakovaný návrhový bod, proto v této souvislosti soud odkazuje na svůj názor zaujatý k tomuto bodu v odst.  [14].                  [26]    Navrhovatelé  namítali, že „na str. 3, 1, 2 je rozpor mezi uváděnými frázemi a skutečností“. Uvedený návrhový bod je naprosto nekonkrétní a nelze proto k němu zaujmout věcné stanovisko.                [27]    Navrhovatelé  namítali, že „byla v rozporu s ust. § 55 odst. 3 SZ zabrána volná příroda pro výstavbu chaty a rybníka p. M. a nenavazuje na zastavenou část obce. Záměrně jsem uváděl (námitka č. 1, otázka 4), jaký je důvod záboru volní přírody, abych prokázal, že jde o org. zločin, pro který platí jen zákony, které se dají použít na likvidaci nepřátel, který jim dělají problémy při její trestné činnosti. Skutečný zábor této volní přírody je ten, že rodina soudr. Š., potřebovala zhodnotit pozemky k prodeji. Str. 7, 1 pořizovatel zpracoval v souladu s ust. § 53, odst. 1 SZ návrh rozhodnutí o námitkách.“. K tomuto návrhovému bodu uvádí soud následující. Podle navrhovatelem poukazovaného ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona platí, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Argumentace uvedeným ustanovením stavebního zákona je tedy zcela nepřípadná, neboť jde o ustanovení regulující změnu územního plánu; v nyní projednávané věci jde o otázku vydání územního plánu postupem ve smyslu ust. §§ 43 – 54 stavebního zákona. Námitka, že byl proveden „zábor volné přírody“ z důvodů soukromých zájmů třetích osob je rovněž zcela nekonkrétní a pokud má jít o právní důvod nezákonnosti ve vztahu k uvedenému tvrzení, pak je poukazováno na zcela irelevantní ust. § 55 odst. 3 stavebního zákona. Rovněž tento návrhový bod neshledal soud důvodným.                  [28]  Navrhovatelé namítali, že vydané rozhodnutí je v rozporu s ust. § 68 správního řádu, neboť nesplňuje náležitosti vč. poučení o opravném prostředku. K tomuto návrhovému bodu uvádí soud následující. Uvedený návrhový bod je opět zcela nekonkrétní, neuvádí, jaké náležitosti nemá přezkoumávané opatření obecné povahy splňovat. Judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila (viz např. rozsudek tohoto soudu ze dne 16.12.2008, č.j. 1 Ao 3/2008 – 136, publ. ve Sb. NSS č. 1795/2009), že v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Na uvedený zcela nekonkrétní návrhový bod je možno reagovat pouze tak, že z napadeného opatření obecné povahy vyplývá, že toto obsahuje důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Pokud jde o tvrzenou vadu v poučení o opravném prostředku, pak uvedené opatření obsahuje odůvodnění, že proti němu nelze podle ust. § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek. Toto poučení plně koresponduje s citovaným ustanovení správního řádu, podle něhož proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek. Uvedený návrhový bod je proto nedůvodný.                 [29]  Navrhovatelé namítali, že podle ust. § 53 odst. 5 písm. c) (pozn. soudu – zřejmě míněn stavební zákon) je pro pořizovatele nutné stanovisko krajského úřadu. Součástí  návrhu územního plánu byly námitky proti vlivu na životní prostředí podle zákona č. 114/1992 Sb. Jak mohl vydat krajský úřad stanovisko, pokud návrh na rozhodnutí o námitkách nebyl ještě 3 dny před jednáním zastupitelstva obce Košíky vypracován? Jednání a připomínky se týkaly vlivu územního plánu na životní prostředí a při návrhu územního plánu se podávají námitky k případným procesním vadám nebo k porušením zákona při vyhodnocení námitek. K uvedenému návrhovému bodu uvádí soud následující. Uvedený návrhový bod do určité míry opakuje návrhový bod zmíněný a řešení v odst. [16], proto v této části soud odkazuje na shora zaujaté stanovisko. Dále soud doplňuje, že podle ust. § 50 odst. 4 stavebního zákona platí, že pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že územní plán má negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 37 odst. 5 obdobně, jestliže tak nebylo učiněno u konceptu územního plánu (pozn.  soudu  - jedná se o fázi návrhu územního plánu). Podle ust. § 53 odst. 5 písm. c) stavebního zákona platí, že součástí odůvodnění územního plánu zpracovaného pořizovatelem je stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno. Podle ust. § 47 odst. 2 věta třetí stavebního zákona platí, že do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, vč. jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu; ve stejné lhůtě mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že dotčené orgány, krajský úřad, příp. sousední obce, mohly uplatnit u pořizovatele ÚP m.j. požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí. V zadání územního plánu pro obec Košíky z března 2010, bod M. je uvedeno, že pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatní požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí, příp. pokud nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, bude předmětem řešení územního plánu vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Jak je uvedeno pod bodem 6 na str. 6 napadeného opatření obecné povahy nebyl v průběhu projednávání zadání územního plánu Košíky vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů navrženého řešení na životní prostředí a protože nebylo prováděno toto vyhodnocení, nebylo možno jej ani zohledňovat (stejný závěr se týká i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území). Uvedený závěr vyplývá z obsahu správního spisu – z vyhodnocení připomínkového řízení k zadání územního plánu Košíky, z koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Zlínského kraje ve věci Projednání návrhu zadání územního plánu Košíky  z 10.2.2010, č.j. KÚZL 3245/2010 a ze stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu územního plánu Košíky ze dne 5.11.2011 Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, oddělení územního plánování. Z uvedeného vyplývá, že předmětný návrhový bod je nedůvodný, zadání územního plánu Košíky nebylo nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, k návrhu územního plánu Košíky  bylo vydáno stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, a to ve smyslu ust. § 51 odst. 3 stavebního zákona.                 [30]  Navrhovatelé namítali, že navržená vodní plocha je v rozporu se zadáním územního plánu „odporuje si vyhodnocení str. 9 ad) 6, ad) 7 a ad) 9, navrhovatel asi přehlédl kanalizaci na severní straně, místní název Vrsava“. K tomuto návrhovému bodu soud uvádí následující. V bodě F.2.2. Zadání územního plánu pro obec Košíky „Ochrana vod“ je uvedeno, že pro zlepšení kvality vody v řešeném území bude nutno navrhnout dobudování kanalizační sítě, vč. ČOV, vyloučit vypouštění odpadních vod do vodotečí, vyhotovit návrh na provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, vč. vytváření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability  nebo součástí doprovodné břehové zeleně, nepřipustit likvidaci liniové, ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků a ve vhodných úsecích vodních toků uvažovat s realizací retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině. V územním plánu Košíky B.1. Odůvodnění územního plánu je v bodě 3.10. b) m.j. uvedeno, že k zamezení negativního ovlivňování kvality povrchových i pozemních vod je navržena koncepce odkanalizování celého řešeného území, která je v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. Navržené řešení je podrobně popsáno v kapitole 3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, vč. vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. Navržený regulativ (stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) pro vodní plochy a toky (WT) umožňuje ve vhodných úsecích vodních toků realizaci malých retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině a zadržení přívalových srážek. Pro zajištění ochrany před přívalovými extravilánovými vodami jsou v jihozápadní a severozápadní části katastrálního území navrženy plochy 44-53, určené pro realizaci pásů izolační a krajinné zeleně, které rozčleňují nadměrné rozlohy honů, převážně orné půdy. Na severozápadním okraji obce je navržena plocha 22, určená pro realizaci malé vodní nádrže v lokalitě Strž. Navrhovatel b) konkrétně neuvádí, proč by měla být navržená vodní plocha v rozporu se zadáním územního plánu; ze shora citovaného porovnání části zadání územního plánu a územního plánu nevyplývá, že by předmětná námitka měla být důvodná. Z námitky není ani zřejmé, jak by se měla tvrzená skutečnost konkrétně dotknout právní sféry navrhovatele. Navrhovatel ani více neuvádí, jak by si mělo odporovat vyhodnocení námitek ze str. 9 přezkoumávaného opatření obecné povahy a není ani konkrétně uvedeno, v čem má spočívat podvod zvaný „změna formulace“ na str. 9 přezkoumávaného opatření obecné povahy a jaký by tato „změna formulace“ měla mít vliv na zákonnost územního plánu a jak by se konkrétně dotkla právní sféry navrhovatele. Řešený návrhový bod je proto nedůvodný.                 [31]   Navrhovatelé namítali, že v ust. § 18 odst. 3 je určeno koordinovat veřejné a soukromé záměry změn v území; nejedná se o dohodu s majiteli pozemků. Pozemek p.č. 1254 byl do ÚP Košíky v roce 2002 zamítnut a v roce 2011 byl začleněn do zastavitelného území, přestože navrhovatel uplatnil námitky, což je nezákonný zásah do vlastnictví a zneužívání pravomoci úřední osoby. K tomuto návrhovému bodu uvádí soud následující. Mezi účastníky řízení není sporné, že p.č. 1254 o výměře 286 m² k.ú. Košíky je ve vlastnictví navrhovatele b), z informací o parcele z katastru nemovitostí vyplývá, že se jedná o druh pozemku – zahrada se způsobem ochrany nemovitosti – zemědělský půdní fond. Podle navrhovatele b) poukazovaného ust. § 18 odst. 3 stavebního zákona platí, že orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Navrhovatel b) vytýká, že k dohodě s blíže nespecifikovanými majiteli pozemku  nedošlo. Citovaný pozemek navrhovatele b) je v územním plánu začleněn do zastavitelného území, přestože navrhovatel uplatnil své námitky. K uvedené problematice je v odůvodnění přezkoumávaného opatření  obecné povahy vysloveno, že předmětný pozemek je v územním plánu vyznačen jako součást návrhové plochy pro individuální bydlení č. 10, jde o vytvoření souvislé plochy pro možnost výstavby, a proto není žádoucí malou část této plochy ponechat ve stavu „zemědělská půda“ nebo „sídelní zeleň“, velikost této plochy je téměř pod rozlišovací schopnosti grafického vyjádření; územní plán určuje pouze možnost využít tyto plochy pro individuální bydlení, pokud vlastník pozemku nebude s takovým využitím souhlasit, může   je dále využívat dosavadním způsobem. S tímto názorem se Krajský soud v Brně zcela ztotožňuje. Řešená námitka se dotýká otázky přiměřenosti právní regulace s tím, že každý zásah do výkonu vlastnických práv, k němuž dochází v průběhu procesu podle stavebního zákona by měl být činěn jen v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Zároveň musí soud dbát na to, aby zachoval účel řízení  před správními soudy, jímž je především poskytování ochrany individuálním veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob prostřednictvím přezkoumávání zákonnosti úkonů orgánů veřejné správy a aby nenahrazoval činnost právních orgánů a fakticky tak nepřebíral kompetence, který jim zákon stanoví. Soud proto vždy postihne ty případy, kde by přijaté opatření bylo projevem zjevné libovůle nebo by šlo  o případ diskriminace, jinak je však namístě brát ohled na celkový kontext věci a projevit zdrženlivost při úvahách o nutnosti soudního zásahu. Měly by se tak postihovat především pouze extrémní případy věcně nesprávných opatření, nikoliv případy, kdy v rámci zákona je možné vícero řešení daného problému. Soud se především musí zabývat tím, zda dotyčný zásah do vlastnického práva má ústavně legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích k zamýšlenému cíli nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle. Navrhovatel b) však žádným způsobem konkrétně netvrdil, jak by se vylíčený stav měl dotknout jeho vlastnického práva; zásah do tohoto práva navrhovatele b) v souvislosti s přijetím přezkoumávaného opatření obecné povahy není zřejmý, nedá se hovořit o významnější intenzitě omezení. Dosavadnímu způsobu využívání předmětného pozemku navrhovateli b) nic nebrání. Uvedený návrhový bod proto není důvodný.                     [32]  Navrhovatelé namítali, že „plochy F1 – F8 byly do ÚP začleněny podvodem, usnesení ZO a vyhodnocení podnětu ze dne 19.10.1999 (usn. č. 5), změna formulace usn. č. 4/2001 ze dne 20.9.2001. V roce 1992 v obci Košíky žádný ÚP nebyl a tyto stavby jsou podvodné již od samého počátku za starosty J. pro jeho kamarády, především o členy KSČ. J. vydal v rozporu se zákonem povolení, neboť SÚ nemohl vydat povolení, protože v obci Košíky nebyla zahrádkářská, ani  chatařská kolonie. Dohodu mezi Zo a SÚ je usvědčují usnesení ZO, kde schvalují spolupráci. Nastaly další podvody, obdobné s ÚP Košíky. Povolení chat zrušilo ZO Košíky. Ve vyhodnocení námitek zadání ÚP, které bylo součástí souborného stanoviska budou zakresleny pouze stavby se stavebním povolením. Tím si udělali problémy. SO nemohl vydat dodatečné povolení podle ust. § 88 tehdy platného SZ, neboť stavby byly v rozporu s veřejným zájmem a ZO Košíky nemohlo schválit ÚP, protože stavby neměly stavební povolení.“. Uvedená námitka nesměřuje do nyní soudem přezkoumávaného opatření obecné povahy, jedná se o námitku vůči předchozí úpravě, stanovené v předchozím územním plánu obce Košíky. Řešený návrhový bod proto není relevantní ve vztahu k nyní přezkoumávanému územnímu plánu obce Košíky.                     [33]  Navrhovatelé namítali, že rozhodnutí o námitkách je v rozporu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu, správní orgán se nevypořádal s námitkami a vyjádřením účastníka řízení, rozhodnutí o námitkách je proto nepřezkoumatelné a nezákonné. Rozhodnutí neobsahuje poučení o opravném prostředku, nešlo se k němu vyjádřit ani při jeho schvalování zastupitelstvem obce, protože ještě 3 dny před zasedáním nebylo vypracováno. Správní orgán rozšiřuje mezi občany pomluvy a nenávist proti navrhovateli b), neboť kvůli němu musí postupovat v souladu se zákonem, viz zápis ze zasedání ZO Košíky ze dne 21.9.2007, p. N. K tomuto návrhovému bodu uvádí soud následující. Pokud jde o námitku týkající se nevypracování rozhodnutí o námitkách před schválením územního plánu, odkazuje soud na svůj názor, vyslovený shora v odst. [16]. Navrhovatel b) především konkrétně neuvádí, s jakými námitkami se neměl odpůrce vypořádat. K takto obecně koncipované námitce soud uvádí, že rozhodnutí o námitkách, které je součástí přezkoumávaného opatření obecné povahy, obsahuje odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1 a námitce č. 2 navrhovatele b), reaguje na vznesené námitky a odůvodňuje, proč nebyly shledány důvodnými. Pokud jde o námitky, z ust. § 52 stavebního zákona vyplývá, že tyto je možné podat proti návrhu územního plánu (viz ust. § 50 tohoto zákona), námitky mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. Námitky je třeba uplatnit nejpozději při veřejném projednání, v námitkách musí být uvedeno odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a je třeba vymezit území dotčené námitkou. Z obsahu správního spisu vyplývá, že návrh územního plánu Košíky byl vypracován a pořizovateli předán k projednání v měsíci květnu 2011.V oznámení o veřejném projednání návrhu opatření obecné povahy územního plánu Košíky a o zveřejnění návrhu opatření obecné povahy územního plánu Košíky ze dne 22.9.2011 vyplývá, že veřejná vyhláška byla vyvěšena na úřední desce pořizovatele ÚP a na úřední desce Obecního úřadu Košíky. Oznámení obsahuje poučení ve smyslu shora citovaného ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona a shora též citovaného ust. § 52 odst. 3 tohoto zákona (nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby námitky – ty mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti – ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou; stanoviska, námitky  a připomínky musí být v souladu s § 22 stavebního zákona uplatněny písemně, opatřeny identifikačními údaji a podpisem osoby, která je uplatňuje). V průběhu veřejného projednání navrhovatel b) předložil dvě shora již citované písemnosti, nadepsané jako „námitky a připomínky k ÚP obce Košíky při veřejném jednání dne 14.11.2011“ a   „námitky a připomínky k návrhu ÚP obce Košíky“. Rozhodnutí o námitkách je součástí přezkoumávaného opatření obecné povahy, a to obsahuje řádné poučení o opravném prostředku, jak se již k této problematice soud shora vyjádřil. Předmětný návrhový bod proto není důvodný.                    [34]   Navrhovatelé dále uvedli, že návrh souvisí s žalobou projednávanou před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 29 A 89/2011, a proto jako součást odůvodnění přiložili doplňující procesní podání v poukazované věci ze dne 9.2.2012. K této části návrhu soud uvádí, že návrh na zrušení opatření obecné povahy musí ve smyslu ust. § 101b odst. 2 s.ř.s. kromě obecných náležitostí podání obsahovat návrhové body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Navrhovateli poukazované procesní podání ze dne 9.2.2012 se týká  samostatné žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 28.11.2011, č.j. KÚZL 85318/2011, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Uherském Hradišti, stavebního odboru ze dne 8.11.2011, č.j. MUUH-SO/70761/2011/12943/2011/St/R237, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není účastníkem spojeného územního a stavebního řízení ve věci stavby „novostavba rodinného domu“, na pozemku parc. č. 183, pozemková parcela č. 102/2, 102/3, 1186, 1142/8, 102/4 v k.ú. Košíky. Soud se v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části může zabývat pouze návrhovými body uplatněnými v návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné a nelze se zabývat žalobními body, uplatněnými v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, neboť ty směřují k tvrzení skutkových a právních důvodů, pro které považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné (viz ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s.). Z obsahu zmiňovaného doplňujícího procesního podání vyplývá, že kromě námitek proti napadenému správnímu rozhodnutí okrajově navrhovatel b) zmiňoval i územní plán obce Košíky, který má zasahovat do přírody a uváděl, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázané nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Jedná se tedy o námitku týkající se nikoliv územního plánu  nyní přezkoumávaného soudem, ale změny územního plánu, jak je v tomto doplňujícím procesním podání dále také uvedeno (např. …pokud žalovaný poukazuje na změnu ÚP Košíky a opatření obecné povahy č. 1/2007 ze dne 20.12.2007, tak tím upozornil, že jde o součást organizovaného zločinu…). Soud proto odkaz na toto doplňující procesní podání v jiné věci nepovažuje za řádný návrhový bod, proto se jím věcně ani nezabýval.                   [35]   Navrhovatelé namítali, že ÚP Košíky může způsobit nenávratné škody na přírodním prostředí na pozemku p. M. a v dané lokalitě žijí ohrožené druhy živočichů, což dokládali barevnými fotografiemi. Nejen stavba, ale i údržba pozemků typu městský park a velký hluk motorových sekaček mohou způsobit nenahraditelné škody na soukromém majetku, včetně majetku navrhovatele b). V rámci předmětného návrhového bodu navrhovatel b) neuvádí konkrétně, jakým způsobem a z jakých důvodů může přezkoumávané opatření obecné povahy způsobit nenávratné škody na majetku m.j. i navrhovatele b). Navrhovatel b) pouze uvádí, že na pozemku p. M. žijí ohrožené druhy živočichů a že ti mají žít také v „dané lokalitě“, což dokládal barevnými fotografiemi. Navrhovatel netvrdil a konkrétně nedokládal, v jakém směru by se přezkoumávaný územní plán měl negativně promítnout do jeho právní sféry. Opatřením obecné povahy není ani vyloučen dosavadní způsob využívání pozemků navrhovatele b). Uvedený návrhový bod proto není důvodný.                  [36]   Navrhovatelé namítali, že „jde o svážné území, stále v pohybu, kdy sesuv půdy v roce 1941 způsobil pád 7 domů, včetně domu na p.č. 1254 a sesuv části pozemku p.č. 101/3, těsně vedle domu navrhovatele b) a tím jsou ohroženy i pozemky a dům navrhovatele b); tento sesuv ujížděl v hloubce minimálně 7 m, podle pamětníků, v této hloubce je velké množství pramenů spodních vod, což potvrzuje navrhovatelova studna, pramen je 7,5 m hluboko a na 80 cm průměru našel známý léčitel, psychotronik pan S. 11 pramenů vody“. Jde o shodnou námitku řešenou již v odst. [23] shora. Navrhovatel b) ani  konkrétně neuvádí, jakým způsobem v uvedené souvislosti může přezkoumávaný územní plán ohrozit jeho pozemky a dům.                  [37]   Navrhovatelé namítali, že navržený rybník zvyšuje nebezpečí sesuvu půdy, neboť podmáčí pozemky. K tomuto návrhovému bodu uvádí soud následující. Z předmětného návrhového bodu především nelze seznat, jakou vodní plochu  mají navrhovatelé na mysli; zda se jedná „rybník pod obcí“, jak ho napadené opatření obecné povahy zmiňuje a k němu uvádí, že není navrhován územním plánem, je stavem v území, či zda jde o vodní plochu poukazovanou navrhovatelem b) v návrhovém bodu – viz [30]. Jde-li právě o tuto vodní plochu, pak soud poukazuje na hodnocení uvedené v odst. [30], dále doplňuje, že z grafické části územního plánu Košíky vyplývá, že tento obsahuje m.j. jako návrhovou plochu „Vodní plochy a toky“ plochu na pozemcích p.č. 102/1, 102/2, 102/4, 102/5 a 1253 v k.ú. Košíky ve vlastnictví E. a J. M., dále F. M. a dále A. a V. M. Navrhovatel b) nekonkretizuje, kde by podle jeho názoru navržená vodní plocha měla způsobit nebezpečí sesuvu půdy, zda se jedná o pozemky v jeho vlastnictví, či pozemky cizí, neuvádí ani konkrétní skutečnosti, proč by ke zvýšení takového nebezpečí mělo nyní dojít; z obsahu správního spisu vyplývá, že příslušné orgány státní správy neuplatnily proti navržené vodní ploše žádné připomínky. Námitka navrhovatele b), že „navržený rybník“ byl začleněn do územního plánu Košíky v rozporu se zadáním územního plánu není důvodná, jedná se o opakovanou námitku, řešenou již shora. Námitka navrhovatele b), že uvedená vodní plocha byla začleněna v rozporu se zadáním územního plánu bez vědomí navrhovatele b), proti jeho vůli a bez vědomí p. M. není rovněž důvodná, navrhovatel b) není oprávněn v tomto řízení hájit zájmy třetích osob a vodní plocha nebyla začleněna do územního plánu v rozporu s jeho zadáním – viz argumentace v odst. [30].                    [38] Ostatní návrhové body zmíněné pod bodem 26 podstatného obsahu návrhových bodů (str. 3 tohoto rozsudku) neobsahují skutkové a právní důvody, pro které navrhovatel b) považuje nyní soudem přezkoumávané opatření obecné povahy nebo jeho část za nezákonné. Z uvedeného důvodu se k nim soud dále nevyjadřuje.                    [39] V rámci nařízeného jednání soud zamítl provádění důkazů listinami, předloženými v tomto řízení navrhovatelem b), kromě těch, co k důkazu provedeny byly, jak jsou uvedeny v odst. [4], neboť nemají přímý vztah k soudem řešeným návrhovým bodům, navrhovatel b) je komentuje tak, že „aby KS v Brně mohl zvážit, zda v minulosti nepochybil, nepodcenil a nedomyslel nebezpečí soudr. Š., zasílám přílohy, v kterých je i usnesení KS týkající se voleb, v posledních volbách soudr. Š. nezveřejnil zákon prezidenta o konání voleb do obecní samosprávy a žalobu také soud zamítl. Další přílohy prokazují, jak se ČR vzdaluje od právního státu a jak jsou likvidováni lidé, kteří chtějí žít v demokracii. Domnívám se, že podstata demokratického právního státu je v tom, že se dodrží zákony, i když se mi nelíbí. Pokud se mi zákony nelíbí, tak jsou tu poslanci a volby. V roce 1999 2 hodiny předtím, než mně rozbili lebku, následkem je epilepsie, mně soudr. Š. řekl: Dávej si pozor, chystají se ti rozbít hubu. Pak jsem minimálně třikrát dostal kafe od žida a mám leukémii. Dostat se k látce, která způsobí rakovinu, není tak jednoduché, možná ve zdravotnictví nebo u vojska. Soudr. Š. pracoval na vojenské správě jako major.“ Jak již bylo uvedeno, žalobcem navrhované a poukazované listiny nemají přímou souvislost s projednatelnými návrhovými body.                 [40]  Krajský soud v Brně v projednávané věci dospěl k závěru, že napadeným opatřením obecné povahy navrhovatel b) na svých právech zkrácen nebyl a soud neshledal ani jiné důvody, pro které by bylo třeba prohlásit napadené opatření obecné povahy či jeho část za nezákonné. Návrh na zrušení tohoto opatření obecné povahy tak není důvodný a soud jej postupem ve smyslu ust. § 101d odst. 2. věta druhá s.ř.s. rozsudkem zamítl.     VI. Náklady řízení, osvobození od soudních poplatků                [41]   O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto postupem ve smyslu ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., a to ve vztahu mezi navrhovatelem a) a odpůrcem, neboť podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta a ve vztahu mezi navrhovatelem b) a odpůrcem bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl; podle obsahu spisu ve věci úspěšnému odpůrci náklady řízení, vyjma jeho běžné administrativní činnosti, nevznikly.                [42]   Výrok o přiznání osvobození od soudních poplatků navrhovateli b) vychází z ust. § 36 odst. 3 s.ř.s., podle něhož účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. V projednávané věci navrhovatel b) požádal o osvobození od soudních poplatků, doložil, že nemá dostatečné prostředky (z Prohlášení o osobních a majetkových poměrech a z Oznámení České správy sociálního zabezpečení z 18.12.2011 vyplývá, že navrhovatel b) není schopen z měsíčního příjmu invalidního důchodu ve výši 5 989,- Kč schopen uhradit soudní poplatek ani částečně). Soud proto rozhodl o přiznání osvobození od soudních poplatků navrhovateli b) ve výroku pod bodem IV. tohoto rozsudku. Rozhodovat o žádosti o osvobození od soudního poplatku navrhovatele a) bylo bezpředmětné, neboť návrh navrhovatele a) byl odmítnut.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne                           jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu.                                                    V  řízení  o  kasační  stížnosti  musí  být  stěžovatel  zastoupen  advokátem;  to                           neplatí,  má-li  stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo                         jej  zastupuje,  vysokoškolské  právnické  vzdělání,  které  je  podle  zvláštních                         zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně  dne 14.5.2012                                                                                                             Mgr. Milan Procházka                                                                                                             předseda senátu